Novinky Mediální výstupy

Přes Česko podle Pavla Žáčka, poslance ODS a šéfa sněmovního bezpečnostního výboru, protekly statisíce eur. Mířily na podporu proruských prohlášení v Evropské unii. „Nemyslím si, že by takto velká částka šla na provoz nějakého webu,“ zmiňuje Žáček v rozhovoru případ webu Voice of Europe, který popsala Bezpečnostní informační služba (BIS). „Myslím si, že to byla finanční podpora pro činnost osob, které vlivově působily ve prospěch Ruské federace.“

Německé investigativní skupině Correctiv jste řekl, že do Česka přes Polsko protekly stovky tisíc až jeden milion eur, v přepočtu tedy až 25 milionů korun, na aktivity prorusky orientovaných politiků působících na evropské úrovni. Můžete k tomu říct víc?

Byly to finanční prostředky, které souvisí s celou touto informační vlivovou operací Ruské federace, tj. finanční prostředky, které přivážel kurýr do České republiky a v České republice byly zjevně podle nějakého předem domluveného modelu předávány osobám ze šesti zemí, o nichž víme, odkud byly, ale neznáme ještě všechna jejich jména.

A ty peníze se do Česka převážely ve spojitosti s fungováním webu Voice of Europe, který česká vláda na základě informací Bezpečnostní informační služby (BIS) zařadila na sankční seznam?

Myslím, že to s tím souvisí. Možná ta operace měla být tím webem krytá. Teď trochu spekuluji, ale možná šlo o to podpořit pozici jejich lidí, vlivových agentů, lidově jim říkáme užiteční idioti, distribuovat jim finanční prostředky a zároveň jim vytvořit nějakou platformu schovanou pod Hlasem Evropy, ačkoli to byl spíše „Hlas Kremlu“.

Zmínil jste, že peníze do Česka vozil z Polska kurýr. Víme něco víc o těchto prostřednících nebo o tom, od koho peníze pocházely? Mohl to být přímo Viktor Medvedčuk, který má web Voice of Europe financovat a ovlivňovat?

Myslím, že přímo Medvedčuk to nebyl, ten sedí někde v Moskvě a maximálně k tomu dává pokyny. Tohle je ale logická cesta, když chcete do Evropské unie dostat finanční prostředky velkého objemu, a toto byly velké objemy, a neposílat to přes banky, což by bylo jednoznačně odhalitelné, odkud to jde a komu je to směrováno.

Kdežto když to propašujete, protože nemáte jinou možnost, máte zlikvidovanou rezidenturu, která působila třeba při zastupitelském úřadě Ruské federace v Praze, přes který se to v minulosti zřejmě realizovalo, tak dneska musíte poslat někoho, kdo to sem propašuje bez ohledu na nějaké normy nebo zákony. Vykládám si to tak, že u nás je trestní postih nejmenší, tak proto to bylo realizováno touto cestou, že se finanční prostředky dopravily do České republiky a odtud byly distribuovány dál.

Tyto částky byly tedy určeny na pokrytí nákladů, nebo jako odměna pro spřízněné politiky, kteří měli mluvit nebo jednat ve prospěch Ruska na úrovni Evropské unie, chápu to správně?
Takto si to interpretuji. Nemyslím si, že by takto velká částka šla na provoz nějakého webu. Myslím si, že to byla finanční podpora pro činnost osob, které vlivově působily ve prospěch Ruské federace. Finanční prostředky se jim musely dát tajným způsobem, porušením různých zákonů, které jsou vysokou formou korupce. Zvláště když je to před volbami do Evropského parlamentu. A měly podpořit závislost těch lidí na Ruské federaci.

Tudíž mohlo jít o přímou vědomou spolupráci, nikoli pouze nějaké odměny za poskytnutý rozhovor? Že si třeba i vědomě vybírali osoby, u kterých věděli, že uspějí?

Jestliže to byly osoby, které my interpretujeme jako prorusky orientované, které do Ruska jezdily, které prostě nepokrytě prezentují ruský narativ proti Ukrajině, tak už věděli, na koho se mají obracet. Protože když vy jim dáváte takovéto vysoké částky, tak to nedáváte osobě, kterou neznáte. Myslím si proto, že to musí mít nějakou historii, o které se dozvíme, až se to otevře v dalších státech. Myslím si ale, že když chcete dát někomu takhle vysokou částku, tak ji určitě dáte někomu, kdo je už prověřený.

Můžete upřesnit, v jaké době se toto mělo dít? Bylo to v posledním roce, kdy je v Česku Voice of Europe registrován?

Domnívám se, že to muselo být v této době, tj. v době, kdy to naše zpravodajská služba monitorovala jako jev, který se týkal bezpečnosti České republiky i našich zahraničních partnerů.

Víme, kolik lidí mohlo v této ruské vlivové síti uváznout?

Víme, že se to týká šesti států, ale nevíme, kolika lidí se to týká, ať už prostředníků, nebo politiků. Takže těžko odhadovat, kdo dostal jakou částku. To se ale podle mého názoru dozvíme.

Odkud čerpáte informace? Předpokládám, že coby předseda sněmovního bezpečnostního výboru máte přístup k zasvěceným informacím?

Ano, coby předseda bezpečnostního výboru v rámci své činnosti. Říká se líná huba, holé neštěstí. Na rozdíl tedy od některých kolegů z výboru, kteří o to nejevili zájem, tak jsem se zeptal. A předpokládám, že v plné šíři to budeme řešit na jednání výboru a tam se dozvíme další podrobnosti.

Takže to mám chápat tak, že jste učinil dotaz na českou Bezpečnostní informační službu?

To bych nechal bez komentáře.

V jaké formě chcete tuto kauzu na výboru řešit? Pozvete si k tomu i zástupce Bezpečnostní informační služby?

Pravidelně zveme šéfy českých zpravodajských služeb, případně představitelů českého bezpečnostního aparátu, máme to vždy jako první bod, který je samozřejmě uzavřený a režimový.

Co může být výstupem tohoto jednání? Můžete to jako výbor dál řešit? Nebo půjde čistě o načerpání informací?

Měli bychom se seznámit s tím, co se stalo. Získat informace, v režimu pokládáme velmi podrobné otázky tak, abychom se ujistili, že je to relevantní, že je to pravdivé. Pak se mohou kolegové vyjadřovat, zda je to důvěryhodné, nebo ne. Pro mě to důvěryhodné je. Ale uznávám, že na rozdíl od kolegů, kteří to původně nechtěli slyšet, mám určitý informační náskok.

Co konkrétně vás bude zajímat? Jaká otázka by podle vás měla zaznít?

Já jsem třeba už i od kolegů z ANO slyšel, že by je zajímala role Česka. Jak se zveřejnila základní informace, začaly se ozývat partnerské státy, každý konal trochu jinak na základě svých právních režimů, takže Poláci začali brát lidi do vazby, jiné státy to zřejmě vyšetřují po své vlastní linii. Já třeba vím, že německé orgány už nějaké poznatky mají. Takže každý stát, který je do toho zapojený, postupuje jinak. U nás BIS postupuje podle možností daných našim právním řádem.

(Autor: Kristýna Guryčová)

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D.

poslanec PČR
předseda výboru pro bezpečnost PS PČR
zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek