Ekonomika ČT24
Hostem diskusního pořadu ČT24 byl ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS Martin Kuba.
Petra KRMELOVÁ, moderátorka:
A jeden z účastníků fóra, ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba je mým hostem. Dobrý večer.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:
Hezký večer.
Petra KRMELOVÁ, moderátorka:
Tak jsme to slyšeli, V4 na to neslyší nebo nechce slyšet, ale co další státy a výhled tedy do roku 2030?
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:
Já myslím, že je důležité o tom přemýšlet a uvědomit si to, v jakém kontextu to celé je. My jsme dnes vystaveni tomu, že ve Spojených státech objevením toho břidlicového plynu obrovsky klesají ceny elektrických energií. Pak vedle nás ekonomiky, jako je Vietnam, Čína a tak dále, pracují vlastně na základě uhelných zdrojů, to znamená, vyrábí velmi lacinou elektrickou energii a český průmysl a evropský je svázán vysokými cenami, takže ztrácí svou konkurenceschopnost. Teď definovat další cíle, které by vlastně říkaly a ještě víc obnovitelných zdrojů, což znamená ještě dražší elektrika v situaci, kdy Evropa musí udržet konkurenceschopnost, jinak bude ztrácet ta pracovní místa, je prostě obrovský problém a každá země se chová podle toho, jak má nastavený ten svůj mix. Když se podíváte na Švédsko, historicky vyrábí jadernou energii a z vody, podíváte se na Polsko, které má 80 % z uhlí, tak snižovat emise v Polsku je úplně jiný příběh než ve Švédsku.
Petra KRMELOVÁ, moderátorka:
Právě, jak udržet tu konkurenceschopnost, když poslední dobou nám tady v Evropě rostou ceny elektřiny i plynu? Ve Spojených státech naopak mírně klesly, tedy ceny elektřiny, ale hlavně velmi výrazně ceny plynu. Jak chceme tedy konkurovat světu s takto základními podmínkami v Evropě často nastavené na průmysl?
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:
Teď myslím, že popisujete, paní redaktorko, přesně co se ukazuje, že ta ideologie, na které to bylo postavené, prostě kdysi Evropa v tom rozkvětu v letech 2006 měla pocit, že už se bude dařit jenom dobře a že už se může starat jenom o takové ty prima věci, tak najednou v té době ekonomické krize se začíná ukazovat, že ta ideologie nemůže fungovat a že ta rozhodnutí mají fatální ekonomický dopad do ekonomiky těch států a my jsme najednou vystaveni tomu obhájit tu konkurenceschopnost proti novým rostoucím ekonomikám a ukazuje se, že to nejde. Evropa zásadně selhala v té tvorbě té energetické koncepce, musí zásadně přehodnotit a mnohem více věnovat pohledu tomu, aby její podniky, její průmysly a její lidé mohli mít tu práci, udrželi tu konkurenceschopnost, než se jenom zabývat snižováním emisí. Navíc v momentě, kdy jich Evropa produkuje sotva 11 % na celém světě.
Petra KRMELOVÁ, moderátorka:
Tam je ještě jeden rozměr, Evropa si tedy řekla, budeme mít nízkoemisní zdroje, ale čím dál víc se tady topí tím levným uhlím od Američanů, paradoxně je takzvaná zelená Evropa tedy přechází zpátky na uhlí? Co s tím?
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:
Ono je to i o tom, že v podstatě státy, které se rozhodly mít ty obnovitelné zdroje, tak ty obnovitelné zdroje jsou často závislé na počasí. To znamená, když je potřebujete pro průmysl, tak potřebujete tu elektriku dodávat v 7 hodin ráno, 2. ledna, kdy nesvítí sluníčko, nefouká vítr a vy potřebujete nastartovat Vítkovické železárny, potřebujete nastartovat velké fabriky, k tomu nakonec ty státy musí budovat záložní zdroje, to znamená státy, které mají hodně obnovitelných, nakonec potřebují stavět i plynové elektrárny, aby je měly na tyto náběhy těch funkcí. Čili se ukazuje, že nakonec i vzrůstá spotřeba toho uhlí, ta ideologie opravdu tady byla nešťastně nastavená. Je to bohužel ukázka sociálního inženýrství, které se prostě v té situaci toho trhu ukazuje, že neobstojí a já znovu říkám, že Evropa musí významně přehodnotit ty svoje strategie a mnohem víc dbát na tu konkurenceschopnost.
Petra KRMELOVÁ, moderátorka:
A mimochodem, vy jste to sám tady nakousl, takzvaně, nezačít tady stejně jako v Americe těžit břidličný plyn? Premiér Petr Nečas řekl už před pár dny, že ne, ministr Chalupa prohlásil, že se to musí prozkoumat. Co na to ministr Kuba?
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:
Tak ministr Kuba na to zatím vychází z těch odhadů, které my máme. My nemáme úplně zatím odhady, které by říkaly, že tady ty kapacity jsou velké. Co je třeba říct také, od Spojených států se trochu lišíme řekněme tím osídlením, v České republice nejsou taková velká území, která by byla prázdná a umožňovala tam tu těžbu. Myslím, že velké plány v tomto smyslu mělo Polsko, také se v téhle chvíli úplně nezdá, že by byly řešením. Ale je to ukázka toho, že právě vrácení se k těm řekněme zdrojům toho nalezeného plynu v těch Spojených státech umožňuje, že se dnes vrací do Spojených států průmysl, že tam vznikají pracovní místa, zatímco Evropa je zahnaná často do pasti vysokých cen elektrické energie, které se prostě definovala svými nesmyslnými cíli.
