Novinky Mediální výstupy

Hostem nedělního diskusního pořadu ČT byl předseda sněmovního rozpočtového výboru Pavel Suchánek.

Václav MORAVEC, moderátor:

Dalšími, hlavními hosty pak jsou bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu České republiky, senátorka Eliška Wagnerová, vítejte v Otázkách, hezký dobrý den. 

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka (SZ):

Dobrý den. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Pozvání přijal i podnikatel roku 2007 Tomáš Březina. Děkuji, že jste hostem Otázek, vítejte. 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Dobrý den. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Vítám i předsedu sněmovního hospodářského výboru Milana Urbana z ČSSD a předsedu sněmovního rozpočtového výboru Pavla Suchánka z ODS. Páni předsedové vítejte v Otázkách, hezký dobrý den. 

 

Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:

Dobrý den. 

Milan URBAN, předseda hospodářského výboru PS PČR /ČSSD/:

Dobrý den. Vám i divákům. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Začněme u vás, Tomáši Březino. Spočítal jste si, kolik korun jako podnikatel tratíte na té daňové nejistotě, jak jsme ji v úvodu popsali? 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Ne, to mě nenapadlo, to se omlouvám, to jsem si nespočítal. Já jsem si připravil celkem 12 papírů, ale žádné číslo, kolik jsme ztratili. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ani kolik lidí vlastně musíte zaměstnat kvůli všem těm změnám, zmatkům, když nevíte, jakou výši daně z přidané hodnoty budete platit od prvního ledna příštího roku? 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Víte, ten problém se musí rozdělit do několika rovin. Zaprvé jak se na to dívá normální občan, normální daňový poplatník, jak se na to dívá podnikatel nebo manažer vysoce postavený nějaké firmy. A na jakém sektoru ta firma působí. Pro některé firmy tato nejistota má fatální důsledky. Typičtí jsou třeba developeři, že já pracuju ve stavebnictví nových bytů, kde jsou přímo závislí na koupěchtivosti a koupěschopnosti potenciálních zákazníků, kteří samozřejmě pro ty byty, když neví, kolik de facto ty byty budou stát, jdou nebo nejdou. Ten, kdo vyrábí prosté výrobky, jako jsme my, tak se pouze smiřuje s tím, že jich prodá víc nebo míň, podle toho, jak ty daně stoupají nebo nestoupají. A to číslo je samozřejmě velmi těžko vyčíslitelné. Já jsem pouze jako... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Za tu dobu, co podnikáte, tak zažili jste někdy takové zmatky, že vlastně nevíme, jestli bude jednotná sazba DPH od prvního ledna kvůli tomu, zda se podaří stihnout všechny ty lhůty takzvaného legislativního procesu, aby vstoupil. 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Daňová, pardon, že vás přerušuji, daňová problematika jako taková je z mého pohledu velmi vytržená z celkového kontextu podmínek pro podnikání. Kosmetické úpravy tohoto daňového balíčku, ať už lítají z pondělka na čtvrtek tak a onak, a čeká se na kongres politické strany, jestli to dopadne nebo nedopadne, je z mého pohledu nesmírná maličkost proti tomu, jak se za posledních 20 let celkové podmínky pro podnikání zhoršily. Ale pozor… 

Václav MORAVEC, moderátor:

Není, promiňte, není tato maličkost ale krásným ilustrativním příkladem, jak se zhoršují ty podmínky, a v jakém prostředí a právní nejistotě my tady žijeme? Není to ilustrativní příklad? 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Já osobně nežiju v právní nejistotě. Já žiju v právním státě, jsou tady pravidla a teď to pouze trošičku drhne. A teď různí pánové a dámy vysvětlují, proč to drhne. S těmi důvody já absolutně nesouhlasím, pravděpodobně se k nim dostaneme. Pro mě je ovšem klíčové za těch posledních dvacet let, jak se změnila, naprosto změnila atmosféra této společnosti vzhledem k vlastním životům i k podnikání. Jak od té euforie a aspoň náznaku v prvních Klausových dobách, Klausových vládách, osobní odpovědnosti, individuální odpovědnosti, individuální motivace jsme se posunuli obrovským rozvírajícím se trychtýřem do státu, který slibuje neufinancovatelné. A skutečně méně informovaným a méně schopným a méně motivovaným lidem nastavuje úplně falešné růžové brýle mámení, jak má zacházet se svým životem. To je naprosto klíčové. Bohužel, a poslední věta, nejen u nás posledním svědectvím této doby je, i této skutečnosti, je i nedávné vítězství prezidenta Obamy v Americe, který Ameriku vede stejným směrem, jako je v tuto chvíli formovaná Evropa. A to je obrovský problém. To je daleko větší problém, než jedno procento nahoru nebo dolu DPH. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Pokud dovolíte, tak nejdříve se budeme věnovat tomuto ilustrativnímu příkladu a pak bychom. 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Já jsem pochopil, že vy jste tady moderátor, pane Moravec. Nikoliv já. 

Václav MORAVEC, moderátor:

To je dobře. Možná, až to tady budete řídit a já začnu řídit vaši firmu. Nově zvolená senátorka Eliška Wagnerová. Z pozice místopředsedkyně Ústavního soudu mnohokrát kritizovala rozpad tvorby práva v této zemi. A znovu vidíme ten ilustrativní příklad změny sazeb daně z přidané hodnoty. Jak pro vás skličující je, že teď už se na tom budete spolupodílet? Protože právě o tom vládním daňovém balíčku, stabilizačním balíčku budete rozhodovat v Senátu jako nově zvolená senátorka? 

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka (SZ):

No tak skličující. Z jedné strany samozřejmě skličující to, že ten návrh zákona přichází do Senátu tedy v tuto dobu, že se o tolik zpozdil už jenom proto, že probíhal jakýsi stranický kongres. A že teď jsem slyšela včera někde ve zprávách, že Senát je honěn a kritizován, že nedělá jaksi rychleji. Přitom má na to pouhých 30 dnů. Zatímco. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ano, vy se tomu budete věnovat začátkem prosince. Pátého, nebo sedmého. 

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka (SZ):

Ano, schůze, myslím, teda začíná pátého. Kdy to přijde na pořad, to se uvidí. No v každém případě já předpokládám, je to můj odhad samozřejmě jenom, že ten balíček v Senátu neprojde. To znamená, se vrátí zpět do sněmovny. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Vy víte, jak o něm budete hlasovat, jestli by bylo dobré, aby Senát ho pozměnil, protože jsem upozornil na jednu věc, že bude velmi komplikované se pak vrátit k dvěma sazbám daně z přidané hodnoty, pokud se ty lhůty nestihnou. Protože máme už dnes platný zákon 370/2011 Sbírky, kde se ruší dvě sazby daně z přidané hodnoty, jde o paragraf 47 zákona. A zároveň ten vládní stabilizační balíček, tady to vidíte sami, to je už schválený zákon, který vstoupí v platnost k prvnímu lednu, pokud se nestihne přijmout ten vládní stabilizační balíček. A přitom změna zákona, která jenom mění číslo. A přitom tam nemusejí být ty dvě sazby. 

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka (SZ):

Pane redaktore, ono je to takhle. Já především budu plédovat pro to, abychom se vrátili k praxi, která tady byla v 90. letech. A byla vlastně opuštěna až po roce 2000, respektive kolem roku 2004 v souvislosti se vstupem České republiky tedy do Evropské unie, kdy taky byla velká legislativní smršť. A předtím totiž, předtím, když Senát dostal zákon, kde viděl, že by už nebylo možné, aby stihnul se jeho projednání, respektive ta účinnost, která v tom zákoně je zafixovaná, tak tedy vlastně ten zákon teda zamítal. A taková praxe teda je tedy například u maďarského ústavního soudu, který tedy právě, když ten zákon začne platit, nebo začne platit. No ano, na papíře začne být účinný k datu, které už je dávno ale passé. A už jsme někde dál, kupříkladu tady, kdyby se ten zákon dostal do sbírky až někdy v půlce ledna, nebo v únoru, tak potom ústavní soud maďarský takový zákon ruší. Zákon ruší. To znamená, já si neumím přestavit, že můžeme dál podporovat to, co se tady opravdu rozmáhá. A kritizovalo se to právě v tom přílepkovém nálezu, kde jsem tedy byla zpravodajkou, kde už se i na tento problém upozorňovalo. Prostě těch nešvarů je celá řada tedy v tom legislativním procesu. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ano, když byste ale měla odpovědět na tu otázku, jak budete se rozhodovat vy jako jedna ze senátorek? Vy jste pro to, aby vládní balíček byl vrácen Poslanecké sněmovně bez jakýchkoliv návrhů změn? Anebo nějaké změny, myslíte, že by bylo vhodné učinit? Jasná odpověď. 

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka (SZ):

Tak jako změny přirozeně tam nějaké být musí. Teď je otázka tedy, co s tím, co se s tím udělá. Na to ještě mám chvíli čas, tak mi ho, prosím, ponechte. Já si to ještě všechno dobře rozmyslím, co budu navrhovat, anebo nebudu navrhovat konkrétně. Ale jisté prostě je, že tímto způsobem se zákony tvořit nedají, protože to odporuje principům právního státu, eroduje to princip demokracie, protože to nutí tedy ty orgány příslušné, aby nediskutovaly, aby přijímaly rozhodnutí překotně, aby se zkracovaly lhůty. Aby prostě a tak dál, a tak dál. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Proto jsem zvolil ten ilustrativní příklad toho vládního stabilizačního balíčku. Pane předsedo Suchánku, vy jako občanští demokraté byste brali v potaz oddálení přijímání vládního balíčku o těch zhruba 6 až 7 dní kvůli kongresu Občanské demokratické strany? A že se nemusejí ty lhůty stihnout? A že tady začne na několik týdnů, respektive měsíců platit jednotná sazba daně z přidané hodnoty ve výši 17,5 procentního bodu? 

Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:

Samozřejmě, že jsme to v úvahu brali. Ovšem v případě, kdy koaliční vláda potřebuje dostatečný počet hlasů, musí si vyjasnit napřed pozice ve stranách, ve všech třech stranách této koalice. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Takže je lepší mít daňové zmatky, než nevyjasněnou pozici ve stranách vládní koalice? Chápu to správně? 

Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:

Pane Moravče, ještě ty zmatky nenastaly. Já pevně doufám, že ty lhůty stihneme, a že k té situaci, kterou tady popisujeme všichni, nedojde. Já si myslím. 

Václav MORAVEC, moderátor:

To abyste už teď začal klečet před Pražským hradem a prosit prezidenta Václava Klause. Protože Senát to nestihne projednat dřív než do sedmého prosince. A když si pak člověk vezme další lhůty, přehlasování. 

Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:

Tady padlo jedno, že my honíme Senát. Já si myslím, že my Senát nechceme honit. My jenom chceme, aby Senát to projednal v řádných lhůtách tak, aby se to neprodlužovalo, tato norma. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ale ustavující schůze Senátu je 22. listopadu. To se ustaví Senát. Pokud chcete projednávat ty věci ve výborech, což by asi bylo záhodno, pokud nemá Senát být jenom průtokovým ohřívačem, tak Senát na to má 10 dní. 

Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:

Já vím, Senát není průtokovým ohřívačem u mnoha zákonů. Já bych jen řekl. A není to samozřejmě jejich povinnost. Ale rozpočet se schvaluje pouze ve sněmovně. Tento zákon úzce souvisí s rozpočtem, tak my bychom si jenom přáli, aby Senát neprodlužoval to projednávání a projednal to v co nejkratší době. Ať ho vrátí, nebo ať ho pustí dál. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Jste připraven jako předseda rozpočtového výboru na to riziko, že ten vládní balíček nevstoupí v platnost k prvnímu lednu, tudíž vstoupí v platnost jednotná sazba daně z přidané hodnoty. Tím spadne pod stůl i část vládního balíčku, která se zabývá zákonem o dani z přidané hodnoty. A mohlo by to trvat několik měsíců, než by zase byly dvě sazby DPH. Vy jste připraven na toto riziko? 

Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:

Na to musí být připraveni všichni, hlavně vláda a samozřejmě i vládní poslanci, kteří jsou ve sněmovně, potažmo i já jako předseda rozpočtového výboru. Děláme si rozbory, zjišťujeme, jak rychle je potom možné schválit eventuálně, kdyby došlo k tomu daňovému zmatku, jak vy tomu říkáte, jak je možné, v jaké době schválit nový zákon o DPH. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Co vám zatím ukazují ty vaše analýzy? 

Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:

Analýzy nám ukazují, že by to bylo nejdříve asi v únoru možné schválit, ty nové sazby DPH. 

Václav MORAVEC, moderátor:

To znamená, že by začala platit, znova by začaly platit dvě sazby daně z přidané hodnoty někdy v březnu? 

Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:

Ano. 

Václav MORAVEC, moderátor:

A bylo by tedy logické, aby jednotná sazba DPH asi byla v prvním čtvrtletí, protože daň z přidané hodnoty se platí čtvrtletně. 

Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:

No platí se měsíčně nebo čtvrtletně. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Podle vás by bylo dobré, aby to vstoupilo v platnost od prvního března, nebo ještě je dobré v průběhu měsíce. 

Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:

Samozřejmě co nejdřív jak z pohledu podnikatelů, tak z pohledu státního rozpočtu. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ekonom Libor Dušek z akademického pracoviště CERGE při Univerzitě Karlově v Praze vysvětluje v rozhovoru pro dnešní Otázky, zda takové daňové zmatky, kterých jsme svědky v České republice, je možné pozorovat i v okolních zemích. 

