Novinky Mediální výstupy

Dlouholetý kuřák a milovník vína, sportovec a sám lékař šel po dlouhých 15 letech na komplexní zdravotní prohlídku. Pochlubí se, že mu vyšly skvělé výsledky. Jinak Přemysl Sobotka vidí jako roli prezidenta šířit dobrou náladu, optimismus a naději do budoucna. Tím prý nejvíc pomůže ekonomice.

- Cítíte se jako outsider? Jednak ODS počítala do prezidentské volby spíše s Miroslavou Němcovou, jednak aktuální poptávka veřejnosti je po nestraníkovi...

Já si vůbec nepřipadám jako outsider. Moje sportovní kariéra byla vždy prolnuta tím, že málokdy jsme šli jako favorité na hřiště. A když jsme vyhráli, tak samozřejmě zavládla radost. Teď jsme ve virtuální realitě průzkumů a já bych nerad, aby celá volba prezidenta skončila jako soutěž o superstar. Mělo by to být o názorech, o historii osobní i politické. O tom, jestli ti kandidáti mají vůbec nějaký názor, nebo jestli jdou se svou tváří na trh. Necítím žádný handicap, nestydím se za to, že jsem členem ODS. Za všemi kandidáty, až na výjimky, je politická strana. Jenom někteří se falešně vydávají za nezávislé, ačkoliv za některými je více politických stran, ať už před Listopadem nebo po Listopadu.

- Co jste si říkal, když Václav Klaus prohlásil, že jediným politikem mezi kandidáty na prezidenta je Miloš Zeman? A že on má jeho podporu?

On se takto rozhodl, je to jeho svobodná volba. Já Václava Klause znám od začátku v politice. Co mně v minulosti hodně nešlo pod vousy, byla opoziční smlouva. Možná, že dnes vzniká opoziční smlouva číslo dvě. Tedy opět dohoda těchto dvou pánů.

- To nám vysvětlete. Když jsme se minule na tohle ptali Miloše Zemana, dával nám lekci, že kdo tohle šíří, je politický amatér, neboť prý není možná dohoda mezi nastupujícím a odstupujícím prezidentem.

Já to jako amatérismus nevidím. Je to spekulace, nic víc, nic míň. Já nejsem ani Václav Klaus, ani nejsem Miloš Zeman. Osmého března nastoupí nový prezident, a kdyby to byl Václav Zeman…

- ... teď jste se hezky přeřekl.

(směje se) No vidíte, to už je ta opoziční smlouva. Chtěl jsem říct, že kdyby byl prezidentem Miloš Zeman a padla vláda, tak je tady možnost takzvané úřednické vlády a on by někoho musel jmenovat premiérem. Oni mají k sobě blíž. Mně to nevadí, ale opoziční smlouva mi vadila. My jsme na tom prodělali skoro kalhoty a ČSSD z toho vyšla s čistým štítem. My jsme za ně převzali odpovědnost a oni si dělali svou levicovou politiku.

- Proč vy vlastně do toho jdete? Před časem jste řekl, že varujete před hledáním "silného vůdce". Nabízíte, že budete slabý prezident?

Já narážím na historickou paralelu, že když se společnost dostala do určité ekonomické či společenské krize, tak se objevovali ti silní vůdci, kteří zjednodušovali. Lidé to vnímali jako správné věty, ale končilo to moc špatně – totalitou. Vzpomeňme si, jak vznikl Hitler, jak vznikli komunisté. Já vždycky zůstanou Sobotkou Přemyslem.

- Vy říkáte, že Česko prochází krizí důvěry v demokracii. Nezaložili jste to vy sami?

Nedůvěra v politické strany teď probíhá napříč Evropou. Negace je navozena tím, že se jakoby hádáme. Ale to přece patří ke standardní demokracii, že je tady střet názorů. Bohužel, my jsme to znekulturnili a přisadili do toho názorového střetu více hulvátství, než patří na půdu demokracie a hlavně do slušné společnosti. No a protože občan zjednodušuje, tak si nás politiky všechny hodil do jednoho pytle. Já nechci být v jednom pytli s panem Rathem a s takovýmito typy, to je mi proti srsti.

- Jaké voliče se snažíte oslovit jako kandidát v současnosti neoblíbené vládní strany?

Snažím se oslovit voliče, kteří vnímají, že dnes je Česká republika součástí Evropské unie, má nějaký půdorys, má nějakou ekonomiku. A chci, aby v první řadě občané této země prosperovali, a tím pak bude prosperovat i celá republika. To je trošku obrácená hodnota, protože já jsem pravicový politik, chci co nejmenší vliv státu. Vidím, že prezident se může pohybovat pouze v rámci ústavy. Pak jsou nepsaná pravidla, historicky daná. Prezident například může do veřejné debaty vnášet témata, přinášet je do parlamentu nebo na vládu. Pokud ale některý z kandidátů žije v představě, že má exekutivní moc, tak to je špatné pochopení role prezidenta.

