100. výročí narození Jana Kubiše
Pár kilometrů stranou hlavního silničního tahu mezi Jaroměřicemi nad Rokytnou a Třebíčí na Vysočině leží obec Dolní Vilémovice. S 386 obyvateli malá, snad by se i chtělo říci nezajímavá, vesnice. A přesto tomu tak není. Oprávněně se pyšní svým rodákem, plukovníkem in memoriam Janem Kubišem.
Ano, tím Janem Kubišem, který spolu se svými přáteli připravili a provedli 27. května 1942 hrdinný útok na Reinharda Heydricha.
Jan Kubiš se narodil v Dolních Vilémovicích 24. června 1913. Vyrůstal v obci a v roce 1935 odešel plnit vojenskou povinnost do posádky v Jihlavě. V průběhu služby v armádě si postupně získával respekt, byl povýšen a jako jeden z věrných příslušníků československé branné moci opustil pomnichovské Československo. Přes Polsko se dostal do Francie, kde vstoupil do cizinecké legie, což byla jediná možnost, jak se zapojit do bojů ve Francii. Tam si také vysloužil vysoké francouzské vojenské vyznamenání, neboť statečně bojoval proti Němcům na Loiře. Po pádu Francie odešel do Británie.
Britská vláda tlačila na Benešovu vládu v emigraci, aby se výrazněji angažoval domácí protifašistický odboj. Vrcholem této snahy byla operace Anthropoid, výsadky Silver A, Silver B a Out Distance.
Čeští parašutisté se s obtížemi spojili s domácím odbojem, formovaným především kolem (v té době již zakázaného) Sokola.
Jan Kubiš společně s Jozefem Gabčíkem provedli úspěšný útok na zastupujícího říšského protektora, který několik dnů po atentátu zemřel.
V Čechách se rozpoutaly ohromné represe, ovšem pouze zradou jednoho z parašutistů, se podařilo odkrýt odbojovou skupinu. Po mučení jednoho ze členů se nacisté dozvěděli, že parašutisté jsou ukrýváni v kryptě chrámu Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.
Esesáci kostel obklíčili a pustili se do obsazování budovy. Nejprve se hrdinně a dlouho na kúru bránila skupina Opálky a Kubiše. Poté, co jim došlo střelivo a byli smrtelně zraněni, začal několikahodinový útok na parašutisty v kryptě. I oni, po spotřebování veškeré munice a zaplavováni vodou z nedaleké Vltavy, nakonec spáchali sebevraždu.
Represe se obyvatel Dolních Vilémovic významně dotkly. Celá rodina Jana Kubiše byla popravena v Mauthausenu a obci prý hrozil osud podobný Lidicím a Ležákům.
Rodný dům Jana Kubiše předala v žalostném stavu obci před několika lety poslední majitelka. Je ohromnou zásluhou starostky Dolních Vilémovic, paní Jitky Boučkové, že byl dům rekonstruován a byla v něm otevřena výstava svého významného rodáka připomínající.
A poslyšte! Dům byl do skvělého stavu uveden nadšením lidí, za pomoci vojáků a zejména bez jakýchkoliv dotací nákladem 3,4 milionu korun.
Jako z jiného světa tak zní věta paní starostky Boučkové, že „nechce dotace, protože na Kubiše by si měli Češi vybrat peníze sami“.
K dnešním stavu se vybraná částka blíží 3 milionům Kč a díky shovívavosti stavební firmy z Třebíče, která rekonstrukci Kubišova domu bere jako poctu, ne jako byznys, je časový prostor ke splnění finančních závazků otevřen.
Paní starostka, a já jí skládám hluboký obdiv, chce vše vyrovnat do konce volebního období na podzim 2014.
Prázdniny ještě zdaleka nekončí. Až budete přemýšlet, kam vyrazit a na jaké zajímavé místo vzít své děti, jeďte, prosím, do Dolních Vilémovic.
Muži jako Jan Kubiš bojovali za svobodnou a samostatnou Československou republiku. Obětovali vše. To bychom měli a musíme našim dětem říkat. Proto jsou domy jako ten v Dolních Vilémovicích tolik cenné. Proto lidé jako paní starostka Jitka Boučková dělají mimořádnou službu.
Jan Kubiš byl obyčejným klukem z obyčejné vesnice kdesi na Vysočině. Pojeďme se svými dětmi do Dolních Vilémovic s výrazem úcty k lidem, kteří se v obtížné chvíli rozhodli statečně a správně a díky kterým my tu jsme.
poslanec EP