Dvacet minut Radiožurnálu
Hostem diskusního pořadu ČRo 1 byl ministr životního prostředí a místopředseda ODS Tomáš Chalupa.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Válka o podobu Národního parku Šumava se přesouvá do Poslanecké sněmovny. Dorazit by tam měly hned dva návrhy zákonů, jeden z pera Plzeňského kraje, a druhý, jehož autorem je ministerstvo životního prostředí. Oba by měly po 22 letech existence šumavského národního parku ještě jasněji říct, co se v parku smí a co ne. Jestli vyhraje česká příroda, nebo poslanecká fantazie, zatím není jisté. Začíná Dvacet minut Radiožurnálu, dobré odpoledne. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa je dnes hostem Dvaceti minut. Dobré odpoledne.
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Dobré odpoledne.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane ministře, než se dostaneme vůbec k celé situaci v Národním parku Šumava, řekněte mi jednu věc, vy jste zhruba před týdnem rozjeli celoroční řekněme marketingovou kampaň Česká příroda, která by měla alespoň podle vašich slov obyvatele naší země přitáhnout k místní přírodě. Proč jste k úvodnímu plakátu, který zve i na veletrh, zvolili fotografii květiny, která se jmenuje vlčí bob?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Nebo lupina, musím říct, že když jsem si přečetl tuhle informaci o tom, tak jsem si říkal - tak to je taková trochu úsměvná věc. Na druhou stranu musím říci, že to je taková ta stálá debata, která trochu tu Šumavu charakterizuje, a to je spor o to, co je na Šumavě původní a divočina, a co je tam nepůvodní a podle někoho tam má být nebo nemá. Tahle bylina či květina, o které mluvíte, byla zavlečena, jestli použijeme tenhle pojem, do Čech na devatenáctého století. Pikantní na věci je, že z tohoto pohledu nepochybně nejedná se o původní, to mají všichni kritici pravdu, a já zas na druhou stranu musím říci, že kdybychom takto rigidně chtěli postupovat, tak bychom se museli podívat na to, jak původní jsou ty smrčiny, které dneska na Šumavě jsou...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane ministře, to sice možná máte pravdu, na druhou stranu jak Správa Šumavského národního parku, tak Správa KRNAP, tedy Krkonošského národního parku vynakládají nemalé peníze, prostředky a čas na to, aby vlčí bob, tedy lupinu z těch horských luk vymýtili, protože ona je nejen náletová a nepůvodní, ale i agresivní vůči ostatním druhům, proto se ptám, proč jste zvolili tuto květinu.
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Přiznám se vám zcela bez mučení, že tohle je výsledek nějakého návrhu různých grafiků, kteří přišli s nějakou podobou a tohle je nějaký výsledek. Mám-li se bez mučení přiznat, tak říkám, že já nebyl ten, co to vybral, to na věci nic nezmění.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To já chápu.
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Počkejte, moment, moment.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, pane ministře, jenom se ptám, jestli to čirou náhodou není něco podobného jako na ten plakát zvoucí do české přírody a do národních parků dát třeba lýkožrouta?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Proč myslíte?
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, přijde vám to podobné, nebo ne?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Ne.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Proč myslíte?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Protože lýkožrout není nepůvodní.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ale bezesporu se vynakládá hodně, investuje peněz a času na jeho odstranění z té dané přírody.
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Myslíte si, že z tohoto pohledu by bylo podivné, kdybychom lákali do Jeseníků a vymazali tam kamzíka?
