Novinky Mediální výstupy

(Radotínské noviny) V pondělí 1. července 1974 se město Radotín stalo součástí hlavního města. Jaké změny spojení s Prahou Radotínu přineslo?

Začátek 70. let 20. století patří k neveselé části české historie. Uplynulo tehdy jen pár let od příjezdu armád Varšavské smlouvy, probíhala tuhá normalizace. Radotín si ještě nestihl užít svého povýšení z vesnice na město, které oficiálně přinesl rok 1967. Jen o sedm let později se stal součástí největšího rozšíření Prahy v její historii.

Vedení hlavního města plánovalo stavbu nových panelových sídlišť, v květnu 1974 spustilo první linku metra a budovalo severo-jižní silniční magistrálu. S dalším rozvojem metropole měly pomoct okolní obce. Vedle Radotína se na začátku prázdnin 1974 k hlavnímu městu přidaly také například Zbraslav, Slivenec, Zličín, Stodůlky, Lipence, Řeporyje nebo Lochkov. Rozloha Prahy se zvýšila o zhruba 200 kilometrů čtverečních na současných 496,88 kilometru čtverečního.

Dnešní malé radotínské panelové sídliště na náměstí Osvoboditelů mělo být mnohem větší. Paneláky plánovala Praha postavit až k sokolovně, která měla na místě dnešního boxlakrosového hřiště novým obyvatelům nabídnout krytý bazén. Nástup tržní ekonomiky v roce 1989 však plány na další stavbu panelových domů zastavil.

Připojení k hlavnímu městu přineslo Radotínu výhody i nevýhody. Praha zapojila nové městské části do svého systému městské hromadné dopravy. Modré autobusy postupně ubývaly a nahradily je červeně lakované spoje. Pro srovnání: roční kupon na pražskou dopravu přijde obyvatele Radotína na 3650 korun. Kdo chce vlakem dojíždět pravidelně ze středočeských Černošic, zaplatí každý rok 5735 korun.

Začlenění do Prahy přineslo také vybudování důležité infrastruktury – například připojení na městskou kanalizaci. „Budování plynu, kanalizace a dalších částí infrastruktury zrealizovali z větší části naši předchůdci na radotínské radnici. Jejich značnému nasazení patří velký dík, některé městské části tyto resty dohánějí nebo doháněly mnohem později. Hlavní město nám i nyní pomáhá s financováním mnoha investičních akcí,“ říká radotínský starosta Karel Hanzlík.

Připojení k hlavnímu městu však přineslo na druhou stranu některé ústupky. Radotín je městskou částí a ty například nesmějí přijímat místní vyhlášky a nerozhodují o svém územním plánování. Rozvoj celé metropole řídí v souladu s legislativou vedení hlavního města – týká se to například toho, jak velké domy lze na kterých pozemcích postavit. Ani v současnosti v Radotíně diskutované parkovací zóny nelze modifikovat pro své potřeby. Systém vytváří opět hlavní město.

I když pamětníci často uvádějí, že rok 1974 nepřinesl žádné bezprostřední změny do životů radotínských obyvatel, například sportovní oddíly změnu pocítily. Jejich týmy byly zařazeny do pražských soutěží a sportovcům odpadlo cestování po středních Čechách. Rodiče dětí, které se hlásily v roce 1974 na základní školy, podávali přihlášky na středočeské zařízení, ale školáci na podzim už nastoupili na pražskou školu. Změnami prošly také názvy radotínských ulic – těch, které se shodovaly s pražskými.

Petr Buček