Novinky Mediální výstupy

Dlouhý pokles české ekonomiky stále pokračuje, za první čtvrtletí se v meziročním srovnání zmenšila téměř o dvě procenta. Jaké nápady na rozhýbání ekonomiky má hyperaktivní ministr průmyslu Martin Kuba z ODS?

Ekonomika je už rok a půl v recesi. Má s tím vláda něco dělat, nebo to vysedět a jen se vystříhat nesmyslů typu šrotovného?

Ten pokles se rozhodně dal čekat. Když se podíváme na vývoj ekonomiky v Evropě, nemůže asi nikdo předpokládat, že ta česká by se mohla vyvíjet nějak odtrženě. My s takto otevřenou ekonomikou a exportem máme silnou vazbu na evropské země. Při bližším pohledu na export se potvrzuje, co já říkám už delší dobu: vývoz má rostoucí tendenci vlastně jen mimo Evropu, a bylo by dobré právě sem napnout síly. 

Tak mocně HDP klesá v Evropě jen některým státům na jižním, krizovém křídle eurozóny. Proč i tady? 

Ono je to hodně dáno tím, že provádíme přísnou fiskální politiku. A mně se ani dnes nelíbí volání po tom, aby vláda víc utrácela. Platí, že příjmy státního rozpočtu jsou 1080 miliard ročně, a k tomu si ještě sto miliard půjčujeme. Chováme se jako rodina, která si sice vydělá na běžný provoz, ale na dovolenou si už musí půjčit – a každý rok znova a znova. Nevím, proč by vláda měla víc utrácet, aby o nějakou desetinku zvedla HDP. Měla by se vystříhat umělého vyrábění konjunktury. Což samozřejmě neznamená, že nemůžeme dělat některé rozumné věci. 

Které? 

Možnost vidím ve dvou směrech: stimulovat se dá domácí spotřeba i tvorba hrubého kapitálu, což jsou investice firem. Proto my – tím my mám na mysli ODS – navrhujeme zrychlené daňové odpisy pro firmy, a rovněž daňové odpisy pro domácnosti – na investice do vlastního bydlení, když si rekonstruujete domácnost. To jsou přesně ty fiskálně neutrální věci, které mohou i stimulovat ekonomiku. 

Proč vaše strana takové fiskálně neutrální nápady nenavrhovala už před dvěma lety? 

Ona ta ekonomika vypadala před dvěma lety o dost jinak. Před dvěma lety by úvahy o zrychlených odpisech nebyly adekvátní, teprve teď je ekonomika půldruhého roku v útlumu. 

Když jste loni nastupoval do kabinetu a do vedení ODS, stěžoval jste si, že vaše strana se zbytečně solidarizuje s ministry za TOP 09. Jste už v tomto ohledu spokojenější? Začali jste topce brzdit sKartu, ministerstvo práce muselo revidovat svoje tažení proti švarc systému… 

V tom spokojenější jsem. Snažím se, aby rukopis a vlastní linie ODS byly i uvnitř koalice vidět. Konečně máme odvahu napravovat i chyby vzniklé na ministerstvech, které nevedeme. Ať už to bylo tažení proti živnostníkům, tlak na zaměstnance chodit s pracovní smlouvou v kapse, nebo nadbytečné lékařské prohlídky. Nutit v roce 2013 zaměstnance, aby nosili v kapse papír se svou pracovní smlouvou, to je pro mě něco nepochopitelného. 

Považujete ostřejší vymezení ODS vůči topce za svůj vklad? 

Hodnocení sebe sama nechám na jiných, ale říkám, že to byla jedna z mých priorit, když jsem do vysoké politiky přicházel a snažím se ji naplňovat. 

K sKartám: deník Insider psal, že na schůzi vlády, která ministryni práce Müllerové jenom doporučila sKarty ukončit, jste chyběl vy i ministr Blažek, a premiér se tím pádem necítil silný tak, aby to ministryni mohl přikázat. Kde jste byl? 

Já téměř na žádné vládě nechybím, tohle byla ojedinělá výjimka, měl jsem dlouhodobě naplánovanou zahraniční cestu. Ale sKarty nestojí a nepadají s jednou schůzí vlády. K nim musíme nejdřív najít řešení v koalici. Já tedy nebyl ani ve vládě, když sKarty vznikaly, tohle skutečně za ODS nechávám panu premiérovi a kolegům, kteří byli ve vyjednávacích týmech a dohadovali podmínky sKarty. 

Tak se vás zeptám jako diváka: jak si vysvětlujete, že se topka sKarty tak drží? 

Tak že se ta věc nepodařila, je jasné. A pro TOP 09 určitě není příjemné to přiznat. Podle mě hrají hru, jak celý projekt udržet co nejdéle při životě. Přitom všichni vidíme, že nejlepší by bylo to rychle ukončit. Od nás ministryně Müllerová opakovaně slyšela, že požadujeme, aby ten projekt byl ukončen, a aby přinesla racionální řešení. Nechápu proč, ale topka neustále volí strategii obhajoby. 

