Novinky Mediální výstupy

Ve čtvrtek 20. října, třicet čtyři minuty po poledni, středoevropského času odstartuje z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně raketa Sojuz, aby vynesla na oběžnou dráhu první družice evropského navigačního systému Galileo.

Jediným Čechem a také jediným zástupcem Evropského parlamentu, který bude sledovat start na vlastí oči, je poslanec EP Evžen Tošenovský. EU tak spouští ostrou část projektu, který již spolykal několik miliard eur, zároveň ale také miliardové příležitosti nabízí.

„Evropa dlouhá léta pracovala na tom, aby měla svůj vlastní satelitní navigační systém. Nejde ani tak o konkurenci americkému GPS, jako o jeho doplnění a zdokonalení,“ vysvětluje europoslanec Evžen Tošenovský. „Zatímco civilní část GPS, kterou máme nyní k disopozici, určuje polohu s přesností na deset metrů, Galileo bude mít toleranci jen čtyři metry. Jde o první družicový navigační systém, který vzniká výhradně pro civilní účely a nebude ho kontrolovat armáda. Signál bude navíc poskytovat obrovský prostor pro služby, komerční využití nebo bezpečnost.“ Právě vývoj aplikací představuje podle Evžena Tošenovského skvělou příležitost pro podniky, univerzity a vědecká centra.

Evropský projekt samostatného družicového navigačního systému původně počítal se zapojením soukromých investorů. S tím také souvisela lákavá představa speciálního výzkumného centra (jakési evropské Silicon Valley), o které dlouho usilovala Česká republika. Podnikatelé ale nakonec ustoupili a projekt by skončil v likvidaci, kdyby se k jeho vlastnictví nepřihlásila Evropská komise. I po neúspěchu první verze projektu se České republice podařilo, aby v rámci jeho nové velící struktury, kterou v europarlamentu prosadil právě Evžen Tošenovský, sídlila správní rada v Praze. První desítky úředníků se mají do bývalého sídla Konsolidační agentury v pražských Holešovicích stěhovat už v létě 2012, celkem má hlavní město hostit na šedesát zaměstnanců správní rady.

Další informace:

• První dvě družice se jmenují Thijs a Natalia. Jde o jména belgického chlapce a bulharské dívky, vítězů mezinárodní dětské soutěže Galileo Drawing Competition.
• Družice byly sestaveny a testovány v zařízeních firmy Thales Alenia Space v Římě. Pracím v Římě předcházelo vibrační a akustické testování družic ve středisku ESA ESTEC v holandském Noordwijku.
• Další dvě družice mají být dopraveny na orbit v průběhu příštího roku. Tato čtveřice satelitů bude základním kamenem systému. Dalších 14 navigačních družic bude podle současných plánů postupně vyneseno na oběžnou dráhu do konce roku 2014. Společně s nimi se již intenzivně pracuje na většině pozemních částí systému Galileo a hledají se vhodná místa pro poslední pozemní stanice v zámořských územích Evropské unie. Zbývajících 14 družic nutných pro plnou konstelaci a optimální funkčnost systému má být vypuštěno do roku 2020.
• Galileem vysílané signály mají být využívány k plnění pěti funkcí:

1. Otevřená služba (open-service), která je pro uživatele bezplatná a poskytuje informace o poloze a synchronizaci a která je určena k masovému používání navigace.
2. Služba zajištění bezpečnosti života (safety of life), pro uživatele pro které je nejpodstatnější bezpečnost. Tato služba rovněž splňuje požadavky některých odvětví na nepřetržitost, dostupnost a přesnost a obsahuje funkci integrity, která upozorní uživatele v případě jakéhokoli selhání systému.
3. Obchodní služba (commercial sevice) umožňující vývoj aplikací pro profesionální či obchodní účely díky zvýšeným výkonům a údajům s vyšší přidanou hodnotou oproti aplikacím otevřené služby.
4. Veřejná regulovaná služba (public regulated service) určená pouze vládou schváleným uživatelům pro citlivé aplikace, které vyžadují maximální nepřetržitost služby. Tato používá silné a šifrované signály.
5. Služba pomoci a záchrany (search and rescue) odhalování nouzových signálů vysílaných bójemi a zpětným posílání zpráv.

•  K dokončení infrastruktury programu Galileo bude třeba dodatečná finanční částka v řádu 1900 milionů eur. Tato částka by umožnila zavedení systému, který nabídne plnohodnotné služby s využitím plného počtu 30 družic.
   
• Trhy s aplikacemi založenými na zeměpisné lokalizaci významně rostou a jejich roční celosvětový obrat by měl v roce 2020 dosáhnout 240 miliard Eur. Kromě toho, díky jejich přednostem ve srovnání s ostatními konkurenčními systémy, by programy evropské satelitní navigace během následujících dvaceti let přinést hospodářský a sociální užitek v řádu 60 až 90 miliard eur.