Novinky Mediální výstupy

Hostem nedělního diskusního pořadu ČT byl ministr spravedlnosti a místopředseda ODS Pavel Blažek.

Václav MORAVEC, moderátor:

Z kandidátské jedenáctky je rázem kandidátská devítka. Ani po tomto týdnu však nevíme, kdy se na poštovních známkách objeví vyobrazení nového prezidenta či prezidentky této země. Volební komise tento týden vylosovala pro devět registrovaných kandidátů volební čísla. Rozběhl se i tisk volebních lístků. To, že 11. a 12. ledna půjdeme k prvnímu kolu přímé volby prezidenta, není ale ani zdaleka jisté. O přímé volbě prezidenta a její ústavnosti bude podle všeho rozhodovat Ústavní soud, na který se chtějí obrátit někteří neúspěšní kandidáti. Ústavní soud se bude snažit a o případných stížnostech nezaregistrovaných kandidátů na prezidenta rozhodne rychle. Žádná časová lhůta však neexistuje. A v pravomoci soudu je i odložení voleb. 

Tomáš LANGÁŠEK, generální sekretář Ústavního soudu; 13. 12. 2012: 

Nepochybně i zákon o Ústavním soudu zná možnost přednostního projednání naléhavé věci. Záleží také na tom, jestli stěžovatel či stěžovatelka takový návrh učiní. Ústavní soud i sám z vlastního rozhodnutí může takovouto věc posoudit jako naléhavou a ubezpečuji vás, že samozřejmě všichni na Ústavním soudu si uvědomují závažnost této problematiky. Takže pokud nějaké ústavní stížnosti podány budou, budeme tomu věnovat mimořádnou pozornost mimořádnými službami třeba mezi svátky a podobně. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Advokátka Klára Samková už oznámila, že ústavní stížnost podá ještě před Vánocemi. Za protiústavní považuje zákon o volbě i prováděcí zákon. Vnitro ji do voleb nepustilo. Protože neshromáždila dostatečný počet podpisů. 

Klára SAMKOVÁ, advokátka; 13. 12. 2012: 

Daleko nebezpečnější než to, že volby by nebyly v řádném termínu, by byla skutečnost, že bychom měli prezidenta nelegitimně zvoleného podle protiústavního zákona. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Nejen předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský už v minulých měsících opakovaně vyjádřil pochybnosti nad tím, zda je prováděcí zákon vhodný. Hlavní výtky kritiků se točí kolem nutnosti shromáždit 50 tisíc podpisů. A také kolem pouze dvoudenní lhůty, ve které se mohou nezaregistrovaní uchazeči o Hrad obracet na Nejvyšší správní soud. Volební senát tohoto soudu tento týden sice dospěl k závěru, že právní úprava není protiústavní, tři ze sedmi členů senátu, včetně předsedy soudu Josefa Baxy, však měli opačný názor. Domnívali se, že správní soud měl sám požádat ústavní soudce o přezkoumání pravidel přímé volby. 

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu; 13. 12. 2012: 

Výsledkem legislativního procesu se stal zákon, který je ozdoben v uvozovkách tolikrát kritizovanými nedostatky, které už chronicky provází platný právní řád. Prostě je nejednoznačný, je nejasný, je nesrozumitelný, nenaplňuje požadavek ústavního zmocnění, místy mlčí a s přiznáním samotného předkladatele je přijímaný vlastně ve chvatu. Aplikace tohoto zákona v podobě úkonů prováděných jednotlivými aktéry, ať už jsou to tedy ti kandidáti nebo osoby, které se ucházejí o kandidaturu na funkci prezidenta, ale i postupy Ministerstva vnitra, pouze podle našeho názoru zvýraznily vady, které si myslíme menšinově, že mají intenzitu neústavnosti. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Vysvětloval ve čtvrtek menšinové stanovisko tří soudců Nejvyššího správního soudu ze sedmičlenného senátu předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Hlavními hosty dnešních Otázek jsou místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek z ČSSD, ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS, politoložka, profesorka Vladimíra Dvořáková, právník, profesor Jiří Přibáň. Dámo a pánové, děkuji, že jste přijali mé pozvání. Vítejte v Otázkách. Hezké dobré poledne. Ty soudní přezkumy jsou kladem k důvěryhodnosti a legitimitě toho nově zvoleného prezidenta, paní profesorko Dvořáková, nebo je to naopak ku škodě? 

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie; Vysoká škola ekonomická:

Samozřejmě určitý soudní přezkum musí být k dispozici. Musí být k dispozici určité odvolání. Otázka je to, co tam zaznělo jako ten menšinový názor, jestli se tím soud měl zabývat nebo to předat rovnou Ústavnímu soudu. Já nejsem právník, abych se odvážila do těchto věcí vstupovat, ale předpokládám, že pokud se očekává, že odvolání bude k Nejvyššímu správnímu soudu, tak jako nepředpokládám, že ten soud řekne, že to dá okamžitě k Ústavnímu soudu. Takže to je můj názor. Ale to je spíš názor opravdu pro ústavní právníky a není to otázka vůbec jednoduchá. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Myslíte si, že se zásadně může změnit strategie nebo možná i preference kandidátů, pokud dojde k dalším komplikacím, včetně odložení přímé volby prezidenta a že už to nebude férová volba, i když k tomu odložení dojde a právně bude administrována co nejlépe? 

 

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie; Vysoká škola ekonomická:

Samozřejmě ta otázka strategie volební kampaně, neříkám, že všichni kandidáti nějakou strategii u nás mají, ale někteří ji určitě mají, tak je skutečně dělána tak, že si uvědomuje, proti komu jde v prvním kole, jaké voliče už chce si tak nějakým způsobem shromáždit a uvědomuje si, kdo může být případný jako vlastně soupeř v druhém kole. A tam je to i načasované. Ta kampaň se vlastně vždycky nějakým způsobem zesiluje, přichází k tomu, že se oslovují další potenciální voliči podle toho, jak vychází průzkumy. A v momentě, kdy ta volba je odložena, tak najednou vlastně celá ta kampaň může vyznít hodně naprázdno a může svým způsobem ovlivnit vlastně výsledky těch voleb. I když popravdě řečeno pak to ovlivňuje všechny kandidáty. Ale samozřejmě pro ty, co jsou teď nejsilnější, tak jako ta hrozba toho, že by se to přerušilo a že by museli vlastně hledat novou strategii, převádět ji nějakým způsobem, tak jako asi je dosti veliká. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Je na místě paralela se zrušenými předčasnými volbami v roce 2009, pokud Ústavní soud sáhne k odložení přímé volby prezidenta nebo by tato paralela byla paralelou lichou? 

