Novinky Mediální výstupy

V očích premiéra Petra Nečase v průběhu vyhrocené volební kampaně Karel Schwarzenberg ztrácel, ale nakonec jeho hlas dnes odpoledne dostane. Miloše Zemana považuji za jednoho ze tří nejvýraznějších politiků polistopadových dějin, přesto mu nemůžu dát hlas, říká premiér Petr Nečas. S argumenty rodiny Václava Klause proti "nedostatečnému češství" Karla Schwarzenberga premiér nesouhlasí. "Pokud byl někdo přinucen odejít do exilu, neznamená to, že není srdcem v Česku."

Jak se vám líbí kampaň? 

Považuji ji za nesmírně vyhrocenou, přehnanou, z obou stran hloubící příkopy v naší společnosti. Zachází do zbytečné hysterie a osobních výpadů. Týmy obou kandidátů ztratily jistý glanc. Vedou desítky let staré politické bitvy, které teď najednou vytáhly na světlo Boží. Dělají z prezidentského střetu dvou kandidátů souboj dobra ze zlem, oživují na jedné straně úplně nesmyslně opoziční smlouvu a na straně druhé vytahují dávno neexistující německou otázku a mýtus boje za udržení Sudet. Tyhle debaty je přece minimálně deset nebo patnáct let úplně zbytečné vést. 

Vidíte přesto mezi praktikami týmů obou kandidátů nějaký rozdíl? 

Ano. Je založený na rozdílných osobnostech kandidátů. Miloš Zeman je tradičně agresivní, což nemyslím pejorativně, to vyplývá z jeho známé politické asertivity. Na druhou stranu je tu nepřekvapivý styl kampaně Karla Schwarzenberga, který se snaží vyzvednout jeho osobnostní rysy. Musím ale říci, že mě, jako předsedu vlády, nepříjemně zaskočilo Schwarzenbergovo neobratné vyjadřování k otázce česko-německé minulosti. To bych od ministra zahraničí a zkušeného diplomata neočekával. 

Co vám na jeho výrocích vadí? 

Když mluvil o tom, že by, podle dnešních měřítek, československá reprezentace za excesy po druhé světové válce skončila u soudu pro válečné zločiny v Haagu, tak je to naprosto ahistorický a tedy nesmyslný výrok. To je výrok, který se hodí možná do intelektuální kavárny, ale z úst politika, diplomata, ministra zahraničí a kandidáta na prezidenta zní mimořádně nešťastně. Srovnává nesrovnatelné, vytrhává děje z dobového kontextu. Kdyby tato věta byla míněna vážně, tak by bylo třeba také říci, že Roosevelt a Churchill též patří do Haagu, protože kobercové bombardování civilních čtvrtí německých měst v roce 1945 také nebylo nic moc pěkného. Ústa ministra zahraničí by taková slova vůbec neměla vyslovit. A to pomíjím, že to Karlovi Schwarzenbergovi v kampani bezesporu hodně ublížilo. Na druhou stranu brutální zvednutí této otázky s ostrými protiněmeckými tóny ze strany Miloše Zemana považuji za nezodpovědné. Naše vztahy s Německem jsou na nejlepší úrovni v historii, na žádných jednáních se sudetoněmecký "problém" neřeší. Nad takovým vyvoláváním duchů minulosti nemůžu než kroutit nevěřícně hlavou. 

Poškozuje Miloš Zeman vztahy České republiky a Německa? 

Naštěstí ne. Jeho výroky jsou součástí kampaně a v Německu to tak budou vnímat. Ale vytahovat tohle téma není správné ani vkusné. Neslouží to naší zemi. 

Co o naší zemi říká, že se tématem voleb staly události staré sedmdesát let? 

Myslím, že je to náhoda. Umožnilo to nešťastné vyjadřování ministra zahraničí, jeho nepřesné zacházení s právnickými termíny, pokud jde o Benešovy dekrety. Nerozlišoval mezi slovy "neplatný" "neúčinný" a "vyhaslý". Na druhou stranu to tak překvapivé není, protože atmosféra je vyhrocena do hysterie z obou stran. Nechápu to. Pro Boha živého, vždyť jde jen o jedny volby, byť je to hlava státu!

Vadí mi české kádrováctví 


Jak vnímáte čistě prozemanovskou agitaci rodiny Václava Klause? Například posměšky Václava Klause mladšího vůči výslovnosti Karla Schwarzenberga? 

Václav Klaus mladší je dospělý svéprávný člověk, který může svobodně vyjadřovat své názory. Že se mu to někdy podaří udělat tu více, tu méně nevkusně, nemá význam komentovat. 

Co soudíte o tom, že se v kampani řeší rodinná anamnéza Karla Schwarzenberga? 

Obecně mně vadí české kádrováctví. Kádrovat minulost pomalu do šestadvacátého kolena, to je skutečně zbytečné. Ale je to dané tím, že politika sklouzla do osobní polohy. Musíme si říci, že například i poslední útoky na současného prezidenta Václava Klause byly motivované spíš osobní záští vůči němu než věcnou kritikou toho nebo onoho politického kroku. Moje hluboké přesvědčení je, že život předků je naprosto irelevantní. Každý z nás je autonomní bytost se svou vlastní odpovědností, hlavou a srdcem, zodpovídáme každý výhradně sami za sebe, nikoliv za své předky. 

Vadila by vám, stejně jako Livii Klausové, první dáma, která nyní neumí česky? 

Žijeme v otevřené společnosti, kde jsou smíšené sňatky naprosto běžnou věcí. Pokud má někdo za životního partnera cizince, tak to ve dvacátém prvním století nestojí za komentář. Myslím ale, že výrokům rodiny Václava Klause není třeba podsouvat nějakou lacinou xenofobii. Prostě vyjadřují názor části veřejnosti, která si není jistá, zda ukotvení Karla Schwarzenberga v České republice je dostatečné. 

A vy se s tím názorem ztotožňujete? 

To v žádném případě, můj názor to není. 

A váš názor na větu Václava Klause, že budoucí prezident měl být v České republice fyzicky celý život, tedy neemigrovat? 

S tím také nesouhlasím. Mnoha lidem nic jiného nezbývalo než emigrovat. Zvláště když emigrovali jako děti se svými rodiči dejme tomu v pěti letech a neměli na výběr. Emigrace není ani plus, ani minus. Můžete být se svou zemí, i když se v ní fyzicky nevyskytujete. Jan Amos Komenský přece až do poslední chvíle zůstal tělem i duchem Čech, přestože tady nemohl z politicko-náboženských důvodů pobývat. Navíc jsem vždy rozlišoval dva pojmy: Emigrant a exulant. Karla Schwarzenberga jsem vždy vnímal jako exulanta. Na druhou stranu nemohu popřít, že s Karlem Schwarzenbergem máme rozdílné názory, což může být způsobené i tím, když to řeknu hodně demagogicky, že já, na rozdíl od něj, trávím v téhle zemi i víkendy a Vánoce. 

Jaké rozdílné názory máte na mysli? 

Například názory na Evropskou unii či na bankovní unii. Větší důraz některých z nás na zachování kompetencí českého bankovního dozoru může být způsoben tím, že máme veškeré své peníze uložené v bankách v České republice. Ten, kdo má většinu jmění někde jinde, tak si o tom může nepochybně myslet něco jiného. 

Jak vnímáte otočku poraženého kandidáta z prvního kola Jana Fischera, který nejdříve podporoval Karla Schwarzenberga a pak se najednou obrátil na stranu Miloše Zemana? 

S Janem Fischerem jsem o tom nemluvil. Ale potvrdil se můj silný dojem, který jsem z něj měl od prvního okamžiku jeho politického angažmá v květnu 2009. Vždy měl pouze jeden bod programu. A ten se jmenuje Jan Fischer.
 

Budu volit Schwarzenberga 


Koho doporučujete volit? 

V polistopadovém období měla Česká republika tři nejvýraznější politiky. Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana. Z tohoto pohledu je prezidentská ambice Miloše Zemana logická a přirozená. Na druhou stranu kandidát, který jde žádat o podporu předsedu komunistické strany Vojtěcha Filipa, nemůže dostat můj hlas. Karel Schwarzenberg v posledních týdnech udělal tolik neprozřetelných kroků a dopustil se tolika nepromyšlených výroků, že udělal dost pro to, aby o můj hlas přišel. Kdyby kampaň trvala ještě o týden déle, tak by to zřejmě skončilo prázdnou obálkou. Ale nyní to se skřípěním zubů prázdnou obálkou neskončí. Budu volit Karla Schwarzenberga. 

Jak si vysvětlujete, že v ODS je řada viditelných osobností, které mají opačný názor a vyjadřují podporu Miloši Zemanovi? 

Nijak mě to neznepokojuje. Nemáme svého kandidáta ve druhém kole a někdo může mít důvody vystavené jinak než já. Pro mě je závěrečným "štemplem" to, že nikdo nemůže zároveň usilovat o hlas Vojtěcha Filipa a Petra Nečase. 

Miloš Zeman jednoznačně řekl, že pokud bude zvolen, bude komplikovat život vaší vládě. Ani s tímto vědomím vám nevadí, že někteří členové ODS pro něj chtějí hlasovat? 

Heslo "Stop Nečasově vládě" nemůže Miloš Zeman myslet úplně vážně. Bezpochyby se i on pokusil seznámit s Ústavou České republiky a ví, že vláda je zodpovědná Poslanecké sněmovně a ne prezidentovi. Takže to je jen součást předvolebního boje. 

Jste připraven na to, že pokud se novou hlavou státu stane Miloš Zeman, bude se účastnit každého druhého zasedání vaší vlády? Jednání se vám asi dost protáhnou.... 

Jsem přesvědčen, že, ať bude zvolen kdokoli, bude dodržovat ústavní pořádek České republiky. Vedle litery ústavy a ústavních zákonů je jeho součástí i to, co je označováno jako ústavní zvyklost. Podle ní má prezident právo účastnit se jednání vlády a promluvit na něm, ale nicméně se jednání vlád zúčastňuje jen výjimečně. A jsem přesvědčen, že ducha ústavy budou dodržovat všichni prezidenti České republiky. 