Libor DUŠEK, ekonom akademického pracoviště CERGE-EI (záznam): 

Rozdělme to na dvě věci. Jedna věc je stabilita samotných daňových zákonů, která, bych řekl, že u nás je podstatně méně stabilní, než v řadě západních zemí. V čem Česko není výjimkou, je vůbec celý ten legislativní proces, kde prostě sdílíme řadu chyb i s těmi západními zeměmi, ale spíš je to, rozdíly jsou v té míře. Že i v Česku i na západě je běžné, že politici občas prostě vkládají do zákonů různé chaotické úpravy, že někdy silově a rychle protlačí zákon, aniž by přesně znali jeho dopady. Ale v čem se asi lišíme, je tady ta trochu vyšší frekvence. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Dodává v rozhovoru pro dnešní otázky ekonom Libor Dušek. Milan Urban je předsedou sněmovního hospodářského výboru. Není to tak, že vám, politikům, ve sněmovně i v Senátu vlastně ta eroze práva vyhovuje, protože si můžete do těch zákonů dávat, co chcete, a pak to působí takové zmatky? 

Milan URBAN, předseda hospodářského výboru PS PČR /ČSSD/:

Tak to teda určitě není, pane redaktore. Já myslím, že důležité je to slovo, které tam zaznělo v té upoutávce. A to je koncepce. Nějaká vize. My bychom se měli, a máme teď na mysli politiky, domluvit s občany, tedy podnikateli, zaměstnanci, seniory, na tom, jak má vypadat česká země například v roce 2020. Nějakou vizi si říci. Protože když to neuděláme, budou tady rozpočty, které jsou velmi chaotické, budou tady zákony, které se mění pětkrát za rok, vznikají tady rizika nějakého rozpočtového provizoria. Tedy jestli nic neuděláme, tak se může stát, že v roce 2020 tady bude země finančníků, exekutorů a ostatní bude, budou dělat možná kozí sýr nebo něco jiného. To já bych si nepřál. Já bych si přál, aby tady byl fungující průmysl, aby tady byl průmysl fungující na vzdělanosti, to znamená technické vzdělání, aby tady existovala podpora exportu, protože jsme otevřenou ekonomikou. A tak dále. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Aniž bych vám bral naději na to, že je dobré dohodnout se tady na nějaké vizi, jak má vypadat Česká republika v roce 2020, nebyl by dobrý první krok, aby v Poslanecké sněmovně jednotlivým poslancům byla změnou zákona o jednacím řádu, možná ústavou, změněna ta zákonodárná iniciativa. To, že vláda spoléhá tady na pana předsedu Suchánka, když se dohaduje kompromis s nespokojenými poslanci ODS, že se načte pozměňovací návrh, že se zvýší pouze snížená sazba DPH na 15 procent a nechá se ta základní. Nestálo by toto za to? 

Milan URBAN, předseda hospodářského výboru PS PČR /ČSSD/:

To samozřejmě stálo, ale to je určitý detail. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ale zásadní. Promiňte, pane předsedo, zásadní. 

Milan URBAN, předseda hospodářského výboru PS PČR /ČSSD/:

Pane redaktore, já s vámi nesouhlasím, když budeme mít vizi a budeme vědět, co pro tu vizi každý den máme udělat, tak pak to může fungovat. Musí se to poctivě odpracovat. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Promiňte, ale, promiňte, kolik vizí rozleptali pozměňovací návrhy v Poslanecké sněmovně, přílepky. To si nemyslíte při pohledu na energetickou politiku na to, že tady pan Březina musí platit vysokou cenu energií, protože... 

Milan URBAN, předseda hospodářského výboru PS PČR /ČSSD/:

Ale to nerozleptali, pane redaktore, to nerozleptala sněmovna, to rozleptala vláda, která nemá ještě schválenou aktualizovanou energetickou koncepci. Neřeší tam ceny. My tady jsme v ohrožení. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Podpora fotovoltaiky zásadně podle ekonomických analýz byla rozleptána i Poslaneckou sněmovnou a jednotlivými pozměňovacími návrhy. 

 

Milan URBAN, předseda hospodářského výboru PS PČR /ČSSD/:

Ano. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Takže na tom nese i ekonomický díl viny právě Poslanecká sněmovna. 

Milan URBAN, předseda hospodářského výboru PS PČR /ČSSD/:

Historicky ano, to s vámi souhlasím, ale...

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Takže proto se vás ptám na to, proč jako poslanci nemáte tu odvahu si zásadně zúžit jednací řád Poslanecké sněmovny, aby každý z nás daňových poplatníků věděl, kolik každý návrh, který zanesete do zákonů, které složitě jsou propočítávány vládní legislativou, kolik to bude stát? 

Milan URBAN, předseda hospodářského výboru PS PČR /ČSSD/:

Jestli dovolíte slovo. Hospodářský výbor přesně tak funguje. To znamená, hlasuje na tom plénu jen o pozměňovacích návrzích, který prošly hospodářským výborem, byly pečlivě zanalyzovány, byly pečlivě vyčísleny. A nehlasuje, poslanci hospodářského výboru nehlasují potom na plénu o pozměňovacích návrzích, které zazněly od jednotlivých poslanců, protože výbor je neprojednal. Já myslím, že kdyby, že by stačilo, aby ta sněmovna fungovala tak, jak funguje hospodářský výbor, průřezem politických stran. A bylo by to v pořádku. Já s vámi souhlasím, že takové návrhy dílčí, které padají na plénu, pak se hlasují, mohou výrazným způsobem zasáhnout. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Proč tedy výrazně nezměnit jednací řád Poslanecké sněmovny. To se toho bojíte, protože vám to vyhovuje? 

Milan URBAN, předseda hospodářského výboru PS PČR /ČSSD/:

Já, ne, my se toho nebojíme, já si myslím, že každý pozměňovací návrh má projednat, než bude hlasován příslušný kompetentní výbor. A má tomu dát doporučení či nedoporučení. A teprve potom může být hlasován na sněmovně. Takovouto změnu já podporuji dnes, zítra i pozítří. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Zúžení pravomocí jednotlivých poslanců a změn, které dávají do zákonů. 

Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:

Já si myslím, že první krok byl učiněn v tomto období, kdy paní předsedkyně Němcová vlastně zavedla do jednacího řádu úzus, že pokud není pozměňovací návrh podán v elektronické podobě v určitém termínu do systému sněmovny, tak už na plénu se nesmí načítat takové ty hodinu předdomluvené pozměňovací návrhy, které byly načítány v dřívější době. 

Václav MORAVEC, moderátor:

A není to jen drobné omezení eroze práva. 

Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:

Je to drobné omezení, ale omezení to je. Protože každý poslanec je nějak, se stýká s podnikateli nebo s politiky, nebo s odboráři a na poslední chvilku tam bylo zaváděno mnoho pozměňovacích návrhů a prohlasováno. Druhá věc je ta, co říkal pan kolega Urban, to stejné máme na rozpočtovém výboru. Máme termín, do kdy se podávají pozměňovací návrhy a po tomto termínu žádné pozměňující návrhy nepřijímáme. Ale omezit možnost poslancům, aby dávali pozměňovací návrhy, bych nedělal. Je to spíš věc jejich etiky, morálky, než vlády. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

No ale to vidíte, jak morálka a etika v Poslanecké sněmovně, jak, jak vypadá. Nejde jen o chaotické změny v zákonech, ale i ty divoké přílepky, divoké přílepky v takové míře, jakou je známe v České republice, jsou skutečným unikátem. Poslanci tak mohou zcela nesouvisející paragrafy narychlo nastrkávat do jiných zákonů formou pozměňovacího návrhu. Podívejme se na ty nejznámější a nejdivočejší příklady, jaké uvádí inventura demokracie. Pravidlo: neznalost zákona neomlouvá, je špatný vtip, pokud musíte novelu zákona o vinařství a vinohradnictví hledat v zákoně o provozu na pozemních komunikacích. Další z dnes už legendárních přílepků je odškodnění klientů zkrachovalých bank, které se podařilo vetknout do zákona o státních symbolech České republiky. A výkon hodný Járy Cimrmana, někdejší novela Zákona o zadávání veřejných zakázek obsahuje zákon o surových diamantech. Pokračovat bych mohl ještě dlouho. Eliška Wagnerová je teď novou senátorkou. Jaké máte vysvětlení pro to, že se vlastně nedaří omezit tu zákonodárnou moc každého jednotlivého poslance, či vlastně senátora, i když v Senátu je to pravidlo o něco, o něco přísnější. Je to podle vás záměr, nebo chaos? 

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka (SZ):

Pane Moravče, celý ten problém, o kterém jste se teď s pány bavil, a teď i ta vaše otázka. Vlastně je problémem, který je potřeba vyřešit v odpovězení otázky. Co je to zákonodárná iniciativa a co je to pozměňovací návrh. To jsou dva odlišné, naprosto odlišné instituty jo. A oni mají tedy ten svůj režim. Prostě zákonodárná iniciativa, která je jaksi, iniciuje úpravu jisté materie, která vůbec nesouvisí s tím, co je právě projednáváno, to je ten divoký jezdec, divoký jezdec, který v kultivovaných, nebo v nějakých zemích prostě běžných, nemá co dělat. V Americe už od 19. století nemá co dělat. A myslím, v 21. století tady se budeme bavit, zda má co dělat, nebo nemá. No to je nonsense. A proč nemá co dělat? No protože. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Jaké pro to máte vysvětlení, že nejsme schopni. 

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka (SZ):

No a proč nejsme schopni, dobře. Podívejte se, kupříkladu tedy to, co jste, to, co jste zmiňoval, tedy to odškodnění té zkrachovalé banky, bylo původně předkládáno jako samostatný návrh zákona. Neprošlo. No, tak potom to, nemýlím-li se, poslanec Doktor dal právě jako toho, jako toho divokého jezdce k úplně nesouvisejícímu zákonu ve druhém čtení, že jo, v podrobné až rozpravě a druhého čtení a tak dál. No a tam to prošlo. Protože to uniklo už pozornosti. Tam byly prostě jiné ty, poslanci se nesoustředili tak asi úplně zcela na to, co projednávají. A já si myslím, že tedy samozřejmě tito divocí jezdci jsou, mohou být, nebo mohou být projevem pochopitelně logistického působení, protože teď se ví, že kdyby to bylo předkládáno jako samostatný návrh, tak to upoutá pozornost, a prostě neprošlo by. Tak se to vsune tedy tam, aby, a zkusí se to. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Jinak řečeno, podle vás dál tvorba zákonů je příliš pod vlivem jednotlivých skupin, které jsou zákony regulovány a lobbistů těchto skupin. Chápu to správně? 

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka (SZ):

No tak ano, je to jistě jeden z důvodů. Samozřejmě ten legitimnější důvod může být v tom, že tedy jste říkal, ta úprava je velmi potřebná a nesnese odkladu. A tudíž se to musí a tak dál, a tak dál. Těch důvodů je X. Ale v každém případě je to nepřípustné. Je to nepřípustné, je to ústavně nepřípustné. A mělo by, mělo by se s touto praxí skutečně, skutečně jaksi skoncovat. A Senát by pochopitelně na toto měl dávat pozor. Tady zaznělo od pánů, jestli ještě můžu, že nelze poslance omezovat právě v podávání návrhů. No nelze. Lze, protože on ten jednací řád, když hovoří právě o pozměňovacích návrzích, tak mluví vlastně jakoby o tom, že se to má vztahovat, že jsou to návrhy k věci jo, to znamená při smysluplném výkladu. 

Václav MORAVEC, moderátor:

A ještě navíc pozměňovat nebo měnit je také rozdíl. 

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka (SZ):

To samozřejmě. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ale to je přece problém toho jednacího řádu, chápu-li to správně. 

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka (SZ):

No, není to úplně. On je to tedy spíš problém jeho výkladu a problém nevykonávání funkcí většinou tedy předsedů sněmovny, který podle mého soudu má povinnost, a nejenom podle mého, ale to tedy řekl i ten Ústavní soud v onom nálezu o těch přílepcích, že tedy předseda sněmovny má povinnost vlastně, když mu přijde ten pozměňovací návrh, zjistit, zda tedy jde právě o návrh, který souvisí s projednávanou materií, anebo s ní vůbec tedy nesouvisí. Zda tam je zachováno to pravidlo úzkého vztahu. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Jinak řečeno podle vás předsedové Poslanecké, promiňte, paní senátorko. Podle vás předsedové Poslanecké sněmovny dostatečně neplní i svoji. 

 

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka (SZ):

No já si myslím, že neplní. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Svoji roli v českém právním a ústavním systému. 

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka (SZ):

Já si myslím, že neplní, ale vidíte, že to tedy naráží na veliký odpor poslanců, kteří jsou přesvědčeni, že navrhovat a mluvit, že mohou o čemkoliv. No to mohou, ale prostě pokud jde o zákon, tak to musí mít nějaká pravidla. A teď tedy, prosím pěkně, proč jako na té proceduře je potřeba tak velmi trvat? No protože ta procedura je vlastně zdrojem legitimity toho zákona. A nebude-li dodržena procedura, tak ten zákon je prostě velmi zpochybnitelný. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Milan Urban a jeho reakce? 

