Novinky Mediální výstupy

"Sociální demokracie ve skutečnosti nemá nejmenší zájem na přímé volbě, protože je v euforii, že teď vyhraje už navždy všechno. To znamená, že ona rozhodne, kdo bude prezidentem. Potíž ovšem je, že když to řekne takhle na rovinu, tak to bude ona, kdo přímou volbu zhatil, a veřejnost, která si to velmi přeje, by to těžko nesla."

Pane senátore za ODS a primátore Teplic, v souvislosti se schvalováním přímé volby prezidenta jste prohlásil: "Zatím jsem neslyšel žádné důvody pro přímou volbu, kromě toho, že si to veřejnost přeje." Jeden čtenář nám napsal: "Nevidím žádný důvod, proč je Jaroslav Kubera senátorem, kromě toho, že si to přála veřejnost." To vás přání veřejnosti nezajímají?

Je to problém polystyrénového plováku v nádržce na záchodě, protože on se nikdy nepodívá pod hladinu. On pořád plave, ať je vody, kolik chce. Problém je ten, že z desetiminutového rozhovoru vznikne jedna věta, ty vysvětlující věty v ní nejsou. V médiích není prostor, není čas, takže se o věcech do hloubky nepřemýšlí. Zejména titulkáři jsou mistry světa v tom, že dají titulek, aby byl zajímavý, a obsah třeba je úplně jiný. Já jsem se cítil poměrně dotčen. Po dvaceti letech v politice aspoň místní určitě vědí, že určitě netrpím žádným nedostatkem pokory, právě naopak. Čím déle to dělám, tím je pokora a úcta k lidem větší. Jde o slovo veřejnost. Co to je veřejnost? Veškerá veřejnost, nebo jenom některá veřejnost?

Třeba voliči vás politiků.

Přece na otázku, jestli si lidé přejí krásné počasí, nemůže být jiná odpověď, než že si přejí krásné počasí. Když se zeptáme: a co si představujete pod krásným počasím? Já si představuju 32 stupňů teploučko až horko a moje žena řekne, že jsem se zbláznil, že to není žádné pěkné počasí, pěkné počasí je 22 stupňů a ještě sedět ve stínu. Teprve kdyby se položily další, složitější otázky, třeba: chcete, aby prezident, když ho vy zvolíte, měl větší kompetence, nebo menší? Tuto otázku zatím nikdo nepoložil, jenom se o ní baví politici.

Paralela s dobrým počasím by byla, kdyby lidé říkali, že chtějí dobrého prezidenta. Ale oni jen říkají, že ho chtějí volit přímo.

A myslíte si, že když uděláte anketu po bestiální vraždě dítěte, jestli si veřejnost přeje trest smrti, že nedostanete poměrně jednoznačný výsledek, že jej chtějí? A když se stanovisko veřejnosti po uskutečněné přímé volbě, která veřejnost neuspokojí, změní, tak co bude potom? Potom nakonec ti, kteří hlasovali proti přímé volbě, budou těmi, kteří se rozhodli správně podle mínění veřejnosti.

Chápu to spíš tak, že by se politici měli zajímat o to, co si veřejnost přeje.

To je nepochybné. Ale měli by té veřejnosti také říct celou pravdu. Je to přesně o popularitě referenda, kde nejsložitější není jen dát tu jednoduchou otázku. Tam, kde je to tradice, lidé také dostanou všechny argumenty pro i proti, aby se mohli svobodně rozhodnout. Otázka o přímé volbě je příliš jednoduchá. To každý řekne, že ano, i já řeknu, že ano, protože mi to je příjemné. Ale pak se zeptám, jsem pro prezidentský, nebo poloprezidentský systém? A najednou začnu být na rozpacích. Když si toho prezidenta zvolím, tak předpokládám, že bude mít větší kompetence. Naopak stav je teď takový, že se mu kompetence mají ubírat. Přeje si veřejnost, aby byl přímo volený a měl co nejmenší kompetence, nebo ne? To je prostě na normální seriózní, dlouhodobou a vážnou diskusi, která neproběhla.

Za jakých okolností byste tedy byl pro přímou volbu?