Petra KRMELOVÁ, moderátorka:
Pořád se tady taky opakují ty nekonečné debaty o Temelínu, jestli ano nebo ne. Já vím, co mi odpovíte, že ano. Ale zkuste zopakovat tedy ty hlavní řekněme možná i nové ekonomické argumenty pro a popřípadě kdy? Protože momentálně se zřejmě moc neshodnete s ministrem financí Kalouskem.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:
Je třeba tu situaci vysvětlit a ona není úplně jednoduchá. Dnes se v podstatě argumentuje tím, že cena na trhu elektrické energie je nějakých 40 euro za megawatthodinu a že klesla. Ano, pokud ale klesla, tak je zvláštní, že vám pořád účty za elektriku rostou, mně také, firmám v České republice také. Ono je to tím, že ta cena je dána tím, že jsme se všichni rozhodli dotovat ty zdroje, které ji vyrábí. Když zítra budeme dotovat pekárny, budeme mít chleba za korunu, ale to neznamená, že se dá za tu korunu vyrobit. Takže je to dnes tak, že v podstatě trh s elektrickou energií přestal fungovat a ona to tržní cena není. A všichni investoři se dostali do situace, že nejsou v tomto předotovaném systému schopni postavit cokoliv, aby mohli predikovat, jak se to vyplatí. U Temelína se bavíme o investici, která je na 60 let, před 5 lety cena elektrické energie byla až 90 euro, dnes je 40, ten trh se hroutí a odhadovat dneska, jaká bude cena za 5, za 10 či 15, není jednoduché.
Petra KRMELOVÁ, moderátorka:
To znamená garantovat ji nebo ne?
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:
Já si nemyslím, že se lze bavit jenom o tomto. Také je třeba si uvědomit, že se bavíme o energii po letech 28. To znamená po fotovoltaickém období. Ty budou někdy kolem roku 26, 28 končit a pak se bavme, my si musíme říct, z čeho chceme elektrickou energii vyrábět a musíme si říct, jestli ji chceme vyrábět u nás anebo ji dovážet, anebo ji vyrábět také ze surovin, které tady máme anebo je dovážet. Můžeme se rozhodnout pro plynové elektrárny, ale riskujeme, že celá naše země pak bude závislá na tom, že ten plyn nemáme u nás a někdo otočí za hranicemi tím kohoutkem a vlastně nám zastaví celou elektriku. Jaderná energie má obrovskou výhodu, že neprodukuje emise, vyrábí stabilní elektrickou energii a kdyby ten trh nebyl předotován, tak ona nakonec ekonomicky vychází velmi obstojně v porovnání s těmi ostatními. Čili to rozhodnutí nelze dělat pouze - teď je cena elektrické energie takové a my musíme stanovit, kolik budeme doplácet, ta debata musí být mnohem, mnohem širší.
Petra KRMELOVÁ, moderátorka:
Jak tady mluvíte co po roce 28, i proto jste možná jako zatím dosud nejvyšší představitel státní správy prohlásil, že v podstatě stačí dostavět Temelín po roce 2030?
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:
Podle těch našich řekněme odhadů vývoje spotřeby a toho, jak budeme odstavovat ty uhelné zdroje, protože ono to uhlí nám bude docházet, tak se nám skutečně někde kolem těch let 28 může stát, že bychom byli zemí, která bude závislá na dovozu elektrické energie, to jsem přesvědčen, že si nemůžeme dovolit. Elektrická energie bude do budoucna věcí, která může rozhodovat o konkurenceschopnosti těch zemí, takže...
Petra KRMELOVÁ, moderátorka:
To znamená, pozdrží se všechno, co má být třeba dejme tomu jasné už letos, budete se snažit to zdržet a oddálit třeba rozhodování?
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:
Já si, paní redaktorko, v tomto myslím, že je důležité najít co nejefektivnější nabídku, která bude co nejvíce vyhovovat potřebám, které Česká republika má a není nutné ji vázat úplně na měsíc listopad či prosinec anebo březen příštího roku. Více než ten konkrétní termín je důležité najít nebo vyladit optimální nabídku, ale nesmí se ten tendr zastavit. Kdyby se zastavil...
Petra KRMELOVÁ, moderátorka:
Ale může se oddálit tedy.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:
... já myslím, že jsem to řekl, že si umím představit, že v těch měsících může docházet k vyjednávání a já uvidím radši v březnu smlouvu s velmi kvalitní garancí a dobrou cenou, než v prosinci narychlo nějakou upletenou, ale zastavení by nás potom posouvalo do času, že bychom už museli ta rozhodnutí přijímat velmi složitě a už byli něčemu vystavené. Je třeba také říct, že postavit jadernou elektrárnu, není jako postavit si na zahradě kůlnu a říct si v roce 24, že to teda jako už nám vychází, tak to stihneme, pak to ale budeme mít třeba o 10 let později. I v tomto smyslu je třeba to rozhodování vést.
Petra KRMELOVÁ, moderátorka:
Nutno samozřejmě dodat, že je to pouze jeden pohled na věc. A my vám za něj děkujeme. Na shledanou.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:
Děkuji. Na shledanou.
ministr průmyslu a obchodu
1. místopředseda strany
předseda místního sdružení
předseda regionálního sdružení
zastupitel statutárního města