Regionální potravina je oceněním i vizitkou
O ministerstvu zemědělství je v poslední době slyšet především v souvislosti s tažením proti nekvalitním potravinám na našem trhu. Je jednodušší prezentovat zjištění o nekvalitních potravinách, nebo se naopak snáze propagují potraviny kvalitní?
Kdybych měl soudit jen z toho, co se píše v novinách a vysílá v televizích, musel bych říci, že informace o problémech se prosazují snáz. Nikdo ale nežijeme jen v mediálním světě, a proto mohu s radostí konstatovat, že lidé se stále více zajímají i o ty pozitivní signály a postřehy. Vím to jak od samotných zákazníků, tak od dodavatelů i obchodníků.
Jak moc tomu pomáhá právě soutěž o značku Regionální potravina?
Jsem přesvědčen, že významně, jinak bychom ji ani neorganizovali. A jistě by se ke spolupráci na tomto projektu nehlásily další spolupracující úřady a instituce, které se například zapojují do činnosti odborných komisí a pomáhají v jednotlivých krajích vybírat oceněné výrobky. Mám na mysli především zástupce Agrární komory a Potravinářské komory – a chci jim za jejich podporu a pomoc poděkovat.
Je podle vás důležité upozorňovat nejen na nekvalitu, ale říct lidem i to, kde se rozhodně spálit nemohou?
Samozřejmě. Je špatně myslet si, že se u nás už musíte "bát" něco v obchodě koupit. Máme řadu velmi kvalitních výrobků. A velkou část z nich dodávají na pulty malí producenti, rodinné farmy a malé potravinářské firmy. Prodávají vlastně svým sousedům a kvalita je pro ně něco, na co jsou i náležitě hrdí. Bohužel ale mají často ještě něco společného: nedostatek prostředků na marketing. Donedávna měli také těžké vyjednávací podmínky u obchodních řetězců. Zkrátka jsou na tom v řadě ohledů hůře než velcí výrobci působící na celostátním trhu, o nadnárodních firmách nemluvě. Právě těmto malým a středním poctivým výrobcům pomáhá značka Regionální potravina v nalezení cesty k zákazníkům. Těší mě, že to skutečně funguje a že už existuje řada případů, kdy se značka stala konkurenční výhodou a otevřela zemědělcům či potravinářům dveře do prodejen, kam se dříve nemohli dostat. Kvalitní potraviny jsou ale většinou o něco dražší než ty vyrobené například z náhražek.
Jsou lidé ochotni si za kvalitu připlatit?
To, co nám nabízejí v obchodech, vlastně určujeme my sami. Dnes mohu rád konstatovat, že i u nás mnoha lidem přestává stačit nejnižší cena a stále více se ohlížejí i na kvalitu. Přitom stačí počítat. V České republice končí ročně tuny potravin v odpadkových koších. Naučili jsme se plýtvat. Kupujeme plné košíky levných potravin, ale často je nestačíme sníst. Tím, že část nákupu vyhodíme, vlastně neušetříme nic. Rozumný zákazník proto kupuje menší množství, ale kvalitních potravin. Snad i značka Regionální potravina přispěje k tomu, že těch druhých bude stále víc.
Výrobek, který usiluje o značku Regionální potravina, musí být vyroben v příslušném regionu ze surovin dané oblasti, nebo – pokud to z objektivních důvodů není možné – ze surovin tuzemských. Jaké výhody to zákazníkovi přináší?
Především jistotu, že výrobek, který si kupuje, je kvalitní, chutný a také čerstvý. V čem mají regionální potraviny velkou výhodu, je vzdálenost mezi místem výroby a místem spotřeby. Díky krátkým distribučním cestám jsou nesporně čerstvější a chutnější. A nelze opominout ani přínosy, které nemíří za konkrétním zákazníkem, ale prospívají spíše danému regionu, nebo dokonce celé společnosti.
V jakém smyslu?
Zkrácení přepravy zboží je pozitivní nejen z hlediska čerstvosti produkce, ale také v dopadech na životní prostředí. Úspěšný výrobce v regionu kromě toho vytváří pracovní místa, zaměstnanci přinášejí daňové výnosy obcím. Je tu celá řada efektů, které zákazníka asi nezajímají, ale společensky jsou nezanedbatelné. I proto jsem rád, že tu značku máme. A nejen ji. Snažíme se farmáře a drobné producenty propagovat i na farmářských slavnostech, které pořádáme. Tam si lidé mohou na vlastní oči prohlédnout, jak se na farmách žije a v jakém prostředí suroviny pro české potraviny vznikají. I tam je vidět velký zájem. Internetové stránky slavností jsou často přetížené, na farmy přijíždějí tisíce lidí.
Když už je o tom řeč, jak atraktivní je dnes pracovat v zemědělství?
Asi jak pro koho. Je nepochybně mnoho lidí, pro které je ideálem práce v přírodě nebo se zvířaty. Menší atraktivita některých profesí, nebo spíš menší zájem o práci zemědělství plyne z toho, že je to práce nesmírně těžká a odpovědná, což nezapadá do představ většiny lidí o snadném životě. Proto se snažím využít každou příležitost a zemědělcům za jejich úsilí poděkovat. Neopomenu to udělat ani nyní. Ostatně ani udělení cen v soutěži Regionální potravina vlastně není nic jiného než poděkováním tuzemským výrobcům za jejich dobrou práci.
(Autor: Václav Tuček)
ministr zemědělství
poslanec PČR
předseda regionálního sdružení