Novinky Mediální výstupy

Paní primátorka spolu s předsedou klubu zastupitelů ČSSD předkládají pro jednání zastupitelstva města dne 22. 1. 2013 záměr konání místního referenda, které by se podle jimi předloženého záměru mělo týkat dvou oblastí – rozdělení Statutárního města Pardubice na městské obvody a problematiky spalovny nebezpečného odpadu v Rybitví.

Pravda, neznáme ještě konkrétní znění otázek, o nichž by mělo být v místním referendu rozhodováno (a znění konkrétní otázky je v jakémkoliv místním referendu věcí naprosto klíčovou). Zatím se jedná pouze o záměr, který by měl být primátorkou města dopracován do podoby konkrétního návrhu na vyhlášení místního referenda v termínu do 12. 3. 2013). Nicméně již tento záměr nepodává příliš lichotivý obrázek o stávajícím vedení města.

Pardubická ODS se výsledku případného referenda nijak neobává a jeho výsledky, pokud bude realizováno v souladu s právním řádem České republiky, bude nepochybně respektovat. Pardubická ODS však považuje za správné a za korektní poukázat již nyní na problémy či dokonce konkrétní chyby, které záměr současného vedení města přináší. 

Lidské námitky

A) Alibismus a pokrytectví vedoucích představitelů města a jejich neschopnost přijímat rozhodnutí

Politika je řemeslo, jako jakékoliv jiné. A tak, jako od managementu jakékoliv soukromé firmy očekávám, že je na svých pozicích proto, aby přijímal a měl odvahu přijímat kompetentní, byť třeba nepopulární rozhodnutí, tak podobnou schopnost, odpovědnost a odvahu bych očekával – asi bohužel marně – od vedoucích představitelů města. Nevím jak ostatní občané Pardubic, ale já osobně nechci žít ve městě, o němž rozhodují politici, kteří nemají schopnost a odvahu přijímat vlastní rozhodnutí a namísto toho se alibisticky schovávají za populistické záměry místního referenda. Myslím si, že paní primátorka by si mohla vesele podat ruce s jedním, zaplať Pán Bůh neúspěšným, z favoritů přímé volby prezidenta, který také „dojel“ na svůj alibismus a neustálou snahu zalíbit si všem.

B) O osudu jednotlivých městských obvodů by měli rozhodovat vždy obyvatelé těchto městských obvodů, nikoliv obyvatelé jiných městských obvodů

Pokud již městské obvody v Pardubicích legitimně a demokraticky vznikly a existují, pak si myslím, že by bylo férové, aby o osudu každého jednoho z nich rozhodovali lidé žijící v daném městském obvodu, nikoliv obyvatelé, kteří s daným městským obvodem nic společného nemají. Jinými slovy řečeno, o případném zrušení kteréhokoliv jednotlivého z městských obvodů by se nemělo rozhodovat v „celoměstském“ místním referendu navrženém zastupitelstvem města, ale výhradně v případném „obranném“ místním referendu konaném na území jednotlivých rušených městských obvodů podle ustanovení § 20 zákona o obcích. Uvedu tento argument ještě jinak, řečnickou otázkou. Myslíte si, že by bylo správné, férové a spravedlivé, aby došlo ke zrušení městského obvodu X, pokud by se sice v „celoměstském“ místním referendu vylovilo např. 60 % účastníků místního referenda pro zrušení všech stávajících 8 městských obvodů, ale v samotném městském obvodu X by byl výsledek diametrálně odlišný (např. 70 % proti zrušení stávajících 8 městských obvodů)???

C) Spojení místního referenda o problematice městských obvodů s místním referendem o problematice spalovny nebezpečných odpadů v Rybitví je „neférovou podpásovkou“

Je zcela legitimní a v demokracii zcela běžné, že k problematice územního členění Statutárního města Pardubice na městské obvody existují mezi pardubickými politickými subjekty naprosto rozdílné názory (od jednoho krajního názoru na jejich úplné zrušení, přes různé kompromisní varianty optimalizace stávající podoby městských obvodů, až po druhý krajní názor na jejich zachování ve stávající podobě). Mezi všemi těmito variantami by však mělo být ve výsledku rozhodnuto výhradně na základě odborných argumentů z oblasti veřejné správy. Nikoliv na základě toho, že zastánci zrušení městských obvodů ve stávajícím vedení města spojí problematiku městských obvodů v místním referendu s naprosto nesouvisející a u veřejnosti z cca 90 % nepopulární problematikou spalovny nebezpečného odpadu v Rybitví. A tím onu „negativní samolepku“ automaticky přenesou i na městské obvody. To je hodně laciný a neférový krok.    

