ČR podala žádost o příspěvek z Fondu solidarity EU na povodňové škody
(www.mfcr.cz) Česká republika ve středu 4. prosince 2024 odeslala prostřednictví Ministerstva financí avizovanou žádost o příspěvek z Fondu solidarity Evropské unie na likvidaci škod po zářijových povodních. Celkové škody byly vyčísleny na 70,6 mld. Kč (2,8 mld. eur). Česká republika tak naplnila kritéria pro tzv. závažné katastrofy, což umožňuje čerpat příspěvek až do výše 2,85 miliardy Kč. Evropská komise nyní zahájí posouzení žádosti. Délka tohoto procesu, která obvykle trvá minimálně 12 měsíců, závisí mimo jiné na počtu ostatních posuzovaných žádostí. O schválení příspěvku rozhodne Evropský parlament a Rada EU, přičemž finanční prostředky lze očekávat nejdříve koncem roku 2025.
„Škody z povodní přesáhly 70 miliard Kč, tato částka zahrnuje nejen předpokládané náklady na obnovu po katastrofě, ale také náklady související s řešením krizové situace. Z toho představuje 45 miliard Kč škoda na veřejném majetku a zbytek jsou škody na majetku soukromém," uvedl ministr Zbyněk Stanjura. Největší podíl z celkových škod vykázal Moravskoslezský kraj, a to více než 50 %, následovaný Olomouckým krajem s více než 11% podílem škod.
Z národních prostředků půjde letos na likvidaci povodňových škod 30 mld. Kč a dalších 10 mld. Kč je vyčleněno v rozpočtu na příští rok. „Jedná se o prioritu jak v rozpočtu roku 2024, tak i rozpočtu roku 2025. Jsem přesvědčen, že částka bude dostatečná," dodal ministr Zbyněk Stanjura s tím, že objem peněz státní pomoci byl určen na základě zkušeností z katastrofálních povodní z let 1997 a 2002, kdy se státní rozpočet podílel na škodách zhruba z 25 %. Schválených 40 mld. Kč by tak mělo stačit na pokrytí více než poloviny nyní odhadovaných celkových škod. Část nákladů na obnovu po povodních bude pokryta z komerčního pojištění, kdy pojišťovny v tuto chvíli odhadují výši pojistného plnění na 19,6 mld. Kč.
Vláda začala koordinovat povodňovou pomoc prakticky ihned po povodních, kdy byla sestavena pracovní skupina pod vedením ministra financí Stanjury. Ten rovněž po každém z jednání informoval veřejnost o detailech státní pomoci ze strany jednotlivých resortů. Vláda například ihned po povodních poskytla občanům tzv. tzv. mimořádnou okamžitou pomoc, ze které již bylo z rozpočtu MPSV vyplaceno více než 500 milionů Kč. Do rodin zasaženým povodněmi zamířila také finanční pomoc v průměrné výši 40 000 Kč na domácnost. Na likvidaci okamžitých škod bylo vládou z kapitoly Všeobecná pokladní správa vyčleněno již celkem 1,2 mld. Kč, které byly převedeny na účty Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Pro podnikatele, kterým povodeň narušila činnost, byly Národní rozvojovou bankou vypsány programy na zvýhodněné úvěry a jejich zajištění. Firmám a podnikatelům vláda také spolufinancovala náhrady za mzdy zaměstnanců na překážkách. Kompletní přehled dosavadní státní pomoci je k dispozici na webu MF.
V současné době se připravuje vládní Strategie obnovy území zasaženého povodněmi. Dokument může být finálně schválen až po ukončení stavu nebezpečí v krajích a po definitivním sečtení povodňových škod ze strany obcí a krajů. Důvodem je, aby byla státní pomoc co nejlépe zacílená.
Fond solidarity Evropské unie, vytvořený jako projev solidarity evropského společenství se státy postiženými přírodními katastrofami, umožňuje refundaci výdajů na obnovu základních funkcí území. Z prostředků mohou být hrazeny opravy veřejného majetku, jako je dopravní infrastruktura, školská a zdravotní zařízení, čištění postižených oblastí a další. Všechny přidělené prostředky musí být využity do 18 měsíců od jejich přijetí. Ministerstvo financí má za úkol zajistit včasnou přípravu pravidel pro efektivní využití příspěvku.
ministr financí
1. místopředseda strany
poslanec PČR