Novinky Mediální výstupy

Filip Dvořák, předseda ODS Praha 1 a viceprezident Hospodářské komory, v rozhovoru pro iDnes potvrzuje, že jeho prioritou zůstává Praha 1 – místo, kde žije, pracuje a kde chce prosazovat konkrétní změny. Otevřeně mluví o problémech spojených s turistickým ruchem, sdíleným bydlením i napětím mezi podnikatelským prostředím a každodenním životem místních obyvatel. Za klíčové považuje vyvážený přístup, funkční dialog s radnicí a obranu kvality života v centru města. V širším kontextu pak upozorňuje na ztrátu důrazu na levný stát a nezadluženou budoucnost, které podle něj patří k základům politiky ODS.

Máte pověst politického matadora, který dobře ví, kudy takzvaně běží zajíc. Co na takovou nálepku říkáte?
Proti podobnému nálepkování nehodlám bojovat a přijde mi bizarní, když někdo za zákulisního hráče označuje řádně zvoleného politika, který se snaží veřejně prosazovat své vize. V takovém případě mi vlastně nevadí být drsným střelcem. Mám totiž jednu takovou, pro mnohé asi nepěknou vlastnost - chci, aby byl ve věcech pořádek, snažím se svět kolem sebe měnit a dotahovat plány do konce. Moje srdcovka je Praha 1, narodil jsem se tady, pracuji a chci tady strávit zbytek života.

Zabýváte se celostátní ekonomikou, ale i tou lokální. Je mezi nimi vůbec nějaká spojitost?
Výdaje domácností táhnou z velké části národní ekonomiku. Významný podíl finančních prostředků utrácejí v místě svého bydliště. Považuji proto za zásadní podporu fenoménu místní ekonomiky. 

Její potenciál významně snižuje chybějící motivace měst a obcí, které z výnosů místní ekonomiky profitují jen okrajově formou příjmů z místního poplatku. Neexistuje přímé propojení mezi daňovými výnosy v lokalitě a příjmy obcí. Obce čelí negativním projevům, ale podíl na pozitivech, tedy daních, které z podnikaní pramení, chybí. To vede k tomu, že podpora podnikání a akcí s potenciálem zvýšeného výběru daní je často nízká, nebo dokonce záporná. To ztěžuje podnikání a v důsledku poškozuje celou českou ekonomiku. Proto je na místě diskutovat o možných opatřeních a změnách systému, které by umožnily podpořit potenciál místní ekonomiky a zvýšit její výkon.

Hospodářské komora Praha 1 se opírá o silnou základnu v podobě téměř čtyř set členů. Nehádají se vám členové mezi sebou? Jak spory případně řešíte?
Centrum Prahy bylo, je a bude podnikatelskou laboratoří. Všechno nové se testuje na Praze 1, kumulují se zde velká očekávání a mnohdy právem. A to je v pořádku. Spousta podnikatelů sem přichází s očekávanou vidinou rychlého zisku. Ohledy jdou pak stranou. Nerespektují místní pravidla a potřeby prostředí, do kterého vstupují. A to je velký problém. Stále zde žijí lidé, mnohdy starousedlíci, a ti mají většinou odlišné potřeby a pohled na život než podnikatelé, kteří většinou nejsou místními obyvateli. Právě Hospodářská komora je zde proto, abychom nalézali řešení těchto střetů.

Jaké panují vztahy mezi Hospodářskou komorou a místní radnicí?
S místní radnicí úzce spolupracujeme. Snažíme se vytvářet efektivní systém včasného varování. Když chce kupříkladu radnice instalovat na Malé Straně výsuvné sloupky, které omezí vjezd do jedné ze zdejších lokalit, snažíme se s předstihem informovat o takovém záměru podnikatele. Snažíme se zprostředkovat jejich požadavky směrem k radnici ještě před tím, než takový sloupek začne reálně ovlivňovat jejich podnikání a přinášet problémy v zásobování, parkování, či dokonce se sníží provozovnám tržby. V jiných případech naopak radnici zásobujeme návrhy, například jak zjednodušit vyřizování či jak včas k podnikatelům doručit informace o změnách ovlivňujících jejich podnikání. Nemají čas se po nich pídit.

Sám žiju v centru Prahy mezi pestrou směsicí sousedů. Někteří z nich jsou jimi na týden či pár dní. Jak se Hospodářská komora staví ke sdílenému bydlení?
Jako obvykle platí, že všeho moc škodí. Na Praze 1 vzbuzují krátkodobé pronájmy mnoho vášní. Na jedné straně je byznys, na druhé straně trápení pro obyvatele. Zde souzníme s radnicí. Nepovažujeme také za vhodné, aby registrační číslo ubytovatele bylo vydáno každému, kdo si o ně zažádá, a teprve následně bude posuzováno, zda podniká podle pravidel, či nikoli. To přinese více škody než užitku. Když se hlásíte na vysokou školu, také po vás chtějí maturitní vysvědčení předem, nikoli až v průběhu studia, když se ukáže, že neprospíváte.

