Novinky Mediální výstupy

(www.reflex.cz) Pokud se do podzimu neodehraje nic nepředvídatelného, stane se Martin Baxa, v pořadí už osmnáctý ministr kultury samostatné ČR, teprve historicky třetím – po Pavlu Dostálovi a Danielu Hermanovi – šéfem resortu, který odsloužil celé volební období. Co se mu povedlo, nepovedlo a na co nebyl čas?

Pane ministře, ve funkci jste čtvrtým rokem, co se vám nepovedlo?

Nedávno jsem si sepsal vyhodnocení programového prohlášení vlády v oblasti kultury a musím říct, že jsem byl příjemně překvapený: splnili jsme téměř všechno. I když je pravda, že knihovnickou trojnovelu, přestože byla připravená, už ve sněmovně neprojednáme. Je to sice zdánlivě banální věc, ale pro sektor poměrně důležitá.

Já bych tak spokojený nebyl, co například plánované – a nenaplněné – uzákonění kontroly Národního kontrolního ­úřadu (NKÚ) nad veřejnoprávními ­médii?

Je to takto: dohoda zněla, že pod ministrem pro legislativu, Michalem Šalomounem, bude připravena novela ústavy. A zmíněný návrh byl v jednom balíku, který v létě loňského roku pan ministr připravil. Proces však skončil v okamžiku, kdy z vlády odešli Piráti a on s nimi. Takže uznávám, že tím pádem se to nedokončí. Beru to ale tak, že se drtivá většina legislativy, kterou jsme měli v plánu, podařila, včetně zákona o Veřejné kulturní instituci (VKI).

Co se vám, kromě zákona o VKI, který konečně dává možnost převádět příspěvkové organizace státu a samospráv na instituce s omezenějším vlivem zakladatele, povedlo?

Do stejné kategorie jako zákon o VKI, který se řešil dvacet let, ­patří zavedení statusu umělce, ať už si o tom kdokoliv myslí cokoliv. Velkou událostí v legislativě je mediální novela: Povedlo se to, co se nezvládlo za předchozích patnáct let. A máme i novelu autorského zákona a zásadní novelu audio­vizuálního zákona. Tolik k balíčku zákony.

Rozpočet ministerstva kultury, včetně církevních náhrad dosáhl 0,93 procenta, očištěný bez církví pak 0,77 procenta státního rozpočtu, což je historicky nejvyšší číslo vůbec. Podařily se i některé akce, které vypadaly, že budou odsouzeny k neúspěchu, jako například naše účast na Benátském bienále. Povedl se nám Národní plán obno­vy, díky němuž bylo, myslím, do kultury velmi funkčně vloženo několik miliard korun. A to nebylo v prosinci 2021, kdy jsem na ministerstvo přišel, připraveno v této věci vůbec nic.

Zmínil jste zákon o VKI. Jaké ­instituce do procesu zveřejnoprávnění vstoupí?

První na řadě jsou větší divadla zřizovaná samosprávami, mluví se o Brně nebo jižních Čechách. Jmenoval jsem od roku 2028 do funkce generálního ředitele Národního divadla Martina Glasera, který má tento krok jako jeden z významných bodů své koncepce. Takže pokud to bude následující administrativa ministerstva ctít, myslím si, že Národní divadlo je na cestě k transformaci na veřejnou kulturní instituci.

Výběrové řízení na ředitele Národního divadla jste vy­hlásili s velkým předstihem, proč jste také nezačali řešit výběrové řízení na generální ředitelku, respektive ředitele Národní galerie Praha (NGP)? Nynější ředitelka Alicja Knast je ve funkci už od roku 2021 a dlouhodobě se vůči ní objevuje spousta výhrad.

Víte, tady je především nutno podotknout, že například na rozdíl od ředitele Národního divadla nebyla paní Alicja Knast jmenována na dobu určitou, jak je obvyklé, ale byla dekretem mého předchůdce, Lubomíra Zaorálka, jmenována na dobu neurčitou.

Celý rozhovor s Martinem Baxou čtěte na Reflex.cz.

(Autor: Marek Gregor)

Martin Baxa

ministr kultury
místopředseda strany
poslanec PČR
krajský zastupitel
předseda regionálního sdružení