Vyšší výdaje na obranu jsou nutné, řekl Zbyněk Stanjura v Napřímo na TN.cz
(tn.cz) Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Napřímo mluvil o tom, kde může Česko vzít peníze na zvýšené výdaje na obranu. Okomentoval postoj Spojených států k válečnému konfliktu na Ukrajině nebo možné dopady zvýšení cel. Vyjádřil se také k výsledkům voleb v Německu a nadcházejícím sněmovním volbám v Česku.
Česko se s výdaji na obranu dostalo asi na dvě procenta HDP. Premiér Petr Fiala ve svém proslovu k výročí tří let války na Ukrajině uvedl, že se tento poměr v následujících letech zvedne až na tři procenta. A jeden procentní bod znamená podle Stanjury při dnešních cenách asi 85 miliard korun.
Jak Zbyněk Stanjura dodal, vidí v tuto chvíli dva možné zdroje, kde brát více peněz na obranu. „Zaprvé, od roku 2027 se budou jiným způsobem rozdělovat evropské peníze. Pokud Evropa usoudí, a já bych byl rád, že prioritou je obrana a výdaje na obranu, tak to je první zdroj,“ řekl Zbyněk Stanjura.
„A druhá věc, Evropa v těchto letech dává vysoké stovky miliard na dekarbonizaci. A i bohatší země než Česká republika si budou muset vybrat. Buď budou dávat výdaje na dekarbonizaci, nebo na obranu a já jsem samozřejmě pro to, abychom dávali na obranu. Takže to jsou dva nemalé zdroje, ze kterých bychom mohli čerpat při tom nutném navýšení výdajů na obranu,“ dodal ministr financí Zbyněk Stanjura.
Stanjura odmítá to, že by odložení dekarbonizace znamenalo náklady v podobě různých přírodních katastrof či dopadu na zemědělství. „To bych rád viděl, ty studie. Já si myslím, že tak není. Myslím si, že kdyby to dělaly všechny státy na světě, tak to má smysl. V okamžiku, kdy to dělá jenom Evropa, tak ztrácíme konkurenceschopnost – evropská ekonomika a tím pádem i česká ekonomika, takže pro nás je to nevýhodné,“ okomentoval Zbyněk Stanjura.
Další dotaz padl na to, zda by zvýšené výdaje na obranu znamenaly omezení v sociální oblasti. „Já si myslím, že ne, protože nemluvím o tom, že bychom investovali na obranu, do obrany na úkor sociálních výdajů, tak já si to vůbec nemyslím a podle mě to není potřeba, pokud využijeme ty zdroje, které jsou třeba na evropské úrovni k dispozici,“ řekl Stanjura.
Zmínil také, že Evropa musí být silnější ekonomicky i vojensky bez ohledu na to, kdo je momentálně prezidentem Spojených států. „Každý z nich volí jiný slovník, ale v zásadě tento postup, že Evropa se má více starat o sebe a že pro Spojené státy jsou důležitější jiné části světa, je evidentní už mnoho let," vyjasnil Zbyněk Stanjura. Poznamenal, že první takový odklon zaznamenal už u Baracka Obamy, který byl prezidentem USA v letech 2009 až 2017. Na celý rozhovor se podívejte pod titulkem článku.
ministr financí
1. místopředseda strany
poslanec PČR