Novinky Mediální výstupy

(ČT24) Ministr financí Zbyněk Stanjura byl včera poté, co sněmovna schválila návrh státního rozpočtu na rok 2025, hostem pořadu Události, komentáře České televize. V diskusi hovořil jak o schváleném rozpočtu, tak o prioritách vlády. Dostalo se také na body, které v souvislosti s rozpočtem zmiňují kritici, například problematiku financování nepedagogických pracovníků.

Martin Řezníček, Martin Řezníček, moderátor:

Míříme do poslanecké sněmovny za hlavním mužem dnešního dění. Zbyněk Stanjura, ministr financí, dobrý večer. Pane ministře, jste přesvědčen o tom, že byl schválen dobrý rozpočet?

Zbyněk Stanjura, ministr financí a 1. místopředseda ODS:

Dobrý večer. Ano, jsem. Protože odráží ty hlavní priority. Já bych zopakoval – vysoká míra investic, a to nejenom z evropských zdrojů, ale rekordní výše investic z národních zdrojů, dále zvýšené výdaje obecně na vzdělávání, zvýšené výdaje do vysokých škol, vědy, výzkumu, inovací. Plníme svůj obranný závazek 2 % obranných výdajů vůči HDP. Díky široké sociální síti a díky tak vysokým výdajům v sociální oblasti udržujeme sociální smír. A bohužel přibyla další priorita, kterou plníme jak v rozpočtu 2024, tak 2025, a to je odstraňování následků zářijových povodní a obnova území po těchto povodních. Všechny tyto priority jsou obsaženy v právě schváleném rozpočtu pro rok 2025. Současně říkám, a platí to u každého rozpočtu, že existují rizika. Bylo to tak vždy, ale my můžeme ukázat výsledky. A když porovnáte schválený deficit roku 2022, výsledek byl lepší o 15 miliard. Schválený deficit v roce 2023 byl 295 miliard. Výsledek lepší o sedm a půl miliardy. Zejména v tomto roce, v roce 2023, mnozí z těch, kteří dneska zase říkají, že ten rozpočet nevyjde v roce 2025, tak měli katastrofické předpovědi a říkali, že to bude 450. Mám schovaný článek paní poslankyně Schillerové, že to určitě bude 470 miliard. A bylo to 288 mld. Pro letošní rok po těch povodních máme schválených 282 miliardy schodek, známé výsledky na konci listopadu, takže můžu prohlásit, že letošní schodek bude nižší. Dobře, než je rozpočet roku 2024. A to se musely řešit v průběhu roku mnohé položky v těch minulých třech letech. Vždy to vláda zvládla a není žádný důvod se domnívat, že by to nezvládla v roce 2025.

Martin Řezníček, moderátor:

Mnozí jsou kritičtí, že například nemáte zákonně podchyceny ty platby pro nepedagogické pracovníky od září dál.

Zbyněk Stanjura, ministr financí a 1. místopředseda ODS:

Nevím, z čeho to vychází, v této chvíli návrh rozpočtu nepředpokládá převod nepedagogických pracovníků do kompetencí obcí a měst. My jenom říkáme, že pokud schválíme tuto kompetenční změnu, tak s tím logicky půjdou i peníze. A pokud ne, tak to platí státní rozpočet, v tom není žádný problém. Nevidím, že oni vidí ten problém, kteří to kritizují.

Martin Řezníček, moderátor:

Ale já říkám, že nemáte zachyceno zatím v žádné právní normě, jak budete řešit peníze pro nepedagogické pracovníky od září dál.

Zbyněk Stanjura, ministr financí a 1. místopředseda ODS:

Teď jsem to řekl. Když si představíme, že žádný zákon nebude, tak to bude nadále platit státní rozpočet v roce 2025 jako letos, jako loni, jako předloni. Kvůli toho nemusíme opravovat rozpočet. Naopak, pokud ten zákon bude schválen a budou k tomu pak upraveny rozpočtové určení daní, tak samozřejmě ty peníze pošleme na obce a ve státním rozpočtu peníze zbydou z této položky.

Martin Řezníček, moderátor:

Není to ale nezodpovědné, operovat s něčím, co nemáte schválené?

Zbyněk Stanjura, ministr financí a 1. místopředseda ODS:

Pane redaktore, já se omlouvám, vždyť jsem říkal, že ty peníze v tom státním rozpočtu jsou a vy říkáte: Není to nezodpovědné? Není.

Martin Řezníček, moderátor:

Ale je to jedna z těch věcí, která je nejvíce kritizovaná v tomto rozpočtu.

Zbyněk Stanjura, ministr financí a 1. místopředseda ODS:

Ale já tomu vůbec nerozumím. My říkáme: Jsou tam peníze, a pokud převedeme kompetenci, převedeme i ty dané peníze. Tam je kompetence na státu a jsou peníze pro stát v tomto schváleném rozpočtu. Pokud se převedou kompetence, tak pak se k tomu přijedou peníze. Pokud se nepřevedou kompetence, takto to nadále platí státní rozpočet jako letos, loni, předloni a ve všech předchozích letech.

