Evropská rada se zaměřila především na posilování růstu a konkurenceschopnosti
15. března 2013
Zasedání březnové Evropské rady bylo věnováno zejména hospodářské a sociální politice a vztahům Evropské unie s Ruskem. Předseda vlády na okraj uskutečnil bilaterální setkání s bulharským prezidentem a švédským předsedou vlády.
Pokud jde o hospodářskou a sociální politiku, pozornost byla zaměřena především na podporu konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti. Summit potvrdil pokračování v kurzu fiskální odpovědnosti a strukturálních reforem. Jejich koordinace má i nadále probíhat prostřednictvím již existujících nástrojů, zejména prováděním Evropského semestru a Strategie Evropa 2020.
ČR prosadila téma aktivní deregulace
Hlavním motorem růstu a konkurenceschopnosti je však i nadále vnitřní trh EU. Evropská rada proto podpořila jeho brzké dokončení. Úspěchem České republiky je, že závěry ER vyzdvihují význam stabilního a předvídatelného regulatorního rámce, který co nejméně zatěžuje občany a firmy. ČR se navíc podařilo do závěrů ER prosadit téma aktivní deregulace. Evropská komise tak bude muset na podzim předložit návrhy na zjednodušení a snížení regulatorní zátěže a současně i seznam právních předpisů, které se mají zrušit.
Účastníci summitu se shodli na tom, že prvním předpokladem úspěchu jsou strukturální reformy na národní úrovni. Jakékoliv evropské programy a projekty, o nichž byla na jednání řeč, mají pouze podpůrný význam.
Druhým ekonomickým podtématem diskutovaným na březnové ER bylo prohlubování hospodářské a měnové unie. V zájmu členů i nečlenů eurozóny, včetně ČR, je podpořit kroky, které zvýší její stabilitu a odolnost vůči hospodářským šokům. Ovšem i zde platí, že namísto hledání nových pravidel je vhodnější se zaměřit na řádné a účinné provádění stávajících nástrojů hospodářské koordinace, které respektují rámec primárního práva EU.
Unie bude vystupovat v dialogu s Ruskem jednotně
Téma vztahů EU-Rusko, které představovalo vedle ekonomických témat druhé hlavní téma summitu, je naprosto zásadní. ER se shodla na potřebě vyváženého přístupu k tomuto strategickému partnerství, který musí reflektovat jak ekonomické, tak bezpečností a lidskoprávní aspekty.
Zásadními tématy dialogu s Ruskem jsou liberalizace obchodních vztahů, zlepšení podnikatelského prostředí a vláda práva či energetika. Současně panuje shoda na nutnosti rozvíjet spolupráci s Ruskem v řadě mezinárodních otázek, např. při řešení situace v Sýrii.
Evropská rada vedla diskuzi k aktuální situaci v Sýrii
Předmětem jednání ER byla také aktuální situace v Sýrii, zejména co se týče možnosti zrušení zbrojního embarga. V diskusi k této otázce zaznělo několik názorů.
Pozice ČR k této otázce zůstává i nadále skeptická, už jen z toho důvodu, že zbraní je v Sýrii až dost. Jednání však budou pokračovat v dalších dnech.
Bilaterální jednání předsedy vlády
Na okraj zasedání Evropské rady uskutečnil premiér dvě bilaterální setkání. S prezidentem Bulharské republiky Rosenem Plevnelievem projednal aktuální situaci po jmenování přechodné bulharské vlády. Rozhovor se zaměřil také na otázky vzájemných obchodních vztahů a ochrany investic, zejména s důrazem na působení českých firem na bulharském trhu. Bulharský prezident ujistil českou stranu o svém zájmu na standardním řešení situace v souladu s právem a zvyklostmi EU. „Prezident uvedl, že si je vědom, že jde i o pověst Bulharska jako země, kde platí právní řád a kde se postupuje v souladu s evropským právem,“ řekl po jednání premiér Nečas.
Předmětem jednání s předsedou vlády Švédského království Fredrikem Reinfeldtem byly varianty dalšího postupu ve věci pronájmu nadzvukových letounů JAS-39 Gripen. Premiér zdůraznil, že česká strana má dvě možnosti: pokračovat v pronájmu letounů Gripen nebo otevřít výběrové řízení. „Jsme přesvědčeni, že poslední švédská nabídka ještě nevyčerpala veškerý možný potenciál vstřícnosti vůči české straně,“ uvedl předseda vlády Petr Nečas.