- V tomhle se docela míjíte se svými soupeři. Ti vycházejí vstříc poptávce veřejnosti a slibují, jak budou zatápět politikům, chodit pomalu každý týden na schůzi vlády a podobně.

Já vím, ale prezident je také politik. Většinou mívá i nějaký názor. Přece není možné, aby každý týden seděl na schůzi vlády. Jestli to někdo slibuje, tak slibuje nereálné. Prezident si může u klíčových strategických věcí pozvat premiéra či jednotlivé ministry a probrat to s nimi. Souhlasím ale, že prezident by měl častěji chodit na vládu, do Sněmovny i Senátu. Já jsem opakovaně, ale neúspěšně přemlouval jak Václava Havla, tak Václava Klause: Pojďte nám do parlamentu říct svůj názor. Tohle nám u obou strašně chybělo.

- Profilujete se jako antikomunista, který rozhodně nejmenuje vládu s komunisty. Co byste dělal, kdyby vám nic jiného nezbývalo a levicové duo ČSSD a KSČM získalo hodně přes polovinu hlasů?

Pozval bych si demokratické strany a přesvědčoval je o tom, že Česká republika nemůže mít ve vládě zástupce stalinistické komunistické strany. Pokud by se bohužel nedohodli, tak já bych abdikoval. Já bych je nechtěl jmenovat a nechtěl bych být prezidentem země s vládou, v níž sedí komunisté. Protože oni se nezměnili. Naopak jim roste hřebínek po krajských volbách, znovu mluví o znárodňování a o komunálních podnicích na úrovni krajů. Něco nepředstavitelného! A to pominu, že nás pravičáky chtějí věšet. Vždyť někteří ústavní činitelé od komunistů chodí dál klást věnce Gottwaldovi, nejmasovějšímu vrahovi v českých dějinách.

- Vyvíjel byste jako prezident nějakou aktivitu k zákazu KSČM?

Kdyby byl rok 1990, tak by to prošlo bez problémů i v rámci Evropy. Ale v daném okamžiku by to znamenalo stížnost do Štrasburku a tamější soudci by rozhodli, že když komunisté mohou být ve Francii i jinde, tak mohou být i u nás. Oni nevědí a nechápou naši historickou zkušenost, neměnnost programu komunistů i jejich slovníku. Už je pozdě, to jsme měli udělat počátkem devadesátých let.

- Pojďme k současné vládě, jež přežila, je však opřena o 101 ne zcela vypočitatelných hlasů. Má takto pokračovat, nebo je to spíše agonické vládnutí, před nímž premiér Nečas varoval dříve?

U vzniku vlády před dvěma roky bylo 118 hlasů, ale nikdo tehdy neviděl, co je obsahem projektu Věci veřejné, tedy byznys a odposlechy. Myslím si, že než tehdejších divných 118 hlasů představuje dnešních 101 stabilnější vládu. Předčasné volby znamenají, že se přestane cokoliv dělat. Všichni nakoupí kanony populismu a začne se střílet do lidí: My vás ochráníme, tohle zrušíme a tamto zase zavedeme. Rozmařilost života na dluh musí prostě skončit, ona končí v celé Evropě.

- Pokud by se vám během prezidentování změnila vláda, nastoupila ČSSD, proti ní byste už aktivně zasahoval? Když třeba avizuje, že zruší penzijní reformu?

Šel bych cestou prevence, což je moje zkušenost z medicíny, a snažil se je přesvědčit, že tudy cestička nevede. Na příkladu Slovenska vidíme, že populismus není cesta, jež se pak realizuje. V zahraniční politice bych jí vůbec neházel klacky pod nohy, protože tady mám zásadu: dres Česka, pod ním dres instituce, pod ním jméno a teprve vespod dres politické strany.

- Přesvědčit, to je hezké, ale vždyť vláda vás nemusí poslouchat?

Vláda je odpovědná Sněmovně, a pokud v ní bude mít většinu, tak samozřejmě veta mají jen zpomalovací efekt při prosazování zákonů.

- "Nechali jsme si dát ceduli byznyspartaje plné kmotrů a plné korupčních politiků," řekl jste na kongresu. Cítíte za tento stav odpovědnost jako dlouholetý člen nejužšího vedení strany?

