Zbyněk Stanjura: Chci zrušit zákaz spalovacích motorů
(MF DNES) Zisk třiceti procent hlasů pro koalici SPOLU v podzimních volbách. To je cíl ministra financí a šéfa volební kampaně SPOLU Zbyňka Stanjury z ODS, který byl hostem pořadu Rozstřel na iDNES.cz. Šéf státní kasy chce zároveň prosadit zrušení emisních povolenek a na úrovni EU zrušení zákazu aut se spalovacími motory.
Pane ministře, budete znovu volebním lídrem koalice SPOLU v Moravskoslezském kraji?
Na to je brzy. Až příští týden máme primární volby uvnitř moravskoslezské ODS, ale opravdu se ucházím nejprve o pozici jedničky za ODS, a když se to povede, tak pak budeme jednat dál v rámci celé koalice SPOLU.
Proč se ptám na volby: chtěl jsem si před naším rozhovorem vyhledat programové priority koalice SPOLU v rozpočtové oblasti a zatím jsem žádný program nenašel. Platí to ale o většině politických stran v Česku.
Kus programu už je hotový, ale určitě není v této chvíli určený k publikaci. Myslím, že dobrá kampaň musí mít start, prostředek a závěr. Na programu teď pracujeme a vybíráme, který okamžik je správný na jeho představení. Ale ještě k tomu není vhodný čas.
Takže ani základní programové priority z vás nedostanu?
Ještě ne. Intenzivně na tom pracujeme. Zatím jsme si řekli, že chceme kandidovat v rámci koalice SPOLU a teď jsme ve fázi, kdy sestavujeme kandidátní listiny.
Ale čím chcete občany přesvědčit, že máte nárok na další čtyři roky ve vládě?
Nárok na další čtyři roky nemá nikdo. Jistěže je musíme přesvědčit dobrým programem, nabídkou dobrých kandidátů. A tady se potká kombinace dvou faktorů: voliči budou hodnotit naše čtyřleté volební období ve vládě a pak samozřejmě budou hodnotit naše plány, naše vize a naše kandidáty. Co je ale úplně jasné – kandidátem naší koalice na post premiéra je Petr Fiala. Na tom máme shodu ve všech třech politických stranách – ODS, TOP 09 I KDU-ČSL. Všechno ostatní je podmíněno úspěchem ve volbách.
Tak prodávejte. Co se vám podařilo z vašeho pohledu ministra financí v rámci rozpočtu prosadit?
Předně pokračujeme v trendu, že každý rok je deficit rozpočtu nižší, nejenom v absolutní částce, což samozřejmě platí také, ale hlavně v procentuálním vyjádření. Myslím, že každý z nás ví, že příjmy v roce 2025 budou vyšší, než byly v roce 2021, ale přitom deficit v roce 2025 bude výrazně nižší než v roce 2021. Zároveň budeme letos rekordně investovat, budou to nejvyšší investice v historii českého státu, nejen v absolutních číslech, ale i procentuálně. A to je podstatné, protože náš budoucí úspěch je založen například na kvalitním vzdělávání: zvyšujeme výdaje do vědy, vysokých škol, vzdělávacího systému, inovací a podobně. Další věc: podruhé za sebou budeme plnit dvě procenta výdajů na obranu.
Proč je to podle vás podstatné?
Protože základním předpokladem prosperity je to, že žijeme v bezpečné zemi. Proto musíme investovat do obrany. Když budeme silná, nezávislá a sebevědomá země, což bez výdajů na obranu nejde, tak pak máme šanci zvyšovat prosperitu České republiky. A ještě dobrá zpráva, které pomáhá i státní rozpočet – loni rostly reálné mzdy, inflace se vrátila do obvyklých hodnot, dokonce byla nejnižší za posledních šest let a v letošním roce také porostou reálné mzdy a reálné příjmy domácností.
Dobře, ale kdybyste měl udělat žebříček priorit: které dotace lze obětovat a které ne?
