Je to možné? Je to možné.
Pokud je někdo ve své profesi nebo ve své funkci úspěšný, pracuje na sobě, snaží se prosadit změny k lepšímu, snaží se vyburcovat své okolí k většímu úsilí, může se stát, že jeho okolí nebude stavět na jeho výkonnosti a nadšení a nebude mu vytvářet podmínky, aby prosadil své (nebo společné) názory. Cílem některých je takového člověka spíše pomlouvat, znemožnit, hledat na něm chyby, odstavit ho, ne-li pozičně zlikvidovat.
Některým lidem totiž nejde o to, aby v rámci celku dosahovali co nejlepších výsledků, aby byly stanovené jasné vize a cesty k jejich dosažení, ale aby z daného systému co nejvíce vytěžili pro sebe a výsledek celku je příliš nezajímá.
Platí to všeobecně všude, kde se zavádějí nějaké změny, nějaké reformy. Ptáme se, jak je to možné? Jak je možné, že máme stále více zákonů, ve kterých se nikdo nevyzná? Že systém veřejné správy je stále složitější a nepřehlednější? Že téměř každá nová, potřebná a dobře míněná reforma je už předem určena k nezdaru? Že vyhlášky, nařízení, směrnice lidem spíše život komplikují, než usnadňují?
Nemůže to být tím, že některým lidem, kteří tyto změny a reformy vytvářejí, nejde o to, aby výsledek byl co nejlepší, ale o to, jak na těchto nedostatcích co nejdéle parazitovat? Aby bylo co nejvíce skulinek, nedodělků, které jdou pak v daném systému opět využívat? Nebo zneužívat? Aby nebyla jasně stanovena zodpovědnost, nebo jen kolektivní?
Proč se v některých organizacích, firmách, společnostech nedaří prosazovat tolik potřebné změny? Proč neustále hledáme důvody, proč to nejde, než způsoby, jak to udělat lépe? Není to náhodou také tím, že by se mohlo ukázat na výkonnost jedněch a neschopnost druhých? A to je dost nepopulární opatření. A nutnost rozloučit se s někým z důvodu jeho slabého výkonu, z jeho parazitování na systému, není příliš obvyklá.
Dle teorie her zpracoval
předseda místního sdružení
člen oblastní rady
starosta