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Opravdu se v Jeseníku vynakládají takové peníze na odstranění kamzíků?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
No, minimálně proto, abychom redukovali počet tohoto nepůvodního živočicha v celém tom horském pohoří, jehož důsledkem je, že ničí původní dřeviny, a dokonce, pokud vedeme debatu, že by tam měl být národní park, tak je debatou v souvislosti s tím, zda má být Národní park Jeseníky, je také debata, jak moc a zda zcela redukovat populaci kamzíka.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, pane ministře, to všechno, co jste mi teď říkal o lupině nebo o vlčím bobu, tak to jste věděl už v tu danou chvíli, kdy se řešilo prostě, co bude na plakátu k této věcí velké celoroční kampani, anebo jste to nastudoval, řekněme, až poté, co vyšly nějaké články například na serveru Česká pozice?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Tak za prvé co se týká původních dřevin nebo kamzíka, tak to je téma, které na ministerstvu řešíme rozhodně déle, než je nějaká kampaň také proto, že máme na stole, a to také asi víte, dvě petice zhruba od stejného počtu lidí několika tisíc, deset, dvanáct tisíc lidí, kteří na jedné straně bojují o zachování populace kamzíka a na druhou stranu chtějí vyhlásit národní park, a přitom to jsou věci, které jdou proti sobě. Takže v tomto ohledu to není, že bych něco nastavoval později. Na druhou stranu bez mučení přiznávám, že to, že se tam objevila tahle fotografie, já jsem nevěděl, a pokud to někoho uráží, pak je mi to líto a mrzí mě to.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak pojďme k návrhům, protože jsou dva.
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Ano.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
K návrhům zákonů o Národním parku Šumava. Plzeňský kraj už svůj návrh zákona o Národním parku Šumava protlačil ve sněmovně prvním čtením, kde je ten váš?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Náš je řekl bych před projednáváním ve vládě. V tuto chvíli probíhá jednotlivými legislativními komisemi.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Není to trochu marná práce?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Proč myslíte?
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, jak jsem říkal, ten druhý zákon, který je z pera Plzeňského kraje, už prošel do projednávání do jednotlivých výborů.
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
To nic nemění na tom, že ten návrh podle mého názoru není dobrý.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že zákonodárci ODS pro něj nebudou hlasovat?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
To znamená, že povedeme debatu nad tím, který zákon je lepší a já budu předkládat vládní návrh a věřím, že získá podporu i širší, než je návrh ODS.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když se k tomu vašemu návrhu zákona měla vyjadřovat například Katedra životního prostředí pražské právnické fakulty, tak ho považovala, cituji přesně "nezpůsobilý k dalšímu projednávání" a doporučila jeho stažení z dalšího řízení a zásadní přepracování. Experti z této katedry uvedli, že návrh je značně nekvalitní po věcné i právní stránce, je poměrně utilitárně pojatý, jednostranně zaměřený na rozvoj podnikatelských aktivit a je v rozporu s obecními zásadami ochrany přírody. Popravdě řečeno, toto stanovisko nezní, jako že to je stanovisko k úplně povedenému návrhu zákona.
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Tomu rozumím. Na druhou stranu musím říci, že mezitím jsme si taky s právnickou fakultou vyměnili dopisy nad tím, co konkrétně mají na mysli, a že jsme seděli, protože jsme dostali další dopis z fakulty na moji žádost, aby řekli, kde tedy konkrétně vidí tu či onu výhradu, takže jsme seděli nad těmi konkrétními věcmi a i některé z těch věcí jsme upravili nebo předělali podle toho. Takhle ten zákon vzniká. Nezapomeňte prosím, že o tom, že má být zákon na Šumavě, se diskutuje 20 let a mojí snahou je tady předložit zákon, který na jedné straně bude kvalitní a na druhou stranu vyslyší také to, že to nebude zákon, který vzniká v laboratorním legislativním prostředí, ale vzniká taky v místě, kde se k němu vyjadřují starostové, ale taky ostatní, proto byly ty kulaté stoly, a proto jsme se často hádali o každou větičku a slovíčko jako průnik různých názorů lidí, kteří předtím 20 let si k tomu stolu ani nebyli ochotni sednout.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A mimochodem, když jste říkal, že vám se ten návrh Plzeňského kraje tak úplně nezdá, to znamená, že oni k jeho přípravě takto nepřistupovali?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Pokud vím, například, když se podíváte na zonaci, tak ten návrh, který předkládám já, je návrh, který zahrnuje zonaci, to znamená rozdělení jednotlivých zón, kdy každou z nich projednalo zastupitelstvo každé z těch obcí, těch 22 obcí, kterých se to nějakým způsobem týká, že to je zákon, ke kterému seděl kulatý stůl všech. To v případě plzeňského návrhu nebylo. A to říkám i s tím, že jsou v plzeňském návrhu věci, se kterými souhlasit lze, ale podle mého názoru je tam více věcí, ke kterým by měly být výhrady.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem vy jste říkal, pane ministře životního prostředí, že k tomu vašemu návrhu seděly kulaté stoly, kterých se účastnili všichni zainteresovaní.