 

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie; Vysoká škola ekonomická:

Pokud jde o volební strategii, tak jako samozřejmě je to něco, co také ovlivňuje průběh toho záměru těch kandidátů a řekněme, málokdo si uvědomuje třeba, že ta volební strategie existuje. Pánové vždycky když se dívají na fotbal, tak přesně vědí, jestli ten trenér říká, teď budeme útočit, teď budeme bránit a budeme přemýšlet, proti komu budeme hrát zítra. A když se dívají na volební kampaň, tak si to většinou voliči neuvědomují. A ono je to vlastně podobným způsobem dělaný, že přesně je načasovaný, když je dělána profesionální kampaň, je přesně načasovaný, jaký další voliče kdo bude ovlivňovat. Musí si vybrat, jakou sociální skupinu třeba ovlivňuje, ale zároveň nesmí tím naštvat jinou sociální skupinu, takže pak vidíme takový ty krásný třeba národovecké obrázky nebo něco takového, kde je snaha dostat co vlastně nejširší koalici možných potenciálních voličů a zároveň u toho dvoukolového systému přemýšlet, že tyto voliče, který já nezískám třeba v prvním kole, ale musím si už udělat jako jistý náskok na to, abych je případně mohl získat v kole druhém. A to je hodně důležitá strategie a samozřejmě v momentě, kdy je v jistém momentě přerušena, tak to může vlastně tu volební kampaň do určité míry ovlivnit. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Otázka pro Jiřího Přibáně. Vy jste v rozhovoru pro Hospodářské noviny 30. listopadu konstatoval, že česká prezidentská volba je ve Velké Británii, cituji, chápána jako bizarnost, ne jako vážný politický problém. Konec citátu. Pomáhá tu bizarnost potlačovat to, co s tím dělají právníci, rozumějme soudci Nejvyššího správního soudu, popřípadě co s tím udělá Ústavní soud? 

 

Jiří PŘIBÁŇ, právník a teoretik práva; Cardiff Law School:

Ano. Já bych to nejdřív uvedl do toho kontextu. Dotaz, který na mě směřoval, se týkal toho, jestli britská veřejnost sleduje české prezidentské volby. Já jsem říkal právě, že vůbec nesleduje, že je to nezajímavá záležitost z mezinárodního hlediska pro britskou společnost. A že jedinou bizarností byla teda fotka jednoho z kandidátů, Vladimíra Franze, na první straně Guardianu, takže asi takhle. Jinak k té vaší otázce. 

Václav MORAVEC, moderátor:

On to je vážný politický problém, ale to, co se z něj i v České republice děje, tak to připomíná bizarnost. 

Jiří PŘIBÁŇ, právník a teoretik práva; Cardiff Law School:

To je sice bizarní, ale nesmírně vážné současně. A kdybych tady z té skleničky ještě trochu upil, tak bych to mohl dokumentovat na tom známém dvojím pohledu. Pro pesimistu bude ta sklenice z poloviny prázdná, zatímco optimista bude říkat, je to ještě z poloviny plné. A my i na tu prezidentskou volbu můžeme mít ty dva pohledy. Buď to budeme chápat pesimisticky nebo optimisticky. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Vy máte pohled jaký? 

 

Jiří PŘIBÁŇ, právník a teoretik práva; Cardiff Law School:

Já bych řekl, já jsem vždycky optimista. Ale takže optimisticky nejdříve. Podívejte se, tady je, došlo k ústavní změně a podle této změny si v historii budeme přímo volit prezidenta. Nicméně došlo tady k určitým komplikacím, co se týče ministerského postupu a teď vidíte, že všechny ty právní a soudcovské procedury fungují. Že tedy dochází tady k přezkoumání Nejvyšším správním soudem, dokonce tady máme rozhodnutí toho senátu, které připravovali odborníci, můžeme říci soudcovská elita v tomto státě, ta elita našla nakonec většinový názor. Ale zároveň je rozdělená názorově. A je otázka, jestli tedy to bude směřovat dál k nějakému ústavnímu přezkumu. Lze se domnívat, že ano. Ale to všechno je v pořádku. Mnohem horší by bylo, kdyby vlastně tato procedura byla nějakým způsobem sama zpochybněna. Pesimistické je, že samozřejmě ten ústavní zákon a hlavně ten prováděcí zákon jsou problematické normy. A že tedy je s podivem, že když už ústavodárce tady a zákonodárce byl upozorněn, od jara byl upozorňován na to, není to v pořádku, nastanou problémy, jak je možné, že vlastně zákonodárci nedbali těchto výtek a už se tou normou dále nezaobírali? 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Jak je to možné, pane místopředsedo Zaorálku? 

 

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda ČSSD:

Teď tomu úplně nerozumím. Myslel to pan profesor tak, že poslanci měli připravit prováděcí zákona? To by byla přece tragédie. 

 

Jiří PŘIBÁŇ, právník a teoretik práva; Cardiff Law School:

Ne, samozřejmě, že ne. 

 

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda ČSSD:

Poslanecké kutilství v takových věcech, jako je tato technická novela, by byla nanejvýš nežádoucí. Takže ujasněme si první, že odpovědnost za podobný typ normy nese především v tomto případě ta administrativa, úředníci, Ministerstvo vnitra a legislativní rada státu. Takže když si dneska říkáme, jak je možné, že ta úroveň není odpovídající, jak je možné, že se to dělalo tak pozdě, no tak já tedy se budu dívat, jak je možné, že dneska ve sněmovně máme tolik problémů s úrovní legislativy nejen až teď u prováděcího zákona. Dovolte mi, abych připomněl, že my jsme dávali Ústavnímu soudu, a bohužel se ukázalo oprávněně, takové věci, jako byl spotřebitelský úvěr, veřejné práce, vemte si problémy s sKartou. Není tady nápadné, jaká je úroveň toho, co vláda předkládá sněmovně? Víte, mně připadá, že tady nikomu nevadí, že v čele legislativní rady státu je celou dobu Karolína Peake. Karolína Peake, která nemá podle mně kompetenci na to, aby plnila tu roli, jak ji plnil třeba pan Rychetský kdysi nebo pan Zářecký. To je naprosto nesrovnatelné. Ona si tam přivedla studentíky, se kterými se nelze domluvit. A celá legislativní rada státu slouží jenom k tomu, aby pokrývala účelově to, co zrovna vláda chce. 

 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Teď legislativní rada má nového ministra. Ministerstvo spravedlnosti je připomínkovým místem, ale zároveň se podílelo na vzniku i toho prováděcího zákona o přímé volbě prezidenta. Pane ministře, kdy podle vás bude vhodná doba poučit se z těch nálezů Nejvyššího správního soudu i menšinového stanoviska Nejvyššího správního soudu a změnit prováděcí zákon? 