Co to znamená účastnit se "jenom výjimečně"? 

Je to – v politickém slova smyslu – jednou za uherský rok. Kalendářně maximálně několikrát do roka. A navíc jen, když vláda řeší otázky, kde má prezident své ústavou dané pravomoci, například v obraně nebo zahraniční politice. Představa, že se prezident zúčastňuje jednání o daňových zákonech nebo o sociálních dávkách, je bizarní. Doufám, že nikdo z kandidátů nechce být bizarním prezidentem. 

Pokud by měl jiný názor než vy a na vládu chodil třeba každý týden, v čemuž mu nic nebrání, co by to znamenalo? 

Považoval bych pokus překlápět rovnováhu moci k poloprezidentskému systému za nesmírně škodlivý. My jsme parlamentní demokracií. S velkým znepokojením sleduji v posledních pěti nebo šesti letech pokusy různých ústavních institucí vydobýt si co nejvyšší pravomoci. Počínaje Ústavním soudem, který už dokázal zrušit legitimní předčasné volby, určuje výši důchodů a sociálních dávek. Přes kroky prezidenta republiky při ratifikaci mezinárodních smluv. Tam má prezident působit jen jako "ústavní notář", ne jako třetí komora parlamentu. Nemá možnost odmítnout ratifikovat mezinárodní smlouvu. Až po kroky Senátu, který podle mě překračuje své pravomoci při výběru ústavních soudců. Náš ústavní systém úpí a skřípe, určité principy sebeomezení by měly zastávat všechny ústavní instituce. Sám za sebe se o to snažím. 

Nebyla přímá volba, která prezidenta možná provokuje k extenzi pravomocí, chybou? 

S přímou volbou není nezbytně spojena extenze prezidentských pravomocí. Zda to chyba byla nebo ne, uvidíme v delším časovém horizontu. Byl jsem vždy spíše zastáncem nepřímé volby, hlavně z důvodů tradice. Ale přímá volba prezidenta není katastrofou ani pohromou. Je to výsledek poptávky veřejnosti. 

Souhlasíte s tím, že se skrze přímou volbu se probudil zájem veřejnosti o politiku? 

Pozitivní zprávou je, že se prezidentské volby zařadily mezi volby, které mají vysokou účast. Každé volby, které mají nadpoloviční účast, přispívají k většímu zájmu o věci veřejné. 


Trápí mě reakce společnosti na amnestii 


Součástí kampaně se stala i prezidentská amnestie. Stále trváte na tom, že vaše kontrasignace byla pouze formální akt, tedy že jste s rozsahem amnestie nemohl nic dělat? 

Nikdy jsem neřekl, že je to formalita. Amnestie je výrazně individuální rozhodnutí prezidenta republiky. Premiér má posuzovat tři aspekty. Zda je návrh amnestie v souladu s ústavním pořádkem, zda je vykonatelný a zda neobsahuje zcela zjevný nelegitimní exces. Jestliže premiér usoudí, že v těchto třech případech je vše v pořádku, nemůže nepodepsat. 

A on to nelegitimní exces nebyl? Většina společnosti abolici, tedy konec trestního stíhání za ekonomické zločiny starší osmi let, za nelegitimní krok považuje. 

Nesmírně mě trápí, že to vzbudilo takovou společenskou kontraverzi. Na druhou stranu abolice byly součástí všech dosavadních amnestií, takže to není nic nového. Já, nebo vy, bychom asi naformulovali amnestii jinak než pan prezident Klaus. V něčem možná přísněji, v něčem měkčeji. Ale je to výsledek toho, že amnestie je individuální výraz soucitu a milosrdenství a to má každý nastavené jinak. Zkoumal jsem, jestli to není exces, a proto jsem si našel velké množství judikátů Evropského soudu pro lidská práva, kde je opravdu debata o délce řízení součástí rozhodování. Určitý problém je v tom, že Evropský soud pro lidská práva rozhoduje individuálně a zohledňuje důvody protahování řízení. Amnestie je na rozdíl od toho plošná, tedy slepá. 

S vědomím toho, jak společnost reagovala na amnestii, podepsal byste ji znovu, nebo byste ji nechal projednat ve vládě, aby ministři věděli, za co vlastně mají nést odpovědnost? 

Amnestie nebyla nikdy projednávána na vládě. I tady jsem postupoval přísně podle ústavní zvyklosti. 

Kdy budeme mít nového ministra obrany? A pokud se prezidentem stane Karel Schwarzenberg, nového ministra zahraničí? 

Představu mám. Ale říkat ji nebudu. Nemá to žádný význam, jsme pořád ještě v předvolební kampani. 

Počítáte s výměnami ministerstev mezi stranami koalice? 

Přesuny resortů mezi stranami se nezabývám. Ministerstvo obrany bude obsazeno nestranickým odborníkem, který bude na návrh předsedy vlády přijatelný pro předsedy všech tří koaličních stran. 

(Autor: Petr Honzejk)

RNDr. Petr Nečas

předseda vlády
předseda strany
člen regionální rady
poslanec PČR