Milan URBAN, předseda hospodářského výboru PS PČR /ČSSD/:

Já nemám žádný odpor proti tomu, aby byla určitým způsobem omezena možnost pozměňovat zákony nebo přidávat k tomu nějaké přílepky. Já už jsem to řekl. Myslím si, že poslanec to dát může, ale nesmí se to hlasovat, dokud se k tomu nevyjádří celý příslušný kompetentní výbor. Pak to má určitou hodnotu. A myslím si, že ten výbor je filtrem, který buď potvrdí, že ten návrh pozměňuje pozitivním směrem ten zákon. A samozřejmě přílepky dnes už Poslanecká sněmovna odmítá, možná i díky tomu, že některé zákony byly zrušeny Ústavním soudem. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Nové a nové zákony, nové a nové vyhlášky. Podle stránek Ministerstva vnitra ve Sbírce zákonů třeba v roce 2008 vyšla stovka zákonů, vyhlášek bylo tento rok 195. V roce 2009 šlo o 97 zákonů a 188 vyhlášek. Například vloni to bylo rekordních 128 zákonů a k tomu 189 vyhlášek. V letošním roce ke konci tohoto týdne šlo o číslo 73 u zákonů a 166 u vyhlášek. Když jsem si pročítal rozhovor s Tomášem Březinou z června letošního roku, tak v rozhovoru pro týdeník Profit, jste, Tomáši Březino, řekl doslova: " Firmy musejí být řízeny zdravým rozumem", a srovnával jste fungování státu, jeho institucí včetně tvorby práva a soukromou firmu. Čím je podle vás řízen stát a tvorba zákonů, když se podíváte na to, co reguluje váš život jako podnikatele? 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Kolik mám času? 

Václav MORAVEC, moderátor:

Kolik vám dám. 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Tři minuty, tři věty. Já už jsem nemohl příliš poslouchat tady tu přestřelku mezi ctihodnou bývalou ústavní soudkyní, senátorkou a panem Urbanem o přílepcích, o rozdílu mezi přílepkem a zákonnou, zákonodárnou iniciativou a tak dále. Já přesně nevím, já nejsem právník. Já si myslím, že ten problém je úplně někde jinde. Zhruba to, co jsem říkal v tom, v tom rozhovoru. My dneska máme zhruba, a teď mě opravte, jestli se mýlím, pět tisíc zákonů. Já vám garantuju, 7 tisíc dokonce, napovídá pan předseda rozpočtového výboru. A já vám garantuju, že nikdo v tomto státě, omlouvám se, včetně paní senátorky Wagnerové, je nezná. A teprve, když se stane, teprve když se stane průšvih, že spadne most na trať, tak se vyhrabávají příslušné zákony. A ten, kdo byl v nesprávnou chvíli na nesprávném místě, extrémně slušný člověk například, já ho neznám, nikdo ho nezná, najednou to odnese. To je první fakt. Takže to je zase, jak jsem říkal ve svém prvním vstupu, produkt. Toto je ten správný produkt té atmosféry, té byrokratizace, shození vlastní osobní odpovědnosti a motivace k výkonu. Krásný příběh a příklad, na co jste se teď ptal z hlediska státu, je, že prostou změnou na nejvyšších místech státních zastupitelství, nejvyšší státní zástupce pan Zeman, vrchní státní zástupce paní Bradáčová, se dramaticky změnil přístup. Já samozřejmě neznám žádné zákulisí, žádné okolí, nějaký příznivec černých, černých spiknutí a podobně by mně vysvětloval. Já na to nevěřím, já čerpám jenom z veřejných zdrojů, tak se zcela změnila atmosféra na tomto zastupitelství a rázem v celé společnosti, .... aspoň částečně býti šetřeny kauzy, které roky nebyly šetřeny. Prostou výměnou. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Bohu dík, říkáte? 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Samozřejmě bohudík. Prostou změnou dvou kompetentních a motivovaných odpovědných lidí za stávajících zákonů. Čímž neříkám, že špatně revidovat a nastavovat. Na druhou stranu bych se velmi bál jako prostý občan, aby se jakýmkoliv způsobem omezovala demokratická zastupitelská moc poslanců. 

Václav MORAVEC, moderátor:

No, ale když se pak podíváte opravdu na tu změnu jen zákonů o daních z přidané hodnoty, a omlouvám se, že stále uvádím ten, ten příklad. V jednom roce pětkrát, ale to se týká i vlády. Jak vlastně. 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

No ale to je výraz neschopnosti vlády. To není výraz, prosím vás, ta teď mluvím obecně. 

Václav MORAVEC, moderátor:

No když se k tomu přidá schopnost pozměňovat jednotlivé zákony v Poslanecké sněmovně, tak jsme právě. 

 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

To je výraz neschopnosti zákonodárců, koho jsme si zvolili, toho máme. Takže to není, prosím vás, špatný zákon. To je prostě věc personální, kdo nás reprezentuje a koho jsme si zvolili. A je velmi pozdě chodit na náměstí ve Zlíně v okamžiku, kdy v Baťově kraji si zvolíme rudooranžovou koalici, s transparentem: my pod nohama, kamennýma nohama Tomáše Antonína Bati, nechceme tuto oranžovorudou koalici, pane předsedo. To je pozdě. Měli přijít k volbám ti lidé. Prostě jak si to tady uděláme, tak si to uděláme. A poslední věta o té atmosféře. Tady bohužel většina lidí, a já mezi ně rozhodně nepatřím, si myslí, že dobře napsaným zákonem změním koloběh světa. To není pravda. V tom ty lidi žijou. A bohužel. 

Václav MORAVEC, moderátor:

A není to ale tak, že právě zase erozí práva pak se způsobují ty zmatky, které se způsobují. 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Ale to jsou drobné eroze práva. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Vy to považujete za drobné eroze práva. To, když se takhle přilepí k nějakému zákonu jiný zákon. Když se. 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Ne, ne, ne. To je příklad ... Teď jste se ptal, teď jste se ptal na to procento DPH. To říkal i váš. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ekonom. 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Ekonom, že to je v podstatě marginální záležitost z hlediska, a já jsem to říkal na začátku, tedy z hlediska celkového podnikatelského prostředí, kde vidím daleko větší, daleko větší problémy. Částečně o nich hovořil pan předseda hospodářského výboru, tu vizi, to má pravdu. Škoda, že když byli u vlády, tak žádnou nikdy nevyslovili. A samozřejmě o patro níž, o patro níž je, že tato země, a to její základ, by měla být z definice konkurenceschopná. A proto všechno dělám. A do toho, do té podmnožiny samozřejmě patří i daňová politika. Která samozřejmě v těchto detailech škodí. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Milan Urban a pak Pavel Suchánek. 

Milan URBAN, předseda hospodářského výboru PS PČR /ČSSD/:

My jsme měli stejnou vizi, kterou tady opakuji. Průmysl v České republice je velkým tvůrcem hodnot. 32 procent tvoří hrubý domácí produkt. Když se bude dařit průmyslu, bude se dařit subdodavatelům, bude se dařit zaměstnancům, kteří budou dobře placeni v tom průmyslu. Bude se dařit službám. Samozřejmě pak se zvýší i spotřeba domácností. To je pořád stejná vize. Jestli ale tuto vizi naplňujeme, či nikoliv, to, já myslím, že je s velkým otazníkem. Nikoliv. 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Můžu? 

