Novinky Mediální výstupy

(iDNES.cz) V Česku se loni otevřelo rekordních 111 kilometrů dálnic a rychlé tempo má podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) pokračovat i v nejbližších letech. „Veškeré kroky jsme namířili k tomu, abychom v roce 2033 měli dobudovanou celou základní dálniční síť,“ říká Kupka v rozhovoru pro MF DNES a iDNES.cz. V budoucnu by podle něj měly mít dálnice D1 i Pražský okruh šest pruhů.

Loni se u nás otevřelo 111 kilometrů dálnic, kolik to bude letos?
Bude to víc než 70 km úseků, většina se otevře koncem roku. Jde třeba o jeden z těch nejdůležitějších vůbec, chybějící část dálnice D1 u Přerova. Určitě se podaří otevřít i úsek D35 u Vysokého Mýta a jeho obchvat. Tam se teď při průjezdu městem každý den stojí. A otevřeme i část obchvatu u Olomouce a úseky D6 u Hořesedel a Hořoviček.

Co se letos naopak začne stavět?
Důležitá stavba začne už brzy, a to na D35 obchvat Litomyšle. Díky tomu bude na D35 naráz vyrůstat víc než 64 km dálnice, a bude to tak jedno z největších stavenišť v celé střední Evropě. Přinese to výrazný posun k tomu, aby se tato severní alternativa vůči D1 konečně rozběhla a uvolnila trasu z Prahy na Brno.

A co dál?
Letos začneme stavět další úseky na D6 směrem do Karlových Varů. Na konci roku se už rozběhly stavby na D7, takže tam už bychom měli mít všechno rozestavěno kromě obchvatu Postoloprt. To bude jediná část, kterou plánujeme zahájit až v roce 2026. U dalších staveb pak záleží na výsledcích výběrového řízení, mohly by začít práce na D11 mezi Jaroměří a Trutnovem. A to by znamenalo, že by už vyrůstala celá D11 až po polskou hranici.

Vládě na podzim vyprší mandát. Už víte, kolik kilometrů necháte svému nástupci rozestavěných?
Bude to určitě významná suma, přes 170 km dálničních úseků. Ještě důležitější ale je, že pro rok 2026 bude k zahájení víc než 90 km úseků a v roce 2027 víc než 120 km. Veškeré naše kroky jsme namířili k tomu, abychom v roce 2033 měli dobudovanou celou základní dálniční síť. Velké kroky jsme udělali už loni a další nás čekají letos. Máme kladné stanovisko EIA (vyhodnocení vlivu na životní prostředí, pozn. red.) k severní části Pražského okruhu a v lednu bychom je měli mít i pro zbytek. A to stejné očekáváme i pro spojení Brna a Vídně.

Kdy se tedy do Vídně dostaneme prvně kompletně po dálnici?
Myslím, že reálný je rok 2029.

V prosinci se otevřel nový úsek dálnice D4 stavěný v rámci PPP projektu. Uvažujete, že rozjedete další podobné projekty?
My jsme už v roce 2022 rozběhli přípravu a vyhodnocení staveb, které by se pro přípravu v rámci PPP (spolupráce veřejného a soukromého sektoru, pozn. red.) hodily. Tam je totiž mezinárodní podmínkou vytvoření studie proveditelnosti, která musí ukázat, jestli se daný úsek pro financování v rámci PPP hodí. Už se prokázalo, že je pro to vhodná výstavba posledního úseku D35, kde jsme již v probíhající soutěži. Stejně tak už probíhá soutěž na koncesionáře pro výstavbu železničního spojení mezi centrem Prahy a Letištěm Václava Havla, konkrétně v úseku z Veleslavína na letiště.

A o kterých dálničních projektech se ještě uvažuje?
Vytipovali jsme několik dalších úseků, kde budeme mít studie proveditelnosti hotové v únoru. Zadali jsme prověření středočeské D3, moravské a jihomoravské D55 (od Bzenecké Doubravy po Břeclav) a také severní část Pražského okruhu.

Nedávno jste zmínil, že po dokončení základní dálniční sítě byste si přál vznik zcela nové dálnice mezi Plzní a Jihlavou, která by ulevila tranzitu přes Prahu a D1 ze západu republiky na východ. To už je rozpracováno?
V tom jsme už udělali více kroků. Je jasné, že pokud se dálniční síť má dál rozvíjet, tak zejména ve fázi přípravy území potřebujete vícero let. To není jen otázka povolování, především se musí jednat se samosprávami a dosáhnout základní shody, kudy by ta trasa vlastně mohla vést. Vytipovali jsme několik možností, které jsme projednali také s kraji. Z našeho dopravního modelu vyplývá, že i při dobudování základní sítě dálnic a Pražského okruhu na šest pruhů bude stále větší potřeba tranzitu. A to tranzitu, který by po cestě ze západu na východ republiky měl minout Prahu. A proto by bylo potřeba vybudovat spojnici, která by se odpojovala ze současné D5 u Plzně, procházela by kolem Písku, Jindřichova Hradce a napojovala by se na D1 u Jihlavy.

Jaká jsou ty další?
Stejně tak je to propojení dálničních staveb na střední Moravě, kde očekáváme, že Poláci dostaví svoji dálnici S8 do Bobošova. Na to budou navazovat další stavby silnic první třídy, které potom svedou dopravu na D35. Tam počítáme se čtyřpruhovou komunikací I/73 v trase bývalé Hitlerovy dálnice, která zásadně uleví Boskovicím, Kuřimi a dalším důležitým místům.

Zmínil jste i rozšíření Pražského okruhu na šest pruhů. Kdy by k tomu mělo dojít?
Chtěli bychom v roce 2026 začít u Ořechu s rozšiřováním mostů a na to by pak navazovalo v dalších letech rozšíření na šest pruhů. A zároveň s tím chceme připravit výhled rozšíření celé D1 z Prahy do Brna taktéž na šest pruhů. Tam se dá s postupným rozšiřováním uvažovat o druhé polovině třicátých let.

Loni se u nás otevřelo 111 kilometrů dálnic, kolik to bude letos?
Bude to víc než 70 km úseků, většina se otevře koncem roku. Jde třeba o jeden z těch nejdůležitějších vůbec, chybějící část dálnice D1 u Přerova. Určitě se podaří otevřít i úsek D35 u Vysokého Mýta a jeho obchvat. Tam se teď při průjezdu městem každý den stojí. A otevřeme i část obchvatu u Olomouce a úseky D6 u Hořesedel a Hořoviček.

Co se letos naopak začne stavět?
Důležitá stavba začne už brzy, a to na D35 obchvat Litomyšle. Díky tomu bude na D35 naráz vyrůstat víc než 64 km dálnice, a bude to tak jedno z největších stavenišť v celé střední Evropě. Přinese to výrazný posun k tomu, aby se tato severní alternativa vůči D1 konečně rozběhla a uvolnila trasu z Prahy na Brno.

A co dál?
Letos začneme stavět další úseky na D6 směrem do Karlových Varů. Na konci roku se už rozběhly stavby na D7, takže tam už bychom měli mít všechno rozestavěno kromě obchvatu Postoloprt. To bude jediná část, kterou plánujeme zahájit až v roce 2026. U dalších staveb pak záleží na výsledcích výběrového řízení, mohly by začít práce na D11 mezi Jaroměří a Trutnovem. A to by znamenalo, že by už vyrůstala celá D11 až po polskou hranici.

Vládě na podzim vyprší mandát. Už víte, kolik kilometrů necháte svému nástupci rozestavěných?
Bude to určitě významná suma, přes 170 km dálničních úseků. Ještě důležitější ale je, že pro rok 2026 bude k zahájení víc než 90 km úseků a v roce 2027 víc než 120 km. Veškeré naše kroky jsme namířili k tomu, abychom v roce 2033 měli dobudovanou celou základní dálniční síť. Velké kroky jsme udělali už loni a další nás čekají letos. Máme kladné stanovisko EIA (vyhodnocení vlivu na životní prostředí, pozn. red.) k severní části Pražského okruhu a v lednu bychom je měli mít i pro zbytek. A to stejné očekáváme i pro spojení Brna a Vídně.

Kdy se tedy do Vídně dostaneme prvně kompletně po dálnici?
Myslím, že reálný je rok 2029.

V prosinci se otevřel nový úsek dálnice D4 stavěný v rámci PPP projektu. Uvažujete, že rozjedete další podobné projekty?
My jsme už v roce 2022 rozběhli přípravu a vyhodnocení staveb, které by se pro přípravu v rámci PPP (spolupráce veřejného a soukromého sektoru, pozn. red.) hodily. Tam je totiž mezinárodní podmínkou vytvoření studie proveditelnosti, která musí ukázat, jestli se daný úsek pro financování v rámci PPP hodí. Už se prokázalo, že je pro to vhodná výstavba posledního úseku D35, kde jsme již v probíhající soutěži. Stejně tak už probíhá soutěž na koncesionáře pro výstavbu železničního spojení mezi centrem Prahy a Letištěm Václava Havla, konkrétně v úseku z Veleslavína na letiště.

A o kterých dálničních projektech se ještě uvažuje?
Vytipovali jsme několik dalších úseků, kde budeme mít studie proveditelnosti hotové v únoru. Zadali jsme prověření středočeské D3, moravské a jihomoravské D55 (od Bzenecké Doubravy po Břeclav) a také severní část Pražského okruhu.

Nedávno jste zmínil, že po dokončení základní dálniční sítě byste si přál vznik zcela nové dálnice mezi Plzní a Jihlavou, která by ulevila tranzitu přes Prahu a D1 ze západu republiky na východ. To už je rozpracováno?
V tom jsme už udělali více kroků. Je jasné, že pokud se dálniční síť má dál rozvíjet, tak zejména ve fázi přípravy území potřebujete vícero let. To není jen otázka povolování, především se musí jednat se samosprávami a dosáhnout základní shody, kudy by ta trasa vlastně mohla vést. Vytipovali jsme několik možností, které jsme projednali také s kraji. Z našeho dopravního modelu vyplývá, že i při dobudování základní sítě dálnic a Pražského okruhu na šest pruhů bude stále větší potřeba tranzitu. A to tranzitu, který by po cestě ze západu na východ republiky měl minout Prahu. A proto by bylo potřeba vybudovat spojnici, která by se odpojovala ze současné D5 u Plzně, procházela by kolem Písku, Jindřichova Hradce a napojovala by se na D1 u Jihlavy.

Jaká jsou ty další?
Stejně tak je to propojení dálničních staveb na střední Moravě, kde očekáváme, že Poláci dostaví svoji dálnici S8 do Bobošova. Na to budou navazovat další stavby silnic první třídy, které potom svedou dopravu na D35. Tam počítáme se čtyřpruhovou komunikací I/73 v trase bývalé Hitlerovy dálnice, která zásadně uleví Boskovicím, Kuřimi a dalším důležitým místům.

Zmínil jste i rozšíření Pražského okruhu na šest pruhů. Kdy by k tomu mělo dojít?
Chtěli bychom v roce 2026 začít u Ořechu s rozšiřováním mostů a na to by pak navazovalo v dalších letech rozšíření na šest pruhů. A zároveň s tím chceme připravit výhled rozšíření celé D1 z Prahy do Brna taktéž na šest pruhů. Tam se dá s postupným rozšiřováním uvažovat o druhé polovině třicátých let.

V polovině roku má na prvním úseku D3 mezi Táborem a Českými Budějovicemi platit vyšší rychlostní limit 150 km/h. Co od toho čekáte a kdy se případně přidají další úseky?
Půjde o padesátikilometrový úsek dálnice mezi 80. a 130. kilometrem s tím, že tam budou proměnné dopravní značky. Ty chceme postupně zavést i na dalších úsecích. Třeba při významně zhoršené viditelnosti bude možné limit naopak snížit, což je funkční opatření. Co se týče zrychlení, tak tady je fyzika jednoznačná: nedojde k nějakému průlomu. Pravda ale je, že dálniční síť patří obecně k nejbezpečnější infrastruktuře, takže možnost dalšího rozšíření těchto úseků je. Vidíme to v Německu nebo i v Polsku, kde na celé dálniční síti platí limit 140 km/h. Vyhodnotíme to, a pokud to bude funkční, tak můžeme navázat dalšími vytipovanými úseky třeba na D11 nebo i na D1 u Lipníku nad Bečvou.

Nejste jen ministrem dopravy, ale i místopředsedou ODS. Jak se díváte na průzkumy, podle kterých hnutí ANO míří za jasným vítězstvím se ziskem přes 30 %, zatímco SPOLU má dlouhodobě pod 20 %? Přesto stále opakujete, že sněmovní volby vyhraje SPOLU. Vy tomu pořád věříte?
Průzkumy nepodceňuji, ale také je nepřeceňuji. Jednak jsou tu srovnání s obdobím před čtyřmi lety a druhak je to pro nás pochopitelně výzva oslovit veřejnost lépe s tím, co už se podařilo, co vláda dokončila, což je pochopitelně s každým krokem různě napadáno, ať už přímými, nebo hybridními cestami. A to si v žádném případě nestěžuju...

Kde je pro SPOLU hranice úspěchu ve volbách? A za jaký výsledek by naopak mělo skončit vedení všech tří stran, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09?
Myslím, že to je ve všech demokraciích jasné. V okamžiku, kdy by koalice SPOLU prohrála volby a nemohla by skládat vládu, tak je to prostě jasně důvod k vyvození odpovědnosti současného vedení. A říkám to s plnou vážností, včetně mé role.

Když už jsme u vaší role, máte ambici jednou nahradit v čele ODS Petra Fialu?
O této ambici jsem nikdy nepřemýšlel. Moje role je teď to, co se tři roky snažím vytvářet tady na ministerstvu dopravy. A tím posílit jak Petra Fialu, tak celou koalici před nadcházejícími volbami. Tedy věcmi, které jsou pro lidi hmatatelné. Každý kilometr dálnice, lepší železniční spojení nebo spolehlivější vlaky jsou přesně to, co naše vláda přináší české veřejnosti.

Pokud by koalice SPOLU nevyhrála volby a neměla by možnost sestavit vládu, byla by ve hře varianta, že by ODS jednala o složení kabinetu s někým jiným samostatně, a ne pouze v rámci koalice SPOLU?
Věřím, že budeme postupovat přirozeně v koalici, a znovu zdůrazňuju, že roli přirozeně hraje i to, že jsme si názorově a politicky velmi blízko.

Dobře, ale byla by v případě neúspěchu koalice SPOLU možnost, že by třeba ANO sestavilo vládu jen s ODS?
Tak tu nepředpokládám, ale co platí, že v každém případě, pokud by ty volby dobře nedopadly, tak nás ujišťují Motoristé i SPD, že to hnedka s Andrejem Babišem poskládají. Motoristé sice na druhou stranu říkají, jak chtějí šetřit, což se s hnutím ANO fakt vylučuje. Ostatně ANO to ukázalo jak v předchozích vládách, tak ve všech svých předvolebních slibech. Myslím, že tohle je jeden z důležitých rozměrů toho, jak se Motoristé vyhlásili za béčko ANO.

(Autor: Eva Pospíšilová, Jiří Vachtl)

Rozhovor vyšel na serveru iDNES.cz.

Martin Kupka

ministr dopravy
místopředseda strany
poslanec PČR
expert pro veřejnou správu