Zpětně hodnoceno musím říct, že někdy můj hlas nebyl moc slyšet, asi jsem byl málo razantní a nezískal jsem většinu. Pokud ji člověk nezíská, má mít v sobě prvky loajality. I ta už ale může být neúnosná, vzpomeňte, že já jsem dokázal v roce 2002 a 2009 také pronést své věty. Výzvu Václavu Klausovi, aby dodržel slib a převzal odpovědnost za prohrané volby. A pak Mirku Topolánkovi za divné chování, které poškozovalo ODS a kdy už moje trpělivost s ním přetekla. V obou případech se pak ke mně někteří kolegové přidávali, ale byl jsem první a jistou statečnost to vyžadovalo. Takže ta nálepka ODS je mi šíleně nepříjemná. Ale snad se ti lidé probudí a řeknou: Tak tohle ne!

- Počkejte, kteří lidé?

Ti řadoví členové, kteří volí vedení ODS v místních a oblastních sdruženích.

- A když se neprobudí, tak ODS umře?

Neumře, naše životaschopnost je určitě dobrá, protože v ODS je nepředstavitelně mnoho slušných lidí. Teď, když jsme dostali hodně natlučeno od voličů, tak se snad probudí, potáhneme tu politickou stranu a staneme se čitelnými. My jsme nebyli schopni prezentovat naše stanoviska.

- Čili myslíte, že nedůvěra v ODS je spíše způsobena špatnou informovaností než tím, že se nedokáže vypořádat s kmotry?

To je pár lidí. V demokratické straně se s nimi musíme vypořádat razantněji, když je problém. Třeba na kongresu mluvilo hodně lidí kriticky a říkali, jaké máme problémy. Málokdo řekl, co on sám udělá, aby se to zlepšilo. My jsme se z konzervativní polohy, na které jsme byli založeni, dostali více do liberálně konzervativní, což není vyloženě špatně, ale stali jsme se nečitelnými.

- Kdy podle vás došlo k tomu rozpliznutí? S nástupem Mirka Topolánka? A proč vám najednou chybějí ekonomové v čele?

On už pan Zieleniec navrhoval rozkročení ODS v 90. letech a nesetkal se s podporou. K těm ekonomům: já také nejsem ekonom, a myslím si dokonce, že někdy je lepší pohled doktora. Kdy už je to na ARO, kdy jenom na jipku a kdy už tak dlouho operuji, že najednou zjistím, že pitvám.

- A kde teď na přístrojích leží ODS?

Já myslím, že z jipky už jsme venku. Čeká nás rekonvalescence a rehabilitace. Já doufám, že díky mase slušných členů se nám vrátí svižná ODS. Náš handicap je, že jsme ty ekonomy poztráceli, nechtějí vstoupit do ODS, ale chtějí nám radit a pomáhat.

- Proč nechtějí vstoupit do ODS?

Asi mají svůj džob a nechtějí být úplně spjati s členstvím v politické straně.

- Vy jste zúčtoval těmi výzvami s Klausem i Topolánkem. Může se to stát i Petru Nečasovi?

Je tu rozdíl, u každého to bylo z jiných důvodů. U jednoho, aby dodržel daný slib. U druhého to byl způsob chování, který nepatřil do konzervativní politické strany. Petr Nečas je premiérem, a pokud vládu udrží, tak já mu budu držet palce. Doufám, že po dvou letech úspor teď nastartuje dobu růstu.

- Oba, Klause i Topolánka, jste v jejich počátcích také podporoval. Změnili se oni ve vysokých funkcích, nebo jste vy na ně změnil názor?

Já jsem své názory nezměnil, mám nastaveno opravdu hodně privátních zrcadel. Já si myslím, že se změnil Václav Klaus, kdy z toho reformního transformačního premiéra začal jít trošku mimo. A Mirek Topolánek, to byl strašně fajn kluk, když jsme se sešli v Senátu. Byl opravdu dobrý, ale pak se dostal do situace, kdy ho obklopili lidé, a on podlehl atmosféře, která mezi nimi byla. Trošku nám utekl z těch svých původních půdorysů, když to řeknu diplomaticky.

- Vás žádní lidé neobklopili? Jste proti tomu imunní?

Já mám množství zrcadel a lidi kolem sebe si opravdu vybírám. Ti, kdo se snažili infiltrovat a nesedli mi, ať už lidsky nebo názorově, tak zase rychle zmizeli. Já mám svůj tým, který mi nesmírně kriticky říká svoje poznámky. To tady ani nemohu před vámi prezentovat, protože v kuloárech se používá i slovník, který je mně dán třiceti lety medicíny. Jsem ochoten kritické poznámky přijmout.

- Jak si vyložit hesla na vašich billboardech jako Česká země, česká pravidla nebo Česká země, česká koruna? Co tím myslíte? Vystoupení z EU?

To jsem nikdy neřekl a nemyslím si to. Já kandiduji na prezidenta České republiky. A je třeba udržet i při ztrátě části suverenity historické a kulturní kořeny země. To je pro mě nedotknutelná věc. Třeba když skončila olympiáda v Londýně, tak z Bruselu přišla statistika, že EU získala nejvíc zlatých, stříbrných a bronzových medailí. Tohle přišlo. A já jsem si říkal, že se zbláznili. Že EU se stala nejúspěšnějším státem, najednou to někdo uměle sečte a vyhlásí, že jsme porazili Čínu, Rusko a Spojené státy. V tom já vidím faleš.

