Petr Fiala v Blesku: Kremlu nevěřím, Zelenského mi bylo líto

(Blesk) Premiér Petr Fiala (ODS) chtěl s lídry stran a hnutí ze Sněmovny řešit ve čtvrtek současnou vypjatou mezinárodní situaci a bezpečnost Česka. Jenže od ANO a SPD dostal košem. Andreji Babišovi (ANO) následně napsal otevřený dopis, kterým reagoval na stejné psaní opozičního lídra. Co říká Fiala na třeskuté dění kolem prezidenta USA Donalda Trumpa po roztržce s Volodymyrem Zelenským a na vyhlídky Ukrajiny na příměří, které se změnily po jednání USA - Ukrajina v Saúdské Arábii? Jak dál pomoci Ukrajině a kde vzít peníze na naši vlastní obranu? A jak Fiala vnímá ryze osobní útoky Babišova hnutí ANO, které ho na billboardech označilo v kampani za „nejhoršího premiéra na světě“? O tom všem hovořil v pořadu Ptám se, pane premiére na Blesk.cz.
Donald Trump nejdřív zastavil a pak znovu obnovil pomoc napadené Ukrajině. Vznikl i plán na příměří a na tahu je Kreml. Čeká, že Rusové na příměří kývnou? „Tak to opravdu nevím a Kremlu nevěřím, takže moje očekávání tomu odpovídají. Na druhé straně prezident Putin ví, že na válečném poli toho už moc nedosáhne," řekl premiér Petr Fiala v pořadu Blesku. „Důležité pro nás je, aby všechny kroky směrovaly k trvalému míru,“ dodal premiér Petr Fiala.
Budou se Ukrajinci výměnou za mír muset vzdát části svého území, které jim už Putin nevrátí? „To je věc, která je pro naprostou většinu demokratického společenství nepřijatelná," řekl premiér Petr Fiala. To by podle něj znamenalo narušení světového řádu a pravidel. „To, že se může dosáhnout míru, aniž by se ruská vojska v první chvíli stáhla z toho území, k tomu můžeme dospět,“ uvedl Petr Fiala.
Proč pomáháme?
Proč se tolik angažujeme na Ukrajině. I to byly dotazy čtenářů. „Protože dělám odpovědnou politiku a starám se o bezpečnost českých občanů,“ zdůraznil premiér Fiala. „Politika Moskvy, ať už je to Sovětský svaz, nebo Rusko... západní hranice není definovaná a Rusko se snaží rozšiřovat své sféry vlivu na Západ,“ dodal Petr Fiala. A co říká krokům amerického prezidenta Donalda Trumpa?
„Pokud my Evropané se začneme více starat o vlastní bezpečnost ... tak potom udržíme i tu transatlantickou vazbu, vztahy s Amerikou,“ řekl. „Nejvíc mě na tom těší, že debata začíná být konkrétní a že si evropští lídři uvědomili, že teď je to na nás, že Evropa musí být aktivnější,“ řekl také premiér Fiala. Mezi konkrétními kroky zmínil například francouzské úvahy, aby Paříž místo Washingtonu poskytovala Evropě takzvaný jaderný deštník. A co případné vyslání českých mírotvorců na Ukrajinu?
„Rozumím výbušnosti této otázky, ale to je předčasné,“ řekl Petr Fiala a vysvětlil: „Musíme znát ty kroky, které povedou k míru.“ Jedinou bezpečnostní zárukou je podle Petra Fialy silná ukrajinská armáda.
Zelenského litoval
Premiér se také vyjádřil k jednání Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, které neskončilo vůbec dobře. Bylo Fialovi líto šéfa Kyjeva?
„Samozřejmě mi ho bylo líto. A navíc jsem si dovedl představit, jaké to je sedět v té Oválné pracovně. To fakt není jednoduchý okamžik, dívají se na vás kamery z celého světa, musíte nějakým způsobem obstát,“ řekl Fiala. „Ta schůzka byla mimořádně, mimořádně nešťastná,“ připustil Petr Fiala. Podle Fialy ale pak došlo k tomu, že Ukrajina našla způsob, jak s novou administrativou USA mluvit.
Zval Babiše
„Jsou věci, o kterých se máme s opozicí hádat, třeba o důchodové reformě. Ale ne o bezpečnosti.“ Těmito slovy premiér Petr Fiala reagoval na odmítnutí od Andreje Babiše a Tomia Okamury. Ty zval na schůzku právě k zajištění bezpečnosti. „Zvu je znovu na jednání, protože tu situaci považuji za vážnou,“ vysvětlil Petr Fiala.
Růst, zadlužení, úspory
A kde chce vzít prostředky na navýšení výdajů na obranu? Ty mají podle plánu Fialovy vlády vzrůst na 3 procenta hrubého domácího produktu do roku 2030. Premiér chce hlavně spoléhat na očekávaný hospodářský růst.
„Musíme si uvědomit, že díky růstu HDP se příjem státu zvyšuje minimálně o 100 miliard korun ... Abychom z toho nedokázali vzít 30 nebo 25 miliard a dát je do bezpečnosti, to bych považoval na nezodpovědné a bezpečné,“ dodal. Prostor je i pro další zadlužení. „Nechci se zadlužovat, ale tady má Česká republika určitý prostor,“ řekl Petr Fiala. „Nemusí to stačit (růst HDP – pozn. red.) musíme hledat cestu, kde ušetřit,“ říká Petr Fiala. Odmítl, že by Česko „krachovalo“, jak tvrdí jeho političtí konkurenti.
A co třeba zredukovat státní správu - zrušit či sloučit některá ministerstva? To podle Fialy nese jistá úskalí. „Pouhá změna názvu ministerstvo či přesun nějakých kompetencí nic nezlepší," řekl Petr Fiala a dodal: „I když zrušíte ministerstvo, ty agendy zůstávají.“ Účinnější je tak prý spíše agendy rušit.
Blesk v uplynulých dnech informoval o platech a odměnách vedoucích pracovníků na ministerstvech. Ty šly klidně i do stovek tisíc korun za rok. Není tam prostor pro šetření? Dle Fialy se finanční ocenění za jeho vlády prý příliš nevymyká od předchozích vlád. Stát prý také potřebuje zaplatit schopné lidi. „Hlavně ale za odměny je zodpovědný ten, kdo o nich rozhoduje, a ten by to měl být schopen obhájit," řekl k tomu předseda vlády.
Všechno mít nelze
Řeč také přišla na dostupnost bydlení. To si totiž některé strany stanovily jako hlavní volební téma. Jaká je to priorita pro Fialovu vládu? „Nezajistíme lepší bydlení, vzdělání, zdravotní péči, když nebudeme žít v bezpečí,“ řekl premiér Petr Fiala s tím, že primární úlohou státu je zajištění jak vnitřní, tak vnější bezpečnosti. A až poté prý lze diskutovat o zajištění bydlení a dalších prioritách.
Odvolávám, co jsem odvolal, slibuji, co jsem slíbil. Tak vypadá dění kolem Donalda Trumpa. Zastavil pomoc Ukrajině, pak ji zase obnovil. Vznikl i plán na dočasné příměří. Čekáte, že na něj Rusové kývnou?
To opravdu nevím. Kremlu nevěřím, takže moje očekávání tomu odpovídají. Na druhé straně Vladimir Putin ví, že na válečném poli toho už moc nedosáhne. Tak mohu jenom doufat, že k nějaké formě příměří a posléze i míru dojde. To, co je pro nás důležité, je, aby všechny kroky směřovaly k trvalému udržitelnému míru, což je záruka naší bezpečnosti.
Budou se muset Ukrajinci vzdát části území, které jim Putin třeba už nikdy nevrátí, právě výměnou za záruky příměří a následně míru?
