Jan Opletal měl odvahu!
„Jan Opletal měl odvahu!“ To bylo jedním z hesel, která nesli na transparentech studenti 17. listopadu 1989. Nebyla to v onom roce nikterak mimořádná demonstrace, podobných se tehdy odehrávalo více. Mimořádným se tento studentský průvod stal teprve díky kontrastu přirozené touhy po svobodě a možná i lehce naivní víry ve slušnost a pravdu v protikladu k bezohlednosti totalitního režimu a slepé poslušnosti tehdejších pořádkových sil. Zmlátit do krve neozbrojené a zcela pokojné mladé lidi, to byl natolik hanebný počin, že rozhýbal i do té doby pasivní a mlčící většinu, otevřel stavidla a spustil povodeň, která ve finále smetla starý režim.
Svoboda a sebeúcta byla ovšem také motivem první z událostí, spjatých se 17. listopadem. Na podzim roku 1939 šlo o zoufalou snahu vzepřít se stále těžším okovům nacistického režimu. Také tady, v ještě krutějších podmínkách protektorátu, šlo o odvahu při snaze zachovat si sebeúctu a rovnou páteř.
Oba pokusy skončily nejprve násilím, v obou případech šlo ale o mimořádný signál tyranům a také o krok, který se stal symbolem. V případě demonstrací z roku 1939 sice nevedly k okamžitému vítězství, zapsaly se ale mezi nejčestnější počiny českého národa ve 20. století.
Odvaha lidí z roku 1939 i z roku 1989 je podle tím hlavním, co nám má 17. listopad připomínat. Odvaha projevit názor i s rizikem osobní újmy, snaha udržet si rovnou páteř a sebeúctu tváří v tvář tyranii. Také díky těmto lidem dnes nemusíme mlčky poslouchat lži, přikyvovat nesmyslům a žít jako poddaní nevolníci. I proto jsme dnes občany.
poslanec PČR