Novinky Mediální výstupy

 

První snahy o vytvoření jednotného a liberalizovaného železničního trhu odstartovala před více jak dvaceti lety přelomová směrnice 91/440. Po ní následovaly již tři souhrnné liberalizační balíčky, které však nepokryly veškerá odvětví a problémy železničního trhu vylučující jeho plnou liberalizaci. Tato témata v čele s umožněním vstupu zahraničních přepravců na domácí trh se dostávají na přetřes právě nyní. 

 

Čtvrtý balíček má za cíl vedle již zmíněného zvýšení konkurence v osobní přepravě také vytvoření jednotného kontaktního místa v podobě Evropské agentury pro železnici, která by dopravcům vydávala celoevropská povolení k uvádění vozidel na trh i celoevropská osvědčení o bezpečnosti. V současné době vydávají tyto dokumenty jednotlivé členské státy. Navrhovaná opatření by měla umožnit, aby se doba potřebná ke vstupu nových dopravců na trh zkrátila o 20 % a aby se o 20 % snížily náklady na schvalování kolejových vozidel i zkrátila doba potřebná pro schvalování. Dopravci by tak mohli do roku 2025 celkově ušetřit 500 milionů eur. 

 

Zkušenosti ze zemí jako Švédsko či Spojené království, které již plně otevřely trhy osobní železniční dopravy, ukazují, že rok od roku došlo ke zvýšení spokojenosti cestujících a v některých případech vzrostla přeprava cestujících v desetiletém období o více než 50 %. Posílení konkurence na železnici je tak určitě cestou dopředu. O konečném přínosu celého balíčku budou ale rozhodovat na první pohled nepatrné detaily a jak všichni víme, ďábel je často skryt v detailu. Bavíme se zde i s přílohami o několika stovkách stran textu, které před vstupem v platnost ještě musí projít schvalovacím procesem v Radě a v Evropském parlamentu.

 

 

Očekávám bouřlivou debatu ze strany dopravců stejně jako členských států.  Mnohé země totiž na rozdíl od České republiky zatím plně neimplementovaly ani druhý a třetí balíček, je tedy otázkou, jak se postaví k představenému legislativnímu návrhu, který přichází s plnou liberalizací. V tomto smyslu jistě pozitivní zprávou bylo vystoupení ministra dopravy irského předsednictví pana Leo Varadkara minulý týden v Evropském parlamentu, ve kterém očekávaný balíček označil za svou jednoznačnou prioritu. V praktické rovině zůstává nejdůležitější otázka, zda se pomocí nově představené legislativy skutečně podaří vytvořit volný trh nebo zda i nadále půjde o soupeření národních dopravců více či méně podporovaných vládami jednotlivých členských států. Mezi kolegy z menších členských států panují především obavy, aby dopravcům sídlícím v jejich zemích byly zaručeny stejné podmínky, jaké mají například francouzské či německé dráhy. Právě Deutsche Bahn je totiž v současné době dotována ze spolkového rozpočtu částkou okolo 2,5 miliardy euro, které by mohly hrát roli rozhodující konkurenční výhody. Svou úlohu ale mají i takové maličkosti jako například odměňování zaměstnanců správce železniční infrastruktury. Zůstaneme-li totiž v Německu, zjistíme, že tito dostávají odměny za hospodářský výsledek celé skupiny Deutsche Bahn. Tím pádem nemají nejmenší zájem na tom, aby jim začali konkurovat čeští dopravci, a to i při faktickém zpřístupnění německého trhu.

 

Po vyřešení sporných bodů a úspěšném ukončení legislativního procesu počítá Evropská komise, že by k otevření jednotlivých národních trhů mělo dojít na začátku roku 2019.