Vy jste také zástupcem velitele jednotky místních dobrovolných hasičů. K čemu jsou vlastně v centru dobrovolní hasiči?
Praha 1 je jediná, která má dva vltavské břehy, a tím i kilometry protipovodňových zábran. Vlastní protipovodňovou ochranu Žofína. Jejich rychlá výstavba je naší specialitou. Samozřejmě, že máme i spoustu běžných výjezdů k ohňům i jiným událostem. Máme v centru své místo. Stále přibývají noví zájemci o zapojení do naší činnosti. Většina adeptů jsou odchovanci našich hasičských táborů, které pořádáme v Loretánské zahradě na Hradčanech. Děti si zde osahají hasičské řemeslo. Není to žádný babysitting. Jsme součástí života Prahy 1, připraveni pomáhat. Naplňujeme důvěru, se kterou jednotku zastupitelstvo zřídilo.

Několikrát se vaše jméno skloňovalo v souvislosti s nejrůznějšími kauzami. Jak vnímáte, že máte kontroverzní pověst?
Je to pořád dokola, vrací se to vždy jako už hodně otřískaný bumerang, když se to některému z mých oponentů hodí. Faktem ale je, že jsem nikdy nebyl z ničeho obviněn, za nic odsouzen. Na rozdíl od mnoha jiných, kteří se tvářili jako vzor ctnosti. Normálně podnikám a platím nemalé daně. Občas jsem nařčený z úplných bizarností. Nejbizarnějším příkladem jsou fotoreportáže Fiatu Panda, kterým jezdím. Toto auto jsem koupil z vlastních prostředků, platím veškeré provozní náklady a dávám jej k dispozici pro potřeby činnosti hasičů. Proto má také hasičský polep a značku na přání s číslem jednotky, kterou jsem ale sám zaplatil. Přesto se pravidelně vynořují kritici, kteří mne účelově viní ze zneužívání obecního majetku. Rád každému ukážu doklady, vše hradím ze svého, ale bohužel většina z těch, kteří mě osočují, jsou schovaní za anonymním profilem na sociálních sítích. Škoda, že se radši nepřipojí k pomoci v rámci činnosti hasičů.

A co mediálně známý prodej bytů za starosty Oldřicha Lomeckého z TOP 09, který prověřovala policie a následně i soudy?
Ano, to jsem byl coby bývalý řadový zastupitel spolu s dalšími členy zastupitelstva, samozřejmě za velké pozornosti médií, mnoho let vyšetřován, pak obviněn, následně obžalován a nakonec osvobozen. Tehdy bylo obžalováno celé zastupitelstvo, nakonec ale soud rozhodl o nevinně všech, takže zase planý poplach.

Kauza je ale velmi poučná z jiného úhlu pohledu. Nutně vede k hlubšímu zamyšlení nad osobní zodpovědností řadových zastupitelů v kontextu jejich schopnosti hlasovat na základě znaleckých posudků, vlastních znalostí či jiných podkladů o mnohamilionových prodejích majetku. Několik kolegů, do té doby zcela bezúhonných lidí, bylo natolik vyděšeno z míry odpovědnosti, že ačkoli, jak se později ukázalo, byli nevinni, přesto raději uznali svou vinu, aby se vyhnuli potenciálnímu odsouzení. To považuji za stinnou stránku zastupitelské demokracie.

Půl roku před volbami se celkem logicky roztáčí kola celostátní politiky, vznikají nové koalice, strany shánějí podporu a někteří členové je naopak opouštějí. Děje se to u Pirátů, ale také v ODS…
Jsem jedním ze zakládajících členů ODS a nenechává mne dlouhodobě chladným, co se v ní děje. I proto jsem se po téměř patnácti letech znovu rozhodl kandidovat na předsedu ODS v Praze 1. Členská základna se mezitím výrazně proměnila, volili mne spíše noví a služebně mladší členové. To beru jako závazek a výzvu současně. Pokud chceme jako strana uspět, podmínky v centru se musí stát příznivější nejen pro bydlení rodin s dětmi, ale pro všechny, kdo chtějí centrum vnímat jako své opravdové bydliště, a ne jako noclehárnu, bar či jednoduchý zdroj příjmů. S tím se pojí atributy jako čistota ulic, možnost zaparkovat a mít kde nakoupit. Pokud nebudeme schopni alespoň část zmíněného nabídnout, nemůžeme u našich voličů zabodovat.

