Novinky Mediální výstupy

(ČT 24) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byl předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Včerejší summit evropských lídrů v Londýně podle ministra zahraničí Jana Lipavského dokázal jednotu jeho účastníků. Státníci se dohodli na zachování vojenské pomoci Kyjevu i ekonomického tlaku vůči Moskvě. Ta dnes uvedla že londýnská schůzka nemá za cíl dosažení míru, ale pokračování války. Na půdě britského parlamentu pak premiér Kier Starmer zopakoval, že úsilí Evropy při hledání mírové dohody se neobejde bez podpory Spojených států.

Kier STARMER, britský premiér:
Dohodli jsme se, že vybudujeme koalici ochotných, která je připravená bránit dohodu na Ukrajině a garantovat mír. Pane předsedo, ukrajinská pozice je koneckonců naprosto pochopitelná. Pro ně válka nezačala před třemi lety. To byla pouze poslední a nejbrutálnější eskalace. Předtím podepsali dohody s Putinem. Poznali povahu jeho diplomacie a ráží jeho slov. Nemůžeme přijmout znovu slabou dohodu, jako tomu bylo u těch z Minsku.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Slibovaní hosté, Pavel Žáček z ODS, předseda bezpečnostního výboru a člen obranného výboru Poslanecké sněmovny. Dobrý večer.

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Dobrý večer.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
A Jiří Kobza z SPD, člen zahraničního výboru Poslanecké sněmovny. Vítám vás, hezký večer.

Jiří KOBZA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
Dobrý večer vám i divákům.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Zítřejší noc bude velká. A řeknu to tak, jak to je. To před pár hodinami napsal Donald Trump na sociální sítě. Co to bude, pane Žáčku, co myslíte?

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Samozřejmě nevím. Musím říct, že prezident Trump nás překvapuje každým dnem. Je to obrovská nejednoznačnost, která má dopad nikoliv pouze na Ukrajinu, na Evropu, ale i na zbytek světa. To, co jsme vždy čekali od našich partnerů ve Spojených státech, to znamená určitou možnost nějaké predikce, nějaké dohody, že se ty věci projednají, vyřeší, tak tou jeho obrovskou mediální ofenzívu, abych tak řekl, nevybíravou, brutálně otevřenou, která obnažuje některé problémy, které jsou třeba mezi partnery v NATO, mezi Spojenými státy, Evropskou unií a nakonec i mezi současnou administrativou a Ukrajinou, tak vidíme v přímém přenosu. Je to něco nového, musíme si na to zvyknout. Vracíme se k podstatě. A ta podstata je také o nákladech na obranu, na bezpečnost, i o tom, že Evropa musí vědět, co chce. Musí mít silnou politickou vůli a musí některé věci pod tlakem Spojených států té nové politické garnitury začít dělat, protože ty výtky, které vlastně umožňují tuto brutálně otevřenou politiku mezi partnery a spojenci, tak vycházejí z našich slabostí a z toho, že jsme se nesoustředili na ty věci, které jsou podstatné a měly být podstatné.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Vy, pane Kobzo, dokážete odhadnout, co se děje v hlavě Donalda Trumpa a co oznámí zítra a co řekne v americkém Kongresu.

Jiří KOBZA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
Donald Trump je obchodník. Jedná jako obchodník. To znamená, vychází z toho, že vymezí limity. A mezi nimi je nějaký manévrovací prostor pro obě strany. Takže já předpokládám, že v rámci toho, jak měl pečlivě připravený nástup své administrativy, od prezidentských dekretů až po personální výměny v poměrně širokém měřítku, což si myslím, že byl skutečně jako důsledek obrovské práce, kterou udělala Republikánská strana za poslední čtyři roky. Tak předpokládám, že ten nástup bude pokračovat a že zřejmě má připraven v šuplíku další štůsek opatření, který bude vycházet z toho, co řekl v předvolební kampani.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Takže nečekáte, že se to bude týkat Ukrajiny?

Jiří KOBZA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
Může se to týkat i Ukrajiny. Ale může se to týkat, protože Donald Trump především drží zájmy Ameriky, takže se to bude týkat Ameriky, její ekonomiky. Může se to týkat otázky celních bariér. Může se to týkat otázky nějakých technických omezení, anebo naopak rozvolnění technických omezení v souvislosti s Green Dealem, v souvislosti s těžbou ropy. V souvislosti s cenami energií. Já si myslím, že se bude držet, protože on dělá to, co řekl na rozdíl od ostatních politiků, tak já si myslím, že prostě bude pokračovat v těchto limitech a v tomto manévrovacím prostoru. V tom, co říkal a v tom, co si připravil.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Tak neví to samozřejmě nikdo. Nejdříve se spekulovalo o tom, že by mohl oznámit zastavení vojenské pomoci Ukrajině. Teď Donald Trump řekl, že o tom se zatím nediskutovalo. Ale zdroje agentury Reuters například říkají, že by mohlo jít o zmírnění sankcí proti Rusku. Co by to, pane Žáčku, mohlo znamenat, a o čem by to svědčilo?

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Znamenalo by to, že se zájmy i takhle navenek otevřeně Evropy a Spojených států oddělují. Že my, co jsme bezprostředně zasaženi tou ruskou agresí, tím, co Putin a jeho armáda spáchali na Ukrajině a jaký tlak vyvinuli na naší východní hranici a také východní křídlo NATO, tak že je vnímán jinak ve Spojených státech. Ano, musíme říci, zopakuji to, že Američané na to upozorňovali jaksi dlouhodobě na to, že bychom měli být v té v záležitostech bezpečnostních samostatní. Na stranu druhou to, co prezident Trump neříká, a to je součástí těch jeho diskusí a té změny toho paradigmatu, je, proti komu to primárně je. Je to primárně proti komunistické Číně. Je vidět, že ta představa toho konfliktu, který vyvolá Čína, a který se dotkne amerických zájmů v Indo-Pacifiku, je mnohem větší než zájem skoro dobře ukončit nebo narovnat, vyřešit ten problém s ruskou agresí na Ukrajině. Jednoznačně je to přesunuto na bedra Evropy. Proto také evropští lídři teď podle mě velmi šťastně vedeni britským premiérem, který je tím jaksi můstkem, tím člověkem, u kterého shánět informace jak z Washingtonu, tak z evropských jednotlivých hlavních měst. Tak myslím si, že v tomto smyslu musíme to chápat. Musíme pochopit, co teda Amerika v něm sleduje, že to nejsou jenom výkřiky Donalda Trumpa na veřejnost, že zatím je nějaká strategie. Uvidíme, nakolik bude šťastná, nakolik bude správná. Jestli to nějaký konflikt naopak nevyvolá. O tom můžeme vést dohady. Na stranu druhou jednoznačně ta reakce Evropy je na místě. Musíme zrychlit v řadě oblastí, především v politické vůli vůči naší vlastní obraně a navyšování finančních prostředků. Myslím si, že je to pět minut po dvanácté, kde jsme.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Jak vy čtete třeba tu nedělní konferenci a summit v Londýně? A to vyjadřování třeba podpory Volodymyra Zelenskému ze strany většiny, ne všech, ale většiny evropských státníků, pane Kobzo.

Jiří KOBZA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
Donald Trump řekl Vladimíru Zelenskému, že není připraven na mír. A teď je otázka, kdo z těchto českých nebo českých, evropských politiků, je na ten mír připraven...

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
A co myslel tím mírem? Co to přesně znamená?

Jiří KOBZA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
To je právě otázka, protože pro někoho mír znamená konec zabíjení. A pro někoho mír znamená, že se začne vyšetřovat, kam zmizely ty peníze.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Pro někoho znamená mír kapitulaci.

Jiří KOBZA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
A to není pravda.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Pro někoho ano.

Jiří KOBZA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
Když zůstanete naživu, tak to není kapitulace, to je vítězství. Nezlobte se na mě, vyzkoušejte si to.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Já říkám, že pro někoho, znamená.

Jiří KOBZA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
To s vámi nemohu souhlasit.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Dobře. Tak já to taky neříkám jako svůj názor, já říkám pro někoho. To jsou takové názory.

