Novinky Mediální výstupy

„Zákon začal vznikat již za minulé vlády ODS, která o zakotvení komplexní právní úpravy práv obětí trestných činů dlouhodobě usilovala. Jsem velmi rád, že po letech odborných diskuzí a příprav můžeme nyní tento zákon uvést v život. Český právní systém to opět posune blíže ke standardům platným ve zbytku evropských států,“ připomněl po přijetí zákona poslanec ODS a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

 

„Do jeho konečné podoby se v nemalé míře promítly také požadavky neziskových organizací, které obětem trestných činů pomáhají. Zákon zásadně zlepší ochranu těchto lidí a zajistí citlivější přístup justice k obětem v průběhu trestního řízení. Právní řád musí lidem poskytnout pocit bezpečí                      a spravedlnosti a jsem přesvědčena, že právě tento zákon k tomu přispěje.“ doplňuje Ivana Weberová.

 

Ivana Weberová v průběhu projednávání zákona na půdě sněmovny aktivně podporovala i některé pozměňovací návrhy, které výrazně zvýší šance obětí trestných činů domoci se náhrady škody, o níž soud v trestním řízení rozhodne.

 

„Výjimkou doposud nebyly případy, kdy i po několikaletém řízení soud přiznal oběti právo na náhradu škody a přesto takový člověk zůstal s prázdnýma rukama, protože v mezidobí už byl majetek pachatele zpeněžen a prošly všechny lhůty, které by mu umožnily odškodnění získat. A to nemluvím                o fiktivních pohledávkách, prostřednictvím kterých si někteří pachatelé majetkových trestných činů vyvádějí peníze, aby oběť nedostala vůbec nic. Po letech soudního handrkování tak obětem zbývá jen pocit rozčarování a nespravedlnosti,“ popisuje dopady nedostatečné právní úpravy Ivana Weberová.

 

„Proto jsem nad rámec vládního návrhu zákona prosazovala lepší procesní postavení obětí trestných činů. Zatímco doposud se zajištění majetku pachatele automaticky zrušilo v okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí soudu a oběť trestného činu tak v praxi neměla čas a možnost své nároky uplatnit, protože ji předběhli jiní věřitelé, nyní získá potřebnou lhůtu, ve které se může přihlásit do probíhajícího exekučního nebo konkurzního řízení,“ říká Weberová a doplňuje: „V případě, že si poškozený nárok nechá zajistit soudcovským zástavním právem, bude uspokojován ve stejné skupině             s věřiteli, jejichž pohledávka je zajištěna zástavním právem.“

 

Za další důležitou změnu oproti vládní verzi zákona považuje stanovení peněžního odškodnění i za drobná ublížení na zdraví. „Je nespravedlivé, 

aby oběti, kterým bylo způsobeno drobné ublížení na zdraví, odcházely od soudu zcela bez odškodnění.“

 

Ivana Weberová dále vyzdvihuje zpřísnění pravidel výslechů, podle kterého například nebudou muset oběti sexuálních deliktů podstupovat výslech opakovaně jako doposud, ale pouze jednou, nebo nová pravidla kontaktu mezi pachatelem a obětí a zřízení možnosti videokonferencí. Za důležité považuje také podrobné zakotvení práva na odbornou pomoc.