Chcete znovu kandidovat na starostu Prahy 1?
Jedinou ambicí, kterou cítím, je tlačit na zlepšení podmínek pro život v centru. Nenechává mě chladným, jak se nejsme schopni bránit jeho degradaci. Proto se naplno věnuji Hospodářské komoře a Komisi pro územní rozvoj a veřejný prostor. Motivace mi nechybí. Znovu a znovu se například na pražském magistrátu ujišťuji, že problémy Prahy 1 jsou kvůli malému počtu voličů z celopražského pohledu nezajímavé. Tento přístup mě doslova vytáčí. Jak kvůli unikátnosti Prahy 1, tak kvůli místním obyvatelům. V Praze 1 žiji celý život a spolu se mnou tu trvale žije několik desítek tisíc lidí. Jsme tu doma. A chci, aby to tak nadále zůstalo, i když čelíme velkému tlaku regulací a invazivnosti turistického ruchu. Musíme si svůj domov ubránit. Tomu jsem ochoten věnovat opravdu hodně času i energie. Hledám stále stejně motivované spojence. Nechci být jako indián v rezervaci, i když pražské památkové.

Celostátní politika vás neláká?
Pár měsíců před volbami vidíme u některých členů odstředivé tendence, opouštějí funkce, vracejí průkazky. Já jejich frustracím rozumím – mají pocit, že vláda nenaplnila své sliby, nebo, že původně nastavená politika směřuje jinam, než by si oni představovali. Mně velmi trápí, že ODS polevila ve dvou základních pilířích, na kterých naše politika stojí: nezadlužená budoucnost a levný stát. V těchto směrech se nám nedaří. Nicméně, já ODS rozhodně opouštět nehodlám. Naopak. Právě proto jsem znovu kandidoval, získal důvěru a stal se opět po 13 letech předsedou ODS na Praze 1. Jsme strana zakotvená v území, ne jen parlamentní volební projekt.

Jak vnímáte současnou situaci v českém průmyslu a ekonomice?
Já vše dlouhodobě spojuji především s konkurenceschopností. O tu evropskou a tím i českou mám už delší dobu obavy. Ceny energií sice momentálně klesají, jak je nám médii dennodenně zdůrazňováno, přesto mnohé velké provozy zavírají právě kvůli vysokým cenám energií. Stačí se podívat na ceny u nás a v zámoří, kde jsou na třetině. A důsledek? Konkurenceschopnost českých firem dramaticky klesá, a to nehovořím o Trumpově protekcionistické politice, jejíž dopady nejsem schopen odhadnout.

Kam se bude tento trend podle vás ubírat?
Jsem přesvědčen, že si byznys zaslouží vědět, za jakých podmínek bude podnikat nejen zítra, ale i za tři, za pět let. Říká se tomu předvídatelnost a stabilita podnikatelského prostředí. Podle toho se plánují investice, tvoří ceny a další klíčové věci pro zdravé fungování firem a trhů.

Jedním z faktorů, který rozhodně nepřispívá zdravému fungování firem, je nesprávně pochopená a aplikovaná dotační politika. Zjednodušeně a obecně by se dalo říci, že co není schopno přežít bez dotace, nemá právo na život, protože se vytrácí princip zdravé soutěže a efektivity. Místy je navíc dotační politika dovedena do absurdit, kdy se dotační peníze utrácejí bez ohledu na původní cíle. To koneckonců z jiného úhlu pohledu potvrzuje i aktuální zpráva NKÚ, podle níž systém dotací v Česku čelí zásadním problémům.

Dalším problémem je zmíněná energetika. Vidíme, že těžba uhlí díky drahým povolenkám vynuceně končí, nové plynové elektrárny jsou ovšem v nedohlednu, jádro bude nejdříve za patnáct let a tak jaksi pořád nemáme pro příštích deset let náhradu za klasické zdroje, které stále pokrývají více než 30 procent spotřeby Česka. Vše prý vyřeší Green Deal a stát tomu se stoickým klidem přihlíží. Ale blíží se volby, a tak se jako vždy v tomto čase první, alespoň verbální, náznaky na revizi a změny rýsují. Mne ale takové věci v klidu nenechávají, a proto se je snažím jménem podnikatelů často a nahlas formulovat.

Rozhovor vyšel na serveru iDnes.cz: Nevadí mi být drsným střelcem, říká Dvořák z pražské ODS. Stranu neopustí - iDNES.cz

Předseda ODS Praha 1