Novinky Mediální výstupy

V Praze bylo poslední dobou zase živo. Poslanec ODS Boris Šťastný završil svůj protest proti primátorovi Bohuslavu Svobodovi odchodem ze zastupitelstva. Rada města složená z ODS a TOP 09 se opět pohádala. Ale také odhlasovala zásadní změnu toho, jak jednou bude vypadat nové metro. "Metro je jediný velký projekt, který můžeme naplánovat. Na nic jiného nemáme," říká Svoboda.

V úterý rada schválila změnu územního plánu, která počítá s výstavbou metra D z Pankráce do Písnice. Co to vlastně znamená? 

Principiálně to znamená zásadní změnu oproti tomu, co bylo, trasa D by měla zastávat dvě funkce. Tedy že by z oblasti Písnice stáhla obyvatele a samozřejmě by to znamenalo obrovský rozvoj oblasti – je tam řada prostor, které by se určitě staly atraktivnějšími. A ta druhá funkce, kterou tato trať má řešit, je problematika Nuselského mostu. Protože Nuselský most má svoji životnost, bude v nějaké fázi vyžadovat generální opravu a ta doba se blíží. Těžko říct, jestli to bude za deset nebo patnáct let. 

Je v plánu, že se na nějakou delší dobu úplně zavře taková dopravní tepna, jakou je Nuselský most? 

Ano, zavře se a bude tam generální rekonstrukce a celé spojení na druhou stranu údolí by zmizelo. A to by právě mělo řešit nové metro. Překvapivě bylo dosud naplánováno v mnoha věcech zvláštně. V prvé řadě bylo vymyšleno tak, že bude mít úplně jiný trakční systém, že vagony budou mít jinou trakci, budou brát elektřinu z jiného systému a že nebude žádná komunikace mezi starým metrem a tím novým. Nové vagony by nemohly třeba přejet po starém metru a naopak. 

O jakém časovém výhledu se bavíme? 

Dostáváme se do sféry, která je trošičku citlivější či složitější, a to je financování. Víme, že v nějaké podobě bychom se mohli dostat k evropským penězům, je otázka, jakou podobu bude mít nové evropské financování po roce 2014. Ale pokud by se dokázalo začít návazně na projekční práci, která se dělá nyní, pokud bychom spustili celou akci v roce 2014 až 2015, pak můžeme reálně hovořit o tom, že okolo roku 2020 by metro mohlo být celé zprovozněné. 

A kolik by to celé stálo? 

Cena původně plánovaného metra se měla pohybovat okolo 35 miliard, teď jsme kolem 25 miliard. 

Evropské peníze teď podle všeho budete moct použít i na dostavbu linky A. Vláda tam chce přesunout zhruba tři miliardy, které nezvládne vyčerpat ministerstvo životního prostředí. 

Budeme s panem ministrem Tomášem Chalupou jednat na téma evropské peníze příští týden. 

Další významný dopravní projekt je tunel Blanka. Stále platí termín zahájení provozu v květnu 2014, který jste ohlásil, když jste přišel na post primátora, nebo to komplikace s placením Metrostavu odsunuly? 

Pořád platí, že v květnu 2014 by měl být spuštěn zkušební provoz, což je terminus technicus, ale mělo by to být hotové. Dokonce je vytvořena malá časová rezerva, kdyby někde vznikly komplikace. Je pravda, že v zásadě je stavební část, ta razicí, hotová. Teď se jedná o vybavování tunelu technologiemi, o finální práce, které by v sobě neměly obsahovat katastrofu. 

A staví se teď? Médii proběhly zprávy, že Metrostav nedostal za všechno zaplaceno... 

Přes všechny tyto problémy Metrostav celou dobu staví, nezpomalil, běží to pořád dál. Problém mezi námi a Metrostavem není ten, že bychom neměli prostředky, my ty peníze máme. Problém je ve formální variantě placení, protože my musíme vědět, že práce a její fakturace nepřekročily oproti smlouvě o dvacet procent nasmlouvanou cenu. To je něco, co minulé vedení neřešilo. 

Tunel byste měli otevřít krátce před sněmovními volbami a pár měsíců před komunálními. Neobáváte se jich? 

Situace na frontách je komplikovaná. Na takovou otázku vám každý politik musí říkat, že to bude úspěšný rok a že vyhraje. Já to samozřejmě říkám také. Jsem skutečně přesvědčen o tom, že ten kurz, který jsme v Praze nastolili, je natolik intenzivní a jiný, že by měl důvěru občanů Prahy k ODS udržet, nebo dokonce vrátit. Prostě proto, že v tuto chvíli je vše, co magistrát dělá, dohledatelné, průhledné, jednoduché, můžete si zjistit, kolik nás stojí tužky, když si projedete rozklikávací rozpočet až dolů. 

Praha je sice pravicová, ale otázka zní, zda se ODS podaří dostat zase před TOP 09. 

V tuto chvíli nerozlišuji TOP 09 a ODS, jsou to dvě pravicové strany v koalici, jejich povinností je pro pravicovou koalici udělat maximum, aby byla věrohodná a fungující. Jsme ve fázi pracovní, jakkoli jsem předseda ODS, teď by mě trápilo, kdyby TOP 09 neměla úspěchy, protože by to byla ztráta pro nás jako pro pravici. Potřebuji, aby koaliční partner byl úspěšný, jasně pravicový, čitelný. A to se nám zatím přes všechny složitosti, jimiž procházíme, daří. 