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Ano.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Účastnila se jich také například stínová vědecká rada Národního parku Šumava?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Neúčastnila se stínová rada jako taková, ale účastnili se ho členové této rady včetně pana Hrušky.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že z vašeho pohledu by v podstatě proti vašemu návrhu zákona neměly být žádné výhrady?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Pokud ho vnímáme jako návrh, který se pokusil nalézt maximální shodu, pak se domnívám, že by neměly být. Na druhou stranu rozumím, že každý od toho stolu, a teď musím říct jak starostové, tak ekologičtí aktivisté, tak i zástupci vědců, ustupovali s tím, že řekli - no, my si myslíme, že by to mělo být nějak jinak a určitě se v tom legislativním procesu pokusí o tom znovu přesvědčit Poslaneckou sněmovnu, to je podle mě zcela legitimní.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, dnes je mým hostem ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Pane ministře, je potřeba mít zákon o Národním parku Šumava?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Nepochybně ano.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Za jakou cenu? Ptám se i na to, jestli i za cenu, jestli neprojde váš návrh, ale projde ten návrh Plzeňského kraje.
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
To myslím, že je příliš spekulativní otázka. Já vám řeknu...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Počkejte, co je na tom spekulativního? Kdybych to měl říct v závodní terminologii, tak návrh Plzeňského kraje má náskok.
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
To možná ano. Já se domnívám, že návrh Plzeňského kraje je návrh, který by schválen být neměl. Na druhou stranu musím říct, že úsilím nás všech je, aby tu byl zákon, zákon, který je rozumný. Ne ten, který předkládá plzeňský návrh, byť musím říct, že i v plzeňském návrhu jsou věci, se kterými se ztotožňuji.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem, když se dívám do návrhu Plzeňského kraje a vidím tam například ustanovení či věty, podle kterých i v nejvzácnější první a druhé zóně národního parku by byla připuštěna výstavba, u níž, teď cituji přesně: "veřejný zájem veřejně převažuje nad zájmy ochrany přírody". To vám přijde jako rozumné, nebo ne?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
To je to, co v mém návrhu zákona není.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že takové ustanovení by prostě v zákoně být nemělo?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Kdybychom si mysleli, že by to tam mělo být, tak bychom to do toho zákona napsali a vedli jsme o tom debatu. Vedli jsme debatu o tom, zda právě princip výjimek, který se v parku uplatňoval posledních 20 let, je něco, co má, nebo nemá být. Víte, v obecném ustanovení zákona o ochrany přírody totiž princip výjimek je a je uplatňován v celém rozsahu v celé České republice. Problém ale je, a to je to, proč si myslím hlavně, že má být zákon o Šumavě, že na Šumavě se v minulosti podařilo, a teď bych řekl v tom spíš negativním smyslu, udělat věci, které jsou natolik těžko přijatelné pro jednu nebo druhou stranu vždy ku prospěchu jedněch na úkor druhých, že musíme mít jasná pravidla. Víte, největší rozpor nebo největší rozdíl mezitím návrhem plzeňským a tím ministerským není v tom ustanovení, co jste říkal, ale v tom, že my se snažíme možná trochu překvapivě, aby ten náš návrh byl maximálně rigidní v tom, že uvede, kde jsou cesty a jaké, kde uvede, jaká je zóna. Já uvedu příklad. Na Šumavě se vede mnoho let, teď nemyslím dokonce ani po existenci parku, ale mnoho desítek let debata o cestách, zda tam mají být či ne. Známá cesta je třeba cesta na Modrý Sloup. Úsilí mých předchůdců cestu, která je tam tisíc let, vybagrovat, protože se má vrátit do divočiny, ale