Milan URBAN, předseda hospodářského výboru PS PČR /ČSSD/:

Já to s dovolením dopovím. Já jsem taky se nevlamoval do vašich slov. A myslím si, že není možné, není normální, abychom v České republice, firmy i občané, měli nejdražší elektrickou energii na světě. Není normální, aby potraviny byly nejdražší v Evropě. A tak bych mohl pokračovat. Když budeme mít tu vizi, tak ji každý den musíme naplňovat zcela konkrétními kroky. Tedy i zákony. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Znovu ale trvám na tom, když ta vize je pak rozrušována nekoncepčním vládnutím, měněním zákonů, tak k čemu nám je vize? 

Milan URBAN, předseda hospodářského výboru PS PČR /ČSSD/:

Samozřejmě. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Proto se ptám na ty procedury a na to, na to můžete. 

 

Milan URBAN, předseda hospodářského výboru PS PČR /ČSSD/:

Když ji nebudeme naplňovat každý den tou prací, těmi dílčími kroky, to znamená rozpočtem, konkrétními zákony, konkrétní atmosférou, snižováním administrativní zátěže, každý den, tak se samozřejmě nenaplní. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Milane Urbane, ale když se podíváme například podnikání v Česku, jak o tom mluví Tomáš Březina, je jen pro otrlé povahy, i to je možné vyvodit z pravidelné studie světové banky Doing Business. V letošním vydání hodnotili experti 185 zemí světa v deseti kategoriích, které ovlivňují podnikání. Česko dopadlo katastrofálně zvlášť v některých. V zahájení podnikání patří České republice 140. místo. Počítaly se přitom třeba administrativní úkony nutné k otevření byznysu, doba strávená vyřizováním byrokracie a náklady na start podnikání včetně daní. U placení daní odborníci brali v úvahu výši daní, počet plateb a náročnost byrokracie, spravování daní, sečteno, podtrženo, sami to vidíte, 120. místo ze 185. Ochrana investorů, tam si Česko vysloužilo sté místo. Hodnotila se především průhlednost transakcí a právní ochrana investic. A konečně, pokud jde o tak banální věc, jako je připojení podniku na elektrický proud, tam Česko coby středoevropská elektrárenská velmoc, za kterou se označujeme, skončilo na 143. místě ze 185 zemí světa. Světová banka Českou republiku umístila kvůli složitosti byrokracie, která pohlcuje čas i peníze. Tudíž čím víc vy, jako politici, ať jste zleva nebo zprava, mluvíte o vytváření podmínek pro podnikání, tak výsledkem je takový žebříček, Pavle Suchánku. 

Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:

Já bych reagoval na to, co tady zde padlo. Já si myslím, že dokud budou poslanci a to i médii hodnoceni za to, kolikrát za rok zdvihnou ruku a kolik podají pozměňujících návrhů a tak dále, tak na tom budeme pořád tak špatně, protože to hodnocení je špatně. Poslanci by měli být, trošku to řeknu nadneseně, hodnoceni za to, jak neškodí lidem v tomto státě. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ale v tomto pořadu to nedělám. Naopak vás vybízím k tomu, abyste si do jisté míry zúžili svoji iniciativu, respektive aby se to propočítávalo. Kolik každý návrh, jednoduchý matematický model, kolik každý návrh bude stát daňové poplatníky ať ve fotovoltaice, což zaplatí tady firma nejen Tomáše Březiny, a další a další změny. Přistupte k tomu. 

Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:

My to u těch pozměňovacích návrhů, nebo u těch zákonů, u té zákonodárné iniciativy musíme dát samozřejmě důvodové zprávy, jaký dopad bude na státní rozpočet. ... to u toho zákona u každého je. Já bych trošku vyjmul ale tohoto problému ty daňové zákony, protože každá vláda, my máme vlastně stejnou vizi, my chceme vidět, aby stát fungoval, byl by dobrý. Máme k tomu ovšem jiné cesty, že? Ale každá vláda musí v tomto státě, který má, 80 procent výroby exportuje, musí reagovat na to, co se děje na evropském a na světovém trhu. To znamená, že pokud chce tato vláda bez toho, že by si půjčovala peníze, udržet veřejné finance v nějaké výši, musí hledat úspory jak ve státní správě, tak zřejmě nějakým způsobem pracovat na nepřímých daních. 

Milan URBAN, předseda hospodářského výboru PS PČR /ČSSD/:

No jo, ale proč v tom rozpočtu, když říkáte o úsporách ve státní správě, máte navýšení? 144 miliard korun stojí státní správa veřejné ústřední orgány a jimi podřízené organizace. A ta částka například u těch ústředních jde z 60 na 65 miliard. Tak já mluvím právě o tom, že slova to nevyřeší. Že za těmi slovy, za tou vizí musí být konkrétní každodenní práce, která odpovídá těm slovům. 

Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:

Jenom jednu větu, za poslední dva roky klesly náklady na státní správu o 40 procent. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ale to mluvíte. 

Milan URBAN, předseda hospodářského výboru PS PČR /ČSSD/:

No ale to v tom rozpočtu je. 

Václav MORAVEC, moderátor:

To mluvíte i o mandatorních výdajích? 

Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:

Ne, tam se, tam se toho moc nezměnilo, protože to monumentálně ze zákona nejde. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Velmi stručně. 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Velmi stručně. Zaprvé já nevím, kdo je dneska teda pravice a kdo levice. Já se v tom přestávám naprosto orientovat. Podle kravaty už se teda orientuju. Za druhé, co se týče úspor. Včera mně moje asistentka vytáhla z objektivních stránek www.statnisprava.cz, že máme 215 úřadů. 215 úřadů, že jsou to obskurní jména. Není čas, abych je tady všechny přečetl. 

Václav MORAVEC, moderátor:

No nějakých pár obskurních mi přečtěte, kdybyste řídil. 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Já nemám brejle. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Nemáte brýle? 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Nemám brejle a je to malým písmem. A tady to si pamatuju, to je ještě menší, to si pamatuju. Když pan předseda hospodářského výboru, nyní pravice, vypráví, vypráví o úsporách, tak já tady mám kompletní, kompletní průběh státních rozpočtů a deficitů od Klausovy éry, kdy skutečně pouze Václav Klaus, ty, co, já nejsem jeho fanda, ale ty, co mu dávají rohy, tak on měl vyrovnané a přebytečné, a přebytkové rozpočty. Pak už to šlo. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Až na rok, promiňte, ale on byl první, jeho vláda, aniž bych mu chtěl dávat rohy. 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Já vám to tady nechám, pak se to, pak se to taky můžete naučit. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ano, on byl první v roce 1997, který...

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Tři. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Který, který měl už schodkový rozpočet. 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Pozor, on neměl schodkový rozpočet. On měl plánovaný vyrovnaný, dvakrát plánovaný vyrovnaný rozpočet... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Který pak skončil ve schodku. 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Kterej pak skončil ve schodku milimetry proti dnešním, proti dnešním pádům. A současně, a současně chci dodat, tady je tabulka všech pracovníků celočeského hospodářství, z které jasně vyplývá, že 600 tisíc lidí pracuje ve státní správě, nejenom v té deklarované, ale i v kvazi státní správě, že pouze 1,1 milionu pracuje v průmyslu, pouze 15 až 20 procent. To je krásná vize, ale to jsou jenom slova, pane předsedo. Vy jste to prostě za svejch vlád nikdy nedokázali a neudělali. Vy jste si budovali svou voličskou základnu právě v těch státních správách a ovšem toto. 

