Rozsah veřejné služby určí memoranda

22. července 2024
Rozsah veřejné služby určí memoranda

(Euro) Ministr kultury Martin Baxa (ODS) dlouhodobě odmítal zvyšování koncesionářských poplatků, jimiž jsou financovány Česká televize a Český rozhlas. Byl přesvědčen, že by to významně zatížilo české domácnosti. Po sérii lobbistických vyjednávání, jejichž součástí byla také požadovaná analýza nákladů ČT a ČRo, včetně posouzení skutečné hodnoty poplatků znehodnocených inflací, nakonec změnil názor. První otázka rozhovoru s ministrem Baxou před jednáním o novele mediálního zákona byla tedy skoro povinná.

V rozhovoru pro týdeník Euro před rokem jste mi říkal, že nelze zatěžovat občany vyššími poplatky, protože jsou už tak velmi zatížení růstem cen. Proč to dnes už jde?

Občany nelze zatěžovat enormně vysokými poplatky, za tím si stojím. V současné podobě návrhu jde u České televize o zvýšení o 15 korun, u Českého rozhlasu o 10 korun měsíčně, což považujeme za únosné. Je pravda, že původně jsme nechtěli poplatky zvyšovat vůbec, ale po podrobnější analýze jsme dospěli k závěru, že je to společně s redefinicí přijímacích zařízení a rozšířením okruhu plátců a s tím také související změnou výběru u právnických osob optimální varianta pro to, aby veřejnoprávní média zachovala stávající rozsah svých služeb.

Není na čase otevřít debatu o redefinici televize a rozhlasu veřejné služby? Hnutí ANO chce státní televizi placenou z rozpočtu, co vy? Neměla by se přesněji vymezit role ČT novelou zákona? V tom současném se například vůbec nepočítá s existencí digitálního světa.

Veřejná služba se bude nově upřesňovat takzvanými memorandy. V nich se budou specifikovat i otázky, jako je fungování veřejnoprávních médií v online světě. Zároveň budou sloužit jako informace veřejnosti i celému mediálnímu trhu, jakým směrem se veřejnoprávní média budou v letech vymezených memorandy vydávat. Debata bude tedy probíhat při přípravách těchto memorand jak s veřejností, tak s komerčními hráči na mediálním trhu.

Skoro třetinu rozpočtu České televize dnes spolkne sport, tedy obecně spíše komerční akce. Je to v dnešním světě adekvátní? Má ČT vysílat velké sportovní akce, jako jsou mistrovství světa ve fotbale, olympijské hry nebo Tour de France?

Některé konkrétní sportovní akce by samozřejmě měly být otázkou diskuse, to nepopírám. Rád bych nicméně upozornil, že je stále platná vyhláška ministerstva kultury z 22. května 2001, kterou se vydává seznam událostí značného společenského významu. Ten obsahuje výčet sportovních akcí, u nichž platí, že ten, kdo má práva přenosy uvedených událostí (a může to být ČT nebo kdokoli jiný), je nesmí vysílat za úplatu. Patří tam kupříkladu olympijské hry nebo mistrovství světa ve fotbale či v hokeji. Změní-li se pohled společnosti na tyto skutečnosti, bude potřeba celou věc znovu přehodnotit.

Je podle vás například pořad StarDance veřejnoprávní formát, nebo dokonce, jak říká programový ředitel ČT, „vzor veřejnoprávnosti“?

Hodnocení veřejnoprávnosti konkrétních pořadů není na mně jako na ministru kultury, ale na Radě České televize. Považuji však za potřebné dodat důležitou informaci, že v tomto případě jde o formát, který integruje společnost a má kromě zábavy i velký kulturní přesah – společenský tanec ke kultuře podle mého nesporně patří. Takže ano, podle mě i StarDance má veřejnoprávní hodnotu, navíc jde o formát britské veřejnoprávní BBC.

ČT je důležitým koproducentem českého filmu. Říká se, že bez ČT v Česku nevznikne skoro žádný film, ať už dokumentární, nebo hraný. Je to opravdu nutné, když máme finančně velmi dobře zásobený Státní fond kinematografie?

Koprodukce je z podstaty něco jiného než podpora fondem kinematografie. S koprodukcí většinou souvisí i propagace a nasazení na distribučních kanálech České televize stejně jako napojení na zahraniční partnery, ale i například sdílení techniky nebo štábů. Česká audiovize je provázaný ekosystém a obě instituce jsou pro nezávislý film důležité.

(Autor: Petr Fischer)

Martin Baxa

ministr kultury
místopředseda strany
poslanec PČR
krajský zastupitel
předseda regionálního sdružení