Novinky Mediální výstupy

(FORUM 24) Představte si případ manželky, která po letech týrání zavraždí svého násilníka. Od soudu odejde s mírným trestem, protože jsou zohledněny všechny polehčující okolnosti. Nebo si představte případ kluka, který se, blbec jeden, porval před hospodou, protože přebral a způsobil někomu ošklivé zranění. Oba před svým selháním žili řádným životem. Ona je učitelka, on fotbalový trenér. Trest si odpykají, selhání se tvrdě propíše do jejich životů. A pak vyjdou ven a chtějí zas normálně fungovat. Pokud projde dětský certifikát v navrženém znění, tak žádné normální fungování jim umožněno nebude. Oba budou mít totiž trest doživotí. Trest doživotního zápisu ve zvláštním výpisu rejstříku trestů. V dětském certifikátu. A každý, kdo se o tom dozví, si bude myslet, že „pr**li děti“.

Dětský certifikát totiž nepostihuje jen pedofily, jak si myslí diskutující na sítích, a osočují mne z ochrany pedofilů. Já si ale myslím a od začátku, kdy na této legislativě pracuji, říkám, že pedofilové se nesmí dostat k práci s dětmi. Ale navržená legislativa tak trochu, nebo spíš hodně, vylila dítě i s vaničkou a v atmosféře veřejné masírky může velmi ublížit těm, kteří naopak dětem nikdy neublížili…

Chránit děti ano! Tam, kde je to potřeba!
Do politiky jsem šla proto, že jsem chtěla dělat správné věci. Šla jsem do ní z pozice advokátky, tedy někoho, komu jsou právo a spravedlnost blízké. Za tím jsem připravena si stát a za to jsem připravena jít do křížku, i když to nebude vždy líbivé a nezíská to potlesk. Spravedlnost je těžká disciplína a nesmí o ní rozhodovat dav a lidový soud.

Dětský certifikát, tedy zákonnou úpravu, která zabrání těm, kteří jsou dětem nebezpeční, pracovat s dětmi, jsem do sněmovny přinesla poté, co jsem se seznámila s Tomášem Paprštejnem a jeho osobním příběhem, ve kterém učitel s psychopatickými a pedofilními rysy, odsouzený za znásilňování nezletilého, nadále učí. To je výsměch jeho dětské oběti a nebezpečí pro další děti. S tím je správné něco dělat a nastavit mantinely.

Od začátku této legislativní aktivity ale také říkám, že tato ochrana dětí nesmí vést k trvalému ocejchování pachatelů a jejich vyloučení ze společnosti, protože poté budou ještě více nebezpeční, a to nejen dětem, se kterými pracují.

Návrh byl po mnoha peripetiích předložen a strhla se divoká odborná a hnusná veřejná diskuze o tom, jak dlouho má být zápis v dětském certifikátu uveden. Z velké části ale stojí na nepochopení věci.

Není to jen o pedofilech…
Tak postupně.

Trestní právo stojí na principu, že za trestný čin, tedy za jednání společensky nebezpečné, je pachatel potrestán. Po výkonu trestu má mít pachatel možnost návratu do společnosti, protože je „očištěn“ a „napraven“. Na tomto pojetí stojí celý koncept restorativní justice, kdy říkáme, že nestačí trestat, ale musíme také pracovat s obětí a musíme pachatele umět nazpět integrovat do společnosti, jinak páchá trestnou činnost znovu. Proto je informace o trestné činnosti uvedena ve výpisu z rejstříku trestů po zákonem stanovenou dobu a po ní dochází k zahlazení.

Dětský certifikát je založen na prolomení pravidla zahlazení. V zájmu ochrany dětí se stanoví, že když někdo spáchá některé vážné trestné činy, prostě se to musí vědět i po delší době, než umožňuje zahlazení, a má to být překážka pro práci s dětmi. To je správné.

Má to ale dvě roviny.

Zápis v dětském certifikátu nezískají jen ti, kteří ublížili dětem. Seznam trestných činů je širší. Zápis tam bude mít také osoba, která byl byla pravomocně odsouzena za trestný čin vraždy, těžkého ublížení na zdraví, ublížení na zdraví na dítěti mladším patnácti let, obchodování s lidmi, znásilnění, sexuálního útoku, sexuálního nátlaku.

Tedy lidé, kteří jistě spáchali krajně odsouzeníhodné jednání a po právu za něj byli odsouzeni k vysokému trestu. Ale nejsou to jen lidé, kteří nutně ublížili dětem. Jsem daleka kohokoliv z nich bránit, ale z výčtu je zřejmé, že se nejedná o pedofily, jak se uvádí ve zkratkových vyjádřeních ve veřejném prostoru. Těžké ublížení na zdraví může být výsledek hnusné rvačky někde ráno před hospodou, sexuální trestné činy jsou zde uvedeny bez ohledu na věk oběti a situaci.

Tito pachatelé nyní vedle trestu odnětí svobody nově dostanou, bez ohledu na to, jak moc se napravili, jak moc se začlenili do normálního života, veřejný „trest“, který jim už nikdy nikdo neodpáře – zápis v dětském certifikátu. Navždy budou už mít zápis, který si bude jejich okolí vykládat tak, že ublížili dětem. Navždy budou mít zápis někoho, kdo se dotkl toho nejcennějšího, co máme. Neobhajuji je. Trest jim náleží. Ale také jim ve spravedlivé společnosti náleží právo na odpuštění. Klidně po dvaceti letech, někdy po třiceti. Ale ta naděje na to, že jsem si vše odpykal a chci odejít z tohoto světa očištěný, tam musí být. To je lidské!

