Interview ČT24

10. června 2013
Interview ČT24

Hostem diskusního pořadu ČT24 byl ministr zemědělství Petr Bendl.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Povodňové ohrožení i nadále trvá. Na co se máme v následujících hodinách nebo třeba dnech připravit? I tuto otázku zodpoví náš dnešní host. Začíná Interview ČT24. Přeju dobrý večer. A hostem Interview je ministr zemědělství Petr Bendl. Dobrý večer, pane ministře. 



Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Hezký dobrý večer. 



Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Vy jste na dnešní tiskové konferenci řekl: "Povodně nejsou rozhodně za námi." Tak co můžeme čekat, jsou před námi, je ještě další vlna povodní před námi? 


Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Ty informace, které jsme měli od meteorologů, nás varovaly před tím, co se bude dít na konci neděle, včerejšího dne, v průběhu noci a v průběhu dneška. Takže to je taková ta vlna dešťů, kterou ještě čekáme. A ukazuje se, že to bylo, řeknu, to varování velmi správné, protože na některých tocích ještě v České republice ty řeky, říčky stoupají. 



Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

A můžeme říci, že pokud tedy přežijeme ten dnešní den a hlavně dnešní noc, pomine to zásadní nebezpečí nebo jaké jsou predikce, jaké jsou prognózy? 



Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Naši vodohospodáři dostávají informace zhruba týden dopředu a zatím nic vážného avizováno není kromě toho dnešního večera a toho průběhu dnešního dne. Takže pevně už doufáme, že se dostaneme do nějaké normální situace, už bychom rádi si od toho deště trošku oddychli. 



Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Ale bleskové povodně, ta hrozba tady stále ještě může být? 



Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Bleskové povodně nám hrozí, půda je velmi nasáklá vodou a téměř nic už ta půda není schopná vstřebat. A všechno to teče jak po střeše. V podstatě žádná absorpční schopnost půdy už dneska není. 



Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Máte, pane ministře, k dispozici nějaký model, který by říkal, kolik by muselo spadnout srážek za jeden den, dejme tomu, aby opravdu se ještě znovu rozvodnily ty stejné toky a ti lidé, kteří museli čelit velké vodě poprvé, jí během několika dnů museli čelit znovu? 



Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

To přesně říct neumím, ale v okamžiku, kdyby nám začalo pršet celý jeden den, dva, tak mám pocit, že bychom se vraceli zpátky do té situace, ve které jsme ještě před několika dny byli. 



Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Pojďme se na některá místa v Čechách teď povídat za našimi kolegy. Konkrétně ve Staňkově máme Filipa Horkého. Filipe, zdravím tě, doufám, že se slyšíme a vidíme, jak to na místě vypadá, bude situace ještě dramatická? 


Filip HORKÝ, redaktor ČT: 

Hezký večer. Nemyslím si, že bude přímo dramatická, ale ta hladina místní řeky Radbuzy rozhodně roste. Ostatně podívejte se za mě. Ta laguna tady nebyla, když jsme sem odpoledne dorazili. Řeka stoupla oproti třeba ránu o 80 centimetrů. Dá se předpokládat, že ještě půjde nahoru. Nicméně reálné nebezpečí to pro obyvatele Staňkova alespoň v té části, kde teď jsme, rozhodně není, a to z toho důvodu, že ještě před týdnem, když tady byly zasaženy některé domy a někteří obyvatelé museli vyklízet třeba první patra svých obydlí, tak měla hladina 306 centimetrů, teď je to zhruba 223, 224, nicméně Radbuza stále stoupá a bude i otázkou toho, co bude dál, protože už o tom mluvil i tvůj host, Danielo, že půda je velmi nasycená. To znamená, stačí drobné srážky a vše se velmi rychle projeví na hladině řeky. Konkrétně řeka Klabava to dnes ukázala velmi rychle, když v průběhu několika hodin, třech hodin vlastně se její průtok zdvojnásobil. Tady to nebude tak hrozné, nicméně i nadále se tady vyplatí situaci sledovat a my to budeme dělat. 



Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Říká Filip Horký. Filipe, děkuju ti za informace. Pojďme ještě na další místo se vypravit, konkrétně do Bechyně, kde je kolegyně Kateřina Poláková. Kateřino, i pro tebe stejná otázka, jak to tedy na místě vypadá a můžeme čekat dramatickou situaci během několika následujících hodin? 



Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka ČT: 

Pěkný podvečer. Zatím to vypadá, že žádné drama se zde konat nebude, protože sice je tady pohotovost od včerejška, kdy kvůli silným bouřkám a dešti se zvedla hladina řeky Lužnice, ale ta už v tuto chvíli spíše klesá, už od dopoledne. Zatímco celý den tady byl povodňový stupeň číslo tři, tak teď to kleslo na dvojku. Takže já mám spíše pozitivní informace. Neví se ale, jaké bude počasí, protože teď se zatáhlo a vypadá to, že bude pršet. Každopádně obyvatelé Bechyně jsou připraveni na případnou druhou povodňovou vlnu. Vy můžete vidět za mnou, že podél řeky jsou instalovány protipovodňové bariéry. Zároveň starosta už včera varoval všechny obyvatele, takže ti mají před svými domy pytle s pískem a jsou tedy připraveni i na tu krizovější situaci. Ale jak jsem říkala, zatím to vypadá, že řeka spíše klesá. 



Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Kateřina Poláková. Kateřino, i tobě děkuju za informace, na shledanou. Pane ministře, vy jste bedlivě sledoval obrázky a koneckonců vy jste se i do jednotlivých míst vydával. Jak to na vás působí potom, když jste přímo na místě, mluvíte s lidmi, kteří si zažili povodně a možná i zažili povodně kolikrát před 11 lety v roce 2002? 



Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Já už mám dlouholetou zkušenost s povodněmi a můžu porovnávat, jak to asi vypadalo v roce 2002 a jak to vypadá teď. Musím říct, že je vidět, že naši starostové a starostky a celé ty týmy hasičů i policistů už daleko lépe vědí, jsou lépe informováni o tom, jaká voda je čeká a jsou schopni na to připravit obyvatelstvo, jsou v tomto ohledu lépe informovaní. My jsme v tom roce 2002, kdy já jsem vlastně byl hejtmanem Středočeského kraje a jenom tehdy připomenu, jenom ve středních Čechách se tehdy evakuovalo 24 tisíc lidí, což je víc než dneska celá Česká republika. A ta situace tam tehdy byla zejména z pohledu té informovanosti starostů daleko složitější, neměli jsme aktualizované povodňové plány, takže  jsme nevěděli pořádně, kam až ta voda může při kterém stupni nebo kolika centimetrech, kam až se může dostat. Tuhle informaci měli, patří velké poděkování významné části nebo všem starostům, starostkám a těm týmům požárníků nebo hasičů a policistů, protože bylo vidět, že jsou mnohem profesionálnější a že už prostě ten jejich výkon byl řádově někde jinde. I tehdy odvedli kus práce, ale neměli ty informace, které mají dneska. 



Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

A když jsme se tedy dotkli toho srovnání roku 2002 a letošního roku 2013. Máte pocit, že ty povodně a vůbec souhrn srážek nebyl tak masivní jako třeba před těmi 11 lety nebo i pomohlo to, právě že se Česká republika poučila z povodní v roce 2002? 



Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Těch srážek opravdu nebylo tolik, ale je vidět, že jsme poučeni. Byla řada protipovodňových opatření, která zafungovala, kde buď tím, že pozdrželi vodu a nakonec je třeba voda překonala, ale alespoň získali starostové a starostky nebo povodňové komise čas k evakuaci a k upozornění lidí. A v řadě případů, třeba dnes jsem mluvil s paní starostkou z Terezína a významná část té historické části Terezína byla  uchráněna protipovodňovými opatřeními a existují desítky takových míst v České republice. Jiná věc je, že bychom si měli přát, abychom v těch protipovodňových pracech pokračovali, protože je řada malých obcí, které stojí za to ochránit a je třeba připravit k tomu jak legislativu, tak finanční prostředky. 


