Novinky Mediální výstupy

Občanští demokraté v Evropském parlamentu ve Štrasburku ostře zkritizovali vedení této instituce kvůli nesmyslnému plýtvání prostředky a dlouhodobé neochotě hledat vnitřní úspory.

"ODS v Evropském parlamentu dlouhodobě hlasuje proti nesmyslným sebepropagačním projektům a podává pozměňovací návrhy, které mají za cíl plýtvání omezit," říká šéf europoslanců ODS Jan Zahradil. "Jen zrušením zbytečného stěhování do Štrasburku bychom získali pět miliard korun, a to nemluvím o nesmyslných a drahých informačních kancelářích EP v každém členském státě nebo projektu Domu evropských dějin. Namísto úspor teď ale socialistický předseda europarlamentu Martin Schulz blokuje jednání o rozpočtu na příští roky, dokud členské státy neodsouhlasí nabobtnání unijního rozpočtu o sedm procent."

Občanští demokraté proto vyzvali vedení Evropského parlamentu, aby přestalo eskalovat konflikt se členskými státy a snažilo se o nalezení rozumného kompromisu včetně vnitřních úspor.

"Ve chvíli, kdy státy obracejí každou korunu, je naprosto nepřijatelné, aby jim lidovci a socialisté v Evropském parlamentu vnucovali vyšší příspěvek do unijního rozpočtu, který se obratem vyhodí za propagandu nebo stěhování tisíců úředníků mezi Bruselem a Štrasburkem," dodává člen rozpočtového výboru Hynek Fajmon.

Jak upozorňuje členka výboru pro rozpočtovou kontrolu Andrea Češková, jen Evropský parlament by mohl ročně ušetřit desítky miliard korun, které se ztratí ve výdajích nijak nesouvisejících s činnostmi, které vykonává. "Každý rok při schvalování rozpočtového absolutoria kritizuji náklady na sebepropagaci, které jsou vynaloženy naprosto neúčelně a zbytečně," říká Andrea Češková a vypočítává: "Dům evropských dějin má do svého otevření spolknout skoro čtyři miliardy korun, ale vzhledem k nestabilnímu podloží se stavba pravděpodobně prodraží o dvojnásobek. Vlastní televize Evropského parlamentu slouží od roku 2008 šestnácti tisícům diváků, ovšem za cenu přesahující 750 milionů korun. Máme 34 informačních kanceláří, které zaměstnávají dvě stovky úředníků a stojí přes miliardu ročně. Evropský parlament dokonce každoročně uděluje i vlastní filmovou cenu, jejíž rozpočet je okolo sedmi a půl milionů korun."

"Jednou z charakteristik spojených s tvorbou budoucích rozpočtů EU je volání Evropské komise a mnohých poslanců Evropského parlamentu, po hledání tzv. nových finančních zdrojů," doplňuje za hospodářský a měnový výbor Ivo Strejček. "Jednak to má být větší podíl na vybrané DPH na území členských států unie, jednak zavedení daně z finančních transakcí, jednak výběr nových ekologických daní. To je pro nás nepřijatelné. Už proto, že žádné "nové" peníze neexistují. Vždy to jsou peníze, které pouze pod nově vymyšleným názvem vytahují politikové ze stále stejné kapsy stále stejného daňového poplatníka. Takové pokusy připomínají nebohého zaměstnance, který přepálil výdaje domácího rozpočtu, nic s tím nedělá, pouze jde zoufale za šéfem, aby mu přidal."

Člen výboru pro zaměstnanost a sociální věci Milan Cabrnoch připomíná, že řada činností se v institucích EU vykonává zbytečně. "Jen v oblasti odborného vzdělávání a zaměstnanosti platíme souběžně dvě agentury, které za miliardy korun ročně produkují stejné nebo podobné studie, jako specializovaná oddělení Evropského parlamentu nebo Evropské komise. Takové výdaje, na které každoročně upozorňujeme, nelze nijak ospravedlnit. Dokud se s nimi parlament nevypořádá, nemá právo požadovat další navyšování rozpočtu," doplňuje Milan Cabrnoch.