- Nemáte pocit, že se Česko negováním mnoha věcí v EU zbytečně vyčleňuje z rozhodování a jeho vliv tak klesá?

Ne, naopak. I šéfové ostatních parlamentů už si uvědomují, že to, kam jde EU, není správná cesta. Musíme hledat většinu. Já jsem hrál volejbal. Jeden neznamená nic, ale šest může vyhrát utkání. Jde o to, jednat. Ale v tomto hraje hlavní roli vláda, ne prezident.

- Řekl jste, že pokud by Česko mělo přijmout euro, tak jedině v referendu. Jak byste v něm tedy hlasoval?

Podle situace v eurozóně. Dnes je dramaticky nestabilní. Takže i kdybychom splňovali všechna kritéria, tak teď bych určitě řekl ne. Otázka je, jak se eurozóna bude vyvíjet. Euro je ideální měna na cestování, ale česká koruna a schopnost centrální banky zasahovat do všech úrokových a dalších mechanismů, to je teď pro mě prioritou.

- Nepřeceňuje se vliv měny na naši ekonomiku? Není to víc tím, že Češi vlastní ekonomice a budoucnosti nevěří, neutrácejí?

Ano, hledejme kořeny v tom, že politici neumějí dostatečně vysvětlovat. Média jedou negativní věci, vždycky večer to na vás z obrazovky začne padat. Přitom ta země žije jinak.

- Vzpomněl byste si, kdy naposledy řekl někdo z politiků o ekonomice a státu něco povzbuzujícího, pozitivního?

To je fakt dobrá otázka. Já už jsem to dávno neslyšel. Je to chyba, že to neříkáme. To je i role prezidenta. On by neměl říkat, že je blbá nálada a spálená země. Není to tak. My jsme jenom zvyklí nadávat. Přitom já, když jdu někdy nakoupit a vidím, s čím lidé, evidentně důchodci, vyjíždějí v těch vozíkách, říkám si, že to ani fyzicky nemůžou sníst. Určitě je tady i skupina lidí, která to má z ruky do úst. Ale u těch supermarketů, co tam stojí aut, co utratí za nákup, za benzin? Místo aby šli do přírody.

- Takže můžeme se ve vašem inauguračním projevu dočkat amerického povzbuzení lidí?

Určitě bych to říkal v jakémkoliv projevu.

- Většina soupeřů se v tradiční rubrice "moje záliby" chlubí povinnými ctnostmi typu četba knih, rodina a sport. Vy tam kromě toho máte: "Rád si dám skleničku vína a zapálím cigaretu." Co že se to chlubíte neřestmi?

To není chlubení, to je popis mého života. Protože stále ještě jsem schopen si vyjít na třítisícovku, a když se vrátím, zapálím si cigáro a dám si skleničku – to patří k životu. Musím to zaklepat, ale nedávno jsem musel podstoupit kompletní vyšetření na interně a oni mi zjistili, že mám v pořádku tlak a všechny tyhle věci. Patnáct let jsem nebyl u doktora, takže já, doktor, jsem tam šel se strachem, že budu mít tlak 190 na 120 a že za chvíli umřu. A když to vypadlo, tak jsem si říkal: Vždyť ty jsi vlastně třicetiletej kluk! To říkám s nadsázkou, samozřejmě mě občas něco bolí.

- Miloš Zeman si tady při rozhovoru stěžoval, že jsme mu nedali popelník. Vy jste to bez cigarety vydržel v pohodě?

Já nemám problémy, a je-li někde nekuřácké prostředí, tak to respektuji. Nejsem z těch, kdo by si kvůli tomu kupovali elektronickou cigaretu, já prostě nemám absťák.

- Na Pražském hradě byste ale asi zavedl popelníky a kuřárny, že?

Určitě bych vymyslel prostor, kde by se dalo kouřit. Ale on tam asi někde existuje. Já vím, že to není nic pozitivního, že jsem kuřák, ale budete se divit, mně to pořád ještě chutná. Nejvíc to vadí manželce, se kterou jsem se seznámil v období, kdy jsem nekouřil – trvalo patnáct let. A ona je militantní nekuřačka, špatně to toleruje. Když přijedu po týdnu z Prahy domů do Liberce, vidím na manželce radost, že jsem doma. Když si pak jdeme sednout a já si zapálím, její rysy ztuhnou a radost je částečně pryč. Ale já mám fantastickou ženu, ona totiž pro mě má pochopení. A najít tolerantní ženu, to je senzace.