To je pro většinu demokratického světového společenství nepřijatelné. A to ne kvůli Ukrajincům, to také samozřejmě, ale hlavně proto, že by to znamenalo úplné narušení mezinárodního řádu. Není možné, aby si někdo řekl: kousek vaší země patří mně a já to obsadím vojensky. Takto to fungovat nemůže. To, že se může dosáhnout míru, aniž by se třeba ruská vojska v první chvíli úplně stáhla z těch území, k tomu Ukrajinci mohou dospět, to musí záležet na nich. Ale abychom akceptovali, že část Ukrajiny si zabere Rusko a prohlásí to za svoje území, to si myslím, že udělat nemůžeme.
V Evropě probíhají různá jednání. Vy se jich účastníte, i když na to první jste pozván nebyl. Na to jste reagoval slovy, že další neformální diskuse nikam nevedou a je třeba přistoupit k činům. Kde tedy jsou ty konkrétní činy?
Na tu Paříž jsem takto reagoval proto, že to jednání bylo svolané před návštěvou Emmanuela Macrona v Bílém domě a před německými volbami. V takové chvíli jsem nepovažoval setkání, ze kterého nebudou žádné výstupy, za úplně rozumné. Nešlo o to, jestli mě někdo pozval, nebo nepozval. Pak nastal vývoj, kdy jednání jsou na místě. A dostali jsme se k návrhům konkrétních kroků na evropské úrovni. To jsou věci, se kterými na základě žádosti členských států přišla Evropská komise. To jsou skoro, řekl bych, skokové změny k přístupu evropských orgánů k obraně a bezpečnosti. A taky dochází ke konkrétním krokům – doufám – na cestě k míru. Probíhají jednání mezi USA a Ruskem, ale také mezi Ukrajinou a USA a o tom všem je potřeba mluvit.
Další konkrétní krok může být vyslání mírových jednotek. Jste pro zapojení českých vojáků do takových jednotek?
Je to předčasné. A možná mě nikdo nebude věřit, ale na té nejvyšší politické úrovni přímo jednání o vyslání vojáků nevedeme z jednoho důvodu. My nejprve musíme znát kroky, jakými se dospěje k míru. Pak bychom museli znát legitimitu jednotek, které by tam šly. A pak ta debata začíná mít smysl. Jsme přesvědčeni, a k tomu všechny ty schůzky vlastně vedly, k jednoznačnému názoru, který teď převažuje, že jedinou opravdovou bezpečnostní zárukou je silná ukrajinská armáda.
Když jste viděl, čemu ukrajinský prezident Zelenskyj čelil v Bílém domě, bylo vám ho lidsky líto?
Samozřejmě, že mně ho bylo líto. Mám zkušenost, jaké to je sedět v té Oválné pracovně, a to fakt není jednoduchý okamžik. Dívají se na vás kamery médií doslova z celého světa. Musíte nějakým způsobem obstát, takže atmosféra sama není jednoduchá, a ta schůzka byla mimořádně nešťastná. Také vidíme, co to vyvolalo v tom mezinárodním prostředí. Ale na druhé straně Ukrajina musela najít jiný způsob, jak komunikovat s USA, protože, co by bylo opravdu nešťastné, kdyby se Spojené státy z celé věci stáhly, to by mělo spoustu praktických dopadů.
Pojďme se přesunout do domácí politiky. Hnutí ANO rozjelo tvrdou kampaň proti vám a označuje vás, cituji: „za nejhoršího premiéra na světě“. Berete to jako urážku?
Mě to neuráží, protože to je nesmysl. Ať se každý podívá, kdo jak vystupuje a srovná si, kdo tady vnáší nenávist do společnosti. Stačí se podívat na moje projevy a na projevy Andreje Babiše. K těm plakátům, co mám říct? Hnutí ANO nemá argumenty, tak používá antifialu, dělají to pořád dokola, akorát to nenazývají antifiala, ani média tolik ne, jak jste to nazývali antibabiš. To není výčitka. Neuráží mě to, beru to, že to je realita toho, jak postupuje opozice.