Jiří KOBZA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
Nevím, kdo dá přednost tomu být mrtvý než živý, ale to je na vás. A co se týče té konference, tak já předpokládám, že tam šlo o to, nějakým způsobem tu válku udržet v chodu. Protože jak říkám, pro někoho ten mír může být hodně riskantní, protože se začne vyšetřovat spousta věcí. Začnou se vyšetřovat válečné zločiny, obnoví se obrovský trh se zbraněmi. Bude otázka voleb na Ukrajině. A ten mír skutečně může být chápán různými směry. Pro mě mír, protože jsem válku zažil, prošel jsem jí. Pro mě mír znamená prostě rozdíl mezi životem a smrtí.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
A to, když jste mluvil o těch volbách, tak vy už jste říkal v našem vysílání o víkendu, proč by měl Trump jednat se Zelenským v momentě, kdy jednají s člověkem, kterému vypršel mandát a kterého nepotvrdil parlament. Co to znamená? Přece Winston Churchill taky neprošel za druhé světové války volbami, protože to zkrátka nešlo. Tak by s ním taky neměli za druhé světové války státníci mluvit?

Jiří KOBZA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
No dobře, ale nepostavil se proti němu jeho vlastní parlament.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
No, parlament teď vydal rezoluci zrovna minulý týden, ve kterém se konkrétně píše, že svrchovaná rada Ukrajiny a prezident Ukrajiny Zelenskyj byli zvoleni ve svobodných, transparentních demokratických volbách s pozváním mezinárodních pozorovatelů a volby uznalo celé mezinárodní společenství, a to si schválil ukrajinský parlament před týdnem.

Jiří KOBZA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
No, to jo, ale to pokračování, pokud vím. Aspoň to bylo v médiích takhle, tak to neschválil.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Pane Žáčku, na vás ten nedělní Londýn tedy působí nadějeplně?

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Jak říkám, je to pár minut po dvanácté. Jeden summit nic nevyřeší. Těch problémů, které Evropa musí řešit, je obrovské množství. Ale upozornil bych na jednu věc. My tady řešíme a provádíme takový sebezpyt sebe sama, našich vztahů uvnitř Evropské unie, našich jaksi problémů, které jsme v minulosti neřešili. Rychlé zajištění finančních prostředků, rychlé výroby zbraní, které budeme potřebovat, i kdyby se ta válka zastavila zítra, protože to mimochodem po nás chce Trump v rámci posilování NATO. Ale my se nebavíme, co Rusko. My se nebavíme, co je Rusko. Rusko je ten hybatel, který rozbořil ten světový řád. Rusko za to může. Rusko může za ty katommy mrtvých, jak vlastních vojáků, tak zejména ukrajinských vojáků a civilistů. To by mělo být postaveno na pranýř. To by mělo být vyšetřováno. A narovnat vztahy s Ruskem, pokud to bude ta věc, kterou avizujete, že by to mohla být, tak je prostě pro Evropu nepřijatelná. Nás se to příliš dotýká. Ta válka je za našimi hranicemi. My nemáme Atlantik mezi tím agresorem, který páchá ty strašlivé věci, který naboural ten řád. A musím říct, že Trump na to svérázně reaguje. A také podle mě nechce ten původní mezinárodní řád, také ho chce nějak změnit. Ale pořád se domnívám, že Amerika jako demokratická země to chce jinak. To vnímá jinak, než to vnímá prostě autoritativní totalitní systém Vladimira Putina. Nás prostě ohrožuje. Nás se to týká. Je to otázka naší národní bezpečnosti. Je to otázka kolektivní bezpečnosti Evropy. A proto bychom se měli zabývat tím, co to pro nás znamená.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
No a právě

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Právě je to otázka toho, jestli máme podporovat Ukrajinu, ale jestliže Ukrajina vyčerpává kapacity ruské armády, ruské hospodářství, které nejsou nekonečné, a myslím si, že tento rok by byl i pro Rusko tím rokem rozhodnutí. A že se mu teda hodí, že teda někdo přijde zvnějšku a říká...

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Pane Žáčku, ale co má Evropa, co může nabídnout, protože třeba Tomáš Kopečný dnes v Interview mluvil o tom, že to, co má Evropa, prostě není dost. V mnohém jsou dodávky americké nenahraditelné. Takže musíme vyvíjet evropské alternativy, což je nadlouho, na desítky let, stojí to hodně peněz bez Ameriky. Prostě pohneme se?