Je pravda, že pro případ, že by ministryně Müllerová dostala od vlády konec sKarty rozkazem, hrozil Miroslav Kalousek rezignacemi ministrů topky? 

Je pravda, že jak dojde na sKarty, chová se TOP 09 excitovaně. 

Do vedení Českého telekomunikačního úřadu tento týden nastoupil váš favorit Jaromír Novák. Kdo to je, čím vás oslovil? 

Kdo to je? Jeden z největších odborníků, které jsme teď byli schopni navrhnout. Typ mladého člověka se vzděláním právnickým i odborným v IT, s dobrým morálním profilem. Pracoval ve státní správě, nemá vazby na žádnou politickou stranu. Konečně se mi daří měnit stav, kdy ČTÚ fungoval jako odkladiště vysloužilých politiků a lidí s politickým krytím, kteří sem přicházeli bez ambice něco udělat. 

Jaké politické vazby měl jeho předchůdce Pavel Dvořák? 

Samozřejmě do ČSSD. No a taky v ČTÚ seděl pan Šimonovský, bývalý ministr za lidovce. Myslím, že teď Jaromír Novák, nebo i Ondřej Malý, váš bývalý kolega z Lidovek, pomalu mění obraz úřadu k lepšímu. 

Jak může Novák vědět, že ceny mobilních operátorů byly příliš vysoké? On zná správnou cenu? 

Že byly moc vysoké, snad dneska víme už všichni. Důkaz byl proveden nedávno, cenovou válkou operátorů. Ačkoliv tady šlo i o to, že snad už i u nás operátoři uznali, co se mezi odborníky říká delší dobu, totiž že hlasová služba a esemeska ztratily na trhu hodnotu. Jediné, co bude mít do budoucna hodnotu, je přenos dat. Například ve Švýcarsku máte tarify rozdělené cenově jen podle přenosu dat. Ideál teď je přivést sem čtvrtého operátora a mít dobře nastavený regulační rámec. Aby už se neopakoval rok 2006, kdy úřad pod vedením pana Dvořáka jakoby předpokládal přirozený vývoj trhu, který byl přitom rozdělený 30-30-30 mezi tři základní hráče. To byla přesně situace, která si říkala o regulaci. 

Jsou telekomunikace polomonopolní odvětví? Proč je nenechat trhu? 

To je obecnější otázka: co lze nechat trhu? Mě, už proto, že se považuji za konzervativně-liberálního pravicového politika, tahle diskuse zajímá a baví. Já tvrdím, že u síťových odvětví není dnes možné vstoupit na trh bez enormní investice. Trh volně nefunguje ani v telekomunikacích, v energetických sítích, a podle mě ani ve vodárenství. Budu prosazovat, aby i voda byla dána pod regulační úřad. 

Další vaše téma: šmejdi. Vytáhl jste do boje proti firmám, které lákají důchodce na výlety a pak jim vnucují zboží. Zase – proč zrovna teď, rok před volbami? 

Není tak úplně pravda, že by to dřív nikomu nevadilo. Ministerstvo průmyslu vložilo v roce 2007 do zákona o ochraně spotřebitele právě i pasáž o nekalých praktikách, aby Česká obchodní inspekce mohla takové firmy pokutovat. A pokuty se vyměřovaly, ale po mém vkusu nedostatečně. Takže jsem po generálním řediteli inspekce, kterého jsem jmenoval, požadoval, aby pokuty byly častější a aby se inspektoři nebáli jít při jejich vyměřování až k maximální pokutě pěti milionů. Musím ale pochválit režisérku Silvii Dymákovou, která dokumentem Šmejdi téma veřejně otevřela. Protože v té chvíli se i pro ministra otevře ve státní správě větší možnost něco s tím udělat. 

Vy se chováte, jak dokumentarista točí? 

Já přece nemám patent na rozum, nikdy bych si nemyslel, že když jsem ministr, hned vím, jak všechno dělat nejlíp. Mně skutečně takový film pomůže rychle prosadit něco, o čem by se jinak možná zbytečně dlouho diskutovalo. My jsme na zpřísnění pracovali už delší dobu, ale ten film nás namotivoval, abychomdo zákona doplnili jak povinnost nahlašovat inspekci akce dopředu, tak povinnost uvést na letácích, jaké všechno zboží se na akcích bude nabízet. 

To jste říkal, že ať je to klidně katalog. To byla nadsázka? 

Trochu. Ale ono skutečně na takové typické pozvánce stojí: Pojeďte na Karlštejn. Včera večer jsem byl v diskusi u Michaely Jílkové, těm prodejcům jsem tam říkal: jen na ty letáky nafoťte všechny ty hrnce a deky, které lidem budete vnucovat. A po skončení pořadu za mnou přišel jeden prodejce, jestli to myslím vážně. Když jsem přitakal, on řekl: Ale to s náma nikdo nebude jezdit. A to je přesně ono. Když si senior chce koupit hrnec, zajde si sám do krámu. Tady mu tvrdíte, že ho vezete na vejlet, pak ho někam zavřete a pět hodin mu cpete hrnec. 

