Novinky Mediální výstupy

Místopředseda ODS Tomáš Chalupa o kauze kolem premiéra Nečase prostě mluvit nebude. Nechce se mu jitřit ani koaliční spory s TOP 09. "Lidi stejně nezajímá, že se politici hádají jak pitomci," říká. Teď se "zažral" do hrází, průtoků a povodňových plánů.

- Byl jste jedním z politiků, kteří dopředu věděli, že se chystá policejní zásah ve státních úřadech?

Možná patřím k nevýznamným členům politické scény. O tom, že se něco stalo, jsem se dověděl prostřednictvím textové zprávy z ČTK. Bylo to asi minutu předtím, než jsem zahájil vlastní tiskovou konferenci ohledně Zelené úsporám. Tak je to se mnou.

- Přemýšlel jste od té doby, jestli se premiér Nečas za této situace může udržet ve funkci?

O tom přemýšlí každý z nás. Já jsem ale tak dlouho působil v novinách a v politice, abych ty dvě role mohl rozlišit. Teď si nemůžu dovolit spekulace. Musím reagovat na fakta, která nyní nemám (rozhovor se konal v pátek těsně před vystoupením vrchního státního zástupce Iva Ištvana, pozn.red.).

- Ale určitě se musíte zabývat tím, jestli je v ODS nějaký jeho nástupce. Co říkáte tomu, že se zvláště po povodních v této souvislosti hovoří o vás?

Během povodní jsem moc nebyl doma, proto jsem neměl čas přemýšlet nad spekulacemi. Dnes za dvě a půl hodiny zasedá další povodňová komise a přemýšlím o tom, co ještě musíme udělat. Je potřeba nějak zareagovat na skutečnost, že se v postižených oblastech začíná objevovat lichva.

- Nemyslíte, že ODS dnes jen sklízí výsledky svého posledního kongresu, na němž se straně nepodařilo důsledně odstřihnout od kmotrů?

To, co se stalo ve středu v noci, jsem se jako všichni ostatní dozvídal přilepený na televizní obrazovku. Není to tak, že by soud potvrdil, o jakou skupinu jde a čeho se dopustila. Nejsem člověk, který by věci zametal pod koberec, ale také nechci, aby ODS byla strana, která se vyznačuje sebemrskačstvím.

- Nechcete se bavit o kmotrech? Není to tak, že oni namočili vaši stranu do největších průšvihů?

Nevím kdo a nevím, jak intenzivně. Také nevím, jak jsou provázané všechny věci, které teď vyšetřuje policie. Je to jeden příběh, nebo jde o časovou souslednost, která spojila víc příběhů dohromady?

- Kauza se asi povleče dlouho. Myslíte, že takto oslabená ODS bude ještě schopna čelit TOP 09 v souboji o prvenství na pravici?

Jde o závažnou kauzu, ale nevíme, jak dopadne. Z dlouhodobého hlediska tvrdím Starostům a nezávislým, kteří působí v TOP 09, že my jsme strana starostů. ODS má po celé republice dva tisíce komunálních politiků. Je ale pravda, že jich máme mnohem méně, než jich bývalo. Pořád ale věřím, že ODS zvítězí v závodě o nejsilnější stranu v zemi. Má svou tradici a přes dvacet tisíc členů. Za dvacet let v politice mám pocit, že to z naprosté většiny nejsou pitomci nebo zlatokopové.

- Na současném stavu ODS vás nic neznepokojuje?

Jako místopředseda ODS jsem dostal na starost komunální politiku, trochu jsem si o ni řekl. Naši starostové nám vytýkají, proč naše vláda připravuje zákon o obcích, který jim ztíží práci. Když radnice zakládaly webové stránky a začaly zveřejňovat záznamy ze zastupitelstva, nedělaly to na základě žádného zákona, ale proto, že si obec řekla, že je to její politika. Teď starosty nutí, aby se všechno zveřejňovalo na nějakém portálu ministerstva vnitra. K čemu je to dobré?

- Více než kmotrovská image vám vadí, že se ODS odchyluje od programu?

