Novinky Mediální výstupy

(Ústecký kraj) Do Ústeckého kraje společnost Čistá Ostrava do konce roku přiveze 110 tisíc tun kalů z ostravských Lagun. Ty se budou postupně spalovat v čížkovické cementárně. Proti tomu se v regionu zvedla velká nevole, která mířila hlavně na krajský úřad, jehož rozhodnutí vedlo k dovozu kalů. Krajští politici ale tvrdí, že vše je hlavně záležitostí vlády, která o likvidaci kalů rozhodla. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa však taková nařčení odmítá.

Představte si obyčejného člověka, který za vámi přijde a bude chtít vědět, co můžete jako ministr životního prostředí dělat s tím, aby se kaly do mého regionu nevozily a tady se nepálily. Co mu řeknete?

To je hezká otázka. Po pravdě asi nyní nejsme schopní změnit ten smluvní vztah, který byl učiněný na začátku. Můžeme ale v určitých ohledech změnit parametry.

Kraj tvrdí, že problematika kalů a skutečnost, že se do regionu vozí a budou se zde spalovat, je věc a vina vlády. Co na to jako ministr životního prostředí říkáte?

Za prvé musím říci, že rozhodnutí o tom, jakým způsobem se budou likvidovat kaly z Ostravska, pochází z let 2004-5 a pak byly nějakým způsobem uzavřené smlouvy. Druhá záležitost je, zda ten či onen úkon uzavřený ve smluvní dokumentaci vyhovuje daným podmínkám v daném konkrétním místě. Jinak řečeno, zda krajské povolení, které ať už pro spalovnu nebo pro tu skládku, je dostatečné nebo nedostatečné, precizní či nedostatečně precizní tak, aby byly naplněné všechny zákonné limity. Pokud zkrátka integrované povolení neumožňuje nějakou činnost, tak nějaká smlouva nehraje žádnou roli.

Moc tomu nerozumím.

My jsme v situaci, kdy na konci léta došlo k rozšíření integrovaného povolení pro skládkování. To je režim, který byl plně v režii krajského úřadu. Krajský úřad svým rozhodnutím dokonce zvolil i danou právní metodu, jakým způsobem to učinit, jakým způsobem umožnit připomínkování a naplnění toho usnesení. ČIZP do toho režimu dávala připomínky. Ty spočívaly v tom, že trvala alespoň na tom, aby kaly byly ukládané na samostatné místo tak, aby se to, co se přiveze z Ostravy, nemíchalo s ostatním a mohly se dělat kontroly, které ta inspekce provádí. A velmi intenzivně.

Další záležitostí je samotné spalování.

Co se týká spalování, nyní čekáme na výsledky měření externí firmy. Ta buď potvrdí, že je to v limitech, tedy pak je to možné. Anebo ne, a pak to nebude dále umožněno.

Krajští politici nám ale tvrdí, že když jako účastníci řízení hlasovali na radě o stanovisku ke změně integrovaného povolení pro skládku Celio, tak že museli být pro, protože by jinak nemohli nic dělat. Že nemají dostatečné legislativní nástroje. Je to pravda?

Já neznám nikoho, kdo hlasovat musí, protože mu nic jiného nezbývá. Když se mnou paní hejtmanka o této věci jednala, položil jsem jí otázku: Paní hejtmanko, je to tak, že vy dnes máte pochybnosti o tom, že to integrované povolení bylo vydané, a nemělo být, respektive ta změna neměla být provedena? Ona mi tuto informaci nesdělila.

Chcete tím říci, že krajská rada mohla postupovat jinak, třeba se proti tomu odvolat?

Rada je účastníkem správního řízení jako zástupce samosprávy. Jde o to, že tady je nějaké rozhodnutí a to vydal k tomu příslušný útvar. My jako ministerstvo jsme odvolací orgán, který by rozhodl, pokud by došlo k nějakému porušení, pokud by došlo k iniciativě na té změně. Ale ono se zkrátka nic takového nestalo.

Takže odmítáte, že by za ukládání a spalování mohla vláda?

Rozhodně ne ministerstvo životního prostředí. To není ani kompetentním subjektem. To vykonává kontrolu. A tu velmi intenzívně provádíme a budeme provádět i nadále. Druhou věcí je, že tady je platné povolení, to vydal krajský úřad a já to musím respektovat. Režim stojí na tom, že každý subjekt, který se zabývá odpady a spalováním, má své povolení. To říká, co smí skládkovat a co spalovat, za jakých parametrů a jakým způsobem je akceptován či neakceptován vliv na životní prostředí, například na ovzduší. To znamená, jaká jsou maximální možná povolená množství těch látek, které jsou vypouštěné do ovzduší. A to vyplývá z integrovaného povolení.

Kolega si dal tu práci a porovnal limity dané integrovaným povolením pro čížkovickou cementárnu a jiné cementárny v Česku a zjistil, že limity pro Čížkovice jsou i několikanásobně vyšší než pro ně. Kraj mi řekl, že ty limity jsou platné minimálně od roku 1998 a že dokud Čížkovice nepožádají o změnu, oni nic dělat nemohou. Jak se díváte na takový problém?

Já to nedokážu přesně posoudit, to bych musel ta povolení mít před sebou a vidět nějakou podrobnou analýzu. My nyní předkládáme nový zákon o ovzduší a ten opět přinese nějaká nová pravidla. Beru to jako podnět a určitě se na to podívám.

Pokud bude schválený nový zákon o ovzduší, otevře se v něm šance například povolení pro Čížkovice změnit a zpřísnit?

Je fakt, že je tu řada povolení a ta mají nějakou platnost. Bude nutné vést právní debatu o tom, co platí, co ne a co lze a co nelze změnit a v jakém rozsahu. Na jedné straně je tlak na snižování limitů, ale druhou záležitostí je také právní jistota, že když firma dostane nějaké povolení, že musí mít čas ho naplnit.

V současné době Česko řeší problém ostravských kalů odvezených do Polska, a toho, jestli se vrátí či nikoli. Můžete garantovat, že těch asi 40 tisíc tun také neskončí v Ústeckém kraji?

To v současné době opravdu nedokážu posoudit. Stále s polskou stranou vedeme debatu o tom, co se do Polska odvezlo. Jestli to byl stále odpad nebo již výrobek po certifikaci. Stejný stav je i v Ústeckém kraji. Sem se veze výrobek a odpadem se stane v okamžiku, kdy překročí hranici skládky. Je to spíše věcí právních definic.

Mgr. Tomáš Chalupa

ministr životního prostředí
místopředseda strany