Věřím, že s výměnou politiků nedojde ke zrušení reformy
Poslankyně ODS Lenka Kohoutová se sociálním otázkám dlouhodobě věnuje a sama také byla zaměstnavatelkou zdravotně postižených. Problematiku zaměstnávání znevýhodněných osob zná tudíž velmi podrobně. Nyní se navíc v rámci Sociálního výboru Poslanecké sněmovny ČR účastnila projednávání reformy. Co na její podobu říká?
Je směr řešení, kterým se ubírá sociální reforma, správný?
Rozhodně. Cílem není škrtat výdaje pro sociálně ohrožené skupiny lidí, ale přiblížit nás ke spravedlivému a adresnému systému, který bude pomáhat skutečně potřebným a který vyloučí zneužívání. První etapou sociální reformy jsme chtěli především změnit celkový pohled na skupinu lidí, kteří potřebují adresnou pomoc. Jsem přesvědčena, že stát má poskytovat sociální dávky a sociální služby takovým způsobem, aby těmto lidem především umožnil začlenit se zpátky do běžné společnosti. Skončila doba plošného rozdávání finančních prostředků, skončila doba nicnedělání a také skončila doba rozdílných posudků na stejné případy. Samozřejmě jsme neobsáhli vše a o dalších změnách budeme diskutovat v následujících etapách reformy.
Co si myslíte o zrušení statutu osoby se zdravotním znevýhodněním?
Nesouhlasím s ním a upozorňuji na to po celou dobu příprav reformy. Před několika lety jsme změnili systém posuzování osob se zdravotním postižením pro nárok na invalidní důchod. Zavedli jsme systém, který nerozdává invalidní důchody na počkání, ale zohledňuje skutečný zdravotní stav a možnosti uplatnění člověka ve společnosti. Jak postupně přichází doba, kdy platila předchozí posouzení, dochází k novým posuzováním, kdy se mnoho lidí přesouvá i do skupiny osob zdravotně znevýhodněných. A podle všeho se tato skupina lidí bude dál rozšiřovat. Lidé, kteří jsou v ní zařazeni, přitom nemají nárok na pobírání invalidního důchodu a jsou jednou z nejohroženějších skupin na trhu práce. Poslanci ODS na to koaliční kolegy opakovaně upozorňovali, ale neuspěli jsme. Za úspěch ovšem považuji, že jsme se k jednání vrátili a o obnovení podpor v zaměstnanosti pro osoby se zdravotním znevýhodněním znovu jednáme.
Co je podle vás ještě důležité podpořit v dalších fázích reformy?
Nedořešená podle mne zůstává právě zmíněná skupina osob se zdravotním postižením. Znovu bychom měli otevřít diskusi k příspěvku na péči, respektive jeho výši a kontrolní mechanismy jeho čerpání. Dále je zapotřebí otevřít témata, jako je dlouhodobá péče, systém financování sociálních služeb a posudkové služby. A znovu je na stole také zákon o zaměstnanosti, do něhož bych ráda prosadila pravidla pro sociální podnikání a možnosti kontroly nejrůznějších podpor v zaměstnanosti.
Brzy se dostaneme také ke změnám v sociálně právní ochraně dětí. Měly by mimo jiné nastavit podmínky pro to, aby děti vyrůstaly především v přirozeném rodinném prostředí.
Proč je vlastně důležitá podpora státu pro zaměstnavatele zdravotně postižených?
Stát by měl podporovat všechny občany, kteří mají ztížený přístup na trh práce, v tomto případě v důsledku svého handicapu. Dlouhodobě existují nejrůznější podpory v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, ale lidé se zdravotním postižením potřebují víc. Stát pro ně nikdy nebude vytvářet pracovní místa sám, a proto by měl vytvoření takových míst podpořit i finančně.
Jakou politickou podporu měla sociální reforma? Spolupracovali jste napříč politickým spektrem?
Od začátku jsme se v koalici shodovali na tom, že sociální reforma je nezbytná. V detailech její podoby jsme však nebyli, a ani v současné chvíli nejsme, zcela ve shodě; to je naprosto přirozené. S kolegy z ODS jsme přišli s řadou návrhů a iniciativ a řadu z nich se nám do finální podoby reformy podařilo prosadit. Diskuse však probíhala takřka výhradně v rámci koalice.
Jak probíhala jednání na výboru?
Horečně…
Pokud dojde po volbách ke změně politického směřování, nestane se, že se všechno zruší, vrátí zpět, nebo že se začne tvořit úplně jiná reforma na jiných základech?
Opoziční strany tím vyhrožují. Osobně bych považovala za korektní, kdyby se zejména kolegové z ČSSD zapojili do legislativního procesu a uplatnili své připomínky již během příprav reformy. Namísto toho pokračují v obecné negaci jakýchkoliv změn, se kterými současná vláda přijde. Pokud by získali vládní odpovědnost, nevěřím, že by k takovému kroku přistoupili. I v minulosti docházelo maximálně ke kosmetickým úpravám. Byl by to navíc nejen systémově špatný krok, ale vyžádal by si také ohromné finanční náklady. To by si vláda nemohla dovolit ani pod vedením ČSSD.
předsedkyně místního sdružení
členka vedení poslaneckého klubu PČR