Věcí, která jenom zdánlivě nesouvisí, je článek 105 ústavy, který má pro veřejnost daleko větší význam než celá přímá volba. Mluví o tom, že stát může prostřednictvím zákona přenést výkon státní správy na krajské a obecní samosprávy. Zdánlivě se to veřejnosti nijak nedotýká, dotýká se jí to ovšem v té chvíli, kdy stát přenáší pravomoc a peníze jdou z obecních rozpočtů, protože obec musí platit za státní správu a nemůže dělat věci, kvůli kterým byla zřízena. A já chci tento článek změnit tak, že náklady na výkon svěřené státní správy hradí stát. Jenom tento článek by ušetřil obrovské peníze, protože každé ministerstvo, které si dnes vymýšlí jednotlivé agendy, by to muselo zaplatit. V tu chvíli by se ministerstvo rozmýšlelo, jestli má agendu vymýšlet.

Skutečně mi ale nedochází souvislost s prezidentskou volbou.

Je v tom, že se otevírá ústava.

A kdyby se změnila, tak byste byl pro přímou volbu?

Ano. Kdyby to náhodou prošlo, tak to by mě přesvědčilo. Ještě více by mě přesvědčilo, kdyby prošlo posílení pravomocí prezidenta, aby mohl lidem přinést něco za to, že ho zvolili. Například když Senát vetuje zákon, přehlasuje ho Sněmovna a prezident ho vrátí poslancům, tak by Sněmovna k přehlasování potřebovala 120 hlasů, ne jen 101.

Očekáváte, že současný návrh přímé volby Senátem projde?

Myslím, že ano. Když to rozebereme: sociální demokracie ve skutečnosti nemá nejmenší zájem na přímé volbě, protože je v euforii, že teď vyhraje už navždy všechno. To znamená, že ona rozhodne, kdo bude prezidentem. Potíž ovšem je, že když to řekne takhle na rovinu, tak to bude ona, kdo přímou volbu zhatil, a veřejnost, která si to velmi přeje, by to těžko nesla. Předpokládám, že budou, byť se skřípěním zubů, hlasovat ne podle vědomí a svědomí, ale tak, jak je zapotřebí. U ODS to bude složitější, ale bude to přesně jako s Lisabonskou smlouvou. V tuto chvíli je velmi málo členů klubu, kteří by opravdu chtěli hlasovat pro přímou volbu, ale protože ani ODS nechce mít toho černého Petra, tak po návštěvě premiéra na klubu někteří z těch, kteří skálopevně říkají, že si podrží svůj názor, se podvolí. Takže nakonec hlasy budou stačit.

Kdo by měl na prezidenta kandidovat za ODS?

Můj favorit je Přemysl Sobotka, to netajím. Dobrým kandidátem by byl také kolega ze Senátu Tomáš Töpfer.

Už ve vaší straně probíhají primárky?

ODS se chová velmi konzervativně. Nemá smysl hledat kandidáta, dokud není jasno, zda se bude volit přímo či nepřímo. Kandidát, který je vhodný pro přímou volbu, vůbec nemusí být vhodný pro nepřímou.

A třeba Sobotka je podle vás vhodný do jaké volby?

Pokud jde o ODS, tak je vhodný pro obě. Ankety, které jsou teď na internetu, nevypovídají vůbec nic o tom, jak skutečně dopadne volba. Když jsme u té veřejnosti, vůbec si nemyslím, že by byla tak neuvědomělá, aby zvolila finančního magnáta nebo umělce.

Ani třeba podnikatele Tomia Okamuru?

Nemají šanci, protože když nastane volební akt, lidé začnou mnohem víc přemýšlet. Je to vyzkoušené v komunálních, senátních volbách, kdy nastoupili bohatí podnikatelé, kteří měli velké peníze na kampaň, a ukázalo se, že peníze volby nevyhrávají.

Loni v létě jste vzbudil pozornost návrhem, aby se v Senátu řešila kvalita toaletního papíru. Pak jste vysvětloval, že jste chtěl upozornit, jaké nesmysly musí zákonodárci řešit. Letos budete do horní komory kandidovat potřetí. Jak lidem vysvětlíte, že má smysl?