Vy jste do voleb 2021 šel ve Spolu s Markétou Pekarovou Adamovou a Marianem Jurečkou. Teď budete mít parťáky jiné. U paní Pekarové poněkud nečekaně, protože nekandiduje ze zdravotních důvodů. Co jste si pomyslel, když vám to oznámila. Překvapila vás?
Nepochybně překvapila. A je mně to líto. Mám Markétu rád a myslím si, že svou práci v politice dělá výborně, ale zdravotní věci je potřeba respektovat, takže to chápu.
Mluvili jste s ní o tom, že až to zdraví dovolí, budete moci spolupracovat nějak v budoucnu? Má třeba šanci na nějaké angažmá v diplomacii?
To všechno záleží na jejím zdravotním stavu a na ní. To teď bych řekl, že to je předčasné, a nechci se k tomu vyjadřovat, abych třeba neřekl něco, co se ani říct nemá nebo nemusí. Respektujme soukromí a respektujme to, že někdy i když člověk chce, tak to prostě nejde a přece všichni víme, zdraví je to nejpřednější. Takže já přeju Markétě, ať se jí co nejlépe daří, a musíme si s tou situací poradit.
Řešil jste s ní i to, že Jan Lipavský bude kandidovat za ODS a ne za TOP 09, která o něj stála?
To je výsledek nějaké společné domluvy. Jde o společnou kandidátku Spolu a jsem rád, že Jan Lipavský je připraven kandidovat a má zájem pokračovat v politice. Myslím si, že to je obohacení naší kandidátky a že ukazuje v zahraniční politice, že zastává stejné hodnoty a principy jako my.
Souhlasíte s tím, že během podzimních voleb se vlastně bude hrát možná i o osud celé koalice SPOLU?
V každých volbách se hraje o osud koalice, když je volební, o osud jednotlivých stran. Já bych řekl, že v těchto volbách se hlavně bude hrát o osud České republiky. Opravdu lidé budou rozhodovat, jestli chtějí být někde mezi Slovenskem a Maďarskem, anebo mezi Rakouskem a Bavorskem. Já chci být spíš na Západě. Chci, aby tu lidé v budoucnu měli německé platy, abychom žili dobře, v bezpečí a naše země prosperovala. A o tom budou lidé rozhodovat v těch podzimních volbách.
Znám váš přístup k průzkumům, ale i z vaší ODS zní, že byste je neměli úplně podceňovat a tvářit se, že neexistují. Nebylo by fér přiznat: průzkumy říkají, že ANO je favorit a my se budeme prát o každý hlas?
Neopomíjím průzkumy, jen říkám, že mají nějakou metodiku, nějaké parametry. Ale nevyjadřuje to, jak dopadnou volby. Jen se bráním úvaze, že máme nějaký průzkum a takhle by dopadly volby. Nedopadly. Ano, teď pro nás nejsou příznivé, to nezpochybňuju. Má to svoje příčiny, musíme lidi přesvědčit, musíme toho dělat víc a pracovat lépe. Ale i před čtyřmi lety nám průzkumy v této době moc nenahrávaly a nakonec jsme volby vyhráli. Pro mě je spíš důležité, jaký je dlouhodobý trend a nepochybně to není tak, že bych si řekl, že jsme nejlepší na světě a nemusíme nic dělat a ty volby vyhrajeme. Řada našich voličů má pochybnosti, jestli jsme splnili to, co si od nás slibovali.
V našem studiu už jste opakovaně říkal, že volby chcete vyhrát. V případě, že nebudete mít šanci sestavovat vládu, nebo se na ní podílet, vyvodíte z toho osobní zodpovědnost?
Já fakt takto neumím uvažovat, teď dělám všechno pro to, abychom volby vyhráli. Na to se soustředím. Nemám žádný plán B. Až je prohrajeme, budu přemýšlet, co se sebou, co mám dělat dál. Jsem člověk, který přišel do politiky poměrně pozdě, mám svoji profesi i svoji kariéru. Politiku chápu jako veřejnou službu, ne něco, co musím dělat, abych přežil.
předseda vlády ČR
předseda ODS