Renáta Zajíčková: Jádrem reformy vzdělávání je zkrácení školní docházky na osm let a povinné navázání dvou let na střední škole
(INFO.cz) Reforma vzdělávání je asi nejkomplexnější reformou, s níž současná koalice Petra Fialy zatím přišla. A to včetně důchodové reformy. Paradoxně však s návrhem nepřichází hnutí STAN, které má pod sebou ministerstvo školství, ale poslankyně za ODS Renáta Zajíčková. Ta v reformě nazvané 8+2 navrhuje zkrácení školní docházky, dva povinné roky střední školy pro všechny, ale i změnu přístupu k inkluzi.
Renáta Zajíčková připouští, že reforma 8+2 zatím zůstává na papíře – říká však, že nad jejím návrhem je politická shoda, a věří, že jej přetaví do volebního programu. „Musíme něco změnit, naše vzdělávání trčí jednou nohou v 90. letech,“ apeluje poslankyně a expertka ODS pro oblast školství Renáta Zajíčková. „Estonsko v posledních deseti letech dělá už druhou reformu svého vzdělávacího systému a my tu učíme stále stejně jako před 30 lety.“
Jádrem reformy je zkrácení školní docházky na osm let a povinné navázání dvou let na střední škole. To by podle Zajíčkové bylo zakončeno takzvanou „malou maturitou“.
„Devítiletá školní docházka už nefunguje, je to zbytečný rok. Rodiče i učitelé se shodují, že je to v zásadě příprava na přijímačky na střední školy a ti, co je nedělají, sedí v posledních lavicích a nikdo se jim nevěnuje. Je třeba to zkrátit, zintenzivnit, protože jinak je to promarněný rok, který nás stojí peníze.“
Zatímco základní školu by čekalo zkrácení, žáci by nově měli následující povinné dva roky na střední škole. „Každé dítě, které by u nás ukončovalo školní docházku, by mělo alespoň dva roky střední školy,“ vysvětluje poslankyně Renáta Zajíčková. Zároveň dodává, že změn je výrazně více – včetně rozdělení základních škol na tři stupně či revize takzvané inkluze.
Jak si Renáta Zajíčková představuje takzvanou „malou maturitu“? Proč STAN na ministerstvu školství „promarnili příležitost“? A jak chce poslankyně změnit inkluzi?
poslankyně PČR
starostka MČ Praha 5