O různých hloupostech rozhoduje i Sněmovna. Jen tak mimochodem, ten toaletní papír je typický příklad, kdy to bylo úplně o něčem jiném. To vůbec nebylo o žádném toaletním papíru. Podstata byla o českých záchodových mísách, které jako téměř jediné na světě nesplachují, takže v Čechách u každé toaletní mísy musí být takový ten hnusný kartáč v té špinavé vodě, kterým se ta mísa uklízí. Kdežto i v rozvojových zemích kupodivu, když se spláchne, není nic jiného zapotřebí. Myslel jsem si, že bychom do budoucna – ne jak někdo napsal, že bych snad chtěl vyměňovat všechny záchody v Senátu – pro to mohli něco udělat. Pokud jde o Senát. Jsou to zase zkratky, že je zbytečný. Když si člověk rozebere, kolikrát byl úspěšný, je to víc, než to navenek vypadá. Například pokud jde o prosazené pozměňovací návrhy. Tam je jeden velký problém: když my vrátíme zákon s pozměňujícími návrhy, tak Sněmovna je v situaci ber, nebo nech ležet. Ona by měla mít možnost, když tam bude deset pozměňovacích návrhů, ty nepřijatelné odmítnout a přijatelné, které třeba napravují legislativní chyby, přijmout.

Letos se bude volit kromě Senátu i do krajů. Co byste v situaci, kdy obliba vlády i ODS jde dolů, považoval za úspěch?

Překvapení může být jenom příjemné. Volby se konají v době, která je pro ODS nepříjemná. Ale ona tím není vinna, ona opravdu na mezinárodní situaci nemá Česká republika takový zásadní vliv, aby se mohla cítit za ni odpovědná. Ale bohužel voliče to moc nezajímá. On to bere ze svého pohledu a není příliš ochoten rozpitvávat – tady za to může naše vláda, ale jinde za to nemohla. Jestli teď americká letadlová loď vpluje do Hormuzského průlivu a severní Korejci na ni vystřelí raketu, tak Česká republika na to vůbec nebude mít vliv. Ale to je běžný stav, já to znám z komunálu. Primátor může za všechno v dobrém i zlém. Může za kruhový objezd, kde nepřiložil ruku k dílu, ale může i za nepořádek u popelnic, kde také nic nevyhazoval. Borec Tony Blair slíbil, že do 50 let zmodernizuje britské ponorkové loďstvo, já jsem slíbil, že do 50 let vybuduji v Teplicích metro. To jsou přesně ty sliby, kdy to nic nestojí, nikdo už to nebude moci zkontrolovat, ale hezky to vypadá. Já jsem to říkal samozřejmě z legrace, protože tady kvůli pramenům by to ani nešlo.

Volit se bude ve 27 obvodech, ODS obhajuje 14 senátorských křesel, kolik myslíte, že jich získáte?

Polovinu bychom mohli obhájit. Záleží to na strašně moc okolnostech – například koho postavíme, protože často to bývá tak, že strany se na to dívají v primárních volbách ne pohledem voliče, ale svým. Tenhle člověk mi je sympatický, ale bohužel nezáleží na tom, jestli je mně, ale těm voličům.

Občanští demokraté také budou mít na podzim volební kongres. Jaký dopad by na něj měly neúspěšné volby?

Na vedení ODS by to mohlo mít vliv, co se týče místopředsedů. Ti se ale mohou měnit bez ohledu na volby. Co se týče předsedy, tak to dopad mít nebude. Pořád jsme vládní stranou – pokud se nestane něco zásadního v celostátní politice, že třeba někdo vystoupí z koalice. I kdyby pro ODS volby dopadly katastrofálně, musela by být naprosto šílená, aby odvolávala předsedu strany, protože v tu chvíli jde o pád vlády. To se, myslím, nestane.

Premiér loni vyměnil dva ministry za ODS – místo Ivana Fuksy nastoupil šéf středočeské ODS Petr Bendl a Martina Kocourka nahradil vlivný regionální stranický předseda Martin Kuba. V obou případech šlo zjevně o vnitrostranické důvody. Nepoškozuje vás, že se do vlády nevybírá podle kvalifikace?

To je pořád ten stejný problém, jestli má být ministr zemědělství zemědělec, ministr zdravotnictví doktor a tak dále.