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Zůstaňme ještě u samotné předpovědi. Možná není problém předpovědět úhrn srážek, ale zřejmě už je větší problém předpovědět, kde přesně spadnou a jak moc to rozvodní jednotlivé toky. Trápí vás to? 



Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Já se na to dívám trochu laicky v tom smyslu, že při vší úctě k našim meteorologům, vím, že dělali absolutní maximum, ale moje zkušenost osobní je taková, že někdy se podíváte na předpověď, obléknete se podle toho a druhý den vidíte, že je to třeba trochu jinak, právě že třeba jste na jiném místě, než oni předpovídali, že to počasí bude. Proto je to pro nás nebo pro naše vodohospodáře někdy extrémně složité nachystat se na něco, co má být jakoby za týden. Vám řeknou: ano, za týden spadne 600 nebo bude ten přítok vzhledem k množství srážek třeba do té Vltavské kaskády na úrovni 650 kubíků za vteřinu, což byla předpověď před těmi povodněmi. A nakonec přišlo 2,5 tisíce. Což je řádově někde... 


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

To už je velký rozdíl. 



Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

…řádově někde jinde. V okamžiku, kdy vám to napadne takovéto množství srážek na významné části právě celého povodí, tak řada bezejmenných říček a potoků stoupla extrémně. Dneska jsem mluvil třeba s panem starostou z Krumlova o jeho zkušenostech a ten říkal, že říčka nebo potůček, kterým normálně tečou 2 metry čtvereční, teklo skoro 100 kubíků za vteřinu, což je obrovský rozdíl a tyhle ty mezi nebo tyhle neznámé potoky, ty nám prostě dělaly tentokrát obrovské problémy. 



Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

A co s tím lze třeba nebo existuje vůbec nějaký přístroj, do kterého by Česká republika mohla investovat a potom by byla lépe informovaná a mohla by se tím pádem lépe připravit na přicházející povodně? 



Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Otázka na meteorology, ale vím, že se snaží, že měli k dispozici výsledky čtyř velmi, velmi moderních systémů, které předpovídají počasí, třeba i teď na neděli a pondělí. Nakonec se zaplaťpánbůh nepotvrdilo, že by ty srážky byly tak velmi intenzivní, ale je to odhad, je to předpověď, není to jistota. 


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Co teď tedy momentálně dělá ministr zemědělství pro to, aby v případě, že by se ještě naplnily nějaké černé scénáře, byly dopady povodní třeba té druhé vlny co možná nejnižší? 



Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Ministr zemědělství u těch řek, které je možné nějakou limitovanou mírou regulovat, se snaží ve spolupráci s vodohospodáři snižovat množství vody, které máme na přehradách a připravit je na případnou další vlnu. U řek, které nejsou regulovatelné, jako je Berounka, Sázava nebo viděli jsme tady před chvilkou záběry z Nežárky, tam nelze než pouze varovat starostky a starosty a mobilizovat případně povodňové komise, kde bychom měli takovéto avízo. 



Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

To, co regulujete, v součinnosti s vodohospodáři, je samozřejmě Vltavská kaskáda. O té už se toho napsalo strašně moc. Byli jste kritizováni nebo vodohospodáři za to, že málo upouštěli, teď najednou se objevují články, že už to tase jde. Můžete tedy vysvětlit, jakým způsobem vůbec funguje Vltavská kaskáda, abychom zamezili všem těm spekulacím a abychom se už dále nedohadovali, co mělo být učiněno a nebylo, dejme tomu? 



Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Já vím, že ty spekulace jsou, rozumím jim, protože v minulosti se příliš nevysvětlovalo, co ta Vltavská kaskáda vlastně je, že nebyla postavená za účelem ochrany před velkou vodou, ale za účelem zajištění průtoku, vůbec nějakého průtoku Vltavy, protože my tu vodu potřebujeme nejenom k takovým těm běžným věcem ve Vltavě, ale zejména třeba k fungování čistíren odpadních vod. Kdyby nebyl dostatečný průtok Vltavy, tak města a obce, které jsou na Vltavě a využívají k čištění odpadních vod právě této řeky, tak by nemohly čistit a v tu chvíli bychom se dostali do neuvěřitelných hygienických problémů. Naše Vltavská kaskáda byla stavěna v době, kdy bylo obecně moderní v Evropě stavět na kaskádách i ty výroby nebo umožnit výrobu elektrické energie, což je jedna z priorit, které ta Vltavská kaskáda při  výstavbě měla. Slyšel jsem už i, že jsme neupouštěli, protože jsme tím chtěli zachránit ČEZ. 



Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Vyrábět elektřina. 


Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Je doložitelné, je černé na bílém, že výpadek jednoho, dvou, třech, pěti dnů Vltavské kaskády v tom systému ČEZ neznamená v podstatě téměř nic. Ta představa, že jedeme hlavně na elektrárny na Slapech a Orlíku, je velmi mylná. Tam my máme omezenou možnost manipulace právě s Vltavskou kaskádou a hodně to odvisí od toho, co jsme se tady bavili na začátku, jaká bude předpověď počasí, co nám řeknou vlastně meteorologové, jak se mají vodohospodáři připravit, kolik mají upustit tak, aby jednak zachytili tu povodňovou vlnu, přestože primárně kaskáda k tomu nebyla určena. A zároveň si zajistili dostatek vody v případě, že pršet přestane, abychom se nedostali do obrovských potíží zase obráceně, se suchem. 



Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Jinými slovy, jestli tomu správně rozumím, to co jste zmiňoval předtím, že ta předpověď, kolik spadne srážek, nebyla tak pesimistická, jaká ve skutečnosti byla, protože se neupouštělo více. Rozumím tomu správně? 


Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Tak,přesně tak. 


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

A teď už protože se všichni bojí toho, že by mohla přijít druhá vlna povodní, tak už se nebojíte vyšších průtoků? 



Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Říkáte to naprosto přesně. Je to odvislé opravdu od těch předpovědí, co nám ČHMÚ řekne a my se snažíme potom maximálně vyjít vstříc v tom, že hladiny a množství zásoby vody v přehradách upouštíme. 


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Zároveň jste určitě zaznamenal i názor klimatologa Václava Cílka, který tvrdil, že by možná bylo pro tyto případy daleko lepší, kdyby zůstala jedna z přehrad Vltavské kaskády vypuštěná nastálo, že by to zamezilo právě takovým problémům, jako byl ten letošní problém při povodních. Myslíte si to stejné? 


Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Já jsem o tom mluvil s předními experty a odborníky vodohospodáři, kteří tvrdí, že to množství vody, které spadne, by nás stejně neuchránilo, že bychom museli vypustit třeba Orlík nebo něco podobného. V tu chvíli bychom se zase zbavovali té šance nakumulovat vodu, abychom ji vůbec měli k dispozici v období sucha. Takže naši vodohospodáři se na tento názor experta, ale geologa dívají velmi skepticky. 


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Když se zastavíme ještě u aktuální situace, Vltavská kaskáda je tedy připravena, kolik je tam místa pro případné srážky, detenční prostor jak velký je? 



Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Já vám řesný objem neřeknu, ale teď jsme na hranici maxima, které je vůbec možné dosáhnout tak, abychom byli schopni akumulovat vodu v případě, že přijdou velké srážky. Začínáme mít i dílem obavu, aby se teď nestalo, že když máme upuštěno, aby srážky žádné nepřišly a my jsme nenaplnily a nenachystali zase kaskádu na období léta, kde by třeba nepršelo. Tam zkrátka tyhle ty dilemata mají vodohospodáři z ČHMÚ v podstatě každý rok. 



Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Jak se vůbec vláda Petra Nečase poučila z těchto povodní? Jde mi o další postup, ke kterým krokům přistoupíte, dejme tomu, v následujících měsících, aby opravdu, protože se mluví hodně o tom, že četnost povodní se může zvyšovat v následujících letech, k čemu chcete přistoupit, k jakým krokům? 


Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Vláda Petra Nečase od okamžiku, kdy se stal Petr Nečas premiérem, tak státní rozpočet zdvojnásobil finanční prostředky jdoucí právě do investic na protipovodňová opatření. Přibližně 2 miliardy ročně dává v tuto chvíli státní rozpočet. Často jsme odvislí od toho, jak vypadá stavební řízení, je-li územní rozhodnutí, asi jste slyšeli, že často dostat se k tomu územnímu rozhodnutí a ke stavebnímu povolení není jednoduché. Lidé ne vždy jsou vstřícní směrem k obcím v tom, aby souhlasili a byli ochotní k dohodě, co se týká jejich pozemku, tak aby se postavila protipovodňová opatření. Někde ta situace byla velmi dramatická, například v Lovosicích, celá ta průmyslová zóna tam 200 metrů, nechce člověk prodat, dělali tam velmi narychlo takovou hurá akci téměř, kdy auta navážely prostě materiál tak, aby doplnili protipovodňové opatření, které tam legitimně stojí a tady ten člověk jim bránil v tom, aby tam protipovodňové opatření vzniklo. Takže my musíme udělat i něco pro to, abychom toto prolomili a umožnili obcím takováto opatření realizovat, když hold se někdo nebude chtít dohodnout, budeme muset přistoupit podle mého hlubokého přesvědčení k vyvlastňování, byť to říkám velmi nerad. Prostě je to nebo měla by to být veřejně prospěšná stavba. Jinak my plánujeme na to období 2014, 2020 zejména z evropských prostředků, a to už říkám dlouhodobě, protože na tom víc jak rok pracujeme, aby tady byla možnost věnovat se odbahnění rybníků, věnovat se zadržení vody v krajině, opravám hrází a podobně. A to, co se ukazuje jako velký problém, tak jsou zanesená koryta řek. Každá takováto povodeň, kterou jsme viděli, s sebou přinese spoustu bláta, spoustu písku, kamení a ono to dno začíná postupně stoupat, takže množství té vody je menší a schopnost toho řečiště pojmout větší množství vody se tím zhoršuje. Pak stačí, když málo zaprší a v tu chvíli máte řeku vylitou ze břehů. Takže my se budeme snažit zprůchodnit legislativu v tomto ohledu, protože třeba naši vodohospodáři jsou často kritizováni starostkami a starosty, že nečistí ta koryta řek. Ale oni musí naplnit českou legislativu a tam je jim často bráněno v tom, aby to udělali. 



Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Vy jste dnes také na tiskové konferenci vyčísloval škody po povodních, i když se budou patrně ještě zvyšovat, protože velká voda neopadla úplně všude. Zůstaňme u zemědělství jako takového. Budete kontrolovat, zda se třeba neprodávají plodiny, přes které přešla velká voda a mohou být zdraví nebezpečné? Jak se k tomuto postaví váš resort, nebojíte se, že budou třeba prodávány někde na farmářských trzích? 



Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Já z toho obavu nemám. Já důvěřuji našim potravinářům, respektive potravinářské inspekci, kteří monitorují takovéto věci a budou monitorovat i nadále, my se těm kritickým místům věnujeme a věřím, že prostě na naše dozorové orgány je v tomto spolehnutí. 



Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Takže probíhají nějaké kontroly už v tuto chvíli, aby se něčemu takovému zabránilo? 



Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

V tuto chvíli tam, kde ta voda neopadla nikoliv. My v tuto chvíli sbíráme data o poškozených územích, o ztrátách našich zemědělců. Snažíme se kvantifikovat škody, ke kterým došlo a samozřejmě je i rozdělit podle typu, jestli jsou to třeba rybáři, kteří přišli o obrovské množství ryb, anebo jestli jsou to zelináři, jestli jsou to jiní chovatelé skotu a podobně, protože u těch trvalých travních porostů to může dojít také ke škodám třeba nevratným, pokud se tam usadilo bláto a podobně. Takže my to potřebujeme nejprve analyzovat a pak teprve se rozhodnout, kudy půjdeme. Už ale u té analýzy zjistíte nebo můžeme zjistit, kde jsou takové rizikové oblasti tak, aby to naši potravinářští inspektoři mohli vzít v potaz. 



Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Plánujete pro zemědělce nějaké kompenzace, když přišli, zmiňoval jste rybáře? 



Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

My budeme hledat cestu, která je legitimní a legální, myšleno z pohledu udržení pravidel hospodářské soutěže uvnitř Evropské unie. Tam se nesmíme dostat do té nepovolené hranice. Takže my budeme uvnitř Státního zemědělského intervenčního fondu a také prostřednictvím PGRLF zvažujeme případné půjčování finančních prostředků bezúročných a podobně, odložení plateb a tak dále. Některé prostě možnosti se tady nabízí, v tuhle chvíli je prověřujeme a přineseme ve středu na jednání vlády některé návrhy. 



Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

A přemýšlíte i třeba o nějakých přímých dotacích, to znamená, že zemědělci by měli nárok na finanční injekci od státu v nějaké výši podle toho, jak byli zasaženi povodněmi? 



Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

My to musíme vnímat, že jsou to často třeba podnikatelské subjekty jako každý jiný a nějaká přímá dotace, to by, mám pocit, bychom se vystavovali velkému riziku ze strany Evropské unie, že není možné pomáhat podnikatelskému subjektu. Tam se budeme snažit od sebe odlišit rizika, která jsou pojistitelná, protože mohl-li se někdo pojistit, měl tak učinit a rizika, která nejsou pojistitelná, kde pojišťovny některé věci uvnitř toho zemědělského sektoru nepojišťují, takže tam se budeme snažit spíše orientovat tu pomoc. Tam, kde existuje možnost pojištění, tam je to opravdu věc každého. 


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Ústřední povodňová komise a krizový štáb zakázaly plavby na tocích, kde je druhý a třetí stupeň povodňové aktivity s výjimkou tedy záchranných a likvidačních prací. Čím si vysvětlujete, že lidé takto stále hazardují se svými životy a vydávají se na toky, když vědí, že jsou ohroženi na životě nebo můžou být? 



Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Je to prostě absolutní nezodpovědnost. Možná já se na to dívám zase laicky, často se ta generace naše nebo spíš ta mladší dívá na takové ty akční filmy a mají pocit, že vlastně ti hrdinové jsou tam nesmrtelní a že jich se to může týkat taky. Že to bude fantastický adrenalin a že se pak budou moct pochlubit před svými kamarády, že riskují život, jim možná v tu chvíli ani nedochází. Ale je na nás, abychom je prostě všechny varovali, protože tím opravdu zdržují jednak policisty od práce a samozřejmě stojí to celou společnost velké náklady a když takhle někdo riskuje svůj vlastní život. 



Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

A když to někdo podstoupí, tak samozřejmě porušení zákazu vydat se na tyto toky je pod sankcí. Myslíte si, že to opravdu lidi už odradí? 


Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Tyhle blázni, neumím říct nějaký lepší výraz na to, se podle mě příliš odradit nedají. To jsou lidi, kteří se těší na takovéto riziko. Nám nezbývá než apelovat a pořád prostě vysvětlovat, ukazovat následky toho, co se může stát, jestliže se někdo vydá na raftu či na prkně, což byly případy, do rozbouřené řeky. Ta Berounka nebo i Vltava, v okamžiku, kdy se vyleje ze břehů, tak to její chování je velmi nevypočitatelné a těch lidských životů je potom zbytečně škoda. 



Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Velice stručně na závěr. Myslíte si, že stojí za zvážení debata, zda by lidé se měli vracet na už poněkolikáté zaplavená území a že by spíše měli budovat své domovy někde jinde? A prosím stručně. 


Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

To už bylo v roce 2002, kdy jsme na tohle upozorňovali. Bohužel ta praxe se ukazuje, že to příliš se nám to nepodařilo v územních plánech zatrhnout. Už třeba rekonstruovat chaty na rodinné domy a podobně, na to se bude muset státní správa zaměřit a obcím jednoznačně v tomhle tom říct: ne, v zátopovém území se dál stavět nesmí. 



Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Ministr zemědělství Petr Bendl byl hostem Interview. Já vám za to děkuju, na shledanou. 



Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Děkuju za pozvání. 

Ing. Petr Bendl

ministr zemědělství
poslanec PČR
předseda regionálního sdružení