Politika se nedá koupit

20. května 2013
Politika se nedá koupit

Všimli jste si, jak čeští miliardáři (Bakala, Chrenek, Babiš) našli zalíbení v kupování starých a zakládání nových médií? Jedni vnímají média jako nástroj sebeobrany, druzí si myslí, že je vlivné noviny přivedou přímo do parlamentu.

Musím se tomu smát, protože moje zkušenost je taková, že politika se tímto způsobem koupit nedá. Lidi nejsou stáda ovcí, a když s nimi nějaké médium bude hrát falešnou hru, tak ho prostě a jednoduše odmítnou.
 
Mimochodem, vzpomínáte na prezidentské volby? Novinářská podpora Zemana a Schwarzenberga byla asi tak 5:95 procentům. A kdo nakonec vyhrál? Pro mě to bylo potvrzením toho, že lidé volí podle svých vlastních zájmů a vybírají si ty politiky, o nichž si myslí, že právě ty jejich zájmy nejlépe ochrání. Média mohou ovlivnit to, o čem si libé povídají. Když však přijde na volby, řídí se lidé spíš svými zkušenostmi. I proto si myslím, že za rok odmítnou všechna ta nesmyslná sdružení, hnutí a strany za přímou demokracii. Nejvíc mě dopaluje, když se tito aktivisté zaštiťují zkušenostmi ze Švýcarska. Proboha, tam referendální systém vznikal stovky let a souvisí s mentalitou Švýcarů. A i tam má tento systém své chyby.
 
Vzpomínám na velké referendum o mostu přes Ženevské jezero. Nejdříve se vyslovila většina pro, pak následovala příprava dokumentace, debaty o financích, změna společenské atmosféry, další referendum a opačný výsledek. Kdepak, referendální systém by v Česku vedl jen k tomu, že by se už tak zablokované společenské a politické procesy zablokovaly ještě víc.
 
Jaroslav Kubera

předseda senátorského klubu
primátor Teplic
předseda místního sdružení
místopředseda oblastního sdružení