Při povodních držme pohromadě
8. června 2013
Českou republiku zasáhly povodně. Osmé za posledních šestnáct let. Přestože dnes stále řešíme důsledky těch aktuálních, které ještě stále nejsou u konce, již nám přinášejí mnohá poučení.
Když Vám voda potřetí vyplaví byt, máte dojem, že nám nic jiného než voda nehrozí. Bohužel, Česká republika se více než s vodou potýká a bude potýkat se suchem. To však dnes nikoho z postižených asi moc neuklidní.
Říkám to však z jiného důvodu. Chci, abychom k současné situaci přistupovali s maximální racionalitou a také vážností. Nechci, abychom dnes říkali, že voda nám již nehrozí, když existuje předpověď dalších srážek. Stejně tak nemá smysl dramatizovat a dále znervózňovat občany, že nám hrozí něco velkého, abych nepominul žádné hrozby, ani ty, které s nejvyšší mírou pravděpodobnosti nenastanou.
K současným povodním a řešení jejich dopadů přistupuji s maximální znalostí faktů a reálné situace. Nemá smysl dnes řešit, jestli se z kaskád vypouštělo brzy, či pozdě, moc, nebo málo, zda byly předpovědi přesné, či nikoliv. Chci ujistit všechny, že ti, kdo mají co do činění s povodňovou situací i odstraňováním škod, dělají maximum pro to, aby následky byly co nejmenší. Nikdo nemá zájem na partikulárním prospěchu. Všichni od hasičů, policistů a vojáků, přes meteorology a starosty až po pracovníky neziskových organizací jsou profesionálové a svoji práci dělají s maximální snahou pomoci co možná nejvíce lidem.
Dostávají se však do styku s nepředvídatelným elementem – počasím – a zde nelze předvídat vše na metr čtvereční a sekundu přesně. Proto mohou nastat situace, které se zpětně jeví jako ne zcela správně řešené. Je však třeba si uvědomit, že pracujeme ve velkém stresu a bojujeme s nepřítelem, jehož zbraně nejsme schopni přesně popsat a předpovědět.
Proto je důležité, abychom malicherné hádky o to, kdo co zavinil, jak kdo k problému přistoupil a co mohlo být uděláno lépe, nechali na stav, až voda opadne. Nyní bychom se měli maximálně soustředit na zvládnutí blížící se další krizové situace. Jde v ní o sekundy, a v nich na neproduktivní debaty není čas.
Každý, i ten, kdo povodní není postižen, může dnes nějak pomoci. Finančním či hmotným darem, manuálně, předáním informací. Voda postihla sice jen část České republiky, týká se však každého z nás. Dříve povodeň postihla Moravu, příště se může týkat zase někoho jiného. Jak praví známé přísloví – nikdy nevíme, kdy něco podobného může postihnout nás. Proto si pomáhejme, držme pohromadě. Jen tak povodeň zvládneme s co možná nejmenšími škodami.