Proč zavádět školné?
Populistická i extrémistická levice se snaží občany neustále přesvědčovat, že jediné, co formující se středopravicová koalice chystá na lidi, jsou nějaké nepravosti. Stejně tak je tomu u školného.
Levicoví ideologové neustále dokola omílají, že to omezí přístup sociálně slabých ke studiu. Opak je pravdou. Zavedení odloženého školného (tedy spíše absolventské platby) bude totiž doprovázeno systémem studentských půjček a stipendií.
Studium totiž již dnes není zadarmo. České vysoké školství navíc patří k jedněm z nejvíce diskriminujících v Evropě. Pravdou je, že na vysoké školy chodí ve většině případů děti vysokoškoláků. To právě státem garantované studentské půjčky mohou napravit.
Student si ji bude moci vzít, zaplatit z ní školné a další náklady studia, a splácet ji bude až po dosažení nadprůměrného platu. Pokud jej nedosáhne, půjčku za něj uhradí stát.
Maximální výše školného bude 10 000 Kč za semestr. Každá škola si navíc bude moci zvolit finální částku. Univerzity tak dostanou do ruky nástroj, jak regulovat poptávku po studiu. Pokud bude o studium na jejich škole velký zájem, bude školné vyšší. Ale například technické obory budou mít zřejmě školné nižší, tak aby studenty motivovaly ke studiu na jejich škole.
Vedlejším důsledkem zavedení školného (nikoliv jeho primárním účelem) je zvýšení příjmu vysokých škol v řádu desetiny až pětiny nákladů. Část z těchto dodatečných příjmů poté bude využita na prospěchová stipendia, což bude dále studenty motivovat k lepším výsledkům.
Školné má ale i morální rozměr. Dnes vysokoškolsky vzdělaní lidé dostávají v průměru o 80 % vyšší plat než jejich středoškolští kolegové. Není proto důvod, proč by se na financování této přidané hodnoty neměli podílet.
Zavedení školného také bude studenty motivovat k dokončení studia. Dnes, kdy za studium neplatí, jim nevadí, když školy po roce nechají. Samotnému studiu také budou určitě studenti věnovat více pozornosti, když budou vědět, že se na části nákladů budou podílet.