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já s tím souhlasím. O tom mluvím, že máme obrovské resty. Chyby jsou v naší politice. Třeba, kdybychom šli hodně daleko v naší minulosti v otázce obrany, tak skoro můžeme dnes jaksi negativně posuzovat zmenšení naší armády, tak zásadní na tu úroveň, kterou dneska máme, protože i dneska budeme obnovovat, zvětšovat. Budeme muset vytvářet věci, které už v minulosti v devadesátých letech ještě stále v Československu, v Československé republice fungovaly. Čili ano, Evropa má určitý handicap, který vychází z té její politiky. Příliš věřila tomu míru, příliš věřila, že v těch devadesátých letech se prostě mění světové paradigma. A teď nás všichni vyvedli z omylu. Takže ano, na stranu druhou…

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Pardon, pane Kobzo, vy byste míru věřil dál? Je nutné zbrojit, není nutné zbrojit? Je nutné zvyšovat výdaje na obranu? Není za této situace, pokud Spojené státy říkají, na nás se spoléhat nemůžete.

Jiří KOBZA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
Já už to říkám asi po padesáté v médiích, že náš program je právě opustit koncept…

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Ale světové dění se pořád vyvíjí. Tak zkouším, jestli třeba neměníte názor.

Jiří KOBZA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
Ne, náš koncept je pořád stále stejný, že představa, že naše armáda bude sloužit jako kapesní expediční sbor pro cizí armády, je nesprávný. My si myslíme, že by měl vybudovat… Já jsem nic takového neřekl, ale budu o tom uvažovat, děkuju. Tak bychom měli začít budovat armádu, která bude schopná ubránit území a obyvatele této země. To znamená, budovat armádu, ne na konceptu nějakých stíhaček, které dostaneme za 10 let, kdy vidíme právě na Ukrajině, že válka se vyvíjí, to válčení přesněji řečeno, se vyvíjí úplně jiným směrem, že to jde na automatizované prostředky, bezpilotní prostředky, umělou inteligenci. A je jasné, že prostě za 10 let tento koncept budování armády pro minulou válku zase bude cesta do pekel. Takže to je jedna věc. Takže my potřebujeme armádu, která bude schopná všestranně bránit naší zemi, naše obyvatele v první řadě. A co se týká, jak jste se zmínila o Reuters. To je zajímavá poznámka, jak jsem říkal na začátku, Trump je obchodník. Takže pakliže přišla nějaká nabídka z Ruska na omezení sankcí. Tak je otázka samozřejmě, na čem se dohodly oba vyjednávací týmy Američanů i Rusů, protože určitě na to musí být něco na druhé straně. Protože ať je Trump jakýkoliv, jaký chce, tak jeho uvažování a jednání je vyvážené. Něco za něco.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Pane Kobzo, když mluvíte o té ochraně vlasti, byl byste třeba pro zavedení povinné vojenské služby?

Jiří KOBZA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
Já si myslím, že to vůbec není špatný nápad a že chlapi by tím měli projít. Otázka je, v jakém rozsahu. To, co jsem zažil já, tak si myslím, že bylo trošku moc. Ale mně se spíš líbí ten švýcarský model. To znamená dvou, tříměsíční základní příprava, v kasárnách s výcvikem. A potom vlastně přesun do takzvané té miliční povahy. To znamená, stejně jako Švýcaři v určitém momentu na hvízdnutí píšťalky jsou schopni mobilizovat polovinu mužského osídlení Švýcarska. A funguje to. Každý ví, kam má jít, kde si má nafasovat věci. A to všechno nemáme. My nemáme ani civilní ochranu totiž. Aby civilisti věděli, aby uměli poznat, jaký je rozdíl mezi chemickým a radiačním poplachem, aby věděli, kam se mají schovat. Aby věděli, jak mají jednat vůbec, to nemáme.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Takže máte trochu obavu, že bychom to mohli potřebovat?

Jiří KOBZA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
No, já si myslím, že to může potřebovat kdokoliv kdykoliv.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Pane Žáčku, co vy?

Jiří KOBZA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
Když budou záplavy, bude požár. Bude, já nevím, zemětřesení, tak aby děti uměly dát první pomoc třeba a byly vybavený.