Právní námitky

A) Místní referendum lze vyhlásit pouze o věci spadající do samostatné působnosti obce (viz zcela jednoznačné omezení vyplývající z ustanovení § 6 zákona o místním referendu) a do ní problematika spalovny nebezpečného odpadu aktuálně rozhodně nespadá

Poté, co Nejvyšší správní soud svým rozhodnutím č.j. 7 Ao 4/2011 z 24. 11. 2011 zrušil dotčenou část územního plánu obce Rybitví, je otázka spalovny nebezpečného odpadu v Rybitví zejména (kromě dalších dílčích bodů) otázkou vydání či nevydání tzv. integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci (společnost AVE CZ odpadové hospodářství o něj požádala v květnu roku 2012 a doplnila ho v srpnu roku 2012). A oblast tzv. integrované prevence patří zcela nepochybně do oblasti přenesené působnosti vykonávané krajským úřadem, nikoliv do oblasti samostatné působnosti obcí.

B) Místní referendum lze vyhlásit pouze o věci spadající do samostatné působnosti té obce, ve které je místní referendum vyhlášeno (viz zcela jednoznačné omezení vyplývající z ustanovení § 6 zákona o místním referendu), nikoliv o věci spadající do samostatné působnosti obce zcela jiné

Druhým klíčovým bodem, s nímž je problematika spalovny nebezpečného odpadu v Rybitví spojena, je otázka pořízení a vydání nového územního plánu obce Rybitví (v důsledku zrušení předchozího územního plánu výše citovaným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu). A pořízení a vydání územního plánu obce Rybitví je sice otázkou samostatné působnosti obce (tzn. teoreticky je ve věci pořízení a vydání územního plánu možné, jak svým rozhodnutím č.j. 44 Ca 89/2009 potvrdil Krajský soudu v Praze), uspořádat místní referendum), bohužel však ne otázkou samostatné působnosti Statutárního města Pardubice, ale otázkou samostatné působnosti obce Rybitví. Záměrem místního referenda o otázce spalovny nebezpečného odpadu v Rybitví tak chce stávající vedení města zasahovat do samostatné působnosti zcela jiné obce.

C) Vazba na „ochranné“ referendum při rušení městského obvodu podle ustanovení § 20 zákona o obcích aneb zbytečné plýtvání penězi daňových poplatníků, občanů Statutárního města Pardubice

Všechny kroky realizované vedením jakékoliv obce, tedy i našeho města, by měly být realizovány systematicky (tzn. tak, aby na sebe vzájemně logicky navazovaly) a maximálně úsporně (tzn. aby se peníze daňových poplatníků, občanů dané obce, nevyhazovaly zbytečně a duplicitně). A obávám se, že záměr vedení města kritérium systematičnosti ani kritérium úspornosti rozhodně nesplňuje.

I pokud by se totiž v zamýšleném „celoměstském“ referendu potřebná většina občanů města vyslovila k nějaké obecné otázce (tu zatím ještě neznáme) pro zrušení stávajících 8 městských obvodů, zastupitelstvo Statutárního města Pardubice tuto vůli občanů respektovalo a rozhodlo o zrušení městských obvodů (nic jiného mu podle ustanovení § 49 zákona o místním referendu v takovém případě ani nezbývá), čeká občany města velmi pravděpodobně stejně ještě celá řada místních referend po jednotlivých městských obvodech. Dá se totiž očekávat, že reakcí na případné rozhodnutí zastupitelstva Statutárního města Pardubice o zrušení městských obvodů bude podání návrhů na konání „obranných“ místních referend konaných výhradně na území jednotlivých městských obvodů podle ustanovení § 20 zákona o obcích. Pokud je totiž návrh na konání „obranného“ místního referenda podán, nestačí ke zrušení městského obvodu jen rozhodnutí samotného zastupitelstva Statutárního města Pardubice, ale městský obvod lze zrušit pouze a jen právě na základě souhlasného rozhodnutí „obranného“ místního referenda.

Zda se tedy takto nedomyšlený záměr stávajícího vedení města snoubí s jím opakovaně deklarovanou kompetentností a úsporností, o tom, mám opravdu silné pochybnosti.

D) Tzv. „přílepky“, které všem rozumným lidem vadí při tvorbě zákonů, chce stávající vedení města použít v zamýšleném místním referendu

Místní referendum a jeho výsledek určitě není zákonem a nelze na něj samozřejmě bez dalšího aplikovat ústavní pravidla tvorby zákonů. Nicméně v duchu judikatury nejvýznamnějších českých soudních instancí o tzv. „přílepcích“ (viz např. rozhodnutí Ústavního soudu č.j. Pl. ÚS 77/2006 nebo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 2 Afs 131/2008 apod.) je minimálně zamyšlení hodné, jak v tomto směru obstojí zamýšlené místní referendum.

To, co všem rozumným lidem nepochybně vadí na jednání Poslanecké sněmovny a co česká veřejnost oprávněně kritizuje (praxe tzv. „přílepků“, tzn. spojování právních norem, které spolu věcně vůbec nesouvisí, do jediného právního předpisu), chce nyní občanům města „v bleděmodrém“ předvést i stávající vedení města. Protože čím jiným, než „přílepkem“ je spojení spolu věcně vůbec nesouvisejících otázek městských obvodů a spalovny nebezpečného odpadu.

V Pardubicích dne 20. ledna 2013

Mgr. Karel Haas

místopředseda místního sdružení
neuvolněný zastupitel městské části