Pavel Žáček: Rozpočet na obranu bude třeba brzy radikálně zvýšit
(Radiožurnál) Zbavit se zbytečných regulací a zvýšit investice do obrany – závěry dalších jednání evropských lídrů v Paříži. To se odehrává na pozadí výroků Donalda Trumpa, který Volodymyra Zelenského označil za diktátora bez voleb. „S nástupem Trumpa si budeme muset zvyknout na jinou formu politiky,“ říká pro Český rozhlas Plus předseda parlamentního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS).
Pane Žáčku, jsou pro nás – po všech výrocích a po dění posledních dní – Spojené státy stále plnohodnotným partnerem? Může se na ně Evropa i nadále spolehnout?
Já si myslím, že to do značné míry závisí na nás. Mám takové pocity i na základě posledního jednání Parlamentního shromáždění NATO, které teď proběhlo několik dní v Bruselu.
Nicméně s nástupem Donalda Trumpa si budeme muset zvyknout na jinou formu jeho politiky – na jakési brutální výkřiky do světa, které nemusí být ani pravdivé. A s kterými se musíme nějak vyrovnat, protože i ony ovlivňují politiku vzhledem k postavení amerického prezidenta na celém světě.
Pane Žáčku, vy už jste zmiňoval, že jste se vrátil z Bruselu z Parlamentního shromáždění NATO. Jaká tam byla mezi spojenci atmosféra?
Byla bouřlivější než kdykoliv jindy, to je nutné říci. Padaly tam i otázky, které jsem na této půdě ještě nikdy neslyšel. Na druhou stranu jsme byli ujištěni, a v tomto směru je to jedna z věcí, u které bych souhlasil s panem kolegou Metnarem, že i Trumpova administrativa vyjádřila názor, že chce silné NATO.
To ale znamená, že požadují od evropských členských států NATO zásadní navýšení rozpočtu a vojenských kapacit.
Já bych ještě možná doplnil k vaší první otázce. Tam je problémem ta kakofonie. Protože podívejme se, co říká, co píše prezident Trump. A co třeba vyjadřuje zmocněnec pro Ukrajinu nebo ministr zahraničních věcí Spojených států. Tam je plejáda názorů i na pomoc Ukrajině i na další strategicky důležité věci, včetně spojenectví s Evropou. Můžeme tam nalézt různé názory.
Čili počkejme si, až skončí tato fáze výkřiků a až Spojené státy přikročí k faktické realizaci zahraniční politiky.
Zbrojní podpora Ukrajiny
Pane Žáčku, Ursula von der Leyenová mluvila o možnosti do budoucna vyjmout obranné výdaje ze současných rozpočtových omezení a uvolnit tím více ruce jednotlivým státům. Byla by to podle vás správná cesta?
Myslím, že by byla správná. Je to výsledek jednání mezi NATO a mezi zástupci Evropské komise.
Těch momentů, které brzdí obranný průmysl v Evropě, jeho rozvoj a jeho výstavbu, je velké množství. Myslím si, že to mělo být uděláno už dávno. Česká republika to prosazovala, ale většinový názor byl v Evropě jiný.
Dnes pod tlakem Trumpovy administrativy se tyto věci musí velmi rychle udělat. To se týká mimochodem i navýšení finančních prostředků. O tom se opravdu bude rozhodovat v Haagu. Odhad kapacit, které se budou muset navýšit pro východní křídlo – čili ne pro pomoc Ukrajině, ale pro posilování a navýšení východní křídla jako odstrašení proti Ruské federaci – má být až čtyřicet procent.
Tam podle mého názoru nebude prostor pro žádné omluvy. To se bude muset přijmout.
Tento tlak vyvíjí ona adorovaná Trumpova administrativa, která zdůrazňuje, a podle mě zcela správně, že Evropa v oblasti obrany a bez vlastní bezpečnosti žije na dluh. A teď nám ten dluh velmi vehementně připomínají.
Je shoda, která se přenáší mezi politické lídry Evropské unie: My to budeme muset skokově, velmi rychle zaplatit. Není možné čekat deset patnáct let.
Bude to horizont jen několika let, kdy budeme muset radikálně rozpočet navýšit. Bude naším domácím úkolem, na co to vynaložíme. I s ohledem na to, jaké budeme mít závazky. A některé přijme Česká republika už teď v červnu v Haagu.
poslanec PČR
předseda výboru pro bezpečnost PS PČR
zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek