Novinky Mediální výstupy

Lepší stabilní elektřina z jádra a garantovaná cena než dodávky z nestabilních obnovitelných zdrojů za desítky miliard ročně. Tak hájí rozšíření Temelína ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba v rozhovoru pro HN. Debata o výstavbě dvou nových bloků jaderné elektrárny se podle něj smrskává pouze na její výhodnost v souvislosti s cenami elektřiny. "Je to však jen jedno z kritérií, které může mít ve výsledku úplně minimální dopad," říká Kuba.

Ministr financí Miroslav Kalousek pochybuje o finanční návratnosti i cenové nabídce rozšíření Jaderné elektrárny temelín. Jak to v souvislosti s dnešní situací na evropském energetickém trhu vnímáte vy?

Evropská energetika se nachází v nejhorším bodě. Říká se, že tržní cena za elektřinu je někde kolem čtyřiceti eur za megawatthodinu, před pěti lety stála devadesát. To ale není tržní cena. Její pokles je způsoben dotacemi obnovitelných zdrojů. Někdy se dokonce na trhu obchoduje za zápornou cenu, což je důkaz nefunkčního trhu. Používat to jako argument pro investici na šedesát let je téměř nemožné. Celá diskuse se bohužel smrskává na to, kolik bychom museli ke čtyřiceti eurům doplácet, aby se dal zajistit provoz Temelína. Je to však jen jedno z kritérií, které může mít ve výsledku úplně minimální dopad. Je třeba si racionálně přiznat, že jádro je téměř jedním z nízkoemisních zdrojů použitelných pro Česko. Máme ještě obnovitelné zdroje, na které dáváme neskutečných 44 miliard ročně. Ty ale vyrobí pouze kolem deseti procent elektřiny. Debata tedy nemůže být vedena jen o garantovaných cenách. Musíme se ptát, z čeho chce Česko po roce 2028 vyrábět elektrickou energii. 

Bavíme se o zajištění dodávek na šedesát let dopředu. Ale rozhodujete se v nejasné době. pokud se zajišťujeme na tak dlouhou dobu, nebylo by lepší počkat? 

Projekt stavby jaderné elektrárny není projekt stavby kůlny na dvoře. I když se rozhodneme teď, velmi pravděpodobně bude jaderná elektrárna uvedena do provozu kolem roku 2025. Tedy v letech, kdy nám bude docházet elektrická energie. Kdybychom projekt na pět let zastavili,až v tom budeme mít větší jasno, už nebudeme mít čas ho realizovat. A může se nám stát, že po roce 2020 budeme nuceni rychle stavět nějaké zdroje, které nebudou odpovídat ekonomické situaci, ale už nebude jiné řešení. V rozhodování jsou důležité trendy a hypotézy, kudy se může energetický trh ubírat. Z tohoto hlediska se jeví jaderná energetika obhajitelná z řady důvodů, o kterých jsem mluvil. Není nutné rozhodnutí udělat do konce roku. Nejdůležitější je dobrat se nabídky, která bude zajišťovat nejlepší cenu a garance, aby byla jaderná elektrárna postavena včas a za nasmlouvaných podmínek. Tendr se ale nesmí zastavit nebo odložit o pět let. 

Ministr financí není spokojen s nabídkami, za kolik hodlají uchazeči postavit dva nové bloky Temelína. také vám cena přijde příliš vysoká? 

Posuzování nabídek je v této chvíli na ČEZ. My ho na ministerstvu neděláme. Dostal jsem ale informace od představenstva skupiny a myslím, že je tam prostor pro jednání a snížení ceny. Energetická situace státu 

Proč najednou část vládní koalice začíná pochybovat o návratnosti Temelína? 

To se musíte zeptat pana ministra Kalouska. Protože to je věc, která je dlouhodobě známá. Pokud se podíváte na trh elektrické energie, přece už loni v červnu bylo jasné, že nejde stavět Temelín pouze z hlediska výdělku. Pokud by to ministr Kalousek dlouhodobě sledoval, a já doufám, že to dělá, musí vědět, že je to věc, o které se v energetice mluví dlouho. 

