Žalobci mísí jablka s hruškami, slušnost u nich nečekám
Bývalý premiér Petr Nečas (ODS) v pokračování sobotního exkluzivního rozhovoru pro Právo kritizuje žalobce za to, že o jeho vydání požádali až měsíc po zatčení všech obviněných v kauze údajných trafik pro tři bývalé poslance ODS. Podle něho čekali, jestli kvůli předčasným volbám nepřijde o mandát, a tedy o imunitu. Pak by ho mohli obvinit okamžitě.
Šéf vrchních žalobců v Olomouci Ivo Ištvan v televizi říkal, že podle jejich právní konstrukce je rozdíl mezi politickým vyjednáváním o vládě po volbách a domlouvám funkcí v určité časové souslednosti. V obvinění se píše o tom, že se s tím poprvé začalo něco dít už loni 12. září, tedy několik týdnů před rezignací tří poslanců.
Nic se nezačalo dojednávat, bylo před kongresem (zvyšuje hlas). Tady je jistě možné paralelně splétat řadu věcí. Ať si uvědomí, že v tu dobu bylo před kongresem a domlouvalo se vnitrostranické uspořádání a poměry, a oni mísí jablka s hruškami.
Policie ale tvrdí, že to běželo už dva měsíce před hlasováním o daňovém balíčku spojeném s důvěrou vládě.
Vždyť to bylo přesně naopak. Střet mezi mnou a skupinou kolem Petra Tluchoře vyvrcholil na kongresu, kdy Ivan Fuksa dokonce kandidoval na předsedu. V těch volbách prohráli Petr Tluchoř a Marek Šnajdr, nebyli zvoleni do výkonné rady ODS čili to skončilo jejich politickou porážkou. Tam tedy žádná dohoda nebyla. A pak přece došlo k fatálnímu střetu, kdy oni se postavili proti mně, byli výrazně poraženi, a pokud nechtěli být vyloučeni z ODS, tak byli v situaci, že měli jen dvě možnosti. Buďto se podřídit většinovému názoru poslaneckého klubu, anebo odstoupit z mandátu, k čemuž mimochodem na jednání poslaneckého klubu v minulých měsících byli veřejně vyzýváni několikrát. Měli tedy dvě rovnocenné varianty a oni jednu z nich zvolili.
V některých dosud zveřejněných pasážích odposlechů se ale dohadují různé varianty, kdo z nich kam půjde, viz Čepro nebo Mero u Marka Šnajdra.
Ale to byly informace, které běhaly ve veřejném prostoru. To přece není utajované, že někdo typu Marka Šnajdra je na trhu. Je to kvalifikovaný člověk, protože je vysokoškolsky vzdělaný v oblasti ekonomie, byl několik let ekonomickým náměstkem ministerstva zdravotnictví, byl v čele správní rady VZP, což je instituce se 150miliardovým rozpočtem. Takže já se nedivím ministru financí (Miroslavu Kalouskovi), že mu nabídl tuto pozici (předseda dozorčí rady firmy Čepro). Byl pro ni naprosto kvalifikovaný a kompetentní. Jaký majetkový prospěch získal pan Šnajdr v porovnání se svými příjmy, když byl poslancem a poté? Čili je to za každou cenu účelově upletené obvinění, zcela evidentně.
V jedné SMS z odposlechů podle policie píšete, že "varianty jsou průchodné a že máte ještě nápady ohledně těch možností, které by byly a jsou realizovatelné u Ivana a Petra a jsou trošku problém u Marka".
Výsledkem bylo, že bylo uzavřeno vnitrostranické příměří. Já jsem sice vyhrál kongres, ale ne nijak drtivě. Věděl jsem, že zhruba třicet procent těch delegátů hlasuje proti mně, a každý předseda strany se za této situace snaží tu polarizaci oslabit ve straně a najít nějaký modus vivendi s tou menšinou. Já jsem se nesnažil o nic jiného než přinést vnitrostranické smíření, což také nastalo.
Dokážete si nyní představit, že byste po ukončení poslaneckého mandátu šel do nějaké dozorčí či správní rady?
Až ta věc nastane, tak to budu řešit, teď to neřeším.
Kdysi jste řekl, že by se stát měl postarat o své bývalé premiéry.
To si nevybavuji, že bych řekl.
A myslíte, že by měl?
Vzhledem k tomu, že tady cítíte zjevný konflikt zájmů, tak se k tomu nebudu vyjadřovat.
Přemýšlíte, co se s vámi bude dít po sdělení obvinění?
Samozřejmě že ano. Nevím ale přesně, co a jak nastane, takže teď nemá cenu se v tom pitvat.
Seznámil jste se s žádostí o vaše vydání?
Zatím jsem se k tomu nedostal. Byl jsem ale kolegy, kteří to viděli, víceméně informován, že je to v podstatě to samé, co už bylo ve sdělení obvinění exposlancům.
Ve sdělení obvinění je doslova, že jste nabídl úplatek za pomoci Bočka a Nagyové.
Obvinění paní Nagyové považuji za bizarní. Ona neměla žádnou pravomoc cokoli nabídnout. V podstatě zajišťovala to, co jsem řekl, že potřebuji – domluvit schůzku s tím a s tím, logistiku.
Jak jste se díval na její jednání s lobbistou Ivo Rittigem?
Žádné jednání! Je to démonizované. Jestliže za tři čtvrtě roku, co byly odposlechy, se s Rittigem setkala třikrát, s Janouškem a Tomanem ani jednou, s Hrdličkou jednou, tak je to prostě démonizovaná věc. Jestliže se s nimi setkala, tak ano, s mým vědomím, protože já taky potřebuji informace z podnikatelského sektoru. Proč by se s nimi nemohla bavit, když o tu schůzku požádali?
Měl jste s nimi vy nějaké osobní kontakty?
S Rittigem jsem se viděl třikrát či čtyřikrát za dvacet let, Janouška jsem viděl jednou v životě.
Už víte, jak jejich prověřování souvisí s vaší kauzou údajné korupce poslanců?
To jsem nepochopil. Ale každý soudce, jakmile si v žádosti přečte jméno Rittig a Janoušek, dá okamžitě štempl na cokoli – na sledování, odposlouchávání, na všechno.
Ptal jste se na to, proč žalobci nepožádali Sněmovnu o vaše vydání ve stejnou dobu, kdy zatýkali a obviňovali ostatní, přičemž v obvinění jste označován fakticky za hlavní postavu uplácení poslanců?
Neptal jsem se. Ale asi to ani vysvětlit nemůžou, protože vysvětlit to nejde.
Mě napadlo, že ze slušnosti počkali, jestli rezignujete, aby nežádali o vydání premiéra.
To se spíš báli. U nich žádnou slušnost nepředpokládám. Čekali například, jestli nepřijdu o mandát. To je moje hypotéza.
(Autor: Radim Vaculík)
poslanec PČR
člen regionální rady