A neměl byste být liberálnější a předpokládat, že lidé jsou svéprávní, tyto akce se konají léta, tak by mohli vědět, na co jedou? 

Někomu je sedmdesát a víc, jeho schopnost čelit tam nátlakovým metodám nemusí být nejvyšší. 

Ještě k solární energii. Ve sněmovně se dohodl vznik zákona, který přinutí solárníky rozkrýt své majetkové pozadí. Jak? 

Každopádně to vítám. My jsme to zamýšleli napsat do novely zákona o obnovitelných zdrojích, ale ta nevznikne hned. Tak proč aspoň tenhle krok neudělat rychleji? Jde o to, aby do budoucna všichni věděli, kdo je majitelem jaké solární elektrárny. 

A kdo přinutí skutečné vlastníky ukázat se veřejnosti, co když za sebe nastrčí nějaké bílé koně? 

Tohle ještě máme čas vydiskutovat. Ale nakonec se stejně bude muset někdo ukázat jako konečný majitel a konečný příjemce peněz. 

Jde tu o ostrakizaci? 

Ale lidi přece mají právo to vědět. Tohle přece není klasický byznys, to je byznys s dopředu definovanými zisky, které jdou z kapes nás všech! Pokud to bude konkrétní záměr s přiměřeným ziskem, nepovažoval bych to za ostrakizaci. Pokud si to ale nějaký solárbaron spočítal způsobem, že na 100 milionech vydělá dalších 150, tak ten ať je klidně ostrakizován. A přijde mi správné, že se tím zabývá policie, protože není normální, aby se tak jako na konci roku 2010 masově přihlašovaly fotovoltaiky a tak razantně narůstal počet zájemců, kteří potřebovali rychle připojit. A do toho vám fotovoltaici tvrdí, že to dělali pro blaho celku. Jde i o to, abychom do budoucna nastavili mechanismus, jak zabránit překompenzování solárníků. V chystaném zákoně chceme, aby každý příjemce dotací musel prokázat návratnost svého projektu, to znamená předložit celou investici, skutečné náklady a údržbu, cenu peněz, abychom uměli spočítat návratnost. Já nechci, abychom někomu, kdo po řekněme deseti letech má investici zpátky i s přiměřeným ziskem, ještě dalších pět let platili nadměrný zisk. 

Jste ministr průmyslu, český průmysl krvavě doplácí na podporu zelené energie. Máte pifku na ČEZ, který několik velkých solárních parků skoupil? 

Je to nešťastné, ale takovému systému energeticky dala bohužel zelenou Evropa. Všechny velké energetické firmy po Evropě dnes rády investují do obnovitelných zdrojů, jste-li manažer ČEZ odpovědný za ekonomiku firmy, máte tu jasný garantovaný zisk. A nelíbí se mi, jak se u nás debata o fotovoltaice smrskává na ČEZ. Z dvou tisíc nainstalovaných megawatt patří ČEZ 150, tedy asi šest procent. Co těch zbylých 94 procent? Ty patří někomu jinému. 

V pondělí v Budějovicích hostíte Václava Klause na krajské konferenci ODS. Jak to vzniklo? 

Já už o tom s panem Klausem mluvil dlouho, jestli by k nám na nějakou ideovou debatu přijel. My takové konference v jižních Čechách děláme běžně, nikdo si jich ani nevšiml. 

A teď jim udělá reklamu Klaus. Berete to i jako reklamu pro sebe v rámci ODS? 

Já mám rád otevřené diskuse, kde se nemusíme jen navzájem chválit. Podívejte, já se rád tu a tam potkám třeba i s profesorem Bělohradským. A profesor Klaus je zakladatel ODS, v Budějovicích nám bude povídat o ekonomickém vývoji v Evropě. Jeho názorům, které dlouho nezapadaly do mainstreamu, dává vývoj v Evropě za pravdu. A musím říct, že v pravicovém elektorátu jsou jeho eurorealistické názory dosti oceňovány. I proto s ním řadu pohledů rád konzultuji. 

Vývoj v ODS, solárníci, šmejdi, mobilní operátoři. I tenhle rozhovor vedeme v autě mezi dvěma vašimi termíny. Nehoníte moc zajíců najednou? 

Ne. Ochrana spotřebitelů, regulace telekomunikačních sítí, energetiky, snižování administrativní zátěže pro živnostníky, to jsou všechno agendy, které na moje ministerstvo patří. A je fakt, že pokrok v těchto bodech považuji za velmi důležitý i z pohledu místopředsedy ODS. 

(Autor: Daniel Kaiser)

MUDr. Martin Kuba

ministr průmyslu a obchodu
1. místopředseda strany
předseda regionálního sdružení
předseda místního sdružení
zastupitel statutárního města