Tři a půl miliardy eur se nám platit nechce
Premiér Petr Nečas částečně souhlasí. A částečně nesouhlasí. Ne všechny návrhy Německa a Francie se mu zamlouvají.
Podle posledních zpráv se mluví o pomoci eurozóně půjčkami přes Mezinárodní měnový fond. Chce do toho jít i Švédsko, které euro nemá. Co my?
Pro nás by to podle předběžných propočtů znamenalo částku do tří a půl miliardy eur. To je více než deset procent devizových rezerv ČNB. To je velmi problematické a těžko přijatelné.
Co kdybychom zůstali sami?
To si umím těžko představit.
Budete souhlasit se změnami Lisabonské smlouvy?
Vítáme vše, co povede ke stabilizaci eurozóny. Je to v našem zájmu. Zároveň chceme udržet rozhodování na úrovni všech 27 zemí EU. Nová pravidla však nemohou být uplatňována na země mimo eurozónu (tedy nás, pozn. red.).
Vyhlásíte o euru referendum?
Kdyby se změna týkala jen eurozóny, pak by se to schválilo standardní parlamentní procedurou, neblokovali bychom eurozóně změny smluv. Obsahem referenda by se to stalo až při přistoupení do eurozóny. Nynější euro je totiž odlišné od toho, o kterém jsme hlasovali při vstupu do EU v roce 2003.
Co kdyby se rozhodla eurozóna nakonec sama?
Hrozí, že by se častěji scházelo těch 17 zemí eurozóny a vznikal by tlak i na setkávání té opačné desítky. A pak by si eurozóna mohla vyjednávat i věci, které se netýkají jen jí, ale celé EU. Měla by tendenci státy bez eura přehlasovávat.
Přesto s návrhy Merkelové a Sarkozyho nesouhlasíme. Nepřispíváme k tomu dělení?
Neodmítáme šmahem vše. Řadu věcí děláme ve vlastním zájmu jako snahu o vyrovnaný rozpočet. Ale penzijní systém nebo daně jdou mimo unijní působnost.
Merkelová navrhuje i sladit zákony pracovního trhu, korporátní základ daně nebo zavést daň z finančních transakcí.
Jsme proti slaďování přímých daní a co se týče daně z finančních transakcí, nikdo si nemůže myslet, že ji zaplatí banky, ale lidé. Vše, co děláme, poměřujme optikou, zda to zvyšuje konkurenceschopnost.
předseda strany
předseda vlády
