Novela trestního zákoníku a trestního řádu zefektivňující proces podmíněného propuštění nabyde účinnosti k zítřejšímu dni
7. prosince 2012
V sobotu 8. prosince 2012 vstoupí v účinnost novela trestního zákoníku a trestního řádu, která především zrychluje a zefektivňuje proces podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, a to zejména u pachatelů drobné kriminality z kategorie přečinů.
Ministerstvo spravedlnosti si od této novely, vyhlášené ve Sbírce zákonů 23. listopadu pod číslem 390/2012 Sb., slibuje nejenom snížení počtu vězňů, ale i podpoření jejich resocializace.
„Hlavním cílem novely je vyvážit prvky trestní represe a prevence a současně rozšířit možnosti ukládání alternativních trestů. Novou právní úpravu jsme prezentovali na pracovních setkáních průběžně od září tohoto roku zástupcům odborné justiční veřejnosti ve všech soudních krajích a ohlasy byly v zásadě pozitivní,“ uvedl 1. náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák.
Novela zavádí zcela nový institut přeměny trestu odnětí svobody na trest domácího vězení u odsouzených za přečin po polovině výkonu trestu. Návrh na přeměnu zbytku trestu bude moci předložit soudu nově též ředitel věznice, u něhož se předpokládá, že má nejvíce informací o odsouzeném, a může tudíž objektivně (na základě vyjádření odborníků, kteří formou výchovných programů pracují na převýchově odsouzeného) posoudit míru resocializace takové osoby.
Systém podmíněného propuštění bude rozšířen na tři úrovně. K dosavadní možnosti podmíněného propuštění po polovině výkonu trestu přibyde nově možnost propuštění po jedné třetině výkonu trestu, ale pouze u odsouzených za přečiny a zločiny, nikoliv však za zvlášť závažné (tj. za méně závažnou či bagatelní trestnou činnost), a za podmínky, že tito odsouzení nebyli nikdy před tím ve výkonu trestu odnětí svobody. Ve zcela výjimečných případech bude dále možné navrhnout podmíněné propuštění i před jednou třetinou výkonu trestu, ale pouze u odsouzených za přečiny.
Novela také zkracuje lhůtu pro podání opakované žádosti o podmíněné propuštění z jednoho roku na šest měsíců. Tato změna umožní soudu pružněji reagovat na výsledky převýchovy odsouzeného.
Významnou změnou je i snížení trestních sazeb u trestného činu zanedbání povinné výživy a maření výkonu úředního rozhodnutí o jeden rok. Při zanedbání povinné výživy bude moci soud nově uložit i tzv. přiměřené omezení, aby se odsouzený zdržel řízení motorových vozidel, byť se nejedná o nosnou část novely. Aplikace tohoto opatření bude ze strany Ministerstva spravedlnosti po určitém čase vyhodnocena s ohledem na efektivitu při vymáhání dlužného výživného.
Novela také podporuje ukládání alternativních trestu i v případě přeměn tohoto typu trestu, protože soud bude moci uložit jiný druh alternativního trestu, a nikoliv automaticky trest výkonu odnětí svobody jako doposud.
Ministerstvo si od novely rovněž slibuje, že soudní praxe lépe absorbuje plánované zavedení elektronického monitoringu odsouzených k trestu domácího vězení. Již dnes se ukazuje, že náklady na jednoho vězně v domácím vězení pod systémem elektronické kontroly činí cca 165 Kč, zatímco v případě vězně odsouzeného za tutéž trestnou činnost k výkonu trestu odnětí svobody do standardního vězeňského zařízení cca 1 000 Kč, což při současném počtu 23 tisíc vězňů představuje významné výdaje z finančních prostředků rezortu Ministerstva spravedlnosti, resp. všech daňových poplatníků.