Martin Řezníček, moderátor:

Když dnes přicházelo hnutí STAN na toto jednání do sněmovny, tak říkali, že budou od vás chtít garance k této věci. Jaké garance jste jim dal?

Zbyněk Stanjura, ministr financí a 1. místopředseda ODS:

Stanovisko vlády je garance. To přece není můj návrh rozpočtu. Ten by vypadal jinak, kdyby ho navrhoval ministr financí jenom sám. Je to vládní návrh. Taky vládní koalice hlasovala dneska jednotně u návrhu rozpočtu u všech pozměňovacích návrhů. My už několik měsíců spolupracujeme s ministerstvem školství, s ministrem Bekem, abychom dobře spočítali, že pokud ty kompetence převedeme, tak k tomu převedeme odpovídající peníze. To trvá několik měsíců. Už jsme se dohodli v rámci koalice, nejprve hnutí STAN a ODS, že je to dobré převést, udělat tuto systémovou změnu a pak s ním souhlasili i naši koaliční partneři. Takže to je dohoda stará několik měsíců. Dneska jsme žádnou novou dohodu nemuseli uzavřít.

Martin Řezníček, moderátor:

Pane ministře, podle hnutí ANO, jste vy jako ministr financí popřel základní požadavky veřejného rozpočtování, jako je reálnost, pravdivost nebo úplnost. Prezident kvůli těmto věcem mimo jiné, protože tam se ta kritika jaksi může potkávat, váhá s podpisem. Mohla se tomuto vláda vyhnout?

Zbyněk Stanjura, ministr financí a 1. místopředseda ODS:

Podle mě nemohla. Mluvím o státním rozpočtu. Byl jsem u všech koaličních jednání. Myslím, že to, co jsme předložili do sněmovny a co jsme dnes schválili, bylo maximum politické dohody mezi vládními stranami.

Martin Řezníček, moderátor:

Co říkáte na kritiku od Národní rozpočtové rady vlády?

Zbyněk Stanjura, ministr financí a 1. místopředseda ODS:

Ta kritika říká, že máme rizika asi ve třech položkách. Já to nijak nezlehčuji, současně říkám, že si s tím poradíme, pokud se ta rizika naplní. Já jsem dneska dokumentoval na číslech z předcovidové doby, že například u důchodů bylo obvyklé, že ty výdaje byly tak o jeden procentní bod vyšší, než byl schválený rozpočet. Ukazoval jsem, o kolik desítek miliard byl rozdíl ve výsledku hospodaření státu proti schválenému rozpočtu. Tak kdo chce, ten si ty výdaje najde a porovná je. Procentuálně to vycházelo zhruba stejně. Ty výdaje většinou v těch předcovidových letech byly zhruba o tři procentní body vyšší, což v našem případě by znamenalo, že příští rok bychom museli mít výdaje vyšší zhruba o 60 až 70 miliard a to určitě neplánujeme. Tak já vždycky říkám, podívejme se i do té minulosti, podívejme se, jak ta čísla tehdy dopadla a vzpomeňme si, zda v tom veřejném prostoru taková debata byla nebo nebyla. Aniž bych to zlehčoval, tak ta rizika Národní rozpočtová rada identifikovala na straně příjmu zhruba 0,5 % z celkových příjmům, z těch dvou bilionů, a zhruba necelé jedno procento na straně výdajů. Já říkám, já to nezlehčuji, ale jsou to věci, se kterými si vláda umí poradit a dokumentoval jsem to na těch výsledcích rozpočtu za 2022, 2023, 2024, kde se taky některá rizika ukázala jako oprávněná a museli jsme korigovat. Jinými slovy, pokud bude muset vynaložit některé výdaje, o kterých zatím nevíme, a bude to riziko, tak jiné výdaje se škrtnou, protože navržený rozpočet je maximální a nemůže být vyšší podle zákona o rozpočtové odpovědnosti.

Martin Řezníček, moderátor:

A co uděláte v případě, že ekonomický růst nebude 2,7 procenta tak, jak počítáte? Podívejte se na to, co se děje v Německu, jak český růst HDP je sotva znatelný v posledních letech a najednou se vám nebude dostávat desítek miliard, tak budete škrtat kvůli tomu?

Zbyněk Stanjura, ministr financí a 1. místopředseda ODS:

Tak zaprvé nevím, který expert by řekl, že by se nedostávalo desítek miliard příjmů v příštím roce. Když porovnám prognózy nejenom domácí, ale i zahraniční, ať už Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu, tak ty prognózy se liší tak o 0,2 nebo 0,3 procenta. Růst je z listopadové predikce, to je nejnovější odhad informací, poctivě tam přiznáváme to, že jedním z rizikových faktorů je silná provázanost české ekonomiky s německou a německá ekonomika pravděpodobně letos bude stagnovat nebo bude mít mírný pokles a uvidíme, jak se bude dařit německé ekonomice v příštím roce. Je to určitě jedno z těch externích rizik, které vnímáme.

Martin Řezníček, moderátor:

Děkujeme za rozhovor, pane ministře.

Zbyněk Stanjura

ministr financí
1. místopředseda strany
poslanec PČR