Podobný názor ale vyjadřují i jiní členové TOP 09. 

Jejich argumentaci moc nechápu. Diskuse o Temelínu opravdu nemůže být vedena pouze politicky. Doufám, že se na straně TOP 09 nejedná o nahánění bodů u určitých skupin. Mám pocit, že zajištění bezpečných dodávek státu s výhledem na šedesát let je rozhodnutí, které je velmi seriózní a musí být vedeno racionálně. Nebráním se ekonomickým argumentům, které padají. Ale jsem přesvědčen, že nemohou být jediné. 

Mluvilo se o analýzách rentability projektu. Už jste s nimi byl seznámen? 

Ty se mají projednávat na radě ekonomických ministrů tuto středu. Pro mě to ale nejsou překvapivá čísla. Možná to překvapilo pana ministra Kalouska. Tvářit se dnes, že si myslel, že dostane nabídku, při které se nám tržně vyplatí postavit jadernou elektrárnu, je úplně iluzorní. 

Pokud se bude část koalice řídit případnými čísly z analýzy, mohlo by to zkomplikovat rozšíření Temelína. 

Je důležité, jak bude TOP 09 celý proces posuzovat. Protože pokud ho bude posuzovat pouze z pohledu "chceme něco postavit a vydělat na tom", tak je to a priori úplně špatný pohled. A tím mohou velmi zkomplikovat energetickou situaci celému státu, která je mimochodem velmi důležitá pro zachování konkurenceschopnosti a udržení průmyslu. Já doufám, že TOP 09 bude ve svém uvažování zvažovat i jiné aspekty, o kterých jsem mluvil. 

Opravdu si chce vláda Petra Nečase na sebe vzít tak velkou a složitou investici i při současných energetických trendech? Třeba těch pět let, o nichž mluvíte, by mohlo rozjasnit energetickou situaci v EU. 

Spíš se nad ní za posledních pět let významně zatáhlo. Vývoj technologií sledujeme a respektujeme ho. Zatím se ale nejeví, že by obnovitelné zdroje byly schopny zajistit český průmysl. Státní energetická koncepce počítá s jejich rozvojem. Ale tak, že je budete mít na své střeše, protože se vám to vyplatí. Velmi složitě si umíme zatím představit, že na obnovitelné zdroje desátého ledna, kdy je zataženo, sněží a nefouká vítr, nastartujeme Vítkovické železárny a Škodu. 

Berete v úvahu břidličný plyn? 

Má to pro nás jednu nevýhodu. Zatím nemáme úplné odhady velkého výskytu břidličného plynu v Česku. Jediná evropská zkušenost je polská, kde očekávání zdaleka neodpovídají realitě. Z tohoto hlediska skutečně považujeme jadernou energetiku za věc, která obstojí. Kdyby se nepředotovaly obnovitelné zdroje, tak je dneska elektrická energie za šedesát eur za megawatthodinu a můžeme se bavit o tom, že by garantované ceny byly o deseti patnácti eurech. Za pár miliard ročně tak máte čistou, stabilní energii. Notabene, když to porovnáme s obnovitelnými zdroji, za které dají Češi ročně zmíněných čtyřicet miliard korun. Kdybychom ty peníze pět let po sobě investovali do Temelína, tak ho máme skoro jako Národní divadlo. Když se navíc podíváte na garantovanou cenu versus obnovitelné zdroje, tak by nás tato elektřina stála osmkrát méně. Evropská unie přestává být sexy 

Na druhou stranu tu paralelně běží zelená politika EU, ke které jsme se jako její člen zavázali. 

Ta ale musí být o racionálním snižováni emisí. My musíme křičet, že to nemůže být dané procenty obnovitelných zdrojů, ať to stojí cokoli. Pak může skutečně stát, že z Evropy zmizí průmyslová výroba a že se ekonomická síla tohoto světa dílu vytratí a přesune jinam. EU by pak přestala být ta silná skupina, do které Česko vstupovalo. Ta vždycky byla politicky sexy tím, že to byl lídr trhu. To se skutečně ztrácí a my o to budeme muset velmi tvrdě bojovat. 