Zastiňují to ale nekončící hádky uvnitř strany. 

Není možné říkat, že ODS představuje jednotný celek, to určitě ne. A v Praze ani nikdy nebyla. Ale teď musím vycházet z toho, že většinově Praha stojí za koncepcí politiky, kterou jsme postavili. Když si vezmu všechny městské části a objíždím je, jistě jsou takové, které mají jiné názory, i historicky, ale dneska už je jich skutečně jen pár. Zásadní věci v zastupitelstvu schvalujeme velmi jednoduše a ukázkou, že ODS se sjednotila, je, že někteří lidé ze zastupitelstva odcházejí. 

A není on odchod Borise Šťastného a Milana Richtera spíš jen dalším tahem na šachovnici vnitřních pletich než signálem toho, že neměli prostor? 

Odpověď určitě není jednoduchá, ale co je skutečně zásadní: jediná platforma, která byla v ODS složitější, byl zastupitelský klub. Místní sdružení, regionální rada, rada města, to všechno v nějaké podobě fungovalo, na úrovni klubu bylo problémů nejvíce. Teď klub hlasuje ve dvaceti lidech poměrem patnácti šestnácti proti čtyřem. To je jistě pro Borise Šťastného i Milana Richtera signál, že se síly posunuly jinam. 

Co se týče příštího roku, chystáte se obhajovat post primátora? 

Moje celoživotní zkušenost je taková, že od rozdělané práce se nemůže odcházet. Takže ano. 

Pomýšlíte jen na zastupitelstvo, nebo budete kandidovat i do sněmovny? 

Prioritní je komunální politika, k tomu jsem se zavázal. Pokud budu uvažovat o kariéře v parlamentu, bude to vždycky v návaznosti na to, jestli to bude v nějaké formě přínosné pro komunální funkci. Ano, ta možnost tu je, využil bych ji, kdyby naprosto jasně vyplývalo, že potřebujeme mít silný mandát. 

To si teď můžeme říci, že potřeba bude. 

Chci být férový, proto pořád používám podmiňovací způsob. Ale je pravda, že ODS bude potřebovat každé procento síly kdekoli, aby dokázala v nějaké podobě udržet svůj vliv. 

Jak byste zhodnotil současnou kondici ODS? 

Na začátku bych vyjádřil lítost, že to, co dělá ODS teď, nezačala o rok dřív. Ten styl práce, co Petr Nečas odstartoval svým zvolením, pak to chvíli utichlo a teď to konečně začalo fungovat – tedy že ODS začíná otevřeně s občany komunikovat, že vedení vyjíždí po republice a vysvětluje. Kdybychom to dělali o rok dřív, nemuseli jsme mít problémy třeba s daněmi. Potenciální volič ODS akceptuje skoro všechno, když mu to vysvětlíte a když pochopí, že to má nějaký smysl. Na co je alergický, je diktát a polovičatá vysvětlení. Největší chyba je, že ODS tento problém podcenila nebo se mu nevěnovala. 

A proč to nezačalo dřív? Teď to vypadá dost účelově před volbami. 

Buďme féroví, v politice je všechno účelové. Řeknu to ale příměrem: děti, když začnou chodit do školy, potřebují nějaký čas, než se naučí sedět v lavici. A když se ODS dostala do situace, že proti sobě měla silnou pravicovou stranu, když se objevilo natolik podivné uskupení jako Věci veřejné, trvalo nějakou dobu, než jsme se naučili, jak se chovat. Také bylo třeba personálně vyzrát a obměnit se. Ono to zvenčí možná nepůsobí, že nových tváří by v ODS bylo hodně, ale když se podíváte po místních sdruženích, je tam spousta mladých lidí. 

Pátráte ve svých řadách po nových, nadějných tvářích, které by mohly u veřejnosti bodovat? 

Z vlastních zkušeností vím, že dřív se to dělalo dost na poslední chvíli. V září musíme mít jasno o sněmovních kandidátkách. A tam patří i toto. Abychom ukázali nikoli nějakého slavného Vopršálka, ale abychom řekli, že máme sice jen Vopršálka, ale že bude slavný pro ten a ten důvod. Právě komunikace se členy ODS v Praze je to, na čem moji lidé teď intenzivně pracují. 

A zrovna v Praze širší vedení ODS nedávno několik buněk zrušilo kvůli černým duším. 

Dění z poslední doby nám možná trochu uškodilo, ale byla to principiální věc. Výkonná rada ODS řekla, že věci budou jinak, že skončily velrybářské praktiky. Zrušili jsme proto Prahu 4 a Prahu 12. Matoucí věc se stala pak, kdy do toho vstoupil soud. Ten ovšem zrušení nezakázal, jen soudkyně z Prahy 12 řekla, že se nesmí bránit těm, kteří v tom sdružení byli, aby se dále shromažďovali. V tom jim ale nikdo nebrání, teď už tam byla ustavena nová základní organizace. A mimochodem, pokud mám správné informace, tak předběžné opatření, o které žádali i někteří bývalí členové z Prahy 4, tamní soud neschválil. Ono se to lidem špatně vykládá, ale je to významný sebeobranný krok celé partaje, je to signál, že už není tak snadné jí manipulovat. 

(Autor: Luboš Kreč, Kateřina Surmanová)

Doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc.

primátor hl. města Prahy
předseda regionálního sdružení
člen výkonné rady