ta cesta je tam tisíc let podle kronik. A to, co třeba já navrhuji, je, aby přílohou toho zákona a přiznávám možná trochu nestandardně, byl seznam všech těch cest, jakási cestní síť a aby se řeklo, že pokud se má rušit cesta, která je tam tisíc let, tak to nemůže být tím, že o tom rozhodne jeden ministr nebo jeden ředitel parku, ale bude to rozhodnutí zákonodárce. Na druhou stranu ale park je živý organismus v tom, že se vyvíjí režim jeho užívání, že například ta cesta se postupně stane cestou turistickou, anebo třeba, že je potřeba, aby třeba z důvodu tokání tetřeva po určitou část roku, nikoliv celý rok, byla uzavřena pro veřejnost právě z ochrany populace tetřeva, a to je běžný režim, který známe v celé řadě parků v zahraničí i u nás.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, pane ministře, nejdete trošku daleko v tom, že vy sám říkáte, že by podle vašeho názoru o tak zásadních věcech, jestli tudy povede nebo nepovede cesta, že by, jak říkáte, o tom měli rozhodovat politici, zákonodárci. Není to právě natolik odborná věc v kontextu národního parku, že by o ní měli rozhodovat experti na místě?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Počkejte, ještě jednou, tu větu jsem, si myslím, řekl jasně. Já se tady nebavím o zřizování nových cest, ke kterým v prvním ze zákona povinností je posouzení vlivu z hlediska na životní prostředí, v tom rozpor není. Já se tady bavím o tom, zda tu má být možnost rušit cesty, které jsou tu tisíc let a nezlobte se na mě, toto...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane ministře, já jsem porozuměl už poprvé velice dobře. Já se ptám spíš na to, jestli například i o režimu dané cesty, která tam je tisíc let, ať už kvůli řekněme technickým věcem uprostřed národního parku anebo kvůli zrovna řekněme momentální kondici daného tvora či rostliny se změní status užívání té cesty, o tom také budou rozhodovat zákonodárci?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Ne, já jsem to neřekl možná přesně. Zákonodárci mají rozhodovat o režimu má, nebo nemá být.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tedy má, nebo nemá být zrušena ta cesta?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Tak. Nařízením vlády, respektive nařízením parku má být rozhodováno o buď nařízením vlády o režimu individuální té cesty z hlediska celoročním, a nařízením parku o tom individuálním režimu na 4 měsíce se cesta zavírá z důvodu tokání tetřeva, anebo z důvodu třeba kalamitní situace, která tam může nastat.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Stále posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu dnes s ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou. Když se vrátíme znovu k vašemu návrhu zákona o Národním parku Šumava, tak před pár dny vám zhruba 70 šéfů evropských národních parků a vědeckých institucí napsalo dopis, když to shrnu, abyste svým zákonem nepodkopával ochranu vzácné divoké přírody na Šumavě. Shrnu-li to do několika výhrad, já vám s dovolením zhruba dvě předložím, ta jedna zní - neměl byste přijímat taková rozhodnutí, která by podporovala nové devastující výstavby, jako jsou sjezdovky a hotely. Ta otázka je jednoduchá, budou stavěny po přijetí vašeho zákona v Národním parku Šumava nové hotely či sjezdovky?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Ten zákon, který předkládám, v sobě obsahuje dokonce nad rámec obecného ustanovení zákona takzvaný seznam zakázaných činností tak, aby byly dokonce lépe specifikované právě pro možnost výjimek, které dosud jsou a které si nepřejeme. Jeho důsledkem pak bude, že v oblastech prvních zón a takzvaných 2A zón, což jsou zóny, které v budoucnu se mají prvním, žádné stavby tohoto typu možné nejsou. Je to dokonce přísněji než teď, protože teď, je to možné v případě výjimky.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ta výhrada směřovala jednak ke sjezdovkám, ale směřovala také k hotelům.