Snažím se o to, abychom dělali praktickou politiku, která se naši zemi pokusí někam posunout. Na ministerstvu životního prostředí nesmí vznikat vyhlášky, v nichž budeme zakazovat lidem, aby si na vlastní zahradě pokáceli strom. Stejně ničemu nezabráníme, každý si ho klidně pokácí, akorát kvůli tomu musíme na radnici zaměstnat byrokrata, dát mu razítko a moc. Naopak bychom měli zátěž občanů snižovat. To jim pomůže, žádná takzvaná velká politika.

- Když jste sledoval spor premiéra Petra Nečase s ministrem financí Miroslavem Kalouskem o odpuštění daně z příjmu…

Ten spor jsem ani nezaregistroval. To mě udivujete, vůbec o něm nevím. Omlouvám se.

- Šlo o zápas, v němž se přetlačovali, kdo podnikatelům zasaženým povodní navrhne větší úlevy. Bude to na vládě k vydržení, když oba takto začínají už rok do řádných voleb?

Koalice nevznikají z lásky, jde o manželství z rozumu. Když budeme rozumní, vydržíme a pro tuto zemi to bude dobře. Budeme-li hlupáci, skončíme.

- Souboj na pravici se neodehrává jen ve vládě, ale i v Praze, kde se bývalý primátor Bohuslav Svoboda v době povodní pustil do svého nástupce. Šlo o věcný spor, když Praha velké povodni docela slušně odolala?

Poprosil bych čtenáře o trpělivost. Jako člověk, jehož rodina žije v Praze po generace a který zná práci povodňových komisí, bych rád řekl, že dokud povodeň nebude za námi, nebudu situaci v Praze komentovat. Lidi teď mají úplně jiné starosti než poslouchat bláznivé politiky, jak se předhánějí, kdo z nich je větší pitomec.

- Nic o rychlosti stavby bariér kolem Vltavy a upouštění vody z přehrady v Hostivaři, o něž se oba politici přeli, se od vás nedozvíme?

Až bude po všem, povím vám o bariérách, přehradě i moudrosti nového primátora, když rozhodl zavřít školy. Povodeň ale ještě není za námi, všichni se nevrátili do svých domovů a není všechno uklizeno.

- Všiml jste si kdekoli v zaplavených oblastech nějakého lajdáctví?

Jde o to, jak defi nujete lajdáctví.

- Mluví se o Bechyni, kde stavěli bariéry snad po pás ve vodě a starosta se pak snažil svést vinu na projektanta hrází.

Je pravda, že jsou situace, kdy povodeň umíte předpovědět dva dny dopředu, jindy to můžete udělat s dvouhodinovým předstihem, někdy vám nestačí dvacet minut. O víkendu (8.–9. června, pozn. red.) jsem byl v Dolanech na Kladensku. Potok široký jako normální stůl se proměnil v řeku širokou 40 metrů. Neměli pomalu ani těch dvacet minut, aby stihli reagovat. Živice na hlavní komunikaci se během chvilky srolovala jako papír. S tím nic neuděláte. Nad tím jsou zoufalí všichni. Hydrologové i meteorologové to neumějí lidem říct dřív.

- Všechno o povodních šlapalo stoprocentně?

To netvrdím, ale o lajdáctví se hovořit nedá. Ani nepřijímám kritiku Povodí Vltavy, že vypouštělo Vltavu dříve nebo později. Při této povodni se jim víceméně povedl zázrak. Dokázali skloubit přehrady s kulminující Berounkou a neregulovanou Sázavou, a to všechno v době, kdy v Praze ještě nestály bariéry.

- Neoddávala se lajdáctví vláda, a to dlouhodobě? Proč je státní mašinerie tak těžkopádná, že Zálezlice neměly dostavěné hráze ani jedenáct let od poslední pohromy? Ve Veselí nad Lužnicí je dokonce začali budovat teprve tři měsíce předtím, než je letos spláchla voda.

Ne ve všech případech je investorem protipovodňových opatření stát. Spíše se přikláním k tomu, aby to nebyl stát. Nemám k dispozici materiály o Zálezlicích ani o Klech, abych věděl, kde vznikl problém a kdo byl ten, co blokoval situaci. Také jsem slyšel, že nebyla čistá koryta potoků, protože práce blokovalo ministerstvo životního prostředí. Teď budeme všechno analyzovat. Ze zákona máme tři měsíce na to, abychom hodnotili průběh povodně. Totéž čeká povodňové komise v obcích.

- Jak se z toho poučíte?

Protipovodňovou ochranu musíme efektivně dobudovat. V Praze vznikla bez přispění státu, což je unikum. Když se Pražané pojedou podívat na obdobné bariéry po světě, zjistí, že se nemají za co stydět. Jako občan šestého obvodu tvrdím, že bychom hráze rádi měli ještě v Podbabě, na Šáreckém potoku. Neví se, co bude se Sedlcem, ale když se podívám na sedmnáct kilometrů hrází v Praze, vidím kus práce.

- Zažil jste jako starosta, jak Praha fungovala bez hrází?

Naprosto přesně. V roce 2002 jsme byli rádi, že jsme sehnali jednu avii a pytle. Přijeli jsme do pískovny a řekli jim, že zabavujeme písek. V první chvíli nevěděli, jestli na nás nemají zavolat policii.

- Teď se mluví o nových hrázích a nových zákonech. Můžete s jejich pomocí zabránit obcím stavět v záplavových územích?

Každá obec zná, kam bude sahat hladina při dvacetileté nebo padesátileté vodě. Povolovat v ní novou zástavbu je hloupost. Tomu bychom měli bránit. Nese to ale s sebou složité situace. Majiteli parcely, která stojí mezi domy starými sto let, se bude těžko vysvětlovat, že na ní nesmí nic postavit kvůli povodním. I v Praze navíc vznikaly projekty v záplavových územích postavené tak, aby je voda neohrozila. Do budoucna ale určitě budeme všichni tvrdší. Stát, kraje i obce.

- Vyznívá to tak, že ti, kdo vlastní některé nemovitosti u vody, mají smůlu.

To je jiná otázka, co s těmi domy udělat. Máme je vykoupit, lidi odstěhovat, pozemky zarovnat a udělat tam parky? Tvrdím, že nelze postupovat podle jednotného plánu. Kdybychom vycházeli z rozlivových území v Českém Krumlově, budeme bourat domy. Máme to udělat? V pražském Dolním Sedlci, kde ti lidi žijí po generace, byli fatálně zaplaveni v roce 2002 i nyní. Každé jarní tání jim vyplaví krám, ale neměl bych tu odvahu jim navrhnout, ať se někam odstěhují.

- Nebylo by to lepší pro ně i pro městský rozpočet?

Nikdy nezapomenu, jak jsem jako starosta Prahy 6, pod kterou tato obec spadá, při povodni šel dveře od dveří a říkal jim, že je to hloupé, ale za hodinu se musí evakuovat. Nikdy nezapomenu na to, jak hledali, kde mají fotku babičky, aby si ji odnesli. Chtěl byste jim život přervat natrvalo?

- Musel jste letos jako šéf protipovodňové komise některé starosty postavit do latě?

To víte, že se vymlouvají na kdeco, a mně to vadí. Říkám jim, ať mi ukážou rozpočet, a já jim přesně najdu místo, kde mají na dané opatření peníze.

- Zaujal vás naopak výkon nějakého starosty?

Nechci se nikoho dotknout, ale když jsem se díval na starostu Patrika Rolla z Lužce nad Vltavou, nechápal jsem. Čtyřikrát po sobě se mu situace v obci nikoli zlepšovala, ale zhoršovala. Všichni ostatní hlásili, jak jim opadá voda, ale jemu se provalila další hráz a musel evakuovat další ulici a ještě se to opakovalo. Viděl jsem ho, jak na lodičce s pádlem projížděl obcí, aby viděl, jak to tam vypadá. Opravdu si máknul. Pro mě jde o jednoho z hrdinů povodní, ale platí to i pro většinu z osmi set starostů, kteří se s velkou vodou potýkali.