Události, komentáře ČT24: Roste napětí na Blízkém východě
(ČT 24) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byl předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Írán slíbil, že pomstí smrt politického lídra teroristické skupiny Hamás. Ismaila Haníju, klíčovou postavu vyjednávání mezi Hamásem a Izraelem, měla zabít v noci na dnešek naváděná střela. Ta zasáhla podle íránských médií jeho rezidenci na severu Teheránu. V Íránu se účastnil inaugurace nového prezidenta. Z útoku viní Írán i Hamás Izrael.
Benjamin NETANJAHU, izraelský premiér:
Ve svém projevu v americkém Kongresu před několika dny jsem zmínil tři hlavní větve osy zla, Hamás, Hútíové a Hizballáh. Tři H. V posledních dnech jsme každé z nich uštědřili zdrcující rány.
Mojtaba AMANI, íránský velvyslanec v Libanonu:
Vrchní velitel íránských revolučních gard oznámil, že íránská odpověď rozhodně přijde.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Zpráva o smrti Ismaila Haníju přišla necelých 24 hodin poté, co Izrael oznámil, že zlikvidoval významného velitele Hizballáhu. Libanonské teroristické hnutí je spojencem Íránu i Hamásu. Foad Shuker byl ve chvíli úderu na jižním předměstí Bejrútu, které je považováno za baštu Hizballáhu.
Joav GALLANT, izraelský ministr obrany:
Operace v Bejrútu měla jasný cíl, byla velmi kvalitně provedena a uvážlivě připravena.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
První hosté Událostí, komentářů, předseda Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Pavel Žáček, dobrý večer.
Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Dobrý večer.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
A člen stejného výboru Radek Koten. Pane poslanče, i vám dobrý večer.
Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Dobrý večer.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane předsedo Žáčku, tak jak zásadní věc pro dění na Blízkém východě se tímto, o čem jsme teď informovali, odehrála?
Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že zcela zásadní. Je to věc, kdy Izrael, který bojuje s teroristickými skupinami jak v Gaze, tak ze severu s Hizballáhem a zároveň má proti sobě silného globálního hráče, kterým je Írán, tak ve smyslu té politiky těch cílených útoků zamířil jedním směrem na sever vlastně k pravé ruce šéfa Hizballáhu Nasralláha a zároveň k šéfovi Hamásu, který z Kataru přijel na inauguraci íránského prezidenta. Myslím si, že oba cílené útoky byly přesně načasovány, i ta posloupnost těch útoků je taková, že íránské politické a vojenské vedení neví, jak zareagovat, přestože je jasné, že zareagovat musí.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Vy to berete za definitivní, že to byl Izrael. Protože nějaké jasné potvrzení toho, „ano, my jsme zabili Ismaila Haníja“, to nepřišlo ze strany Izraele. Libanon, Hizballáh, to je něco jiného, o tom Izrael mluví, o tomhle ne. Tak vy to máte, u vás je to jasné.
Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já vím, že izraelské autority, bývalý mluvčí IDF také říkal, nemůžu to potvrdit oficiálně, jsem přesvědčen, že to byly naše síly. Myslím, že jste i vlastně pustili ta slova izraelského premiéra Netanjahua, který řekl, což není úplně obvyklé v historii zpravodajských služeb. Víme, že se to takto nedělo v minulosti, ale dneska je ta situace tak dramatická a doba se tak posunula, že řekl: „Já premiér Izraele, jsem dal úkol šéfovi Mossadu, aby eliminoval představitele toho zahraničního vedení Hamásu.“ A tady se to děje. Na tak dramatickém místě uprostřed té říše nepřátelské, té absolutní, na té ose uprostřed Teheránu. Samozřejmě možná se někdy dozvíme ty technikálie, jak to bylo provedeno, nakolik tam pravděpodobně teda Mossad spolupracoval ještě s někým dalším. Musel mít velmi dobré zpravodajské informace. Bez nich by to nešlo. Ale byla to trefa do srdce íránského režimu.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane poslanče Kotene, váš pohled na zásadnost, závažnost toho, o čem se teď bavíme.
Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Když se podíváme trošičku nazpět, čím to vlastně začalo, tak ten teroristický útok, který tam Hamás páchal a vlastně rozhořel se tam na Blízkém východě ten konflikt, tak tady to je v podstatě jenom pokračování.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Promiňte, teď mluvíte o říjnu, jenom abychom si...
Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Ano, ano. A tady to v podstatě vždycky je potřeba setnout jaksi tu hlavu té organizace, aby nějakým způsobem to tu organizaci ochromilo, a aby nemohla dělat vlastně takové teroristické útoky, jakého jsme byli loni na podzim svědky. Takže myslím si, že to je celkem logické vyústění. Samozřejmě Blízký východ bohužel připomíná sud se střelným prachem a je tam mnoho hráčů, kteří nějak z pozadí mohou podporovat v podstatě ty teroristické organizace. Myslím si, že se ještě dočkáme nějakých dalších možných odpovědí.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ismail Haníja byl, pane poslanče Kotene, politickou hlavou Hamásu. Je to ta nejdůležitější hlava pro to, co říkáte, to znamená páchání teroristických útoků, jejich plánování, jejich obsah, jejich organizace atd.?
Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Samozřejmě tam v podstatě jaksi na tu politickou nebo na tu jejich víru je kladen poměrně velký důraz a potom vlastně ti jednotliví teroristé, ti vykonavatelé, tak jdou vlastně přímo podle těch duchovních vůdců tak, jak je to na Blízkém východě zvykem.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane předsedo Žáčku, tohle je konec Hamásu nebo naopak začátek nějaké další ještě větší radikalizace?
Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že to je začátek té závěrečné fáze. Hamás prohrál díky cílenému plánovitému postupu IDF a dalších složek bezpečnostních izraelských ten boj o Gazu. Je to otázka času, kdy vlastně ten hlavní motor toho útoku říjnového na Izrael, Sinvár, který se ještě skrývá v podzemí Gazy, na kterého byl taky mimochodem nedávno spáchán neúspěšný útok, tak než bude dopaden, než bude eliminován. Je to součást toho asymetrického boje proti teroristickým organizacím, který vede Izrael, protože to jsou organizace, které zneužijí čehokoliv, včetně toho, že si Palestince berou jako svoji obranu. Těm nejde o zájmy Palestinců, těm jde pouze o zájmy jejich vlastní teroristické, o zničení Izraele. A tady nepostaví se jaksi vůči vám čelem. Není to tak, že by brigáda izraelské armády se střetla s brigádou Hamásu. Takže ten boj je asymetrický, prostě složitý a ty podmínky pro izraelské obranné síly a bezpečnostní složky v tomto smyslu jsou poměrně složité.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Vy jste zmínil šéfa těch operací v Gaze, Sinvára. Agentura EF dnes přinesla, řekněme, svědectví, jsou to svědectví běžných Palestinců, netvrdím, že to je nějaký průzkum, který by popisoval celkově tu situaci, ale je to postřeh některých Palestinců, kteří říkají, že byl zabit ten rozumnější, a že šílený vůdce Hamásu v Gaze zůstává. Je to tak?
Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že ta zodpovědnost samozřejmě zůstává na tom kolektivním vedení Hamásu, tom zbytku, který ještě funguje v Gaze a nemá možnost odtamtud uniknout, a který bude zřejmě bojovat dokonce. A zároveň i to velení zahraniční, jestli si vzpomínáte, tak tento člověk, který je vykládán jako ne ten nejradikálnější, tak jeho první reakce toho 7. října bylo, že se klaněl, vzýval a podporoval ten brutální útok, který všechno začal. Izrael tu válku nechtěl. A to, co tam provedli ti útočníci, ti teroristé z Hamásu, s tolika občany Izraele, tak to bylo jasné, že tím provokují odvetu a ta odveta znamená, že musí být vykořeněno teroristické hnutí Hamás z Gazy, jinak by to celé nedávalo smysl, jinak by to znamenalo, že za chvilku ten útok přijde znovu. A teď neříkám nic o tom, jak je komplikované šíitské a sunnitské hnutí teroristické, jakým způsobem do toho vstupoval Hizballáh. Tady se od rána řeší, jak se bude eskalovat, kdy vypukne další fáze konfliktu, ale ten Hizballáh do toho vstoupil hned druhý den jako podporu Hamásu v Gaze.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
I k tomu se patrně za chvíli dostanu. Pan poslanec Koten. Konec Hamásu, začátek nové radikalizace Hamásu a byla chyba útočit na Ismaila Haníju, místo toho na ty, kteří provádějí operace v Gaze?
Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Já si myslím, že to je momentálně to, co bylo možné provést v této chvíli. Předpokládám, že to bylo jaksi velmi dlouhé a pečlivé plánování tady těch dvou akcí. A samozřejmě ten boj bude pokračovat, dokud tedy nebude vlastně eliminováno celé to vedení Hamásu, tak samozřejmě v Gaze klid asi těžko bude. Teď jenom můžeme spekulovat, jakým způsobem odpoví třeba Írán nebo jakým způsobem oni budou organizovat nějaký popřípadě odvetný krok nebo odvetný útok. Ale to bychom asi tady předbíhali událostem a nejsem to schopen odhadnout.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Stejně vás o ty spekulace oba tak trochu poprosím. Pane Kotene, začnu tedy u vás. Je to věc, která má sílu spojit nejrůznější palestinské organizace. Možná to řeknu ještě obecněji, arabské protiizraelské organizace v nějakém jednotném postupu, anebo vzhledem k minulosti, vzhledem k té nejednotnosti, která prostě existuje, ani teď nic takového reálného není?
Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Těžko skutečně říct. Samozřejmě těch hráčů, kteří tam mají nějaké své zájmy, je daleko více než jenom Írán. Ale například Turecko také určitým způsobem může sympatizovat s Hizballáhem, ale je to člen NATO, a já nepředpokládám, že by se do toho nějakým způsobem aktivně zapojilo. Takže tam jsou další země, Katar a podobně. Ale myslím si, že v této fázi se bude jednat asi o odvetu spíše z té íránské strany.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Katar je také důležitý. Mimochodem jeho prohlášení, které ústy ministerstva zahraničí prohlásil, že to je nebezpečná eskalace. To vnímáte jak? Připomínám, Katar je důležitý prostředník při tom izraelsko-palestinském vyjednávání.
Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Určitě. A já se pravděpodobně nechám spíše překvapit. Doufám, že teda ne nemile. Doufám, že se nějakým způsobem ta situace stabilizuje, a že ten boj s teroristickým hnutím nakonec bude pro Izrael úspěšný.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane poslanče Žáčku, spojování Palestinců do nějaké jediné jednotné fronty proti Izraeli. To je na programu dne?
Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že to tak není. Vy jste to formuloval, vlastně reakce arabských států, ale tam vlastně nemáte úplně otevřeně řečeno arabský stát, který by podporoval ty teroristy. Buď na jedné straně Hamás, Jordánsko se jich bojí, Egypt se jich bojí, další státy dokonce v zálivu. A ty šíitské elementy Hizballáh a některé další, které působí v Libanonu a v Sýrii, tak ty jsou zase spíše proti těm sunnitským státům. Ona to není jednota. To, co nám říkali, když jsme byli na návštěvě nejenom s poslaneckou delegací před měsícem, to nám říkali představitelé izraelské diplomacie, nejenom teda izraelské diplomacie, ale i bezpečnostní složky. Když se jedná... Izraelci, když jednají s partnery z arabských států, tak říkají: „My také ty teroristy nemáme rádi, hlavně je vyřiďte rychle.“ A ten první odhad toho, jak dlouho bude IDF a izraelské ozbrojené síly zasahovat v Gaze v reakci na 7. říjen, byly tři měsíce. Dneska se ta válka protáhla, to je dost faktor, který samozřejmě pozměnil plány jak Izraele, tak nakonec třeba i Spojených států v oblasti a ten čas je podle mě do určité míry klíčový faktor i vnitropolitický v Izraeli.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ty komentáře, které zatím tak různě sbíráme během dne, vlastně potvrzují to, co je pro Blízký východ běžné. Když padne facka, musí přijít pohlavek. Ale rovnou je to doprovozeno tím, nechceme válku. Tak jak to máme číst. Třeba i u vědomí toho, kde se to stalo a kdy se to stalo. To znamená, Izrael, patrně Izrael, útok v Íránu během inaugurace prezidenta, zabití významného představitele Hamásu. Tak co to pro ty následující dny, pro tu reakci, která patrně asi přijde, znamená?
Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Evidentně to jsou cílené, dobře promyšlené údery. V Íránu prokázal Izrael velké sebeovládání již v reakci, a asi také po konzultaci se Spojenými státy, na ten frontální útok ze strany Íránu, kdy letěly nejenom Šahídy, ale i další typy raket na Izrael, které se podařilo téměř stoprocentně sestřelit. Nicméně jak reagoval Izrael? Zamířil na jeden konkrétní, na jedno konkrétní místo, jednu konkrétní vojenskou posádku, součást protivzdušné obrany Íránu blízko jaderného zařízení a ukázal, že je schopen tím proniknout. Čili to byla asymetrická reakce. Dnes je situace jiná, dnes se situace výrazně posunula. Jsou v tom i mrtvé děti na severu Izraele, anebo na Golanech. A dneska ta reakce je taková, že jeden cíl je zaměřen na toho organizátora spojeného s teroristickým útokem proti francouzským a americkým vojákům v polovině osmdesátých let v Bejrútu a zároveň dlouholetým vlastně tvůrcem toho útoku raketového ze severu z Libanonu na Izrael. A druhá věc je taky související samozřejmě s Gazou, útok, říkám v srdci íránského režimu velmi drzý výpad, útok, který musel rezonovat. A taky to vidíme zatím z těch předběžných reakcí těch jaksi Chomejního lidí a jeho samotného a čeká se na reakci. Myslím si, že bude zase nějaká jaksi vybalancovaná, poznáme podle toho, že Írán ten konflikt nechce. Kdyby mimochodem ten konflikt se blížil, tak by určitě byly v pohybu americké letadlové lodi, jako tomu bylo v předchozím případě v dubnu, tak by asi mluvil i americký ministr obrany jinak, než jak hovořil. Ale počkejme si na to. Je to prostě hra. Jedna facka následuje, když to takhle zvulgarizujeme a odpovídá se obdobně.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ona je také otázka, čeho jsou obě strany schopny právě po tom jarním útoku, to byl masivní útok ze strany Íránu směr Izrael, co Íránu zbylo, jaké schopnosti má. Izrael se ubránil téměř stoprocentně. Co Izraeli zbylo? Ví se tohle, jaké jsou dnes schopnosti těchto obou zemí? Notabene, když si uvědomíme, že se povede provést tento cílený útok v Teheránu?
Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já jsem přesvědčen, že Izrael, tak jak řekl premiér Netanjahu, je připraven na všechny scénáře. Ostatně když jsme tam byli, tak nám říkali, že mají vlastně rozdělené kapacity, vojenské kapacity na tři části. První je separátní samostatný boj v Gaze, druhý je separátní samostatný boj s Hizballáhem směrem do Libanonu a třetí je kapacita na reakci přímého útoku Íránu. Ať už přes proxy nebo nějakou jinou, kterou si dneska ani my neumíme představit. Čili Izrael toto ví, ty plány připravené má. Když jsme tam byli před tím měsícem, tak dvě brigády cvičily právě na možný zásah v Libanonu a naplnění i toho, co OSN není schopno prosadit, to znamená vyklizení s těmi silami teroristickými Hizballáhu až po tu klíčovou řeku. To znamená zmenšit možnost ostřelování toho severu izraelského území. Čili uvidíme, Izrael musí být připraven a musí to zvládnout a my bychom měli vědět, co se děje, my bychom měli vědět, na jaké straně stojíme, kde je to, řeknu zjednodušeně, to dobro a kde je to zlo. Pro nás by to zlo měly být ty teroristické organizace přímo či nepřímo napojené na Írán.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane poslanče Kotene, jak vy odhadujete, hodnotíte z vašeho pohledu schopnosti obou zemí po tom jarním útoku u vědomí toho, co se teď stalo patrně ze strany Izraele?
Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Jednoznačně Izrael má obrovskou technologickou převahu. To je vidět v podstatě i to plánování tajných služeb je velmi sofistikované a profesionální. Takže tím, jak vlastně Izrael byl léta letoucí v podstatě v takovém nějakém skrytém napětí a pořád byl připraven na nějaký teroristický útok a i ti lidé tam jsou velmi dobře cvičeni. Takže myslím si, že právě i díky tomu ta technologická převaha tam je obrovsky vidět a Írán v podstatě takovými prostředky nedisponuje. Takže myslím si, že stát Izrael jako takový, že bude schopen se ubránit těm útokům, které přijdou zase zvenčí.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
A podoba té odvety, dokážete ji namodelovat, jak by mohla vypadat? Máme čekat útoky na izraelské představitele podobně vysoce postavené, jako byl Haníja, nebo to budou útoky na civilní obyvatelstvo, nebo to bude úplně někde jinde přes nějaké proxy způsoby?
Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Může to být proxy způsob, může to být útok na civilisty, může to být v podstatě cokoliv. Ale dá se říci, že ta obrana Izraele, co tam je protivzdušná, ta má vlastně tři stupně té protivzdušné obrany a ta je schopná vychytat, co se týká nějakých bezpilotních věcí nebo naváděných střel, tak je schopná zachytit opravdu maximum možného.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane předsedo Žáčku, spíš útoky na civilisty nebo snaha o zasažení vysoce postavených osobností?
Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že pokud jde o útoky ze strany teroristů, tak jim je jedno, co zasáhnou. Prostě pro ně je v uvozovkách legitimní cíl i skupina hochů, který hrají fotbal v pohraničním území. Jim je jedno, jak to dopadne, hlavně že udělají nějakou škodu. Izrael má technologickou převahu - Iron Dome a další systémy třeba protivzdušné obrany. Ale problém je to ta strategie zahlcení. To znamená, pokud by těch raket a všech těch dalších prostředků, které by byly vyslány z Libanonu nebo ze Sýrie, bylo příliš velké množství, tak by mohly napáchat zejména v severním Izraeli velké škody. Myslím si, že i na to má samozřejmě IDF, letectvo izraelské, nějakou taktiku, ale ta by už asi nebyla taková, jako to vidíme dneska. To jsou přesně mířené, přesné řezy do té infrastruktury, jsou to jednoznačně vojenské síly a jsou to prostě funkcionáři, kteří rozhodují o těch útocích brutálních v té ideologické snaze prostě zahnat židovskou populaci Izraele do moře a zničit stát Izrael jako takový. Podívejme se mimochodem, kolik, jaká přesila vlastně proti Izraeli stojí. Čili musí to nahrazovat jednak tím odhodláním, jednak dobrým výcvikem izraelských branců, izraelské armády a zároveň tou technologickou převahou a pochopitelně taky spoluprací se západními partnery, zejména Spojenými státy.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Poslední věc, prosím, velmi stručně. Pánové, jsou nutná nějaká bezpečnostní opatření v České republice? A vy jako předseda výboru máte nějaké informace o konkrétních krocích české vlády?
Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Takové informace o tom, že by přímé ohrožení České republiky bylo, nemáme, ale faktem je, že v těch částech uzavřených a předpokládám, že pan kolega Koten potvrdí, jsme upozorňováni, že by zde nějaký přesah býti mohl, že si musíme dát pozor, že jsou určitě i některé síly, ani ne tak v České republice jako v jejím, jejím okolí, které by mohly být radikalizovány, a které by mohly přistoupit k nějakému činu. Takže v tomto smyslu je náš bezpečnostní aparát služby policie na toto, stejně jako na jiné problémy, které jsou problémy bezpečnostními dneška, tak jsou připraveny a myslím si, že bychom dostali nějakou informaci, pokud by se něco takového stalo. Jsme na to upozorňováni na určité, řekl bych, linky, které spojují Českou republiku se Sýrií, Českou republiku s Gazou a jsou to přes různé rodinné příslušníky.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane poslanče Kotene, činí vláda v tomto bodě, o kterém se teď bavíme, potřebné kroky, máte dostatečné informace?
Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Myslím si, že co se týká našich bezpečnostních složek, zejména tedy zpravodajských služeb, tak ti disponují skutečně dobrými informacemi. Dá se říci, že to, co mají sledovat, tak sledují, vyhodnocují na denní bázi a v případě, že by cokoliv hrozilo, tak bude určitě informována Bezpečnostní rada státu a provedou se urychleně opatření, aby tedy ta bezpečnost byla zachována.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pánové, děkuji za odpovědi na téma Blízký východ. Vraťme se do České republiky s dovolením ještě. V Praze mělo být setkání členů ukrajinské třetí samostatné útočné brigády s krajany. Ta se zformovala, ona brigáda z veteránů pluku Azov, spadá pod pozemní síly ukrajinské armády. Česko není jedinou evropskou zastávkou této, řekněme, cesty. Na druhou stranu v některých zemích organizátoři toto setkání s Ukrajinci zrušili. Váš komentář, pane Žáčku?
Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já jsem trošku byl překvapen, že jste to dal jako téma i té naší diskuse. Já bych si to, možná je to moje chyba, omlouvám se, nevšiml. Já to beru tak, že je to snaha vyslat někoho z útvaru, který je vnímán na ukrajinské straně jako hrdinní obránci Mariupole do Evropy, tak aby ovlivnili tu mladou populaci. Protože dneska, jak víme, ukrajinské armádě chybí při obnovování a budování nových brigád dostatek té živé síly. Čili já to vnímám takto. Nenaskakoval bych na tu kremelskou propagandu a na ty některé užitečné idioty v České republice, kteří toto otvírají. Já to tak velké téma zdaleka nevidím.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pan poslanec Koten.
Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
No, já jaksi to vidím trošičku jinak než pan předseda výboru pro bezpečnost. Nicméně ty věci, které se děly od roku 2014 a měly na něm podíl právě i bojovníci tady toho pluku Azov, tak tam je to nacionalistický až jaksi neonacistický... Využívá neonacistickou symboliku, například tetování těch příslušníků tady toho oddílu atd. Takže na mě to působí poměrně zvláštně, protože všechny ty ostatní evropské země, jako například Německo, Belgie atd., tak tady ty jaksi dostaveníčka tady s těmi bojovníky zrušily. Takže Česká republika, plus ještě jeden z pobaltských států, tam teda vystoupí, budou náborovat možná nějaké lidi z Ukrajiny. Nicméně je to velmi kontroverzní pro mě.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Rušili to organizátoři v některých zemích, alespoň takové informace mám k dispozici. Ještě Polska se to týká, tam by to setkání mělo být také. Ale to není až tak podstatné. On ten pluk Azov, pane poslanče Kotene, má být úplně něco jiného, než to bylo v roce 2014. Ani to vás nepřiměje k tomu změnit názor na tuhle věc?
Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Já spíš vycházím z těch reálií, které jaksi proběhly, které probíhaly vlastně na Ukrajině od toho roku 2014. A nemyslím si, že pokud zůstane ten název a ta symbolika, která tam je, která se odkazuje směrem k té druhé světové válce a vojskům Německa, tak tam opravdu to na mě nepůsobí dobrým dojmem.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane poslanče Žáčku, ta symbolika využívaná některými členy pluku Azov není přece jenom až úzce spjatá s některými neonacistickými postoji?
Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já to vnímám tak, že je zde snaha, a je jasné, že ta linka vede z Kremlu a z ruské strany, označit všechny obránce Ukrajiny za nacisty. Ostatně s čím, dneska už to Putin neříká, ale s čím vtrhla ruská vojska, k čemu on vyslal svá vojska na Ukrajinu? Denacifikovat Ukrajinu. Rozhodně se shodneme, že Ukrajina žádným nacistickým státem není. Co je nutné připomenout, to, jakým způsobem bojuje, jakým způsobem porušují pravidla války, zákonné války, ruská vojska znásilňují, vraždí, vraždí mimochodem zajatce, popravují je bez soudu. Kolik desítek lidí, kteří bránili Mariupol, právě z tohoto pluku nebo praporu Azov, bylo zavražděno Rusy. Já si myslím, tohle bychom si také měli připomínat. To, co označujeme za nacistické nějaké zločiny nebo nacistického typu, tak to provádí zejména ruská armáda při tom brutálním útoku, kdy se snaží vymazat ukrajinskou státnost a ukrajinský národ.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pavel Žáček, Radek Koten, páni poslanci, oběma díky za účast v Událostech, komentářích. Na shledanou.
Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Hezký večer.
Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Krásný večer.
poslanec PČR
předseda výboru pro bezpečnost PS PČR
zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek