Česká republika selhává při čerpání evropských peněz, musí zavést lepší kontrolu
22. listopadu 2012
Podle zprávy Evropského účetního dvora, kterou dnes projednává Evropský parlament, se Česká republika pohybuje na chvostu zemí, pokud jde o kontrolu čerpání dotací, a jestliže nepřijme nápravná opatření, hrozí jí další omezení finanční pomoci. Svůj podíl na současném stavu má ale také Evropská unie, která mnohdy svazuje čerpání nesmyslnými předpisy.
Evropský účetní dvůr ve své každoroční zprávě popisuje stav nakládání s prostředky EU – kontroluje přitom jak finanční správnost, tedy zda výkazy, účetní uzávěrky a finanční toky odpovídají realitě, tak to, zda jsou v souladu se zákony a předpisy. A zabývá se rovněž tím, jestli fungují řídící a kontrolní orgány na území daného státu.
Zpráva je obecně kritická k mechanismům Evropské unie pro omezení chybovosti (tedy i podvodů) při přidělování dotací. Nejvíce nedostatků bylo zjištěno ve výdajích na rozvoj venkova, životního prostředí a ochranu zdraví, kde je celková chybovost v zemích EU 7,7 %. Ve vykazování dotací se v této kapitole vyskytují nejenom chyby, ale také podvody, kdy zemědělci naddimenzují plochu, na kterou dostávají dotace, nebo chtějí peníze za neexistující zvířata. Rovněž se objevily nedostatky v kontrole a dohledu nad ekologickým zemědělstvím, což se podle Evropského účetního dvora může negativně projevit na jeho pověsti. Dále se velké nedostatky objevují také ve výdajích na regionální politiku, energetiku a dopravu, kde míra chybovosti dosahuje rovněž vysoké úrovně, a to 6 %. Zde je největším problémem porušování pravidel pro zadávání veřejných zakázek, které se týká až čtvrtiny zkoumaných operací.
Na druhou stranu – a to už zpráva auditorů neříká – není bezchybná ani Evropská unie. V mnoha případech nelze prokázat přidanou hodnotu jejich programů a kromě toho čerpání prostředků je mnohdy ztíženo přehnaně složitými předpisy. U již zmíněných výdajů na regionální politiku je podle auditorů 59 % posuzovaných operací zatížených chybou. Mnoho z těchto chyb však jde na vrub skutečnosti, že se příjemci pouze nevyznají v extrémně složitých pravidlech a byrokratických postupech. V dobré víře často dílo realizují a následně se dozví, že ušetřili, kde nemohli, realizovali vícepráce, které nesměli, nebo že vlaječka Unie na fasádě nemá požadovaný odstín či velikost, a tím pádem musí peníze vracet.
Proto by měla Evropská komise zajistit, aby další předpisy a kontroly nepostihly poctivé žadatele, kteří v jejich důsledku budou mít příjem peněz ztížen. Dalším lékem je zjednodušení celého procesu a posílení spoluúčasti konečných příjemců na realizovaných projektech. Všichni pak budeme jednoduše realizovat projekty, které pro nás budou mít smysl, protože nebudou zadarmo.
Ze zprávy také vyplývá, že kontrolní a řídicí systémy v některých zemích významně selhávají. A to je i případ České republiky, která si odnesla ze všech zemí EU velmi špatné hodnocení. Selhal především dohled ministerstva financí, který má být garantem kontroly čerpání prostředků v jednotlivých Regionálních operačních programech. Mezi nedostatky jmenovanými ve zprávě figurují hlavně nedostatečná legislativní opora, konkrétně nejasné formulace Zákona o finanční kontrole, nedostatky v oblasti lidských zdrojů, tedy málo pracovníků provádějících audit i jejich nízká kvalifikace.
Domnívám se, že pokud prosazujeme zachování objemu evropských dotací pro Českou republiku, musíme okamžitě zefektivnit kontrolu jejich čerpání. Pochybení jsou natolik závažná, že už vedla Evropskou komisi k zastavování plateb jednotlivým operačním programům. Zpráva Evropského účetního dvora je dalším varováním, které by mělo přimět ministerstvo financí k výraznému zvýšení tempa, jinak bude ohrožen další přísun peněz z EU. Orgány ministerstva financí mají být prodlouženou rukou orgánů EU a měly by sloužit ke kontrole toků peněz, nikoliv k zakrývání nedostatků, jak to konstatovala zpráva.
Ing. Oldřich Vlasák
místopředseda EP
zastupitel statutárního města
Štítky:
evropská unie