Ano, může to být třeba dobrý manažer, ale v tomto případě šlo nejspíš o ještě jiný výběr.

Tady to bylo velmi pragmatické. Nemůžu to nijak kritizovat. Prostě premiér je současně předsedou ODS a on jako předseda ODS si musí zajišťovat loajalitu jednotlivých regionů. To znamená, že nepřipustí, aby měl celou vládu složenou jenom třeba z lidí z Prahy. Prostě systém není daný tím, že se vybírá nejlepší ministr bez ohledu na to, odkud je. To bychom mohli mít třeba ministra financí ze zahraničí a to nemáme. Takže z hlediska politického premiér postupuje racionálně a dělá to tak každý. Touha býti ministrem je přitom v Čechách naprosto enormní a já i po vysvětlení jsem stejně nepochopil, proč.

Třeba proto, že zvláště na některých resortech může svým kamarádům nebo spolustraníkům dohazovat různé obchody, dotace a tak dále.

Nevylučuji to, ale to není to prvotní. Prvotní je, že funkce ministra má mnohem větší váhu než – já nevím – funkce hejtmana nebo primátora. Každý, kdo byl jednou ministrem, by chtěl být nejlépe ministrem nadosmrti.

Spekuluje se o budoucnosti prezidenta Václava Klause po skončení jeho mandátu příští rok. Co očekáváte vy?

Určitě bych si přál, aby zůstal v politice. Nezávisí to na tom, jestli já si to přeju, nebo nepřeju. Já jsem mimochodem jednou navrhoval Livii Klausovou zpola z legrace a zpola vážně na kandidátku pro přímou volbu, dokonce si myslím, že by měla velké šance. Legrace na tom byla ta, že prezident by zůstal prezidentem, protože manželovi prezidentky se neříká jinak než prezident. Livia Klausová je mimořádně schopná a jednou mi v Mostě řekla, že kdyby byla přímá volba a kandidoval Jan Švejnar, že by do toho i šla. Protože ona si myslí, že Švejnar není ten správný kandidát. Já si to myslím také. Ne že bych proti němu něco měl, ale on není ani ryba, ani rak.

Konec loňského roku byl v duchu loučení s bývalým prezidentem Václavem Havlem. Souhlasíte, aby po něm bylo pojmenováno letiště, univerzita či divadlo?

Znal jsem Václava Havla už od 27. června 1967, kdy de facto vstoupil do politiky. Ale přesto jsem proti tomu. Z prozaických důvodů, jednak pojmenovávání je vždycky nebezpečné, protože po změně režimu se musí zase ty ulice přejmenovávat. Za druhé, on by si to ani nepřál. Dejme tomu nějaké letiště mě netrápí. Ale čekám na to, až tady někdo s tím návrhem přijde, tak tu nejfrekventovanější ulici na sídlišti, kde bydlí deset tisíc lidí, přejmenuji na Havlovu a těm lidem řeknu, kdo to navrhl. A nebude stačit utíkat! Oni si budou muset měnit občanky, pasy, firmy. Knihovna asi nevadí, i když i tu knihovnu to teda bude stát poměrně velké peníze.

Podle mnohých by si Václav Havel nepřál tak velkolepý pohřeb. Co si o tom myslíte?

Zaznamenal jsem negativní reakce typu, jestli už to nebylo přehnané, a já jsem na ně vždycky odpovídal stejně. Zkuste si představit, že by to nynější prezident udělal jenom tak střídmě, řekl by si, že by si to Václav Havel asi takhle přál, jenom v klidu, co by se stalo za mediální lynčování? No jo, svého úhlavního nepřítele ani důstojně nepohřbil. Čili ono mu nic jiného nezbývalo. Pak už to šlo v podstatě mimo Hrad. Mimochodem Václav Klaus a Václav Havel si byli mnohem bližší, než se obecně myslí. Klaus si ho vždycky považoval, jenom Havel byl úplně jiná nátura. Ale třeba z hlediska obhajoby svobody byli úplně stejní. 

Jaroslav Kubera

předseda místního sdružení
místopředseda oblastního sdružení
místopředseda regionálního sdružení
primátor
člen vedení senátního klubu