Poslanci ODS ve čtvrtek představili sadu opatření, kterými chtějí napravit mimořádně závažnou situaci v českém lázeňství.
Nedávno zavedená nová pravidla v indikačním seznamu a způsob, jakým je v praxi využívají praktičtí a revizní lékaři, totiž podle Borise Šťastného, experta ODS pro zdravotnictví a předsedy sněmovního zdravotního výboru, přivedla některá zejména špičková lázeňská centra do vážných existenčních problémů. Spolu s poslancem Igorem Svojákem, předsedou podvýboru pro ekonomiku ve zdravotnictví, zdravotní pojištění a lékovou politiku, proto navrhli konkrétní kroky, které mohou pomoci české lázeňství stabilizovat. Se zástupci všech zainteresovaných stran, tedy ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven, lázní i pacientů je chtějí probrat na mimořádném jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví příští středu.
„Indikační seznam platný od ledna letošního roku zkrátil dobu lázeňské péče hrazenou zdravotními pojišťovnami a přinesl do sektoru lázeňství nová pravidla, která odebrala klienty zejména lázním zaměřeným na specifickou péči. Lékaři navíc v praxi neumějí nová pravidla plně využívat a obecně se snížila jejich ochota lázně předepisovat. České lázeňství se kvůli tomu dostalo do závažných problémů,“ shrnuje příčiny současného stavu Boris Šťastný.
„Síť českých lázní i kvalita poskytované péče nemá jinde na světě obdoby. Nedávné změny v jejich financování ale lázně poškodily. Problémy lázní by v prvé řadě zasáhly pacienty, ale utrpělo by i zdravotnictví jako celek, pokud by při chybějící lázeňské péči bylo nutné vydávat více prostředků na ambulantní a nemocniční péči. Kromě toho jde i o desetitisíce lidí, kteří jsou v lázeňství a v navázaných oborech zaměstnaní, a rozpad lázeňského systému by tak v jednotlivých regionech významně navýšil nezaměstnanost,“ doplňuje Igor Svoják.
Řešením je podle poslanců revize indikačního seznamu, kterou může na základě analýzy současného stavu provést svoji vyhláškou ministerstvo zdravotnictví. „Zlepšit se musí také informovanost a znalosti lékařů a v neposlední řadě je na místě také debata o podobě spoluúčasti pacientů při poskytování lázeňské péče,“ dodává Boris Šťastný s tím, že potřebné změny jsou formou zákona připraveni navrhnout i poslanci.
„Poslanci ODS ještě před zavedením nových pravidel ministerstvo zdravotnictví varovali před špatnými dopady, které tyto změny mohou mít. Naše obavy se bohužel naplnily, jsme nicméně připraveni společně hledat řešení, jak z této situace ven,“ říká Boris Šťastný. Podle něj se také nenaplnila očekávání ministerstva zdravotnictví, a to že změny pomohou finančně stabilizovat české zdravotnictví. „Osekané výdaje na lázeňskou péči české zdravotnictví nespasí, protože náklady plynoucí do lázeňství tvoří jen zhruba půl procenta z celkových peněz, které ročně zdravotnictví spolkne.“
„Ministerstvo by se při hledání dodatečných zdrojů mělo zaměřit spíš na rozšíření seznamu ekonomicky náročnější léčby. Jinými slovy nečekat se založenýma rukama na rozhodnutí Ústavního soudu ve věci nadstandardu, ale co nejdříve plně využít jeho potenciál. ODS nabízí pomoc mimo jiné cestou zákona o komerčním pojištění na ekonomicky náročnější léčbu, které by pacienti mohli s podporou státu uzavírat a které by je motivovalo nadstandardy využívat,“ říká Boris Šťastný s tím, že s konkrétním zněním zákona ODS seznámí veřejnost v nebližších dnech. Kromě toho se ODS ještě do voleb pokusí prosadit zákon o spoření na následnou a dlouhodobou zdravotní péči, které by přivedlo právě do lázeňství nové zdroje a podpořilo jejich další existenci a rozvoj.
Igor Svoják závěrem zdůrazňuje, že u některých onemocnění a zákroků je sice lázeňská péče už přežitkem, stále je ale řada oblastí, ve kterých je z lékařského hlediska lázeňská péče nenahraditelná. „Zatímco například operativní zákroky u žlučníku jsou dnes již prováděny šetrnou metodou ambulantně a nevyžadují následnou lázeňskou péči, například v ortopedii je správná rehabilitace nezbytná a má až padesátiprocentní podíl na uzdravení pacienta,“ uzavírá Svoják.