Z toho člověka koukají problémy
Řeknete dobrá, ale přece nebudeme pouštět vrahy a násilníky k dětem. Mohou dělat něco jiného než pracovat s dětmi. Máte pravdu, ale jen částečně. Protože vy byste jako pokladního, kuchařku nebo řidiče šaliny zaměstnali někoho, kdo má zápis v dětském certifikátu? I když nevíte, jestli to třeba fakt není pedofil? Protože vy nevíte, co udělal. To totiž v tom zápise nevyčtete. To byste si opravdu vzali na odpovědnost? Co když… ? Řeknete si, že asi musel spáchat něco fakt hnusného, a protože se tomu říká výpis pro práci s dětmi, tak asi něco hnusného na dětech. Přiznejte si to – nezaměstnali byste ho. Báli byste se ho. Byl by vám odporný. A ony ty děti v šalině taky jezdí, že jo? A za kasu taky chodí nakupovat. Ne, ne to nejde. Z toho koukají jen problémy a ty vy nepotřebujete.

Samozřejmě že tento speciální výpis má být podmínkou jen pro práci s dětmi ve vymezených oblastech a profesích. Ale kolikrát jste už předkládali „obyčejný“ výpis z rejstříku trestů, i když to vůbec nebylo nutné ze zákona? Ale jak chceme předejít tomu, že zaměstnavatelé si budou neoficiálně o tyto výpisy lidem říkat, aby byli krytí, že jsou čistí? Dokážete si jako HR představit ten průšvih, že by se zpětně přišlo na to, že tam máte někoho „s výpisem pedofila“? A přitom on se „jen“ před dvaceti lety prostě fakt blbě popral nebo bral drogy a už je čistej a snaží se, ale tenkrát fakt udělal průšvih…

Víte, co hrozí? Že lidé s tímto zápisem budou opravdu, ale opravdu těžko zaměstnatelní. Nejenom u dětí, ale všude. Možná přitom vůbec nikdy nic neudělali dětem, ale tenhle cejch už jim nikdo nesundá.

Jednou provždy
Jako vždy v právu je zde nutné poměřovat jednotlivé oprávněné zájmy. Na jedné straně zájem na ochranu dětí, který je jistě nadřazený – nám všem! Na straně druhé ale také zájem společnosti na začlenění každého pachatele zpět do společnosti, aby nedocházelo k recidivě, aby nevznikala skupina lidé bez jakýchkoliv zábran, protože už nemají o co přijít. Pokud je zápis v dětském certifikátu uveden na dobu poměrnou vzhledem k závažnosti trestného činu, naděje na začlenění zůstává. A ano, má být v řádech desítek let, souhlasím. Musí umožňovat ochranu dětí, a to na dobu dostatečně dlouhou. Ale pokud má být záznam na doživotí, pak nejen, že se šance na účinnou nápravu pachatele snižují, ale také s cejchem přichází jeho vyčlenění ze společnosti a demotivace trestnou činnost neopakovat. Takový člověk nemá co ztratit, už nikdy nebude „normální“ a očištěný. Taková životní „jistota“ může vést pouze k opakované trestné činnosti. Pokud jsem ocejchován navždy jako „prznič dětí“, tak co…

Tato doživotnost je správná tam, kde z výsledků znaleckého zkoumání, činnosti soudu či z jednání pachatele vyplývá, že nebezpečnost pachatele ve vztahu k dětem trvá. To jsou ti pedofilové, násilníci dětí a jiní „úchyláci“. O tom se pojďme bavit, aby soud měl pravomoc zápis v dětském certifikátu prodloužit tam, kde šance na nápravu je nulová a naopak nebezpečí nevyhnutelné…

Na děti se nesahá
Chápu, že jakmile se mluví o dětech, vidí společnost černobíle, mám to stejně jako máma i jako advokátka. Na děti se nesahá. Ale jako advokátka a dnes i jako zákonodárce také vím, že musím být schopna umět rozlišovat emoce a pravidla, musím být schopna respektovat základní principy trestního práva, musím být schopna domýšlet důsledky přijaté legislativy.

Dětský certifikát na doživotí za trestné činy nijak nesouvisející s dětmi není krok správným směrem. Popírá princip trestního práva a zavádí nový druh výjimečného trestu na doživotí. Přináší vyčlenění ze společnosti a cejch, bez možnosti jej smazat, bez jakékoliv možnosti nápravy. Dětem takový doživotní cejch pachatelů nepomůže, protože lidé, kteří již nemají co ztratit, mohou ubližovat i jinde než v rámci „soustavné a pravidelné práce s dětmi“. Takový krok pomůže jen politikům, kteří neměli odvahu pojmenovat věci odborně správně a chtějí levné politické body. Chtějí potlesk lidového davu. Stavět trestní politiku na potlesku davu je velmi, velmi nebezpečný jev pro nás všechny.

Nesouhlasím ani s jedním dosud nahraným pozměňovacím návrhem. Jeden – ten původní „ministerský“ – způsobuje výše uvedené, druhý zapomněl zohlednit, že v případě „pedofilů“ je doživotí namístě. Pokouším se vyjednat další variantu, která by tentokrát opravdu měla především ochránit děti. Aktuálně je totiž dětský certifikát krok správným směrem, bohužel se špatnými parametry. Pro děti i pro společnost.

Eva Decroix

místopředsedkyně strany
1. místopředsedkyně poslaneckého klubu PČR
krajská zastupitelka
předsedkyně regionálního sdružení
členka oblastní rady