Mluvíme tu o pokřiveném trhu s elektřinou kvůli obnovitelným zdrojům a zátěži pro domácnosti a průmysl. Pokud ale nízká cena elektřiny bude mít za následek nerentabilitu projektu, tak ho budou ten samý průmysl a domácnosti dotovat. Nedojde ke ztrátě konkurenceschopnosti? 

Pak je třeba si říct, jestli má elektřina nějaké atributy veřejného statku, anebo je naprosto tržním mechanismem. Pokud si řekneme, že je to naprosto volný trh, pak budou stavět státy jenom věci, které se jim vyplatí. Kdyby to tak fungovalo, stavěly by se nejspíše plynové elektrárny, protože by vycházely ekonomicky nejlépe. Mají ale pro nás dvě rizika. Zaprvé stavíte celou svoji ekonomiku v závislosti na jednom kohoutu, který někdo může kdykoliv zavřít. A zadruhé budete velkou část peněz vyvážet pryč, protože budete kupovat energetickou surovinu v zahraničí. Pokud si ale řekneme, že elektřina má určitý atribut veřejného statku a že se má stát starat o to, jak zajistit energetickou bezpečnost, pak se musí hledat nejefektivnější nástroje, jak ji vyrobit za co nejnižší cenu s co nejnižšími emisemi. A pak já tvrdím, že je efektní postavit jadernou elektrárnu i s mírným doplatkem z veřejných financí. Energie nebude stát pořád čtyřicet eur. Ona se vrátí zpátky nahoru, protože ji budou vyrábět zdroje bez dotace. Nebo ji budou vyrábět zdroje s menšími dotacemi, pokud se stát rozhodne je podpořit. 

Vy tedy zakládáte celou premisu na tom, že až skončí podpora obnovitelných zdrojů, tak v tu chvíli stoupne zásadním způsobem cena elektrické energie? 

Cena teď není přirozená. Cena je dána předotovanými zdroji. 

My ale nerozhodujeme o tom, jak se bude vyvíjet cena na evropském trhu za 15 let. Ani nemůžeme Německu nadiktovat, zda a jak mají kolem roku 2030 dotovat své zdroje. 

To je samozřejmě legitimní. My ale tvrdíme, že se musíme rozhodovat právě ve vazbě na konkurenceschopnost a že každý stát má mít možnost nastavit takovou formu podpory, která by vyhovovala jeho průmyslu. Protože pro nás není dobré, že nám někdo nutí, kolik procent obnovitelných zdrojů musíme mít. Pro nás je nutné říct, o kolik chceme snížit emise, a podle toho hledat model, který je pro nás nejefektivnější. A pak nám nejefektivněji vychází postavit jadernou elektrárnu, byť s nějakou dotací. Ta ale bude nižší než dnes u obnovitelných zdrojů. 

Nebudou domácnosti doplácet něco, co by si mohl průmysl v případě potřeby zaplatit sám? V některých evropských zemích funguje systém, v němž průmysl investuje do elektráren vlastní kapitál, pokud mu hrozí nedostatek elektřiny. Tím se zátěž nepřenáší na celý trh. 

Je důležité zopakovat, že se bavíme o letech 2028 a dál. To znamená, že nám zmizí z našich složenek poplatek, který platíme za obnovitelné zdroje. Cena elektřiny na složenkách nebude proti dnešku narůstat. Naopak radikálně spadne a bude stabilně zajištěna i v případě zavedení garantovaných cen za elektřinu z Temelína. Dnes si ale hodně lidí myslí, že budeme k dotacím za obnovitelné zdroje ještě připlácet za Temelín. V tom je argumentace pana kolegy Kalouska nešťastná. Tak tomu nebude, bavíme se totiž o době po fotovoltaice. Ve Finsku třeba zvolili model, že se akcionáři jaderné elektrárny staly firmy, které budou brát elektřinu levněji. Tento model se v Česku nezvolil. Současný plán projektu ale považuji za racionální. 

(Autor: Nikita Poljakov)

MUDr. Martin Kuba

ministr průmyslu a obchodu
1. místopředseda strany
předseda místního sdružení
předseda regionálního sdružení
zastupitel statutárního města