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Já mluvím o tom samém.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená cokoliv, co by bylo deklarováno ne jako čistě obytný dům.
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Ani jako obytný dům.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ani jako obytný dům. To znamená, jestli jsem to správně pochopil, a když se dívám na mapu, která je naplněna daty z Českého statistického úřadu a která mapuje, řekněme, hojnost bytové a domové výstavby v České republice, a když vidím, že jedno ze tří nejhustších vlastně středisek, kde se nejvíce rozvíjí bytová výstavba, je přímo na území Národního parku Šumava, tak to by skončilo?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Ne, ještě jednou. Národní park Šumava má rozlohu 70 tisíc hektarů, z toho zhruba 26 % je první a 2A zóna, to je ta zóna, ve které se žádné stavby tohoto typu stavět nesmějí. A na druhou stranu uvnitř parku, což je jakýsi anachronismus, v jiných parcích to nemáme, máme intravelán zastavěné části obcí, jsou ve třetích zónách parku. Třeba v Krkonoších to není, v Českosaském Švýcarsku to tak není, tady to tak máme a představují zhruba 5, 6 % toho parku a v těchto územích se normální rozvoj v rámci daných regulí a územních plánů může rozvíjet, a to je stejné teď i stejné novým zákonem, a dokonce všech návrhů zákonů, nejenom toho mého, ale všech, o kterých se diskutuje, v tom spor není.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem, vy to bezesporu, pane ministře životního prostředí, víte, že existují v České republice jen tři oblasti, kde je tak prudký bytový rozvoj a rozvoj stavby domů, je to okolí Prahy, je to území parku KRNAP a je to území šumavského národního parku, to vám přijde úplně v pořádku?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Nevím, jestli to je v pořádku a přiznám se vám, že nevím, a to by bylo asi na delší rozbor, jestli to také není dáno tím, že díky tomu, že v ostatních pozemcích obléhající tyto obce je zákaz zástavby, jestli díky tomu nedochází k její koncentraci na to místo a jejímu zahuštění. Kdyby byla možná rozvolněná zástavba, což není, protože v druhých a prvních zónách není možné stavět, tak se to pak koncentruje do těch zastavitelných částí obce a pravdou také je, že to jsou obce, které zažívají rozvoj. Na druhou stranu, pane redaktore, kdybychom se podívali třeba na Šumavu a podívali se, kolik v rozloze dnešní Šumavy žilo lidí před 100 lety, tak jich tam bylo 10krát tolik, co teď.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Předpokládám, že před 100 lety tam nebylo tolik turistů jako dnes?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
No, to možná nebylo, ale žilo tam 10krát tolik lidí, co teď, kteří tam pracovali a kteří se o tu přírodu starali. Já bych opravdu v tomto ohledu se zabýval tím, co je nebo není možné v prvních zónách. Já jsem se snažil vysvětlit, že rozdíl mezi jednotlivými pojetími zákona spočívá hlavně v tom, že my se snažíme, aby zákon jasně řekl, co je první zóně, co je druhá zóna a co se v ní smí a nesmí, a dokonce třeba někdy konkrétněji a přísněji, než stanoví obecní zákon o ochraně přírody.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem, pane ministře, další výhrada z onoho dopisu těch 70 šéfů národních parků a dalších institucí kritizuje váš záměr snížit rozlohu nejpřísněji chráněné první zóny pod současných 26 % rozlohy parku.