 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

Víte, pane redaktore, ta debata začala trošku bouřlivě a negativisticky. Ta situace ani v těch judikátech tak strašná není. Můžu jenom velmi stručně říct, co se vlastně stalo. Ústava zakotvila přímou volbu prezidenta. K tomu byl prováděcí zákon. Přímo v ústavě se říká, že je možné nominovat kandidáty dvojím způsobem. Buďto poslanci a senátory nebo tím, že občané navrhnou někoho a musí mít minimálně padesát tisíc podpisů, aby takového kandidáta mohli navrhnout. A jádro problému je v tom, že prováděcí zákon potom opakoval tu sumu padesát tisíc a z mnoha způsobů jak kontrolovat, jestli těch podpisů je dost, zvolil takzvanou namátkovou kontrolu a to na určitém dílčím počtu hlasů, který se náhodně vybere. A pokud chybovost přesahuje určité procento, tak se má zato, že ten kandidát těch podpisů neměl dostatek, když to teď velmi zjednoduším. Dovolte mi opravdu ještě říci, v čem je podstata toho judikátu a to základní, co si myslím já. Ministerstvo vnitra provedlo gramatický výklad, to znamená slovo od slova toho, jak spočítat tu chybovost. A dál se nedívalo napravo nalevo, což mimochodem ale úřady tak dělávají a dělat vlastně mají. Nejvyšší správní soud v tom většinovém stanovisku řekl, že do určité míry chápe způsob tohoto výpočtu, ale že přístup Ministerstva vnitra, to znamená spíše hledat chyby v těch padesáti tisících, než naopak být na straně presumpce správnosti, ti lidé opravdu nebo ti kandidáti opravdu ty podpisy mají, byl chybný, došlo ke špatné operaci matematické řekněme. A na základě toho kandidátka Bobošíková byla propuštěna do volby jako takové. A u těch druhých dvou se správní senát ztotožnil s tím, že ta chybovost je opravdu veliká. A ten disent, když to zase zjednoduším, neboli to menšinové stanovisko říká, tím, jak byl ten prováděcí zákon vytvořen, tak vlastně způsobil, že není možné vůbec zkontrolovat, jestli těch padesát tisíc nebo dvacet tisíc nebo kolik podpisů ten kandidát má. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Proto kladu tu otázku, kdy nastává situace podle vás... 

 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

Ono je to potřeba ještě, opravdu nedá se nic dělat. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Já se jenom omlouvám, protože vy teď shrnujete to, co jsem říkal v úvodním příspěvku. 

 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

Dobře. Ale teď je ten problém v tom, jestli ta namátková kontrola stačí nebo ne. Ve světě namátková kontrola většinou stačí u tohoto typu voleb. Otázka do budoucna podle mně zní, jestli 50 tisíc podpisů je moc nebo málo. O tom je potřeba se bavit. A současně je potřeba dost pravděpodobně ten vzoreček na spočítání chybovosti, pokud se bude dál provádět kontrola namátková, asi přepracovat tak, aby nebyly interpretační problémy. Ale jinak to, že existují volební soudy, které přezkoumávají, to je běžný postup u nás od Rakouska Uherska. Při každých volbách téměř u nás, hlavně když jsou poprvé, když byly poprvé senátní volby, docházelo k neskutečně až bych řekl trapným sporům, že třeba Jaroslava Šabatu tehdy neuznala volební komise proto, že nepředložil doklad o občanství, ale jenom občanský průkaz a podobně. A holt při narození jsou tyhle chyby. Ale nejsou tak dramatické podle mně, abychom se museli obávat, že ta volba neproběhne. 

 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

 
Říkáte, že nejsou chyby tak dramatické, že volba neproběhne. Jste zastáncem toho, aby se snížil počet těch podpisů a jiný způsob kontroly než namátkový? 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

Namátková kontrola může zůstat, protože podle i názoru toho senátu Nejvyššího správního soudu nikdy de facto nelze provést kontrolu úplnou. Víte, kdybychom po těch kandidátech chtěli, aby nosili ověřené podpisy, tak si spočítejme jenom náklady. Ti kandidáti běhají po náměstích třeba, chtějí podpisy občanů, aby s sebou vodili notáře nebo je vodili na obecní úřady, je věc těžko představitelná. O té hranici padesát tisíc se můžeme vždycky bavit. Ale ukázalo se, že kandidátů i tak je dost. Protože docela dost jich těch padesát tisíc získalo a někteří získali třeba 500. To znamená, že kdybychom dali patnáct tisíc, jako je třeba myslím, že v Rakousku, tam je dokonce šest tisíc, patnáct tisíc je na Slovensku, omlouvám se, tak by to stejně nedosáhli dost pravděpodobně. 

 

 

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda ČSSD:

Účelem těch padesáti tisíc bylo, aby nebylo příliš velké množství těch kandidátů. Když si vezmete ten počet devět, tak to vypadá, že tohle fungovalo docela rozumně. Já si myslím, tady to není tak jednoznačné. Jsou dvě cesty. Buď menší množství ověřených nebo větší množství neověřených. 

 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Jakou cestou byste šel? 

 

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda ČSSD:

Já to teď netvrdím, že to nějak musí být, já jenom říkám, že to nestojí tak kategoricky, něco je špatně. Máte švýcarské referendum, tam se prostě podpisy nedělají. A dokonce jedna podle mně úplně zásadní věc, jako není pravda, úplně nesouhlasím s tím, co říká Nejvyšší správní soud, že to je protiústavní najednou. V této zemi platí zákon, je to paragraf 61 volebního zákona, podle kterého když někdo kandiduje do Senátu a je nezávislý kandidát, tak si shání tisíc podpisů a neověřují se. To znamená, v této zemi to byla prostě věc, kterou nikdo do této chvíle nezpochybnil. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Omlouvám se. Přepněte si na zpravodajskou čtyřiadvacítku, kde v diskusi pokračujeme už za pár okamžiků po stručných zprávách. Pokračujeme na zpravodajské čtyřiadvacítce. 

 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Připomínám, že hlavními hosty dnešních Otázek zůstávají místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek z ČSSD. Ministr spravedlnosti, místopředseda ODS Pavel Blažek. Politoložka, profesorka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické v Praze a právník, profesor Jiří Přibáň z Cardiffu. Ještě jednou vítejte ve druhé hodině Otázek na zpravodajské 24. Navažme na tu první část, na závěr prvního hodiny dnešních Otázek. Pokud byste, pane profesore Přibáni, vy, měl říci, kdy nastane ta doba na změnu prováděcího zákona a jestli výrazně zasahovat do toho systému náhodné kontroly, snižovat počet těch podpisů, když se bude volit druhý prezident po tom prvním? 

 

Jiří PŘIBÁŇ, právník a teoretik práva; Cardiff Law School:

Ano, já myslím, že tady je důležité už přestat se zabývat tím, jestli ta norma samotná, prostě když byla přijímána a co říkal tady pan místopředseda Zaorálek, kde nastala ta chyba, tím už se nemusíme zaobírat, měli bychom se zaobírat spíš tím, co třeba v tom disentu i v tom většinovém názoru z Nejvyššího správního soudu zaznělo. Především tam je důležitá ta, položit si tu otázku: Je to protiústavní nebo je ta norma vadná, ale je každá vadná norma protiústavní? Já se také nedomnívám, že každá vadná norma musí být nezbytně protiústavní... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Vy, kdybyste byl ústavním soudcem, tak po tom stanovisku Nejvyššího správního soudu, většinovém i menšinovém, tak byste odpovídal na protiústavnost jak? 

 

Jiří PŘIBÁŇ, právník a teoretik práva; Cardiff Law School:

Já bych byl velmi opatrný, protože a dokonce tady ta takovéto sebeomezení Ústavního soudu je tady strašně důležité. Víme, co se stalo v případu Melčák, kdy tedy vlastně tady je to v tom opačném gardu, případ Melčák přeci způsobil to, že mimořádné parlamentní volby neproběhly. Ten ústavní proces nebo ten proces demokratické volby nenastal, protože měl být zrychlený a Ústavní soud řekl, žádné zrychlení nebude, to je protiústavní. V tomto případě ovšem jsme v tom opačném gardu, že tedy volba by měla běžet podle původního časového harmonogramu, ale teď tedy Ústavní soud, pokud si vymíní, že tedy tou pozastavující klausulí by zpozdil ty volby, tak by skutečně došlo k závažnému tedy zásahu do toho, do té původní volby. A potom je otázka té protiústavnosti a co je protiústavní, zda teda to rozhodnutí nebo zda samotná ta norma, co přezkoumávat z hlediska té ústavnosti. Já musím říct, že se tady kloním k tomu názoru, že skutečně zákonodárce si může a ústavodárce si může stanovit, jakým způsobem přezkoumávat ty hlasy. Že tedy, když je to náhodně, že to může stanovit zákonodárce a že tady ten soudcovský aktivismus už je skutečně na hraně. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Vy byste vnímal, jako soudcovský aktivismus, pokud by Ústavní soud pozastavil konání prezidentské volby a podle vás ten příměr s rokem 2009, který jsem tady dal tedy s odloženými předčasnými volbami, rozhodně není na místě? 

 

Jiří PŘIBÁŇ, právník a teoretik práva; Cardiff Law School:

Já si myslím, že by to pokulhávalo určitě, že to není na místě, že je to nová situace, ale stejná je v tom, že tady jsme svědky tedy toho, kde jsou hranice rozhodování Ústavního soudu a zda vůbec soud může určovat to, jakým způsobem technicky bude tedy prověřováno ověřování podpisů. My se pořád bavíme o velmi malém segmentu celého toho procesu volby. Tedy těch podpisů na těch petičních arších těch občanských kandidátů a skutečně hranice 50 tisíc je velmi vysoká a tady prověřovat každý hlas, strašně ty kandidáty zatěžuje a znevýhodňuje. Čili ten disent je problematický vlastně v tom, že on sice chce počítat tedy každý ten podpis, ale tím způsobem zatěžuje neúměrně ty občanské kandidáty. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Lubomír Zaorálek? 

 

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda ČSSD:

Jenom víceméně Ústavní soud už nebude, pokud se to teda dostane k Ústavnímu soudu, tak on už nebude posuzovat celek toho zákona, ale pouze to hledisko, jestli nejsou krácena práva jednotlivců z hlediska ústavy. A nejde teď jenom o ten problém meritorně, jak tím bude s tou posouzením. Tady taky o to hledisko času. Pokud bude ta stížnost podána například do Vánoc, tak bych mohl, i když není možné na Ústavní soud tlačit, mohl bych si představit, že do konce roku by byl třeba schopen odpovědět, tehdy v tom roce 2009 rozhodoval poměrně velmi rychle. Nicméně bohužel, pokud by to bylo podáno třeba 6. ledna, tak je otázka, jestli můžeme po soudu ústavním chtít, aby v takovém čase tuhle věc rozhodl a pak... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Jen pro úplnost, ale kandidáti mají 60 dnů... 

 

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda ČSSD:

... ano, přesně tak... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

... to znamená, pokud by sami ti neúspěšný kandidáti chtěli tu volbu zmařit, tak snad k tomu může přihlídnout Ústavní soud? 

 

Jiří PŘIBÁŇ, právník a teoretik práva; Cardiff Law School:

Tady dokonce je potom ještě akademická otázka, kde tedy, když volby proběhnou a Ústavní soud retroaktivně by mohl teoreticky prohlásit ty volby za protiústavní, protože se uskutečnily teda podle normy, která není v souladu s ústavou. A to teda už je situace, kterou opravdu bych nechtěl řešit a dokonce si myslím, že pro Ústavní soud v ten okamžik už by to byla ryze akademická otázka, která by neměla mít vliv na nějaký, na nějakou ústavní proceduru. Nezapomínejme, že i ve Spojených státech, kde teda byla jiná situace, ale v roce 2000 došlo k určité kolizi, kdy Nejvyšší soud státu Florida rozhodl přepočítat každý hlas, ale Nejvyšší soud Spojených států nakonec řekl, přestaňte přepočítávat, protože technicky je to nedokonalé a musíme rozhodnout, protože ústavní krize trvá. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Pavel Blažek? 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

Hlavní je v tom a v podstatě se vším co bylo řečeno, souhlasím. Jenom je potřeba zdůraznit, že soud bude aktivistický pouze tehdy, pokud ho někdo zaktivizuje, to znamená, obrátí se na něj. Zatím... 

 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

No zatím se zdá, že Klára Samková ... 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

... zatím jsme závislí na médiích a pak se musí obrátit s tím, aby to byl opravdu aspoň trošku relevantní, aby ten Ústavní soud měl co řešit. A já jsem optimista v tom, že se mi zdá, zatímco znám z médií argumenty těch, co říkají, že se obrátí na Ústavní soud, tak relevantní nejsou. Spíš bych je podezříval z toho, že chtějí vejít ve známost a nemyslím si, že to relevantní je... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Vy z toho podezříváte, pardon, jenom i Tomio Okamuru, který nad tím čtvrtečním rozhodnutí Nejvyššího správní soudu neskrýval rozčarování, byť Tomio Okamura stejně jako Vladimír Dlouhý po Kláře Samkové řeknou až v pondělí, zda se obrátí na Ústavní soud či nikoliv. Ale tady jsou slova Tomio Okamury. 

Tomio OKAMURA, senátor /13. 12. 2012/: 

 

Jsem den ode dne více přesvědčený, že ministerstvo vnitra nedělalo chyby, ale plnilo zadané úkoly. Tedy vyřadit vybrané kandidáty. Důkazy o tom jsme již předali policii spolu s trestním oznámením pro trestné činy podvod a maření voleb. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Senátor Tomio Okamura, který doslova konstatoval, že to rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vnímá jako politické, ale politické jinak, než on politik očekával. 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

Právě u něho ten Nejvyšší soud našel obrovskou chybovost, dokonce i do médií říkal ten pan předseda Senátu Vojtěch Šimíček, že tam bylo evidentně desítky podpisů podepsaných jedním člověkem, čili já to vystoupení pana Okamury, dnes již senátora, vnímám jako určitý politický exhibicionismus, ale právní váhu mu nedávám absolutně žádnou. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Kdybych vám ale namítl, že když to nazýváte jako politický exhibicionismus, ale že ministerstvo vnitra tím absurdním propočtem tomu dalo váhu, tomuto exhibicionismu, místo toho, aby se probíralo, jak to, že na některých arších jsou jednou rukou stejná jména, jednou rukou stejné podpisy, paní profesorko Dvořáková? 

 

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie; Vysoká škola ekonomická:

 

Já si skutečně myslím, že tam nebyl nějaký záměr ministerstva vnitra, aby vyloučil určité kandidáty a právě ty podpisy a ty podpisové archy tomu naznačují. Na druhou stranu právě tato naprostá neprofesionalita a to vlastně nefungování toho, jak by to mělo fungovat, vede k té určité nedůstojnosti a dává těmto kandidátům určitou šanci, protože po pravdě řečeno, v momentě, kdy se zjistilo, jak to teda ministerstvo vnitra rozpočítávalo, tak nastal obrovské množství vtipů, které teda v tuhle chvíli kolují po České republice, skutečně nedodává nějaké důstojnosti té volby a samozřejmě může vytvářet mnohdy ten pocit, že tady jsou lidé, kteří jsou obětí a Tomio Okamura rozhodně bude se snažit o tu oběť jako, jako se představit jako ta oběť. Jinak já nesouhlasím s tím, že by tam nebyl nějaký právní důvod pro obrácení se k Ústavnímu soudu, já neříkám, že tam přímo je, ale samozřejmě, pokud ty neúspěšní žadatelé využijí toho disentního názoru Nejvyššího správního soudu, tak se samozřejmě mají o co opírat a bude potom záležet na Ústavním soudu, jestli bude chtít vůbec touhle tou otázkou se zabývat nebude chtít. Ale ta právní relevance právě už v tom disentním názoru se objevuje a budou mít o co se opřít. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Pane místopředsedo? 

 

 

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda ČSSD:

 

Já vím, pan profesor řekl, že nemá cenu se vracet k tomu, kde to vzniklo ta chyba. Nicméně, jak vidíte, pan Okamura nás k tomu problému vrací, kde ta chyba vznikla. A víte, zajímavé je, že když se vydáte po stopách toho, jak ten zákon vznikal, tak zjistíte, že na ministerstvu vnitra vznikla jiná předloha, než je ta, která potom došla do sněmovny. A s nejvyšší pravděpodobností ta úprava, která právě znamenala to přezkumování těch vzorků, ta vznikla podle mě na legislativní radě vlády. To znamená a já důvody toho v podstatě vůbec neznám, proč k té změně došlo a také by mě to zajímalo. Já teda nejsem tak, jakože bych byl dopředu říkal, že je v tom záměr, ale není pro mě úplně bez zajímavosti, jakým způsobem vlastně ten zákon putoval a jak vlastně vznikla ta věc, o které potom pan Henych řekl, že má dva výklady, z nichž jeden podle mě je proti elementárním základům matematiky a logiky. 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

Navážu jednu větu na paní profesorku. Zrovna Tomio Okamura se to toho disentu se moc dovolávat nemůže, protože to disentní, neboli menšinové stanovisko, naopak chce tvrdou kontrolu všech podpisů. A u pana Okamury, kdybych to měl trošku, ten je málem podezřelý z toho, že si podepisoval sám, zdůrazňuju málem podezřelý... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ještě navíc u toho Nejvyššího správního soudu zůstalo také v těch nálezech skryto, což média příliš nerozebírají, to spojení Kláry Samkové jako advokátky a přitom neúspěšné kandidátky, jasného střetu zájmů advokátky Tomio Okamury, protože v té dvojí roli je Klára Samková. To u právníků bývá běžné, pane profesore? 

 

Jiří PŘIBÁŇ, právník a teoretik práva; Cardiff Law School:

Asi tak běžné by to nemělo být, ale k tom já se, to je, to je otázka spíš pro Kláru Samkovou, ale ... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

No, spíš pro Advokátní komoru? 

 

Jiří PŘIBÁŇ, právník a teoretik práva; Cardiff Law School:

... a spíš je tam, je tam docela zajímavé to, že vlastně Klára Samková se nechala slyšet, že ona napadne i protiústavnost toho zákona, že vlastně jako tam by mělo jít o nějakou to abstraktní přezkoumání teda té ústavnosti. Ale spíš tedy to, co tady zaznělo, že nás vlastně vrací, kde se stala ta chyba. Já jsem to kdesi dokonce označil za takové zákonodárné kutilství a mně teď, když to tady slyším vlastně od lidí nejpovolanějších, tak je zajímavé, jak vlastně, kde v těch útrobách těch ústavních orgánů se vlastně ty chyby dějí, že my to vlastně... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

V legislativní radě vlády jste tady slyšel. 

 

Jiří PŘIBÁŇ, právník a teoretik práva; Cardiff Law School:

 

... v legislativní radě, nebo protože tady máme, jsme v parlamentním režimu, tak tady máme zástupce vlády, která by to měla připravovat ty zákony, máme tady zástupce parlamentu a vlastně ten expertní prvek, který by měl být v těch orgánech, tak vlastně tam nějakým způsobem chybí a potom se dohadujeme. Já jsem také byl překvapený, že to ministerstvo vnitra, jako, kdyby mělo ve své DNA tu represi a místo toho volnějšího výkladu zvolilo teda, a teď jim to ukážeme a teď budeme restriktivní vůči nim a kde je ten expertní prvek? 

 

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda ČSSD:

Víte jako, pro mě to skutečně ale je otázka nejenom nějaké jedné akademické debaty, ale toho, co tady nefunguje. Ale já mám tady celou řadu příkladů, o kterých nemám ani moc kde mluvit, třeba zákon o katastru nemovitostí. Já vím o skupině, která přišla na legislativní radu vlády s tím, že jsou prostě vážná podezření, že to je také věc, která je protiústavní, že dneska je možné přes katastr vlastně cokoliv ukrást. A že to je dokonce nález Ústavního soudu. No s těmi studentíky, které tam paní Peake měla, se nebyli schopni na ničem domluvit. Neakceptovali tyto výhrady a jde to do sněmovny v té stejné podobě. Prostě tady přestala fungovat podle mě docela zásadní složka přípravy zákonů a já říkám, tak o tom mluvme, to není legrace. A navíc ten pan Mlsna, který podle mě nese teda možná odpovědnost za tu podobu, tak se stal ministrem jako a paní Peake ta také zřejmě za to, jak tam skvěle funguje, tak se stala ministryní obrany. Mně přesně připadá, řekněme, že mně premiér připadá, že tu situaci nezvládá, že se mu vymyká a platí to, co říká ten James Medison, hlavní problém je vláda, která nezvládá sama sebe. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Pane ministře, poslední reakce. 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

Já budu překvapivě v obecné rovině s panem profesorem souhlasit. Jako liberál musím říci, že já jsem v té funkci půl roku a jenom zírám, jak obrovské množství zákonů, z nichž některé by možná nikomu nechyběly, se prostě neustále přijímají a když je zkrátka a dobře... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

No hlavní způsob taky, jakým se přijímají. 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

... to je druhá věc, ale když je prostě ... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

To je ta hlavní ... 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

... když je velká kvantita, tak zkrátka a dobře utíká kvalita. Pak ještě platí také slova klasika, že jakmile se příliš do tvorby zákonů povolávají právníci, teď myslím právě soudy, tak to znamená, že v něčem zklamává politika. To prostě není úplně běžná věc, co se u nás děje. A my jsme se teda o tom v podstatě bavili, bavíme se o tom v koalici, že je nutné opravdu například plán vlády na příští rok, pokud jde o normotvorbu, maximálně zeštíhlit, protože pak opravdu na tu kvalitu není čas. Pokud má někdo představu... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Takže to bude jedna ze změn v programovém prohlášení vlády... 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

... no budeme to muset ... opravdu jsem přesvědčený… 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

... kvalita na úkor kvantity. 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

... když chodí do sněmovny půl roku a jenom zírám, kolik těch nových zákonů prostě existuje, novel neustálých. Prostě není úplně nutné na každou věc, která zrovna vznikne reagovat novelou zákona, na to prostě v tom žijeme. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Abychom dokončili tu věc, která se týká samotné volby prezidenta, jak bylo řečeno, z původně 11 kandidátů se stala kandidátská 9, kterou v tomto týdnu zaregistrovalo ministerstvo vnitra. Volební komise tento týden vylosovala pro těch 9 kandidátů, jak je sami už vidíte na svých obrazovkách, i volební čísla, rozběhl se tisk volebních lístků. Paní profesorko Dvořáková, neselhávají i politické strany, když se podíváme na zatím oblibu v rámci sociologických výzkumů těch stranických kandidátů, necháme-li stranou Miloše Zemana jako čestného předsedu Strany práv občanů? 

 

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie; Vysoká škola ekonomická:

Já si myslím, že částečně selhávají, ale selhávají i v tom, že tady vlastně obecně do značné míry selhává i celý ten prostor, který vymezuje ty prezidentské kandidáty, jako, jako někoho, kdo je všemocný. Tady neustále se kladou otázky prezidentským kandidátům, jak by řešili ty a ty věci a přitom jako nikdo neřekne, že tyhle ty věci třeba prezident vůbec řešit nemůže. Tak to je jedna věc. Druhá věc, mně přijde, že, já nevím, třeba u ODS, jako je to takový ten kandidát, který je vlastně nechtěný, takže jako je tam v nějaké podobě a jakože by měl nějakou bůhvíjakou podporu teda členů své strany a vedení své strany, to jsem nějakým způsobem nezaregistrovala... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Podívejte se ale na Jiřího Dienstbiera, kde... 

 

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie; Vysoká škola ekonomická:

Na Jiřího Dienstbiera tam přechází... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

... kde čestný předseda ČSSD Valtr Komárek podpoří Miloše Zemana a vyzývá k tomu sociální demokracii? 

 

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie; Vysoká škola ekonomická:

... ano a tam je ještě ta další věc, že teda jako tam je, dochází k tomu rozdělení a část sociální demokracie jednoznačně podporuje Miloše Zemana a tam si myslím, že třeba Jiří Dienstbier by měl mnohem větší prostor, kdyby spíš téhle té situace využil a řekl: Podívejte se, já nejsem ten čistě stranický kandidát, protože ta strana je a obrátil se, snažil by se získávat ty lidi třeba, které jsou ve středu toho politického spektra, na což by on nesporně měl. Myslím si, že tenhle ten prostor je třeba naprosto vyprázdněný z hlediska zase logiky volebních kampaní a z toho, jakým způsobem se vytváří ta koalice těch potenciálních voličů, tak Jiří Dienstbier by teoreticky měl mít šanci vzít řadu hlasů těm občanským kandidátům. Ale zatím to tak příliš nevypadá. Takže myslím si, že strany u nás částečně selhávají, ale je to také proto, že vlastně nikdo neví, co ten prezident vlastně pořádně může. Ono ta ústava nebo ta změna volby nebyla doprovázena s většími zásahy do ústavy, máme ústavu, prezidenta stánek, který je neústavně neodpovědný. A najednou se kladou otázky a sestavíte tuhle vládu nebo nesestavíte jinou vládu? Ve své podstatě se chce odpověď, že tedy budu se chovat neústavně. Takže já si myslím, že tohle to je určitý problém, že vlastně ta veřejnost nemá představu, co by ten prezident vlastně mohl, vytváří se tady jakési podivné iluze o tom, co všechno prezident může dělat a navíc máme tady tu zkušenost, jak i vlastně s prvním prezidentem Václavem Havlem, tak teď i Václavem Klausem velmi výraznou, kdy ten prezident se pohybuje na hraně a místy až za hranou vlastně svých ústavních pravomocí. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Lubomíre Zaorálku, je to pro sociální demokracii vážný problém, že Valtr Komárek ji vyzývá jako autorita, čestný předseda, aby doporučila volbu Miloše Zemana? 

 

 

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda ČSSD:

Já teď shodou okolností jezdím po konferencích sociální demokracie, takže jsem jich pár absolvoval a nikde na tom nějaká debata nevzniká. Mám dojem, že ta situace je naprosto jednoznačná, na všech, na kterých jsem byl, tak i tady na pražské včera, tak bylo naprosto jednoznačné, že náš kandidát je Jiří Dienstbier a já mám dojem... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

O čem ale podle vás vypovídá to, že Valtr Komárek podporuje Miloše Zemana? 

 

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda ČSSD:

Tak to je asi jeho osobní příběh, vazby, on, to by byla spíš otázka na něho, já to za něho mohu těžko odpovědět... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Komplikuje to situaci u sociálních demokratů? 

 

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda ČSSD:

...ne, já si myslím, že Jiří Dienstbier má poměrně myslím třetí nejvyšší preference v této chvíli a připadá mi, že to, i když má určitě paní profesorka právo na ten názor, ale mně připadá, že ta značka sociální demokracie není dneska minus pro Jiřího Dienstbiera, já mám dokonce, my dokonce stojíme, aby byl uváděn jako kandidát sociální demokracie, protože... 

 

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie; Vysoká škola ekonomická:

Já nemyslím, že to je minus, ale myslela jsem v tom, že on má teda nemusí to, že tam prostě může být sociální demokracie rozpolcena, že mu nemusí být negativní dopad na něj, pokud on by se rozhodl ještě oslovit ten okruh lidí, kteří jsou v tom středu politickém. Ale to je věc názoru. 

 

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda ČSSD:

Ale rozhodně, já tady nechcu teď bojovat za našeho kandidáta, což by asi tak každý ode mě čekal, protože cítím, že to je trochu průhledné. Mně to připadá, že to, oč tady jde, že my hledáme kandidáta, který má společnost sjednocovat. Oni to říkají sice skoro všichni, ale teď jde o to posoudit, kdo skutečně má tu šanci a kdo je schopen být tím, kdo bude sjednocovat tu společnost, protože to strašně potřebujeme. Ona ta společnost je rozbitá a chybí jí to, aby někdo řekl, tohle jsou hodnoty, na které se shodneme, a když jsou nějaké zákony, které se dělají na dlouho, třeba církevní restituce, tak to musíme dělat společně. Tohle, kdyby ten prezident tady dělal a já si takového prezidenta bych si prostě přál, mně to připadá, že by se mělo skončit to, co tady představoval Václav Klaus, že jo, který si tady spíš prosazoval vlastní názory, až tak daleko, že, když dostal pozvánku do Osla, tak tam vůbec nejel, i když to vlastně nedostal na sebe osobně, dostal to za Českou republiku a podle mě to byla jeho povinnost to udělat. Vůči, respektovat tu většinu, respektovat, to si myslím, že... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Václav Klaus jako zakladatel Občanské demokratické strany zase podporuje Miloše Zemana, protože říká, že to je jasný čitelný kandidát. Místo toho, aby podpořil...

 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

Dovolte, abych zareagoval, opravdu budu stručný. Zaprvé Přemysl Sobotka prošel jako jediný kandidát z primárek vnitrostranických. Za další. Žádný představitel ODS dnes nepodporuje nikoho jiného, to je docela podstatný rozdíl. Za další. Víte, jestli říkáte, že prezidentští kandidáti trošku ty strany to nezvládají, no, ten stranický systém je trošku momentálně v krizi. Já bych tady rád připomněl, že za posledních 20 let my trpíme obrovskou nestabilitou vlád, to je dáno hodně volebním systémem, ale paradoxně a je to těžko srovnatelné dokonce vůbec nesrovnatelné ve střední Evropě, ale částečně i v Evropě, obrovská stabilita dvou hlavních politických soupeřů. A to momentálně zdá se, je ve fázi, já doufám, že ne, ale něco se mění. A tím pádem... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Pro, promiňte, pane ministře... 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

 

... straničtí kandidáti jsou v jiném postavení než kdyby to prostě ODS a ČSSD navrhovala před 10 lety. No, to tak je, ale když /nesrozumitelné/ paní profesorka ... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Počkejte, ale přece, jenom omlouvám se, ale, ale když jste zmínil tuhle věc, tak přece na tom má svůj podíl i to, že zakladatel nějaké politické strany podpoří paradoxně ne kandidáta politické strany, kterou zakládal, ale bývalého premiéra a předsedu ČSSD. O čem podle vás tohle to vypovídá? Když se podíváte na příběh, že Václav Klaus podporuje pro přímou volbu Miloše Zemana? 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

Podívejte, já bych to řekl, každý včetně Václava Klause je člověk, to znamená má různé antipatie, má sympatie. S Přemyslem Sobotkou oni měli několik za posledních 20 let stranických střetů a já bych to základní, proč nepodporuje přímo Přemysla Sobotku, viděl v tomto. Byl to tedy Přemysl Sobotka, který ho jako první vyzval, aby už nekandidoval na předsedu ODS, například, to v těch lidech zůstává... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Václav Klaus si tedy vyřizuje osobní účty s Přemyslem Sobotkou? 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

... ne, to bych neřekl, ale s někým prostě za těch 20 let, co je v politice a to je hodně, dokonce už je to více... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

No, tak to, promiňte, ale to vyřizování si osobních... 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

... má ty vztahy lepší a s někým horším.. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

... to je ale vyřizování si osobních účtů, když podpoříte levicového kandidáta. 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

A tak on neřekl nevolte Přemysla Sobotku, to neřekl, pouze řekl, že ... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

No, on řekl, že mu nejbližší kandidát je... 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

... pouze řekl, kdybych to řekl půlvětičkou, to znamená Klausovskou řečí, půlvětičkou, tak on to tak spíš naznačil, jo, on to úplně, jako, že by někde jezdil a vykládal: Volte Miloše Zemana, tak to přece také není. Ale poslal... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

No možná by dal, kdyby to udělal, tak se přímo tak dá... 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

... poslal vzkaz…

Václav MORAVEC, moderátor:

... tak dal Miloši Zemanovi, polibek smrti. 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

Ale ještě jednou k těm kandidátům poslední věta. Já bych zase, když říkáte toho pana Dienstbiera, třeba, kdybych to řekl za naši stranu, no já mít kandidáta, který vlastně dává ruce pryč od té strany, která ho nominovala, fakt nechtěl. Z tohoto hlediska chápu to, co říká kolega Zaorálek, kdyby Jiří Dienstbier udělal to, že vlastně je na půl ČSSD a napůl vlastně není, no, tak ho z té ČSSD nebude volit nikdo. A já to chápu, protože to není možné být tam i tam, to prostě nejde. 

 

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie; Vysoká škola ekonomická:

To přece nejde otázka, jestli něco je napůl, nebo není. Každý, jako Miloš Zeman vám dá dohromady komunisty, Klausovce, do toho, do toho dá ještě ten lehký národní rozměr, teď část sociální demokracie přes 68. oslovuje, když se na to podíváte a prostě tohle je normálně strategie volební kampaně. To znamená, jestliže tohle je kandidát sociální demokracie a zároveň řekne, ano, já jsem schopen oslovit a mám, prostě ty moje hodnotové systémy jsou takové, tak může získat ještě středové voliče. Nesmí si odradit jiné voliče, to jsou prostě abeceda kampaní. Ale když jsme mluvili o tom, ale to jsem říkala hned na začátku, když jsme mluvili o tom panu Sobotkovi. Já jsem prostě neviděla nějakou výraznější podporu, že by se vystoupilo, jakože by vystoupilo vedení strany, že by tam bylo jednoznačně jako podpora pro toho kandidáta, jako na veřejnosti, nebylo to, a další věc, když se vybírali primární volby, tak já si myslím, že asi jeden z nejsilnějších, kdo mohl být, jako možná mohla být paní Němcová, a to, pokud vím, tak ta podporu zevnitř, pak do toho nešla, ta podporu zevnitř strany prostě nedostala. Takže ten důvod, proč teda tam jde vlastně kandidát, který je relativně slabý, je otázka stranická. ale to já se na to dívám z hlediska politického marketingu, nic jiného.

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Jiří Přibáň. 

 

Jiří PŘIBÁŇ, právník a teoretik práva; Cardiff Law School:

Já myslím, že tady je několik otázek. Jedna věc jsou antipatie, potom jsou nějaké ideologie, volební strategie. Ale myslím, že toto vše ukazuje na obecnější jev, každý sociolog vám řekne, že jistě je určitá moc, která je v ústavních institucích, ale pak je moc, která se generuje mimo tyto instituce. A takže každý politik vám řekne, ano, jistá moc je ve Strakovce nebo i v Joštově ulici, kde sedí Ústavní soudci, ale pak je tady druh moci, která je neprůhledná, o které toho moc nevíme a o které jenom tušíme. A přeci změna prezidentské volby přišla poté, kdy se ta poslední prezidentská volba v parlamentu změnila ve frašku a kdy se spekulovalo o tom, jaké pololegální skupiny a zájmy jsou za tou či onou volbou. Nechci tady o tom vůbec spekulovat, ale spojenectví Václava Klause a Miloše Zemana právě ukazuje na to, že tady je určitý typ moci, která se generuje mimo stranické struktury, která se generuje z určitých zájmových skupin. A která dokonce ty strany, jak oba pánové říkali, ohrožuje, nebo tříští, že tady my jsme vlastně jako jediná středoevropská země v podivné situaci, kdy otcové zakladatelé se chovají destruktivně vůči svým vlastním stranám. Takže tady stranická demokracie je paradoxně ohrožena charismatickými osobnostmi typu Miloše Zemana nebo Václava Klause. 