Milan URBAN, předseda hospodářského výboru PS PČR /ČSSD/:

Já nevím, proč se obouváte dnes neustále u nás, když my už nevládneme tady 6 let, jako to nevím úplně přesně. 

 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Protože tady, protože tady vidím. 

Milan URBAN, předseda hospodářského výboru PS PČR /ČSSD/:

Tady jsme spláceli ty konsolidační peníze... 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Ne, tady si to pak můžete přečíst. 

Václav MORAVEC, moderátor:

A sanaci bank. A, promiňte, ale to ani, to ani sociálně demokratickým vládám nevezmete v potaz sanaci bank? Protože to, kolik se muselo zaplatit na sanaci bankovního. 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

To jediné, to jediné se ve své době, ve své době. 

Václav MORAVEC, moderátor:

To je 300 milionů. 300 milionů. 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Pravděpodobně víc. Připisoval, připisoval k dobru. Dneska na druhou stranu. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Sociálním demokratům? 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Sociálním demokratům. Vládě Miloše Zemana. 

Václav MORAVEC, moderátor:

No ale to byste měl přičíst k mínusu pravicovým vládám Václava Klause. 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Samozřejmě, samozřejmě. A vyčítal jsem to Václavu Klausovi, že to neudělal z různých důvodů. Dneska se ovšem třesu, protože ty pseudočeské banky, které nejsou českými bankami, jsou tikající bombou budoucnosti tohoto státu. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Rozpočtové počty, které nevycházejí. Nejistota kolem výše sazeb daní zvyšuje i nejistotu hospodaření státní pokladny. Dominový efekt přitom může zásadně poškodit hospodaření státního rozpočtu v příštím roce. Jeho návrh počítá s deficitem ve výši kolem sta miliard korun. V rozpočtu jsou mimo jiné zaneseny vyšší daňové příjmy vyplývající podle Ministerstva financí z daňového balíčku, který v polovině týdne prošel v Poslanecké sněmovně. Pro letošní rok je předpokládaný a schválený schodek státní pokladny přes 105 miliard korun. Připomeňme, že v krizovém roce 2009 se rozpočet propadal o víc než 192 miliardy korun. Naopak rok předtím, tedy v roce 2008, se příjmy a výdaje státní pokladny rozcházely o pouhých 20 miliard. Nečasova vláda teď pracuje na druhé verzi státního rozpočtu na příští rok. Od září, kdy původní návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok vznikl. Se hodně změnilo, připouští premiér Petr Nečas. Původní variantu chce i poté, co ve sněmovně prošel vládní stabilizační balíček, ještě přepracovat. 

Petr NEČAS, premiér a předseda strany /ODS/ /7. 11. 2012/: 

Návrh rozpočtu by se měl velmi, velmi blížit tomu, který byl stažen z Poslanecké sněmovny. Ale nebude totožný. Není to tak, že bychom teď znovu oprášili ten původní návrh a jenom tak ho poslali zpátky štandopéde do Poslanecké sněmovny. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Vláda má teď k dispozici nový odhad vývoje ekonomiky. Nová verze hospodaření státní pokladny v příštím roce musí odrážet nižší růst hrubého domácího produktu. Původní rozpočet proto musí vláda na straně příjmů i výdajů proškrtat o částku okolo 10 miliard korun. 

Petr NEČAS, premiér a předseda strany /ODS/ /7. 11. 2012/: 

Musíme minimálně počítat s nižšími příjmy na odvody na sociální zabezpečení a nižší daňové příjmy. Zhruba můj odhad je, že to budou zhruba 4, 4 miliardy korun. 

Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/ /7. 11. 2012/: 

Vládní koalice přijímání státního rozpočtu na příští rok výrazně zkomplikovala tím, že ten návrh stáhla z Poslanecké sněmovny. My se téměř v polovině měsíce listopadu ocitáme v situaci, kdy tady neleží žádný návrh zákona o státním rozpočtu. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Původní návrh rozpočtu počítal s dluhy ve výši sta miliard korun. Nový návrh státního rozpočtu musí vláda dodat poslancům do 23. listopadu. Náměstek ministra financí Jan Gregor v rozhovoru pro Otázky poznamenává, že harmonogram projednávání státního rozpočtu ve sněmovně je víc než napjatý. Přesto je podle něj možné se rozpočtovému provizoriu na začátku příštího roku vyhnout. 

Jan GREGOR, náměstek ministra financí /2. 11. 2012/: 

V Poslanecké sněmovně, předpokládám, že tento návrh bude bleskurychle rozjednán tak, aby se mohlo co nejdříve začít první čtení. 12. prosince potom předpokládám druhé čtení. A těsně v tom vánočním týdnu třetí čtení státního rozpočtu. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Uklidňuje veřejnost i sebe samotného náměstek ministra financí Jan Gregor. Za jak velké riziko by šéf rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Pavel Suchánech z ODS označil to, že Česká republika vstoupí do rozpočtového provizoria, protože se právě nemusí stihnout všechny ty lhůty, které se týkají přijetí vládního balíčku? 

Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:

To riziko tam samozřejmě nějaké je, ale myslím si, že pan Gregor má trošku špatné informace. Ten návrh státního rozpočtu bude projednáván 28. listopadu na mimořádné schůzi. Čili ne až 12. prosince. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Můžete tedy vyloučit rozpočtové provizorium, řekněme z nějakých 50, 60 procent? Jak velké je to riziko rozpočtového provizoria ve vašich očích?

Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:

To riziko tady je jen v případě, že se nestihnou legislativní kroky k tomu, aby byl schválen státní rozpočet do konce roku. To riziko je relativně velké, podle mě tak 40 procent. 

Václav MORAVEC, moderátor:

40 procent? V případě, že se nestihnou lhůty u toho vládního stabilizačního balíčku, o čem jsme se bavili v úvodu, tak jak to bude se státním rozpočtem na příští rok? Jaká vlastně bude jeho verze? 

Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:

V případě, že nebude schválen balíček, nemůže být schválen ani rozpočet postavený na tomto balíčku. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Když tedy Václav Klaus bude oddalovat to přijetí balíčku, respektive nevrátí ho třeba hned Poslanecké sněmovně, abyste ho ještě do konce roku stihli schválit, tak bude nutné oddalovat i přijetí státního rozpočtu? Rozumím tomu správně? 

Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:

Mělo by to tak být legislativně, to paní senátorka jistě potvrdí, protože rozpočet nemůže být schválen na zákonech, které nejsou v platnosti. To znamená, že bychom nějaký týden asi to rozpočtové provizorium museli mít. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Když se tedy nestihnou lhůty u vládního balíčku, tak bude Česká republika v rozpočtovém provizoriu, je to tak? 

Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:

Asi ano. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Paní senátorko, je to správný právní výklad? Byť Senát neschvaluje státní rozpočet, to je. 

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka (SZ):

No neschvaluje státní rozpočet. Ne, no samozřejmě, ten rozpočet si jistě musí tvořit na základě, na základě platných zákonů. Musí vycházet z toho, co je platné, i když nemýlím-li se, tak v minulosti, bylo to, tuším, v souvislosti, v souvislosti, já nevím, jestli teďko s tím Topolánkovým batohem, nebo s něčím, tak tam to tedy taky byl problém, že vlastně se tvořil, tvořil rozpočet na základě něčeho, co nebylo ještě odsouhlaseno. A pak z toho byly tedy samozřejmě problémy, že jo. Ale já bych teda jenom, jestli dovolíte. Přece jenom se musím vyjádřit k tomu, co tu slyším. Jako pánové a i pan podnikatel tedy, jaksi mně připadá, že přece jenom podceňují tedy ten proces tvorby zákonů, že jim jde jaksi o ten obsah, o ten obsah teda a vize a obsah a tak dál. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ono někdy, jestli právníkům zas nejde o ty procedury, ne? 

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka (SZ):

Ne, počkejte, počkejte, tak víte, že já mezi tyhle právníky nepatřím jo. Že já mezi ně opravdu nepatřím. Ale z druhé strany ta procedura marná sláva. A na celém světě je prostě považováno za cosi, co by se, co je prostě velmi důležité. Podívejte se, z neústavní procedury nemůže vzniknout ústavní zákon, tečka. A tohle to je třeba mít na paměti. A ten zákon by mohl mít obsah, já nevím jaký, báječný a nádherný. Ale je-li přijímán v neústavní procedurou, tak je mně líto, nemůže si činit nárok na ústavní obsah. 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Já jsem hovořil o 7 tisících zákonech, které jste, byly napsány a byly, byly již dávno zprocedurovány. 

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka (SZ):

A 7 tisíc, promiňte ještě. 7 tisíc. Ne, ne, ne. 7 tisíc zákonů, o těch, ne, ne, ne. 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Nikoliv o proceduře, to opravdu neznám. 

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka (SZ):

A pokud jde o těch 7 tisíc zákonů, s tím já s váma naprosto souzním a nemám s tím nejmenší problém. 

 

Tomáš BŘEZINA, majitel firmy Best a Podnikatel roku 2007:

Děkuji. 

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka (SZ):

Já samozřejmě jsem toto kritizovala ve svých nálezech, ve svých odlišných stanoviscích, kdy prostě říkám, že ten právní řád je dneska už neseznatelný. Bez toho zpracování skrze ty počítačové programy je naprosto nemožné se v něm orientovat. Paradoxní ovšem na tom je, a to jenom ilustruje jaksi ekonomičnost myšlení teda dosavadních politiků, že všechny radnice, všechny zastupitelské úřady mají za povinnost odebírat sbírky zákonů tak, aby to tedy dávaly potom občanům, kteří přijdou a chtějí do nich nahlédnout. No ti občané nahlížet mohou. Ale tím to taky skončí. Nic se nedozvědí. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ono totiž se stačí podívat, jen tady pro zajímavost, zákon o dani z přidané hodnoty z roku 2004, kolikrát byl novelizován. A teď se podívejte na ten, na ten asi desetiřádkový telefonní seznam různých čísel zákonů jen u daně z přidané, z přidané hodnoty. 

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka (SZ):

Tak, a teď jenom chci říct ale toto. No, a když, když dodneška nikdo vlastně to neuchopil tuto materii, tak potřebnou právě pro občana, aby zavedl povinnost mít tedy vlastně ten právní řád už dneska v té podobě těch programů, že jo, které prostě existují, kde se doplňují ty novely už do toho původního znění, a dá se to číst. Tak na to nikdo nemyslí. A ty obce a kraje a všechny tyto, ty vynakládají mnoho peněz na zakupování sbírky zákonů. Sbírka s Občanským zákoníkem je jenom prostě ta sbírka bez tečky nějakého komentáře. Jenom ta sbírka. 690 korun. Prosím. A teď si spočítejte, kolik je tu obcí a obecních úřadů, které tedy musí tu sbírku mít, jo? 

Václav MORAVEC, moderátor:

To je dobrý byznys. Milane Urbane, vy vidíte v procentech jak velké riziko toho rozpočtového provizoria, jak jsme o tom mluvili s Pavlem Suchánkem? 

Milan URBAN, předseda hospodářského výboru PS PČR /ČSSD/:

Já bych to považoval za tragédii, protože to samozřejmě může ovlivnit hodnocení České republiky a její ekonomické schopnosti pro příští rok. A pokud by klesl rating, tak se to promítne do zvýšení výdajů na dluhy. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ale to riziko je, to riziko je poměrně vysoké, ano. 

Milan URBAN, předseda hospodářského výboru PS PČR /ČSSD/:

To riziko je tady velké, ale je tady proto, protože místo jakési hospodářské ekonomické úvahy se skutečně řeší politické věci v rámci koalice. Miroslav Kalousek stáhl ten původní návrh rozpočtu se zdůvodněním, že není platná legislativa ohledně DPH, tedy toho balíčku. Teď ho vrátil zpátky, ale ta legislativa pořád není platná. Jen se jaksi komentovala a diskutovala na kongresu ODS, pro který Miroslav Kalousek připravil ten pseudorozpočet, který měl vystrašit všechny. Teď někteří ministři radostí plesají nad tím, že zůstali v tom původním rozpočtu na těch výdajích. Je to, je to neuvěřitelný příběh. Ale přesto si myslím, přesto všechno si myslím, že ten rozpočet je špatný, že není, nemá žádnou myšlenku, žádnou vizi. Takže prostě nějaký rozpočet musí být schválený. Protože neschválení žádného rozpočtu je z hlediska ekonomického ještě mnohem horší. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ona jsou ještě navíc rizika i v tom vládním stabilizačním balíčku. Teď si představme, že začne platit, a přitom to jsou věci, které zásadně ovlivní život lidí v této zemi. V letech 2013 až 15 se zruší základní sleva na dani z příjmů fyzických osob pro důchodce, jedna z možných změn. Solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob. Tak často zmiňovaná daň z přidané hodnoty. Rizika vládního stabilizačního balíčku, jaká jsou, stát nemusí na daních vybrat tolik, kolik počítá. Ekonom Libor Dušek navíc v rozhovoru pro Otázky upozorňuje na problém časové omezenosti změn sazeb daní. I tedy sazeb daně z přidané hodnoty v tom vládním balíčku. 

Libor DUŠEK, ekonom akademického pracoviště CERGE-EI (záznam): 

Tato země má poměrně velký rozpočtový schodek. Z části je ho nutné řešit zvyšováním daní. Otázka je, kdy se mají daně zvýšit, jak rychle a komu. A co zde zase by bylo lepší, než prostě jednorázově pros