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Prosím vás pěkně, já bych vás poopravil, vy jste tu citaci řekl správně nejpřísněji chráněné první zóny. První zóna národního parku má 13 %. Můj návrh dává 26 %, z kterého 4 % by bylo možné na výjimečné a dočasné zásahy proti kůrovci. Mohu se vás zeptat při této definici, co chápete pod pojmem snížení? Dnes je 13, dnešní rozloha první zóny je 13 %.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mně by daleko víc, pane ministře, zajímalo vzhledem k tomu, že ten dopis jste dostal vy, vy jste byl jeho adresátem...
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Ano, ano.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
... jak jste ho pochopil a co jste případně těm 70 /nesrozumitelné/ odpověděl?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Snažil jsem se vysvětlit, že dnes na Šumavě máme první zónu, která má 13 %. Můj návrh nebo návrh ministerstva vyjednaný s obcemi tuto zónu zvětšuje na dvojnásobek. Druhou záležitostí je individuální rozhodnutí pana Bursíka, který nezměnil zonaci, protože k té potřebuje zákonné kondicionality mimo jiné souhlas obcí a obešel to tím, že v některých částech druhé zóny vyhlásil přísnější podmínky, ale tady já se domnívám, že toto je řešení pouze dočasné. My se tady bavíme o tom, abychom přijali definitivní řešení, jehož součástí je, že ho přijmou na jedné straně veřejnost, ale taky lidi, kteří tam žijí, a také obce, protože v celé České republice platí, že není možné na úkor samospráv bez jejich souhlasu změnit zonaci, to je princip ochrany, ale také princip respektu samospráv, lidí, kteří tam žijí a kteří mají svou volenou reprezentaci, to je zkrátka realita.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem, pane ministře životního prostředí, když se dívám na to nařízení vlády z roku 91, kterým vznikl Národní park Šumava, tak v jeho záhlaví je věta: "k zajištění ochrany přírody a krajiny na Šumavě v souladu se současnými poznatky ekologických i společenských vědních oborů se zřizuje Národní park Šumava." Poté, co jste mi teď říkal, tak tomu rozumím správně, že teď by ta věta byla doplněná a ten národní park se zřizuje také proto, aby bylo jaksi hleděno na zájmy lidí, kteří tam bydlí?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Když se podíváte do té preambule mého návrhu zákona, tak obsahuje 4 odstavce, z nichž 3 jsou zaměřeny na rozvoj té unikátní přírody, a čtvrtý říká, že si také uvědomujeme, že to je území, na kterém po tisíciletí žijí lidé a že to není území, ze kterého by odešli, ale žijí i nyní, sice v menším počtu, ale žijí. Ale to nic nemění na té předchozí věci. Zkrátka na to, abychom mohli vyhlásit zonaci a stanovit pravidla, potřebujeme vůli, ale také souhlas místních obcí, proto jsem se snažil nalézt maximum možného kompromisu. Kdybyste se podíval na záznamy z jednání těch kulatých stolů, tak uvidíte, že původní požadavek těch obcí na první zónu bylo nějakých 17 %, pak 20 a že jsme dělali individuální debaty s každou obcí, hádali jsme se doslova o každý hektar podle toho, co my se domníváme, že by mělo být v první zóně, až jsme se dostali k těm 26 %, což je nejvyšší dosud dosažený souhlas obcí s rozsahem první zóny, za jaký byl za posledních 20 let. Nikdo jiný většího souhlasu obcí dosud nikdy nevyjednal.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane ministře, úplně poslední otázka, prosím krátkou odpověď, váš návrh zákona přijde do sněmovny kdy?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Předpokládám, že v květnu.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Díky za rozhovor i za informace.
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Děkuji pěkně.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa byl hostem těchto Dvaceti minut Radiožurnálu. U mikrofonu byl také Martin Veselovský. Přeji dobrý poslech.