Václav MORAVEC, moderátor:

A co kdybych vám namítl, že právě ta přímá volba prezidenta, která toto měla odstranit, tak to prohlubuje. Když nepřímo Václav Klaus Miloše Zemana podporuje a zároveň Miloš Zeman naznačuje, že by Jiří Weigl, který se setkal s Miroslavem Šloufem před tou nepřímou volbou, takže by Jiří Weigl pokračoval v pozici šéfa kanceláře prezidenta republiky, ten Jiří Weigl, který společně s Robertem Holmanem, který byl členem Bankovní rady, zakládali Key Investments, firmu, ve které zůstaly sta miliony korun firmám s městskou účastí, do níž investovaly i Lesy České republiky? 

 

Jiří PŘIBÁŇ, právník a teoretik práva; Cardiff Law School:

Víte, já to neberu jako námitku, já to beru jako přitakání, protože já jsem tím právě myslel to, že když máme přímou prezidentskou volbu a české společnosti, zdá se, tato propojení nevadí, tak proč se pořád bavíme o zkorumpovanosti, zkorumpovanosti politických elity, když pak vidíme, že vlastně česká veřejnost se o to zase až tak nezajímá. Takže ta přímá prezidentská volba je vlastně dobrá v tom, že když bude společnost opět tedy znechucena nebo tak, vinni jste sami, ne vaši politici. 

 

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda ČSSD:

Já teda, proto, /nesrozumitelné/, že to není tak, jako, že to je definitivně v troskách, nebo, že to lidi nezajímá. Proto... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Vy se musíte ujišťovat... 

 

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda ČSSD:

... ne, ne, ne ... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

... když vidíte preference Miloše Zemana. 

 

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda ČSSD:

... ne, já souhlasím s tím, že ten důvod toho, proč jsme nakonec byli i třeba já, který jsem původně nebyl pro přímou volbu, byl skutečně ten, že bylo těžké říci veřejnosti, že budeme opakovat to, co se odehrálo naposledy ve Španělském sále, což se na to už jako nedalo koukat. Takže budiž. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ale to jste způsobem volby s největší pravděpodobností nezměnili. 

 

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda ČSSD:

Tak a teď je tady přímá volba a my proto jsme se snažili, a to je to, v čem jsme se snažili angažovat i vůči tomu prováděcímu zákonu, prosadit co nejtransparentnější financování těch kandidátů. Proto na co bych byl teda pyšný, je, že jsme prosadili poprvé v historii limit na volební kampaň, když jsme chtěli nižší 10, 20, tak je tam ten 40, 50, že jsme prosadili transparentní účet, vyúčtování a dokonce sankce za překročení a podobně. Takže a já bych si pořád přál, aby se o tom mluvilo, aby se to nepodceňovalo, dokonce mám pocit, že někteří kandidáti si to dostatečně nepřečetli, když je slyším, že jim někdo pronajal kancelář uprostřed Prahy za nula korun, tak to je nepochopení. V tom zákoně je jasně napsáno, že to bude muset ocenit a že to je prostě skrytý sponzoring a podobně. Prostě mně připadá, aby se věnovala pozornost tomu, že tady máme třeba agentury jako PPM Factum, u kterého nemáme jasného vlastníka, nevím, kdo je vlastně ten, který nám ta čísla sděluje, protože je to neznámá osoba a že to je zase nebezpečí skrytého podporování a podobně. Mně připadá a já věřím, že nemáte pravdu v tom, že by na to česká společnost rezignovala, že je třeba tohle téma vracet, když je tady přímá volba, ať si to lidé, musí si to sami hlídat. Takže já to chápu, že to teď není stranická věc, my to teď netvrdíme, že budeme, že to prostě je to stranický souboj. Je to, jsou to kandidáti nejrůznější, ale je třeba, aby se lidé zajímali o to, kdo je platí. Protože není pravda, že ten dotyčný může říci, jednak podle mě není možné se /nesrozumitelné/ mě to nezajímá, to mi tady někdo to financování organizuje, to není můj problém. Ne, je to problém toho kandidáta, transparentnost té /nesrozumitelné/ a také nemůže tvrdit... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Promiňte, ale stejně vás jako politické strany nezajímá to, že tady peníze do Key Investments jako firmy, kterou zakládá ředitel kanceláře prezidenta republiky, společně s... 

 

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda ČSSD:

Pane redaktore, jak můžete, když mě to nezajímá. Jako já jsem člověk, kterému vadí, že v této zemi tedy spravedlivě hnije ve vězení David Rath a podobně, ale že se neřeší otázka Opencard, ProMoPro, Key Investments, IZIP a podobně. To znamená, to není pravda, že mě to nezajímá, ale řekněte mi, co mám dělat s tím, že ten systém funguje tak, že nám sice tady po právu možná teda jeden hnije ve vězení za všechny a ty druhé kauzy prostě vesele kvetou dál. A dokonce jsem se včera přečetl v Mladé frontě Dnes rozhovor pana Kmenty s panem Janouškem, který mi připadalo, že to tak dává rozhovor s tímto slavným pražským kmotrem ve stylu, vždyť je to vlastně férový chlap, poměrně statečný zřejmě. 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

Pane redaktore, jestli to můžeme zase vrátit někde, kde... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Hned to vrátím, ano. 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

... dovolte mi jednu věc ještě k té dvojici Klaus-Zeman. Podle mě je významná. Já bych byl nerad, abychom to vždycky viděli všecko negativně. Já to nemám rád. Když se Klaus-Zeman dohodne, tak to neznamená, že na tom je a priori vždy něco špatného, že to přece mělo vývoj. 90. léta, teď použiju název řeckého filmu, byl prostě Souboj titánů Klaus a Zeman. A oni od té doby, a to v nich prostě zůstalo, jinak by nepřežili oba dva těch 20 let, kdyby to tak nebylo, o spoustě politiků dneska vůbec nic už nevíme z té doby, a došlo prostě k tomu, že oni si na to zvykli, podle mě a váží si už sami sebe, jako dvojice, zdůrazňuji slovo váží, ne, že se ve všem shodnou, tak to není, a to ostatní prostě nebo ty ostatní teď řeknu, ale to je jejich problém a nemyslím si dokonce, že to je jejich plus, v tuhle chvilku, moc neuznávají. A proto, když Václav Klaus skončí na Hradě, tak jako srovnatelnou veličinu sám se sebou tam holt vidí toho Zemana. To přece není tak složité a nemusí to vůbec znamenat, jak občas čtu nesmysly typu, že po opoziční smlouvě zůstalo, já nevím, kolik obchodů a oni je chtějí dodělat, proboha, to tak o u těch dvou si myslím, že opravdu ... 

 

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda ČSSD:

Já souhlasím s tím, že ... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Takže vy tam, vy tam nevidíte třeba ty, ty va