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já bych reagoval, možná dokončil to, co jsem chtěl říct v té první části nebo v druhé části, a to jest, že potřebujeme kolektivní obranu, potřebujeme NATO. Velmi silné NATO a potřebujeme Spojené státy. To jsou věci, na rozdíl od SPD, znovu opakuji, potřebujeme být součástí NATO. Plnit své závazky, které pro nás budou znamenat bezpečnost. Česká republika se nemůže, bylo by to příšerně drahé a neubránila by se v případě, že by to znamenalo restrukci NATO k nějakému vnějšímu ohrožení. Vzhledem k tomu, jak jsme velký stát a v jakém geopolitickém postavení jsme. Čili my potřebujeme kolektivní obranu. Potřebujeme posílit východní křídlo. A potřebujeme k tomu maximální jednotu, asi ne úplně stoprocentní v rámci Evropy, ale také Spojené státy. Naší strategickou povinností je, aby ta spolupráce, byť bude to mít jinou podobu. Byť bude vypadat jinak. Byť se budeme z jedné strany možná takhle verbálně nastřelovat a přestřelovat a tlačit, přetlačovat, nicméně myslím si, že musíme najít tomu… Je to prostě otázka našeho zájmu a udržení toho euroatlantického společenství.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
A máme tady osobnost v Evropě. Ať už v Evropské unii nebo v Evropě jako takové, kterou by Trump respektoval a uznal natolik, že by mu byla prostě partnerem pro nějakou diskusi?

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Trump nechápe složitost Evropské unie. Ona má své historické důvody. Je to také důvod, že z Evropy vzešly dvě světové války, když tady byli silný lídři. Pak se ten systém politický vybudoval tak, aby ta válka nevznikla. A dneska to v době, kdy se vrací určité imperiální rozdělování a vidění světa, imperiální politika těch silných. Tak se nám to jakoby vrací. Já vidím samozřejmě dva lídry. Francouzského prezidenta a britského premiéra. Já jsem rád, že to vzal do ruky britský premiér, protože myslím si, že má blíže k americkému prezidentovi v současné době. Víme, jakým způsobem komunikoval při své návštěvě v Bílém domě, že je schopen vyhlásit vlastně celou Evropu. Byť to není členský stát Evropské unie, velmi silnou podporu Ukrajině, protože také chápe Velká Británie, proč je nutné podporovat i vojensky a jinak to hrdinství těch obránců Ukrajiny, jak je důležité pro nás, pro Evropu. A zároveň je to přijatelný komunikátor a schopný prostě vůči prezidentu Trumpovi. To je naprosto klíčové.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Pane Kobzo, proč se smějete, vám nepřijde Keir Starmer a Macron jako vhodný, řekněme, vyslanec Evropy?

Jiří KOBZA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
No, vzhledem k tomu, jaká je vnitropolitická situace ve Francii, tak určitě ne.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
A kdo by to měl být?

Jiří KOBZA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
Co se týče Britů, tak nezapomínejme, že to byl britský premiér Boris Johnson, který smetl ze stolu istanbulské dohody, které mohly nastolit mír už v dubnu 22. A když se podíváme, s kterými evropskými politiky se Trump baví. Tak kdo tam byl? Alice Weidelová, Viktor Orbán.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Tak ti zase nemají podporu většiny Evropy.

Jiří KOBZA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
No, ale uvědomte si, že jsou to jak Maďarsko, tak Slovensko, že jsou to stabilní státy, že to nemají rozvrácené prostě.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Počkejte, dovedete si představit, že by třeba Emmanuel Macron a Keir Starmer teď řekli, tak Viktore Orbáne, běž a budeš naším velvyslancem a budeš za nás mluvit za Evropskou unii s Donaldem Trumpem?

Jiří KOBZA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
Já si myslím, že Orbán by to zvládl.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Pavel Žáček a Jiří Kobza byli mými hosty v Událostech, komentářích. Pánové, děkuju za diskuzi, hezký večer.

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Hezký večer.

Jiří KOBZA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
Děkuju za pozvání, hezký večer.

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D.

poslanec PČR
předseda výboru pro bezpečnost PS PČR
zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek