Novinky Mediální výstupy

(ČRo Plus) Vyjádření příštího amerického prezidenta, že chce dostat pod kontrolu Grónsko, vyvolalo pozornost po celé Evropě. Donald Trump přitom nevyloučil použití vojenského nátlaku. „Ocitáme se ve světě, kde víc rozhoduje síla,“ hodnotí slova europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Co říkáte na to, že nastupující americký prezident nevyloučil použití vojenské síly proti území, které patří k Dánsku, tedy proti území členského státu NATO?

Je třeba koukat se na to z odstupu a nadhledu. Nemá cenu některé výroky brát doslova, je to forma trollení, kterou si pamatujeme od některých výrazných politiků i u nás.

To neznamená, že ty výroky nemáme brát vážně. Říkají nám o tom, že se ocitáme ve světě, který je diametrálně odlišný od toho, na který jsme si zvykli.

Posouváme se od světa, ve kterém dominovala spolupráce podle sdílených pravidel hry, směrem ke světu, kterému bude dominovat politika síly, jejího vyrovnávání, prosazování národních zájmů. Nemusí se nám to líbit, protože nejsme veliká země, ale nemá cenu zavírat oči, před tím, co se děje.

Nahrávají tyto výroky Rusku? A mají se Evropané obávat bezprostředního útoku Američanů na Grónsko, autonomní oblast Dánského království?

Určitě ne. Pokud bude více rozhodovat síla a schopnost důsledně hájit národní zájmy, tak Spojené státy jsou nepochybně silnější než Rusko.

Grónsko je navíc jedna z největších zemí na světě. Je to země, která má mimořádně důležitou strategickou polohu, protože hostí klíčovou americkou základnu, která je důležitější pro obranu Spojených států třeba před Ruskem daleko víc než všechny základny v Evropě. Ale nemyslím si, že by cílem těch slov bylo zaútočit na Grónsko.

Podle nastupujícího amerického prezidenta je zapotřebí, aby spojenci v Severoatlantické alianci dávali na obranu pět procent hrubého domácího produktu. Premiér Petr Fiala (ODS) v této souvislosti řekl, že za realistické považuje bavit se o třech procentech v horizontu několika let. Jaký je váš pohled?

Nemusíme to brát doslova, ale musíme to brát vážně. Před více než deseti lety se lídři dohodli, že to budou dvě procenta, a dodneška to celá řada zemí včetně třeba Španělska nebo Německa neplní. My jsme to splnili letos poprvé

Když si to vezmeme, tak dvě procenta jsou málo. Země, které se cítí ohroženy, přispívají více – Polsko dává čtyři procenta, baltské státy k tomu směřují. Pět procent je pro nás mimo realitu, ale k těm třem procentům se budeme muset blížit, máme-li udržet na NATO pohromadě.

Alexandr Vondra

místopředseda klubu Evropských konzervativců a reformistů (ECR)
poslanec EP
místopředseda strany