To je hypotetická debata, zvlášť ve volebním roce, ale obecně si myslím, že dotace do podnikatelského prostředí mají být minimální. Tyto dotace jsou přece výběrové, dosáhne na ně jen někdo, což opravdu kazí tržní prostředí. Ale kdybych měl uvést dotace, které bych přece jenom zachoval, tak by to byly dotace do vodovodní infrastruktury. Ty jsou důležité.
ODS mnohokrát deklarovala, že velkým problémem Česka je stárnutí populace. Bude vaše strana po volbách požadovat další změny v důchodovém systému?
Nebude. Důchodový systém nemůžeme měnit každé dva nebo tři roky. Jistě, důchodová reforma, kterou jsme schválili, není ze sta procent podle představ ODS, ale my jsme ji přesto rádi podpořili. Myslím, že je v ní plno pozitivních prvků, o kterých se málo mluví a které mají dobrý dopad pro budoucí seniory. Diskuse se bohužel zúžila pouze na debatu o zvyšování věku odchodu do důchodu. Myslím si, že jednou za pět let se má demografická situace vyhodnotit. A jsem si jistý, že kdybychom nezatáhli za záchrannou brzdu a nezměnili důchodový systém, tak do šesti let by byl na systému penzí roční deficit ve výši pěti procent HDP.
Když už hovoříte o pěti procentech HDP, zmiňoval je také staronový americký prezident Donald Trump, který vyzývá členské země NATO k vyšším výdajům na obranu, a to až do této výše. Je to pro Česko v dalším volebním období reálné?
Není to reálné.
Proč?
Já si myslím, že Evropa má zvyšovat výdaje na obranu. Ne snad proto, že si to myslí Donald Trump nebo Spojené státy americké, ale že to potřebujeme my sami, jako každá členská země NATO nebo Evropské unie. Stále vidíme ruskou rozpínavost a ruskou agresi. V našem životním zájmu je, abychom výdaje zvyšovali. A my jsme je už razantně zvýšili, dokonce z roku na rok – mezi lety 2023 a 2024. A poprvé po dvaceti letech jsme splnili požadovaná dvě procenta HDP. Ale pět procent není realistických. Pokud bychom chtěli udržet zdravé finance, tak bychom museli buď razantně zvýšit daně, anebo razantně snížit výdaje. Umím si ale představit například to, že se dohodneme na zvýšení na tři procenta HDP v průběhu čtyř až pěti let.
Donalda Trumpa jste zmínil trochu s mírným ostnem…
To ne, nemyslel jsem to tak. Například když hodnotíme první kroky Donalda Trumpa, tak z toho vyplývají minimálně dvě dobré zprávy pro evropský a tím i pro český průmysl. Předně bývalá americká administrativa zavedla IRA zákon, což byl takový americký Green Deal. Následně evropské firmy začaly přemýšlet o tom, že půjdou do Spojených států. Ale Donald Trump s tím skončil. A druhá věc: pokud Donald Trump říká, že zvýší těžbu ropy a plynu, tak to může mít dobrý dopad na světové ceny ropy a plynu. To je dobrá zpráva pro českou ekonomiku, ale i české firmy a domácnosti.
Tím jsme se oklikou dostali k energetice. Novela energetického zákona známá pod názvem lex OZE III má momentálně v Senátu problémy, a to hlavně kvůli sporným přílepkům, které experti i novináři zjednodušeně pojmenovali – Stanjurovy přílepky.
Ať tomu říkají Stanjurovy pozměňovací návrhy nebo návrhy ministerstva financí, které reprezentuji. Ne přílepky.
Dobře, ale víte, o co jde. O individuální kontroly zejména pro fotovoltaiky uvedené do provozu v letech 2009 a 2010. Nechci tohle téma podrobně otevírat, přesto: co říkáte na to, že vás za to nekritizuje pouze opozice, ale i vládní poslanci a senátoři?
Zastávám zásadu, že pokud si o něčem myslím, že je to správně, tak se to snažím prosadit a snažím se přesvědčit kolegy, že je to dobrý krok. Úplně jednoduše: hájím peníze českých daňových poplatníků. To je správný princip, to se má podle mě od každého ministra financí vyžadovat, nejenom očekávat. A já v tomto ohledu říkám, že platíme víc, než musíme. A dodávám k tomu: plaťme tolik, kolik musíme podle evropských i českých pravidel. Nic víc, nic míň. A jsem překvapený, kolik lidí na tento princip zapomíná. Já se snažím pouze hájit peníze českých daňových poplatníků. A jak tato debata skončí? Uvidíme. Já mám čisté svědomí, udělal jsem pro to všechno, co jsem udělat mohl.
Energetika je důležité téma, nejen pro vaši vládu. Zajímá mě klíčová záležitost, za kterou je vláda kritizována ze strany sociálně slabších občanů, ale i ze strany velkého byznysu: drahé energie. Není to přitom jenom problém Česka, ale celé EU. Vy jste o tom teď podrobně jednal v Bruselu. Co jste svým evropským kolegům navrhoval?
Za Českou republiku jsem vystoupil s tím, že jedním z problémů jsou příliš vysoké nároky v rámci Green Dealu. Mluvil jsem velmi konkrétně. Navrhoval jsem, že bychom měli zrušit zákaz spalovacích motorů a že bychom měli ustoupit od systému emisních povolenek. Tohle všechno dělá konkurenční nevýhodu pro evropské a tím pádem i pro české podnikatele. Kdyby to dělali všichni na celém světě, tak je to fér. Ale pokud zvyšujeme náklady evropských a tím i českých firem, tak se nemůžeme divit, že v rámci těžké globální soutěže nejsme tak konkurenceschopní, jako jsme byli před několika lety. Podobně vystoupil v europarlamentu i polský premiér a podobně hovoří i Petr Fiala.
Takže když dvě předchozí záležitosti spojím: obrat v politice Spojených států v záležitosti IRA zákonu bychom měli využít také k obratu politiky Evropské unie? Máme tedy zrušit Green Deal?
Neříkám zrušit, ale musíme se podívat na náklady a musíme si říct, co jsou ještě průmysl i občané ochotni unést. Já jsem už dříve říkal, že Green Deal v původní podobě narazí, až to ve svých peněženkách pocítí střední třída na Západě. A to se stalo loni nebo předloni. Prostě nemáme mít nereálné cíle. Kdo by nechtěl chránit životní prostředí? To je stará konzervativní hodnota, o tom se přece nemusíme přesvědčovat. Ale slepé a příliš neefektivní cesty máme zavřít, dokud je čas, protože v globální konkurenci prohrajeme.
Takže Česko bude prosazovat konec zákazu spalovacích motorů?
Momentálně vytváříme koalici, kde už je více než deset zemí.
S tím souvisí I důraz na jadernou energetiku. Klapnou nakonec Dukovany? Neohrozí výstavbu nějaké hrozící žaloby? Sledujete nestabilní politickou situaci v Jižní Koreji?
Já myslím, že to musíme rozlišit. Klapne určitě podpis smlouvy. Samotný projekt je do roku 2036 a říkat už teď, že to určitě klapne, by nebylo úplně věrohodné. Ale jedeme podle harmonogramu a podle všech informací, které mám, je realistické, že investor podepíše s korejskou firmou KHNP smlouvu do konce března. Minulý týden jsme se všichni dověděli dobrou zprávu, že spory mezi korejskou a americkou stranou byly urovnány, a to na úrovni vlád i firem. To bylo riziko, které reálně existovalo. A teď je odstraněno. Takže ano, bez ohledu na to, co se děje v Jižní Koreji na jejich domácí politické scéně, je vysoce pravděpodobné, že do konce března bude podepsána smlouva.
Řada podnikatelů, byznysmenů i v našem pořadu Rozstřel na iDNES.cz hovoří dlouhodobě o tom, že Česko by mělo v dohledné době přijmout euro. Současná vláda udělala jeden z kroků, které nás k tomu přiblížily. Je pro vás přijetí eura tématem v dalších čtyřech letech?
Díky tomu, že jsme zlepšili financování státu a stav veřejných financí, je to téma, o kterém má smysl debatovat. My jsme si nechali udělat analýzu, která vyvrátila některé z mýtů na obou stranách – příznivců i odpůrců eura. Vyvrátila třeba mýtus, že euro je demokratická kotva, i mýtus, že euro povede k velkému zdražení. Přijetí eura bude čistě politické rozhodnutí. V Česku ale neexistuje většinová shoda veřejnosti. Podle mě ti, kteří euro hodně chtějí, mají domácí úkol, aby o svých argumentech přesvědčovali další a další občany a voliče. Nejhorší, co by se mohlo stát, je to, že jedna vláda se rozhodne euro přijmout a druhá vláda to zruší.
Teď mi, pane ministře řekněte na rovinu: ulevilo se vám, když odešli Piráti z vlády?
Neulevilo. Já toho nelituju, že jsme s nimi vládli.
Ale vypadá to tak, že hodně věcí, které Piráti prosazovali, dává současná vláda k ledu.
Myslím, že ne. Dáváme k ledu to, co si zaslouží být u ledu, to je prostě normální. Například v daňových otázkách nebyli Piráti nejdál od ODS.
Kdo byl tedy nejdál?
Nejdál od nás v daňové oblasti bylo hnutí STAN. Já jsem dokonce podporoval částečnou legalizaci konopí, kterou Pirátská strana prosazovala. Ještě jsem žertoval: vy to budete kouřit a já to budu danit. Takže si myslím, že jejich odchodem se mi opravdu neulevilo. Samozřejmě když máte ve Sněmovně většinu sto osmi hlasů, tak se vládne o něco lépe, než když máte většinu sto čtyř hlasů.
Ale znáte Hérakleitův citát: dvakrát nevstoupíš do téže řeky. Kdyby Pirátská strana byla po podzimních volbách jazýčkem na vahách. Dokázali byste s nimi znovu vstoupit do jedné vlády? Oni na současnou vládu útočí, jistě posloucháte jejich vyjádření ve Sněmovně nebo je sledujete na sociálních sítích.
Já to tak nevnímám. Když je ale poslouchám, říkám jim, nezlobte se, milí kolegové, tak mám pocit, že jste byli celou dobu v opozici. Ale vy jste přece ve vládě byli, seděli jste s námi, hlasovali jste s námi nebo proti nám, takže máte plnou odpovědnost jako my. Ale abych odpověděl na vaši otázku: pokud bychom našli společný vládní program, tak si to umím představit.
A co jiní koaliční partneři po podzimních volbách? Dokážete si představit spolupráci s Motoristy? Nebo s ANO?
S hnutím ANO určitě ne. Motoristé říkají celou dobu: my jsme béčko ANO, volte nás taky, my s ANO budeme vládnout.
Oni ale přece neříkají, že jsou béčko ANO…
Já to tak vnímám. Prostě chystají se na roli juniorního partnera hnutí ANO. A my chceme být ve vládě seniory. Takže to se vlastně vzájemně vylučuje.
Takže chcete zachovat tuto koalici, případně ji rozšířit znovu o Pirátskou stranu?
Uvidíme, jak dopadnou volby, kolik subjektů bude ve Sněmovně. Ale určitě nebudeme vládnout s ANO a s SPD, když budu mluvit o stávajících parlamentních stranách. A nebudu spekulovat, kdo se tam ještě dostane.
Premiér Petr Fiala hovoří o tom, že koalice SPOLU získá přes třicet procent hlasů ve volbách. Váš tip?
Já nemám tip, já mám cíl. A tím cílem je 30 procent.
(Autor: Vladimír Vokál)
ministr financí
1. místopředseda strany
poslanec PČR