Solární „mocnost“ ve střední Evropě
Pokud lidé něco nemají rádi, tak je to placení účtů. Voda, plyn, elektřina, odpad a tak dále. Platby za elektřinu jsou ale pro firmy a domácnosti rok od roku tíživější. Může za to příspěvek na obnovitelné zdroje, který v posledních letech narostl do neúměrných výšin.
Každý si na svou fakturu vzpomene zejména v okamžicích, kdy projíždí podél obrovských solárních farem, které vyrostly na mnoha místech ČR. Ostatně v přepočtu na HDP jich máme nejvíce v Evropě. Více než jižní státy Španělsko nebo Řecko. Na rozdíl od slunečního záření. Toho jsme měli v lednu celkově 20 hodin.
Fotovoltaika je v České republice podporována od roku 2005. Návrh zákona přitom předložila do Poslanecké sněmovny tehdejší koaliční vláda ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU již v listopadu 2003. Rozhodující pozměňující návrhy padly ale až při jednání na počátku roku 2005. Poslankyně Šedivá (ČSSD) tenkrát dokonce navrhovala, aby se výkupní ceny energie z obnovitelných zdrojů mohly meziročně snižovat nanejvýš o dvě procenta. Tuto verzi ale poslanci odmítli a sociálně-demokratická poslankyně nakonec prosadila limit pro snižování podpory na úrovni 5 procent. Důvod? Šedivá argumentovala tím, že drobní investoři potřebují záruku stabilních cen, jinak nemají šanci uspět při jednání s bankami o úvěru.
Zákon ve sněmovně prošel proti vůli ODS
Sněmovna zákon schválila velkou většinou. Pro zákon jako celek hlasovali téměř všichni poslanci tehdejší koalice. Pro návrh hlasovala také velká část komunistických poslanců, naopak ze zástupců ODS zákon nepodpořil nikdo. Prezident Václav Klaus zákon nepodepsal, nevyužil ale ani svého práva vetovat normu. Ta tak vyšla v květnu 2005 ve Sbírce zákonů.
V letech2009 a2010 došlo ke skokovému snížení ceny fotovoltaických panelů na trhu a návratnost investice do fotovoltaiky v Česku se tak snížila z plánovaných 15 let na zhruba 6-7 let.
Vyhlášené dotační podmínky vedly zejména v letech2009 a2010 k prudkému nárůstu výstavby solárních elektráren od malých až po velkoplošné, který způsobil hrozbu zdražení elektrické energie pro odběratele ve státě o desítky procent.
V roce 2009 prudce klesly ceny fotovoltaických panelů z Číny. Jelikož povinně vykupovaná elektřina z fotovoltaických plantáží byla nadále zafixovaná pro příštích dvacet let na cenu více než 12 Kč za kWh (zatímco cena elektřiny třeba z Temelína stojí méně než korunu), získali fotovoltaičtí „investoři“ snadné a zajištěné zisky v ohromném rozsahu.
Po tehdejším premiérovi Fischerovi se tehdy žádalo, aby do konce roku 2009 předložil a Parlamentem protlačil jednoduchou novelu, v níž v zásadě stačilo změnit pouhé jedno číslo (tedy něco, co udělala až o rok později jako jednu z neodkladných priorit vláda P. Nečase).
Fotovoltaiky byla už tehdy plná média a předseda úřednické vlády Fischer nakonec sice novelu do Parlamentu předložil (18. listopadu 2009), nicméně nevystoupil k tomu s naléhavým projevem před poslanci, neudělal nic, aby novela byla projednána ve zkráceném řízení, ve stavu legislativní nouze (tak, jak učinila vláda P. Nečase o rok později). Tak se stalo, že byla přijata až 17. března2010 aČesko zachvátil na celý další rok solární boom.
Změna za současné vlády
Kritická situace vedla novou vládu ODS, TOP09 aVV k tomu, že nechala v režimu legislativní nouze v září 2010 schválit novelu zákona, která pro další nově postavené solární elektrárny, zejména velkoplošné, podporu značně omezuje. Elektrárny postavené do konce roku 2010 však mají zaručeny extrémně zvýhodněné výkupní ceny elektřiny na dobu 20 let.
Celkový účet za „solár“ bude za těchto dvacet let přibližně bilion korun. Tedy 1 000 000 000 000 Kč. Tedy přibližně dvě třetiny státního dluhu. Tuto částku zaplatí domácnosti, firmy a daňoví poplatníci (tedy opět firmy a domácnosti) za podporu tohoto obnovitelného zdroje (jehož solární panely jsou ale obnovitelné jen stěží).
Dalším problémem je možné pochybení při samotném stanovení výkupních cen na ERÚ. Minulé vedení Energetického regulačního úřadu zřejmě protizákonně stanovilo neúměrně vysoké výkupní ceny fotovoltaické elektřiny a stát tak přišel až o desítky miliard korun. Upozornil na to audit, který si nechal regulátor vypracovat. Audit navíc sabotovali zaměstnanci, které za to úřad vyhodil.
ERÚ dal proto podnět na státní zastupitelství, které by mělo vyšetřit, zda nedošlo ke spáchání trestného činu zneužití úřední osoby s předpokládanou škodou v rozsahu desítek miliard korun. Toto zjištění nenechalo chladným ani předsedu vlády. „V prvé řadě je to v tuto chvíli věcí orgánů činných v trestním řízení, tam věřím, že bude běžet vyšetřování. Chci zdůraznit, že ERÚ je na vládě nezávislý, nicméně my tuto věc budeme řešit s ministrem průmyslu a obchodu, s předsedkyní ERÚ a s ministrem financí a budeme nadále hledat způsob, jak pokud možno co nejvíce utlumit vliv cen elektrické energie, které jsou deformovány v tržním prostředí u obnovitelných zdrojů energie na celkové ceny elektrické energie u nás,“ uvedl k tomu premiér Petr Nečas, „ukazuje se, že výměna vedení ERÚ byla správným krokem.“
Nové obnovitelné zdroje by podle prohlášení ministra průmyslu Martina Kuby neměly být od roku 2014 již podporovány. Rozhodně tedy ne metodou výkupních cen. „Podporujme jejich vývoj, ale nedotujme provoz nesmyslnými sumami, které ničí naši ekonomiku. Pokud se vymyslí takový ekonomický nesmysl a dotuje se z veřejných peněz, vzniká ideální prostředí pro různé vykuky,“ uvedl k tomu ministr Kuba.